Dřepnu si na lavičku nedaleko Billova baráku a podívám se na iPhone, načež ho vypnu. Otřu si slzy a zase ho sklidím do kapsy. Ještě jsem Billa takového nezažil. Byl tak strašně naštvaný, ale zároveň naprosto zoufalý. Mám pocit, jako by se celý můj život bortil jako kostka za kostkou. Nestačila Mollyina smrt, která přišla jako obří tsunami, které mě natolik ochromilo. Ale teď mě devastují další zemětřesení s Billem, která otřásají základy mého života.
Začalo to tím, když jsem se šel projít na čerstvý vzduch za dosažení vyčištění hlavy. Místo toho jsem ale zabloudil až k Brianovi. Potřeboval jsem si promluvit s někým, kdo umí s lidmi v těchto situacích mluvit, ale zároveň jsem nechtěl někoho cizího. Proto jsem šel za ním. Ano, choval se ke mně v minulosti dost hnusně, ale to neznamená, že k němu nemám důvěru. A po tom, jak se zachoval, když byl u nás doma, jsem si k němu znovu našel cestu. Vím, že ve skrytu duše je hodný muž, vždycky takový bývával. Byl jsem špatný z Mollyiny smrti a stále jsem. Nevím, jak se zbavit toho bolestného pocitu a těch špatných myšlenek, měl bych se pohnout v životě dál. Vždyť Brian má vystudovanou psychologii, má několik titulů. Doufal jsem, že mi pomůže, že to společně vyřešíme. A pak tohle…
Já vím, neměl jsem Billovi lhát, ale copak jsem mohl přijít domů a říct mu – „Hele, byl jsem u Briana, ale to neřeš. Jen malá kamarádská rada.“ No, to by asi moc nešlo. Bál jsem se, že se bude zlobit, když mu to řeknu. Nenapadlo mě, že ze mě ucítí jeho voňavku. Já ji na sobě vůbec nepostřehl. Myslel jsem, že mi tahle lež projde. Já mu přece jinak nelžu, nesnáším to a cítím se hrozně. On na to místo toho ale přišel, a teď se stalo tohle.
Bylo lepší, že jsem odešel. Nechtěl jsem se dívat na to, jak mu ubližuji a jak bychom se vzájemně ignorovali. Počkám do zítra, až se to všechno uklidní, a pak za ním zajdu. Promluvíme si, vysvětlím mu to a znovu se hlavně omluvím. To je to nejdůležitější ze všeho. Vždyť já ho přece miluju…
Zvedl jsem se z lavičky a rozešel se kamsi. Takže je jasné, že dnešní noc nestrávím u Billa doma. Domů se mi však také nechce. Mamka by si dělala starosti, co se stalo, a to se teď nehodí. Je toho na ní dost. Já se s tím nějak poperu. Nad Brianem ani neuvažuji, to by byl konec absolutně všemu. Nejspíš zůstanu někde… někde venku, na ulici. Stejně spát nebudu moct, tak na tom nezáleží. Až po pár metrech mě napadl Ben. Je to kamarád, určitě mě u sebe nechá. Navíc se nemusím stydět, můžu se mu svěřit se vším, co mě trápí. Od té doby, co Molly umřela, a já nebyl ve škole, neviděl jsem ho. Akorát mi psal, že ho to ohledně Molly mrzí, a že se na něj můžu kdykoli obrátit jako na Miu. Zřejmě se to dozvěděla celá třída, když jsem tam několik dnů nebyl. Teď přišla vhodná chvíle se obrátit k Benově pomoci čelem.
Jediný důvod, proč jsem se zvedl, dokázal přemýšlet a pohnout se, byl ten, že jsem věřil, že zítra se mu omluvím. Jediná věc, která mě držela při životě, byla ta, že jsem si myslel, že se zítra všechno vyřeší a my zase budeme spolu.
BILL
Bylo už kolem druhé ráno, když mi začal zvonit mobil. Ihned jsem se po něm natáhnul. Za tu dobu jsem se už přesunul do obýváku na své oblíbené místo – do křesla. Už večer jsem se pokoušel volat Tomovi, ale mobil měl vypnutý. Ač nerad, volal jsem i Simone, ta mi ovšem oznámila, že tam Tom vůbec nebyl. Bylo mi v ten okamžik tak trapně, otravoval jsem ji, a přitom má teď jiné starosti.
„Tak psychicky je v pořádku jen těžko, ale fyzicky vypadá, že mu nic není. Akorát si bral ty prášky, co bere na spaní. Jen jsem nějak nepochopil, co mi to tu říkal. Prej byl u Wernera, což je náš profesor, a pak jste se pohádali a jste na něj strašně naštvaný. Tak přemýšlím, jestli si nevzal nějaké drogy,“ řekne zamyšleně. On vlastně nic neví. Sakra, snad si ale fakt nic nevzal. Nechci to nějak rozebírat. Neznám ho, on nezná mě.
Celou noc jsem nespal. Byl jsem sice unavený, ale prostě to nešlo. Pokoušel jsem se spát, dokonce jsem si lehnul do postele a prostě to nešlo. Moje myšlenky se nedaly nijak utišit. Pořád jsem přemýšlel, všechno to uvnitř sebe přebíral a otáčel, řešil. Všechno je to moje vina, ale to teď asi nezměním. Chci ho ale už mít u sebe.
Nasedl jsem do auta a rozjel se na místo, kde byl můj andílek. Celkem jsem to v té části města znal, takže jsem se soustředil pouze na popisné číslo domu a přesnou ulici. Co když už se probudil? Navíc, chci ho už mít u sebe, omluvit se mu a říct mu, jak mě to mrzí, jak ho miluju, že je mým… vším. Rozjel jsem se o trošku rychleji. Tolik bych si přál, aby nám to, co si slibujeme, vyšlo. Já bych si ho vážně chtěl vzít. Chtěl bych s ním žít. Klidně bych prodal ten byt a koupil pro nás nějaký malý domek. Udělal bych pro něj cokoli, jen aby byl spokojený. Tolik bych si přál, aby si dokázal doopravdy představit, jak moc pro mě znamená. Ale já… já to všechno pokazil. Začnou mě v očích štípat slzy. Tolik mě to mrzí. Včerejší den bych smazal, kdyby to šlo. Udělal bych všechno jinak. Ale proč jen čas nejde vrátit. Určitě na mě teď bude naštvaný a nebude ke mně chtít jít. Mám strach tam jet, ale… musím se tomu postavit. Pořád hlásám, jak si ho nenechám vzít, ale přitom jsem srab. Jsme lidé, ti přeci dělají chyby. Musíme k sobě být tolerantní. On moc dobře ví, že ho miluju, i když jsem na něj vyjel. Ale už mám potřebu mu to říct, zase si ho chytit za boky, pohladit ho po tváři a podívat se mu hluboko do očí. Do těch překrásných čokoládek, které vždy září. Nejradši bych se v nich utopil. Mmm, tak moc se těším, až mu to zase řeknu. Moje srdce téměř křičí: ‚Tome, miluju tě!‘.
Najednou se proti mně vyřítilo menší nákladní auto. Ztratil jsem kontrolu nad řízením. Snažil jsem se brzdit, ale jako by to najednou nešlo. To auto bylo příliš blízko mě.
KONEC
Moc doufáme, že se Vám všem první řada této povídky líbila a užily jste si ji s námi. Tímto bychom vás chtěly pozvat k pokračování tohoto příběhu, který se jmenuje My Nightmare. Mockrát Vám děkujeme za všechny komentáře a za to, že jste s námi vydrželi tak dlouho.
Tak to sem zvedava, jak to teda bude pokracovat 😀 uz holky piste nebo poslete dalsi radu 😀
Ááááááááááááááá.. jsem na nervy z toho co se tam teď stalo.. :o( snad se brzo dočkáme dalšího dílu.. :o)
Chcete mě zabít?? =oO Bože! jsem děsně zvědavá jak tohle bude pokračovat!!
Ačkoli máme napsané ještě dvě další řady a druhá řada je zcela jiná, nemáme v plánu povídku už posílat. Už je to rok, co jsme povídku psaly, a tak teď vidíme ty chyby. Na Toma si beztak v jednom kuse stěžujete, což chápeme. Někdy se chová jako blbec. Ale to je právě ten důvod. Zbytečně se kvůli tomu nervujete, nadáváte na něj a on se v průběhu povídky až tak rapidně kromě druhé řady nezmění, takže vás už tu s tím nechceme zatěžovat a zbytečně nervovat. Ty chyby tam vidíme, ale to, na co si stěžujete, se opakuje nejspíš i potom. Proto bychom povídku už dál neposílaly. Je jen na vás, pokud tedy budete stát o další řadu nebo ne. Napsaná je, ale nechceme sem dávat něco, co nakonec číst nebudete, protože vás tam tak bude štvát ten Tom.
Každopádně vám chceme moc poděkovat, že jste se i přes ty nervy na Toma prokousaly až sem. Až na nějaké ty chyby v Tomovo chování se zdá, že se vám jinak povídka líbila a byly jste s ní spokojeny. Proto děkujeme za vaše skvělý komentáře, moc si jich vážíme a teď je na vás, zda o tu další řadu budete stát nebo ne. Děkujeme. 🙂
Pane bože !!!!!! To snad né tohle….snad se mu nic vážného nestalo…prosííím….honem další díl !!
[4]: Mě se ta povídka strašně moc líbí, a …to snad nemyslíte vážně že se ptáte po tom co se tam teď stalo, jestli chceme další řadu ne?! Jistě že ano!!
Holky….. to snad ne…. nesmí umřít…… Rozhodne chci druhou řadu… přece nás nenecháte tahle napnutý…. Bože holky tohle mi nedělejte…. 🙂
No fuj! Sem se lekla, že ho necháte jen tak umřít! tak doufám, že se to v další ředě nějak vyjasní… i když teda nnázev my spíš nahání hrůzu z toho, co se tam ještě satne =D
Takže rychle dáááál!!!
to jakože umřel? :////
Už asi třetí povídka kde má Bill bouračku !! Bože jen at mu nic -vážného- není….. :((
tady sem zůstala koukat s otevřenou pusou.. woow…páni…šoky..
Nedýchám… !!! I přes ten dnešní konec bych vám chtěla holky říct, že je to nádherná reálná povídka. Líbí se mi strašně moc a už teď se těším na další řadu.. doufám, že bude brzo!!! 🙂
Mno..já Toma jakoby chápu,že si chtěl promluvit ještě s někým jiným..a když ke všemu Brian je psycholog,ale…to co mě naštvalo byla ta lež. Zase..chápu,že mu tím faktem,že byl u Briana nechtěl ublížit,ale …lhát se prostě nemá…ve vztahu by ta lež být neměla. Myslím ,že by to byl nesl líp,kdyby se dozvěděl pravdu než to,jak nese to,že mu Tom lhal. Bill je moc hodnej člověk a prostě by to snad v sobě nějak vstřebal. Tom by mu třeba řekl,že si s ním jenom potřeboval promluvit,páč je psycholog nebo tak něco…hlavně pravdu..a o to jde.
Oh nehoda? tak to jsem nečekala..snad se Billovi nestalo nic vážného :-O..!
Těšim se na další řadu.
Muj bože, jen to ne :'( Ať je v pořádku! Prosím! nebo ať má třeba jen zlomenou nohu nebo něco né moc vážnýho… Ale vy nás určitě potrápíte něčím hrozným 😀 🙁 Jinak teda nevím, co se ten Bill obviňoval?! Ať klidně Tomovi odpouští a je jeho oporou, když je v takové psychické situaci, ale nesmí se obviňovat za jeho chyby, to by se chudáček utrápil…
<3 Těším se na druhou řadu =)
Moc moc moc se vam to povedlo a tahle povidka je naprosto skvostna!!!!:):):) miluju ji:) opravdu je to nadherne….:) posledni dil me tak trochu zaskocil, protoze jsem si nejak nepripoustela riziko toho, ze by se Billovi mohlo neco stat….:( doufam, ze to dobre dopadne:);)
Jinak k autorcinu komentari. Asi jsem taky napsala, ze proklinam Tomovu povahu, ale rozhodne to k nemu patri, takze to chapu….:) ale byla bych rada, kdyvy se tady dalsi rady ukazaly, protoze me opravdu hodne zajima vyvoj jejich vztahu…:) opravdu vas moc moc moc moc moc moc moc moc moc a nesketecne moc prosim, abyste pokracovani tehle skvostne povidky poslaly, protoze opravdu jsem si ji zamilovala a rada ji budu cist dal.:) takze opravdu posim, zaslete ji:) dekuji moc a budu doufat, ze se tady nova rada objevi co nejdrive:) udelalo by mi to neskutecnou radost, protoze pribeh dokonale vykresli me pocity a zlepsi mi den:) nedokazala jsem se dockat dalsiho dilu, opravdu nechci, aby to skoncilo takhle….:(:(
[4]: Delas si srandu?: I kdyz si na nej stezujeme, tak tu radu poslete .. Ja sme pravidelny ctenar a komentator . .takze sup sup posilejte ..
jezis to ako bill umrie? Nie ved mi bude za nim smutno, uz mi je teraz. Nemal umriet joj taky dobry clovek bol a ani sa nestihol udobrit s tomom. Jasne ze vsetci chceme dalsi diel ved ja asi nezaspim od nedockavosti boze.
Bill nesmie umriet, to predsa nejde, to by Tom už neprežil. Prosím nech je aj druhá rada.
tom mě sice sere ale prostě nemůže být ve všech povídkách dokonalý!! takže rozhodně si myslím že všichni budou chtít znát pokračování stejně jako já!!!!! prosím pošlete to!!! ♥
Na pokračování čekáme až nějak moc dlouho, na to že jsou tady takové ohlasy 😉
Jo, kdy už konečně bude? Prosíím, prosíím co nejdřív!
Hlavně nenechte Billa umřít, všichni tady máme rádi happyendy 🙁
jen jak sem viděla že je kcooneck mi vlítli do očí slzy……musí to pokračovat,tak neštvěte a koukejte to posílat !!!! 🙂
ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ! Jestli to nebudete posílat tak mě klepne!.. =// Stejně mám od vás nejradši Who An I.. =)) Ale pokráčko prosíím to nám nemůžete udělat! 😀
[22]: PŘESNĚ!♥
Každému z nás se ta povídka líbila a byla by velká škoda, kdyby už nebylo pokračování.
I když většina nadává na Toma, ale to rozhodně neznamená, že byla povídka špatná, právě naopak 🙂
Bože!!! Tak ten konec jsem fakt nečekala! Prosím, ať se Billovi nestalo nic doopravdy vážného. (Umřít snad nemohl, když jsou i další řady. :D) A na My nightmare se moooooc těším. :)) Tahle povídka si získala ohromné místo v mém srdci. Je to jedna z nejlepších na tomhle blogu. :))
[4]: No to je snad jasný, že chceme pokračování. :DDD
Všechny kecy na Toma ignorujte!… Jo, jasně, že někomu třeba vadí, ale to podle mě rozhodně není důvod povídku nedokončit.Podle mě je Tom super. Miluju nedokonalý postavy a sice beru cizí názory, ale každej komu vadí ať to prostě nečte a hotovo. Podle mě je povídka vážně super. 🙂
No ja som teraz strašne rada, že je poviedka totálne dokončená, lebo keby som ju čítala v priebehu písania, tu by ma rovno kleplo. To je príšerne smutný koniec. Dúfam, že si teraz Tom trochu uvedomí o čo by prišiel keby stratil aj Billa. Alebo si nič neuvedomí a Brian ho bude utešovať??? 🙁