Bylo, nebylo…

autor: Janča

Mojí milí čtenáři ♥
Chci vám všem poděkovat za krásné a povzbudivé komentáře a jak bych to mohla udělat líp než další básničkou, že ano? 🙂
Tak ať se vám líbí 🙂

Měli jsme vlastní pohádkový svět,
v něm jenom já a ty,
byli jsme jak princ a princezna
v tom světě zakletí…

Tam nebyl smutek ani stesky,

ani žádný pláč,
tam žádný člověk nezeptal se,
co jsme vlastně zač.

Tam žádný zákon neodsoudil,

co v našich srdcích máme,
že touha, láska, naděje
jsou city zakázané.

Jen my dva a naše pouto,

jímž osud spojil nás,
tam vládlo kouzlo nejsilnější,
co zastavilo čas.

To čarovala láska sama

svou magií tajemnou,
my dva jsme byli její oběť,
bratři i milenci najednou.

V té pohádce jsme byli šťastní,

jak v pohádkách je běžné,
náš život sladký byl jak med,
jak pohlazení něžné.

Pak kouzlo zrádně vyprchalo,

snad ztratilo se někam,
můj princ už nejspíš netuší,
že na něj stále čekám.

Tak vyrostli jsme z dětských let,

už nevěříme na pohádky,
čas medu a čas pohlazení,
ten nevrátí se zpátky.

Když temná noc je osamělým,

krutým vězením,
já v duchu sním své představy
o tajném království.

O vlastním pohádkovém světě,

v něm jenom já a ty,
zas budem jak princ a princezna
v tom světě zakletí…

betaread: J. :o)

11 thoughts on “Bylo, nebylo…

  1. Janičko♥,
    wow, nejprve musím říct, že nejen, že umíš psát nádherné básně, musím obdivovat i tvé skvělé nápady. Tvůj nezaměnitelný jemný styl. Vždy přijdeš s něčím novým, zvláštním. "Tím něčím", co mě vždy ke čtení připoutá.
    Mě opět mrazilo. Jsem moc ráda, že jsem měla možnost navštívit tohle tajné království.
    Kouzelné a dokonalé, jako každá tvá báseň!♥
    Děkuji za zážitek!

  2. Moc krásné, opravdu. Na první máj naprosto dokonalé, i když smutné. Nebo možná právě proto.  <3

  3. To je nádhera <3 Já už fakt nevím, co k tvým básním psát! 😀 Pořád se opakuji, ale je to dokonalé =) Vydej knížku TWC básniček <3 😀 prosíím hned bych si jí koupila =)

  4. Janičko opět je to krása krás. Opravdu si připadám, že se opakuji, ale myslím to upřímně 🙂 Miluji smutné věci a tohle se přímo vrývá do srdce.♥*
    Řekla bych, že Aníí to napsala úžasně, pod to bych se mohla podepsat 🙂

  5. Procitene, smutne, ale neskutecne krasne. Smutek  a tezke zivotni udely patri do kategorie, ktere me pokazde dokazi oslovit, protoze v zivote to tak uz holt chodiva. Nic neni zadarmo a krasne, sladkoruzove konce jsou opravdu prevelice vzacne.
    Krasna prace.

  6. Připadá mi, že poslední dobou si to tak nějak šetřím pořád na ten desátý koment a přitom jsem tuhle básničku četla, už když se tu objevila 😀 Jenom jsem hned potom musela odejít a na to, že jsem ještě nekomentovala, jsem si vzpomněla až teď :D:D Ale to je totálně mimo, takže… 😀
    Jani, já už vážně nevím, co ti k tomu mám říkat, protože se pořád strašně opakuju 😀 Tvoje básničky jsou naprostá dokonalost – takové příjemné narušení onoho povídkového stereotypu =)) Hrozně moc se těším na další =))

  7. Všem moc děkuju za nádherné komentáře, v podstatě se tady utvořila taková skupinka mých stálých čtenářů a já jsem za vás opravdu vděčná, protože jste skvělí :)♥

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics