autor: Cincina
Nevím, jak to tento týden bude s Rivaly, protože 23. a 24. dubna mě čekají přijímačky, takže se snažím učit se. Ale nebojte 😀 O Rivaly vás nepřipravím 🙂 Jenom ten dvacátý díl bude až po přijímačkách no 🙂 A tenhle díl si užijte 🙂
DRUHÝ DEN
Tom se probudil celkem brzo. Protřel si oči a šel do kuchyně. V kuchyni už seděl jeho táta a četl si noviny. Matka stála u kuchyňské linky a chystala snídani. Jakmile vešel, oba se na něj otočili a pozdravili jej. Tom se jemně usmál a také je pozdravil.
Všichni seděli u stolu a mlčky snídali. Jeho matka to už ale nevydržela a zeptala se ho: „Tome, co to mělo včera znamenat?“
Tom protočil oči. „Zase to musíme řešit?“
„Ano, musíme.“ Vložil se do toho otec. „Chováš se divně.“
„Je zajímavé, že najednou se o mě staráte. Práce pro vás vždycky byla, je a bude přednější než já, ne?“
„To není pravda, Tome. My tě s matkou máme rádi.“
„No, tu vaši lásku vidím každý den.“
„Nebuď drzý, sakra!“ Matka třískla rukou do stolu. „Co si vůbec o sobě myslíš! Vždycky jsme pro tebe chtěli jenom to nejlepší! Proto jsme tak hodně pracovali.“
„Víš co, mami? Jsem gay! A můj přítel je v nemocnici v kómatu. Přesně tohle mi je.“
Oba dva otevřeli pusu údivem. Po chvíli se otec zamračil. „Už nejsi můj syn.“
Tomovi se sevřelo srdce. Navenek to ale znát nedal. Sladce se usmál a prohlásil: „Věděl jsem, že to řekneš.“
„Sbal si svých pět švestek a vypadni.“ Otci se na čele objevilo několik hlubokých vrásek.
„S největší radostí.“ Tom vstal, odešel do pokoje, sbalil si věci a už se chystal k odchodu, když do pokoje vešla jeho matka.
„Tome, nikam nechoď. Táta zase dělá unáhlené rozhodnutí.“
„Ne, nedělá. Nic mě tu nedrží.“
„Ani já ne?“
„Ty si vždycky na straně táty. Pokaždé. Nikdy ses mě nezastala. Ani teď u stolu. Klidně necháš, aby mě vyhodil. Takže ani ty mě tu už nedržíš.“ Po těchto slovech odešel pryč. Ani se neohlédl po mizejícím paneláku. Až v tu chvíli ho napadla jedna otázka. Kam vlastně půjde?
V hlavě mu v tu chvíli bliklo jenom jedno jméno.
Jorg! Nic jiného mu asi ani nezbývalo. S nechutí zamířil k němu domů.
Zazvonil. Nemusel dlouho čekat. Dveře se otevřely a v nich stál Jorg. Tom na něj vyvalil oči. Byl ostříhaný a strašně moc mu to slušelo. Ještě víc než předtím. „Sluší ti to.“ Vyhrkl, aniž by si to uvědomil.
„Děkuju.“ Usmál se. „Proč máš tu velkou tašku. Děje se něco?“
„Táta mě vyhodil. Řekl jsem mu, že jsem gay.“
„Ach, to mě mrzí. Kam půjdeš?“
„Jorgu, já… je mi to blbé. Hodně blbé… ale… nemohl bych tu pár dní bydlet? Neboj, rychle si něco najdu.“
Jorgův úsměv se ještě víc rozšířil. „Jasně pojď dál. Aspoň tu nebudu sám.“
Tom se taky usmál. Sice mu do smíchu moc nebylo, ale pořád je lepší být u Jorga, než někde pod mostem. „Děkuju.“ Šeptl, když mu Jorg pomohl s taškou.
„V pohodě. „Mrkl na něj. „Hele. Budeš spát v Billově pokoji?“
„Nebude ti to vadit?“
„Mně ne.“
„Tak jo. Ještě jednou opravdu děkuju, že jsi mě tu nechal. Nevím, kam bych šel.“
„To je v pohodě, Tome. Tak si vybal věci, a pak přijď do kuchyně.“ Usmál se znovu Jorg a odešel pryč.
Tom si ani své věci nevybalil. Do kuchyně šel hned. Jorg si ho hned všiml.
„Zrovna dělám snídani. Dáš si?“
„Jasně.“ Tom se usadil ke stolu. Po chvíli mu Jorg naservíroval míchaná vajíčka. Poté se také usadil a oba se pustili do jídla. Po chvíli se Tom zeptal: „Půjdeme dneska za Billem?“
Jorg se napil limonády a podíval se Tomovi do očí. „Dneska jsem tam volal a řekli, že bude lepší, když ještě dneska nepřijdeme. Prý nám dají vědět, kdy za ním budeme moct jít.“
„To si děláš srandu.“
„To opravdu ne. Štve mě to stejně jako tebe.“
„Sakra!… Já se tak na něho těšil.“
„Klid, Tome. Určitě nám zavolají co nejdřív.“
„Taky doufám, jinak se asi zblázním.“
Dosnídali. Tom byl na nohou rychleji. Vstal, vzal svůj a Jorgův talíř a chopil se umývání nádobí.
„Ty, Tome?“
„Ano?“ Tom se na něj otočil.
„Nechceš zajít do kina?“
Tom se usmál. „Proč ne?“
autor: Cincina
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 3
Co je sakra s Billem… mám o něj asi stejný strach jako ti dva…. a ten Tomův táta? Tvl nemám slov… jen proto že řekl, že je gay ho vyhodil a zřekl se ho….. brrr takovy lidi nesnáším….
Chudák Tom, je mi ho líto, že pro něj rodiče nemají pochopení 🙁 Ale že bydlí s Jorgem se mi teda fakt nelíbí 😀 a to, že spolu jdou do kina už vůbec ne :/
Tak ten Tomův táta mě teda pěkně naštval! Je to přece jeho syn! Ale zase na druhou stranu pomohl, aby se věci pohnuly z místa 😀 😀 Takže přece jenom je všechno zlý k něčemu dobrý 😀 Teda aspoň doufám 😀 😀
Já jsem tak strašně zvědavá, co se v kině stane 😀 Ale jestli se tam nic nestane, tak se už vážně zblázním 😀 😀 Je to ode mne sice hnusný, ale tak Tom se přece taky musí nějak odreagovat 😀 a navíc Bill se o tom nemusí nikdy dozvědět 😀 No jsem opravdu zvědavá, jak to vyřešíš…
Jinak přeju hodně štěstí k přijímačkám – sama si vzpomínám, jak jsem z nich byla minulej rok vynervovaná. Ale nakonec to dobře dopadlo 🙂 Takže doufám, že příští díl nás uvítá tím, že si přijímačky zvládla levou zadní 🙂 Budu držet palce 😉
Já už ani nevím ,co mám k těm tvým povídkám psát :D..jsou tak dokonalý..;) No,však ty víš můj názor:)…
Tato povídka patří mezi moje nejoblíbenější… tak doufám, že všechno dobře dopadne!! 😀 jinak hodně štěstí u přijímaček, taky dělám 23. ale od učení mě "trochu vyrušují" všechny povídky tady :DD
Děkuju vám všem za úžasné komentáře 🙂 ♥