„Jasně, šéfe,“ pokorně přikývl Sascha, tma kolem mu moc šancí na nějakou akci stejně nedávala, byl rád, že se mohl svého detektiva držet. Už poněkolikáté si na studeném nočním vzduchu zívl, měl pocit, že si snad roztrhne pusu. Uvnitř dodávky byl vzduch vydýchaný, a jeho plíce se snažily načerpat co největší zásobu čerstvého kyslíku. Byla zima jako na horách. Netušil, jestli teplota klesla pod bod mrazu, ale tentokrát byl naštěstí dobře připravený. Po výslechu byl odeslán Karlem domů, aby si na sebe nabalil co největší množství teplého oblečení, a vyplatilo se to.
Zato Karlovi byla zima. Nestihl si dojet domů, a uniforma, kterou mu jeho kolegové ze zásahové jednotky přidělili, mu byla hodně těsná. Ačkoliv byli chlapi všichni namakaní svalovci, na jeho rozměry v zásahovce nikdo neměl. Těsná kombinéza moc tepla nedržela, takže byl už teď zmrzlý jako ratlík. K tomu všemu přispíval i fakt, že na rozdíl od Saschi, který se alespoň hodinku vyspal, jemu se to nepodařilo. No… bylo právě tři čtvrtě na tři, a oni měli jen hodinu a čtvrt na strategický přesun k elektrárně. Čekal je pochod temným lesem, jedním z nejobtížnějších terénů.
„Nechoď ještě,“ zašeptala Lara do ucha svého milence. „Kašli na to, ten kluk bude určitě u nějaký ženský,“ políbila ho na ucho, „stejně jako ty.“
„Nechoď, kašli na všechny,“ zašeptala, když se přestali líbat. Odhrnula mu něžně pramen hnědých vlnitých vlasů, který mu padal do očí, a usmála se. Snažila se ho znovu svést. Dnešní pozvání na večeři bylo předem naplánované, aby skončilo v posteli jejího apartmánu vedle laboratoře ve čtvrtém podzemním podlaží, dala si záležet na každém detailu. Když si usmyslela, že David je pro ni vhodný partner, nic už nebránilo tomu, aby ho dostala. Dlouho s nikým neměla sex, a nechtěla si to dnes rozhodně nechat zkazit nějakým ztraceným bývalým kytaristou. Dost na tom, že je šéfovo hlášení zastihlo přímo uprostřed největší vášně. Poslouchat těsně před orgasmem šéfův hlas nebylo zrovna příjemné, tak si to teď hodlala vynahradit. Zabloudila rukou k Davidovu rozkroku a vítězně stiskla jeho znovu probuzenou erekci. „Vidíš?“ usmála se. „Takhle stejně nemůžeš jít k šéfovi.“
„Dobře, ale naposledy,“ už ani chvilku neváhal manažer, za nic na světě by se tohohle okamžiku nevzdal. Konečně se mu podařilo dosáhnout svého, po dlouhém a namáhavém svádění Laru dostal, a teď by si to měl nechat zkazit? Ne, užije si to, dokud může. „Ale pak už opravdu musím,“ zašeptal, když ho Lara povalila na záda a posunula svou hlavu nebezpečně blízko k jeho rozkroku. Za malý moment už přes boxerky cítil její zuby, jak si něžně hrají s penisem pod nimi, lehounce skousávají a zase pouští svou tvrdnoucí oběť, jako by vyhrožovaly, ale nikdy nedotáhly svůj záměr do konce.
Pohodlně se uvelebil, když Lařina hbitá ruka boxerky rychle stáhla, aby mohla olíznout nejprve jeho žalud a postupně zasunout do pusy celý nedočkavý zbytek jeho mužství. „Jo… to je ono,“ vydechl, když jej po chvilce začala zpracovávat v pravidelném rytmu. Už dlouho nezažil tak dobré kouření. Trenérky sice nebyly špatné, ale už jen to pomyšlení, kolik nadržených ptáků jejich profesionálními ústy prošlo, mu celý požitek vždycky kazilo. Teď teprve naplno pochopil, jaký poklad se po celou dobu skrýval dole v laboratoři, a konečně ho dokonale ocenil. On byl ten, kdo ho vítězně vykopal první, a proto si hodlal svou odměnu naplno užít. Ztracený Paul bude teď prostě muset počkat, na něj přijde řada později… možná… blesklo mu hlavou, když na něj Lara nasedla, a jeho penis hladce zajel do příjemně vlhkého tepla jejího lůna. „Bože… jo… přidej…“ jeho mozek se definitivně ztratil v pravidelném přirážení do jeho vysněné jezdkyně.
„Vidíš to? To gesto?“ zastavil už asi popáté Kat video z Tomova apartmánu. „Něco si do těch rukou šeptá.“
„Jak to chceš uprostřed noci bez povyku zařídit?“ zvedl k němu oči šéf, a hned nato se zadíval na hodiny. Za chvíli budou tři.
Pokud existovala jen nepatrná možnost, že ti dva na Paulově útěku spolupracovali, byla jen otázka času, kdy je přijde někdo zachraňovat. Kat věděl, že pokud to bude policie, nemají lidi uvnitř šanci utéct. Šéfův červený kód je tady uvěznil. Tohle byla sice pohodlná, úžasně vymyšlená, ale hluboká a jedinečná past. On nebyl myš, aby se do ní nechal jen tak chytit. Jakmile zjistí, co má Paul nahoře v úmyslu, bude jednat. Musí utéct dřív, než ti „zachránci“ přijdou, jinak už nahoře z vězení do smrti nevyjde.
Tom ležel v posteli na břiše, polštář nahrnutý pod hlavou, objímal ho a se zavřenýma očima přemýšlel. Doufal, že Bill v klidu usnul, ale on na spánek neměl ani pomyšlení. Pořád mu vrtalo hlavou to podřeknutí. Všiml si Noe něčeho? Podle všeho ne, tvářil se normálně, když odcházel, ale jak mohl Tom vědět, že jen není dobrý herec? Ale proč by zase hrál, že si ničeho nevšiml? To znělo nelogicky.
Už od chvíle, co ji Tom zahlédl na chodbě v šéfových rukách, přemýšlel, jak se k němu mohla dostat. Paula hledali, takže ho nechytili, ale mikinu měl na sobě, když utíkal. Musel ji prostě ztratit v lese, ačkoliv mu nebylo jasné jak a proč. Šéf zněl na začátku skoro výhrůžně, takže ho nejspíš díky tomu kusu oblečení napadlo, že by s Paulovým útěkem mohl mít Tom něco společného, a přišel si to ověřit. Zřejmě ho zmátla Tomova reakce a vysvětlení, opravdu se tvářil jako neviňátko, a zřejmě to zabralo. Noe nejspíš čekal, že bude zapírat, mlžit, že tuhle mikinu nikdy neviděl, že není jeho, ale toho se nedočkal. Znejistěl, když mu naboural jeho teorii, a pak po krátkém rozhovoru odešel.
Nejradši by se hned teď sebral a utekl za Paulem, ale o pár dveří dál spalo jeho dvojče, které tady nemohl jen tak nechat jim napospas. A se zraněnou nohou s ním jít nemůže, to by už nezvládli. Kdyby teď utekl, co by tím získal? Jen strach a nejistotu, že kvůli němu ublíží jeho lásce, zatímco on bude utíkat, a dost možná ho vzápětí chytí, protože určitě nahoře hlídají. Kdyby to neudělali po Paulově útěku, byli by hloupí. Pokaždé došel k závěru, že mu nezbývá, než ležet a čekat, co se stane. Musel sám sobě přiznat, že se bojí. Tak rád by se sebral a utekl k Billovi. Zavrtal by se k němu pod peřinu, chytil by ho ve spánku kolem pasu, a užíval si vůni jeho vlasů, a měl by alespoň pocit, že ho chrání. Takhle si připadal naprosto bezmocný, což ho šíleně štvalo.
Uprostřed těchto úvah zaslechl na chodbě šramot. Jeho tělo se napjalo, svaly zareagovaly na leknutí, připraveny vyřešit pocit ohrožení útěkem. Když se šramot přibližoval, Tom se otočil na záda. Co se děje? Že by konečně shora někdo přišel? Doufal, že je to ono. Všechny jeho starosti by byly rázem vyřešeny.
Pochopil, kam se trefil, když se vysoká postava doslova zlomila v pase a začala vydávat neuvěřitelně kvílivé zvuky bolesti. Tom, aniž by se zastavil v pohybu, se překulil na druhou stranu postele, a než se stačil překvapený Noe vzpamatovat, rozrazil naplno dveře, a vyběhl ven. Jeho zrak se sice chvilku musel přizpůsobovat světlu na chodbě, ale vzhledem k omezenému provozu nebylo tak prudké jako obyčejně. Rychle se zorientoval, a bosý, v boxerkách a tričku, jak vylítl z postele, se dal na útěk. Rozum mu napovídal, že daleko neuteče, ale to mu bylo v téhle chvíli jedno. Hnal ho strach a adrenalin v krvi. Nechtěl, aby ho znehybnili a odtáhli dolů na pětku. Tušil, co se tam bude dít. Noemu zřejmě rychle došlo, že řekl něco, co vědět neměl, z toho vyplývalo, že si ho vezme do prádla Kat, aby zjistil, co všechno ví. Jenže nejdřív ho budou muset chytit.
Tom doběhl ke dveřím nouzového schodiště a trhl za kliku. Bylo zamčeno. Několikrát s ní ještě zarumploval, než mu došlo, že to nezmění. „Do prdele!“ zamumlal si pod fousy. Byl v pasti. Netušil, proč je schodiště, jež bylo normálně běžně přístupné, najednou uzamčené. Vyhlášení červeného kódu v sobě zahrnovalo i uzavření jednotlivých pater podzemního komplexu, což nemohl vědět. Už už natahoval ruku, že se pokusí alespoň přivolat výtah, ale když se ohlédl za sebe, bylo jasné, že už to nestihne. Byl připraven nakopnout do koulí i šéfa téhle posrané sekty, chtěl se rvát o svou svobodu, nedá mu nic zadarmo.
„Tak, pojď, ty šmejde,“ otočil se čelem k protivníkovi, když k němu doběhl tak na dva metry. Vykopl nečekaně a naprosto přesně, tentokrát hranou bosé nohy, aby si neporanil prsty. Ne nadarmo chodil jako kluk na karate, ačkoliv ho to moc nebavilo. Teď se to ohromně hodilo. V duchu děkoval dědovi, který si přál, aby z něj vyrostl pořádný chlap.
Noe se zapotácel pod náporem bolesti, skoro upadl, držel si rozkrok a snažil se nekňučet jako Kat. Nečekal, že Tom zaútočí, domníval se, že když zjistí, v jaké je pasti, vzdá to. Ale tenhle dradatý zuřivec zřejmě neví, kdy přestat. Noe i přes slzy bolesti v očích sledoval svého mladšího a nebezpečného protivníka z uctivější vzdálenosti, a čekal, co udělá. Otec ho nic takového, jako jsou bojové sporty, neučil, tudíž nevěděl, jak si s Tomem, který stál evidentně připraven na další boj, poradit. Blokoval mu sice svým tělem cestu, ale věděl, že silou by ho sám nezvládl. Doufal, že mu brzy Kat přijde na pomoc. Rozhodl se, že to zkusí nejdřív po dobrém.
„Vzdej se, nemáš kam utéct, stejně tě chytíme,“ začal spíš syčet než mluvit, bolest v rozkroku ještě stále ovládala všechny svaly v jeho těle, zatínala mu i čelisti.
V tu chvíli zaregistroval, že se zpoza rohu vynořil Kat. Nejspíš se ze své bolesti už vzpamatoval a ještě napůl zlomený v pase běžel svému šéfovi na pomoc, v ruce držel zmuchlaný napuštěný hadr, zřejmě doufal, že až se k Tomovi dostane, omámí ho a bude po problému. Za ním se ale vynořila ještě jedna postava. Seděla v invalidním vozíku a její ruce roztáčely kola do neuvěřitelného tempa. Tom jen překvapeně sledoval, jak se Bill, kterého zřejmě vzbudil hluk na patře, řítí na svém vozíku za Katem. Ani nestihl zaznamenat, kdy se zpěvákova zdravá noha dostala mezi ty Katovy, a už jen viděl, jak se obávaný muž nezadržitelně řítí k zemi. „Jo!“ vykřikl vítězně, když mohutné tělo žuchlo na podlahu a ozvalo se další bolestné zařvání. Ve chvíli, kdy se Noe neprozřetelně otočil, aby zjistil, co se za ním děje, znovu vykopl, a tentokrát se mu podařilo šéfa sekty dostat k zemi. Využil těch pár důležitých vteřin, kdy se oba muži ocitli na podlaze, a rychle hmátl po tlačítku výtahu, jehož dveře se okamžitě otevřely.
„Pojeď!“ povzbuzoval Billa, který se k němu rychle blížil, a když po pár vteřinách zdárně zajel do kabiny, zmáčkl Tom -4. Měli štěstí, že Noe a Kat potřebovali svou omámenou oběť dopravit na oddělení převýchovy, proto jeden výtah i přes červený kód fungoval.
autor: Janule
:D:D:D:D:D Klátím se smíchy nad užasnými dvojčecími bojovými schopnostmi 😀
A zároveň jsem posraná strachy, protože tohle nemůže dopadnout dobře.
ježiš, to je drama !!!! aWWWWW!!!!
Lare som už zase držala palce aby sa jej podarilo zadržať pátranie čo najdlhšie 😀 a potešila ma jej úporná snaha aj jej úspech.
Ale z kata a tej jeho blbej skrytej kamery a hlavne z jeho postrehov ma chytá zimnica. Prečo to nepustí z hlavy, nechcem aby zase Tomovi vymazával mozog a hlavne aby mu nedajbože čítal myšlienky. Oni ho chceli naozaj odviesť dole a teraz je to v prdeli. Hrozitánsky som sa bála, že Tom utečie sám, ale keď sa zjavil Bill ako motorizovaná jednotka :DDD a nakopol milovaného kata, takmer som zvýskla od radosti. Teraz už len aby sa im podarilo niekam zmiznúť kým príde záchrana. Ak teda príde:/ dúfam…
Táto kapitola je totálne najnapínavejšia ledva funím ako to prežívam. Práve čítam Tvoj „Dar“ už dvojku a stále obdivujem ako krásne píšeš. Tvoja poviedka „Jednou budeš…“ som čítala už minimálne trikrát a určite nie posledný. Nosím si ho v mobile a je to môj relax v autobuse A Genesis bude ďalší poklad a závislosť. Ďakujem za kapitolu, obhryziem si všetky nechty do budúceho týždňa.
Blbouni blby, proc Kata a Noeho neomamili tou srackou, nesvazali a nezavreli u sebe na pokoji. Pak by prisli policajti a bylo by to snazsi, ale nase dvojcatka nevedi ze pomoc uz je na ceste…
doufam ze policejni akce probehne rychle a co nejdriv aby se Neo nestacil vzpamatovat z toho soku a bitky s Tomem. A aby zapomel reagovat na to ze se mu v podzemi promenaduje zasahovka.
Bylo roztomily jak se hned priritil na pomoc Bill. I kdyz nevim jestli to bylo chytry, protoze jak sem napsala tak oni nevedi ze se k nim zene policie takze az by je ochranka podzemi chytla meli by to spocitany (skoncili by u Kata) a chovali by se zase jako dva cizi lidi. I kdyz.. Bill ma ten svij denicek, kde si pise pisnicky a svoje myslenky a postrehy tak si tam urcite napsal ze Tom je jeho dvojce – coz by urcite zase odblokovalo Tomovu pamet.
Ale ne o cem to zas premyslim? To se nesmi stat. Policajti tam naklusou driv nez se ti dva blbci (Kat a Noe) stihnou vzpamatovat, zejo?? Jo a urcite oba poleti za klukama, vsadim se ! A nebudou po nich vyhlasovat celopodzemni patrani…
ja snad zesilim, chci dalsi dil a to hned !! Uff.
Kdyby to slo tak prolezu mobilem, vylezu u tebe a vydupu si pokracovani :D. Ach ano, chapu ze se mi ani pes hned nevykadi tak budu napjate cekat na dalsi nedeli.
Ugh ve me je zas tolik adrenalinu ze neusnu :D.
[4]: 😀 I kdybys ke mně dokázala prolézt usbéčkem, tak tě můžu ujistit, že z dalšího dílu není ještě napsaný ani písmeno 😀 Tenhle jsem dopisovala včera 😀 Jo… psaní v presu, to je lahůdka. 🙂 Drama musí bejt, to se nedá svítit, to přežiješ… dobrou 🙂 J. :o)
to je masakr! 😀 já se neuvěřitelně bavím. 🙂 opravdu smekám nad tím, kolik toho dokážeš do jednoho dílu narvat. taková akce v podobě Tomova útoku, legrace, když si představím, jak Bill roztáčí ten vozík a šine si to na Katův rozkrok a dokonce i hetero sex! 😀 paráda, ty jsi prostě jednička. 😉
taky nemám ani maličkou představu, co bude dál, ale ten jejich útěk do technickýho asi dobrý nápad nebyl. Noe má dost lidí na to, aby je našli a určitě to nezvládnou schovávat se tak dlouho dokud nedorazí zásahovka. tak se budu modlit, aby je stihli najít ještě dřív, než jim bude případně vymazána pamět a že Tom ještě stihne nakopat několik "podzemkářů". 🙂 go Tom go! 😀
Moc pěkný…
Ten Bill na tom křesle mě dostal 😀 No šikovný jsou, ale myslim, že tam sami moc šancí nemaj… už aby jim někdo přišel na pomoc. Hm… ale teď si tak uvědomoju, oni tam dolu chtěj vlízt tou klimatizací? To teda asi nepujde, když to Noe všechno uzavřel, co? No jsem zvědavá, jak to bude, strašně moc…
Jo a Janule, normálně, četla jsem to už včera a nejspíš to na mě zapůsobilo až tak, že se mi o tom dneska odpoledne zdálo! 😀 O Genesis 😀 Byla jsem tam dole a snažila se přijít na to, jak utýct 😀 Ale teda ani Billa ani Toma jsem tam nepotkala, to by jednoho naštvalo! 😀
[9]: No to je tím, že Bill a Tom už byli mezitím schovaný. 😀 Oni jsou napřed, už vědí, jak je budu psát. 😀
Ale je to nespravedlivý, mně se o tom nezdá 😀 Áďa má taky dobrý genesisový sny, tuhle mi jeden psala. 😀 Ten se ale odehrával nahoře, prej jsem se tam dokonce vznášela na nějakým laně pověšená za helikoptéru 😀 Taky dobrá divočina. 😀 Koukám, že nejsem sama, kdo odpoledne chrní 😀 Dneska jsem to zrovna zanedbala, a už tady zívám jako krokodýl. 😀
Janule, tedy teď jsme musela přehodnotit všechny ty nakoukaný filmový akční a bojový scény! Kdepak nějaký svalovci, jedině Bill na vozejku!!! :))) Já úplně vidím, jak těma hubenejma ručičkama pohání ty kolečka! 🙂 To je teprvá superhrdina, v tom mám jasno. 😉 Já se ti tak nachechtala, při týhle scéně, fakt se ti ohromně povedla. :)))
To jsem zvědavá, jak z toho ty dvě houžvičky vysekáš. 🙂
[11]: hele jí, potvoru jednu, prej "to nečtu" 😀 Já tě praštim, budeš to vidět 😀 Dělej si prdelky z někoho jinýho 😀 Si byla zvědavá, proč mám u posledního dílu tak málo komentářů, tak ses šla podívat, co to píšu za hovadiny, že jo? 😀 Máš dneska nějakej rejpavej den, jak tak pozoruju 😀 Ty nejsi v práci? 😀
[12]: Žádný prdelky, všechny poklony míněny vážně!!! :)))
Jo ty by mě hnali, jiní autoři, kdybych si z nich utahovala, to si nelajznu. :)))
Ale vážně, pořád ještě nečtu, jen jsem koukala nějakej ten díl zpátky na komentáře a od tý chvíle se občas mrknu na tu čtenářskou elitu a komentátorský esa, a z druhýho břehu, tam kde se scházejí ty chudáci, co čtou jen samej brak, pozoruju jedním očkem, co se tady děje. :))) Takže děj ani osoby neznám, ale teda tahle akční scéna mě vážně dostala, to jsem se prostě musela ozvat. 🙂 Opravdu se ti to povedlo, já se chechtám ještě teď a úplně vidím Billíka, jak jede chodbou o život. Moc pěkný!:)
Jsem doma, můžu rejpat, ale zejtra už do rachoty, takže klid zbraní! :)))
[13]: Já ti vidim až do žaludku 😀 tobě to prostě nedalo a musela ses mezi ty sledovače "klubu diváků" na dvojce zařadit, stát se jedním z těch komentátorských es 😀 na druhým břehu ti bylo osměle, že jo? 😀 Ale jestli se ti šílený Billík na vozejku fakt líbil, tak to teda čumim 😀 neříkalas, že máš radši povídky, kde se vůbec, ale vůbec nic neděje? 😀 Tady se teď dějou děsný věci, v dalším díle je Tom vyloženě za vrahouna a zabijáka, to nepřežiješ 😀 Radši to nečti 😀 To už ani ta esa šokovaně nekomentovala. 😀 Zase o rok starší a o rok šílenější autorka blbne. Apropó, zbavuj se svých úlovků u sebe a ne u mě. 😀
[14]: :)))))))))))
A zrovna ne, tady je to lepší!!! :)))))
Odhalila jsi mě, ostatně jako vždycky. 🙂 Už se mi po komentování docela i stýskalo, jenže když ty tam máš prostě spoustu děje, a mně se do toho nechce, to si pamatuješ velmi správně. Ovšem když jsem narazila na tu Billovu scénu! Paráda! Slyším svištění kol poháněných hubenou ručkou černovláskovou, zatímco (konečně už zase!) dredáček, lépe řečeno dred, prchá směrem k výtahu. 🙂
Tak dredáček je za vrahouna, no to se určitě mrknu a možná se i ozvu. Už se bojíš? :)))
O rok starší autorka? Že bych něco prošvihla a negratulovala? Na to já jsem expert. 🙂
[15]: 😀 Nene, nic jsi neprošvihla, já to datum schválně nezveřejňuju, to jen vždycky na biu THF přidám jedničku :-D, jestli něco nesnáším, tak "upřímné" gratulace :-D, že stárnu a píšu čím dál tím větší ptákoviny 😀 Tebe se nebojim, ty krutá kritičko 😀 mě jen tak nedostaneš 😀
Nemysli si, že nevim, že sis schválně nechala čtečku zabavit zvídavým manžílkem, aby ses měla jak vymlouvat, že nemůžeš číst povídky, páč papír a inskoust je v krizi čím dál dražší 😀 Jinak bych ti samozřejmě svůj akční román plný zvěrstev, sodomie a potlačovaných práv občanů poslala a doporučila narvat do čtečky a trávit s ním plodně cesty do práce a z práce. 🙂 Toho dredáčka a dreda ti připisuju na účet, podtrhnem ho a sečtem, až se zase uvidíme v třeskutých mrazech 😀
[16]: Ale to nemá cenu!!!! :))))
Vystihla jsi situaci naprosto, ale naprosto přesně! :))) Já se tady dusím smíchy, jak mě vždycky prokoukneš, to bych musela nasekat podbradků. :)))
Zrovna včera jsem si říkala, kdy se asi uvidíme, ale když já pořád tak hubnu až jsem zase nabrala a potím se už při +15. 🙂 Podzim to jistí!
No uznej, že dreda jsem si nemohla odpustit. 🙂
[17]: Není nad souznění duší 😀 Prokukovat tě je moje hobby. ;-D
Prej podzim.. vidim to spíš zase na ten únor, ten je tak nějak jistější než podzim, vzpomeň si na ten poslední, jak byl trapně dlouho teplej. 😀 Leda bysme si daly spicha u modrozelenky v Helsinkách :-D, tam bude zaručeně podzim studenej. Jenže já bych musela pěšky a pak lodí, protože na dvě letenky nemám prašule, a jinak mě nepustěj na palubu. To abych vyrazila už v září 😀 No… uvidíme. Nebyl by marnej takovej poznávací zájezd na otočku 😀 Dreda ti spočítám cestou, to budeš vidět, jednoho ti osobně zacuchám, aby ses Finům líbila. 😀
[18]: A hele, co už máš komentářů 🙂
Škoda, že jdu zítra do práce, mohly jsme zahejbat i s tím číslem pod posledním dílem. :)))
No Helsinky, to bych si dala říci, teda čistě hypoteticky, taky se mi nechce platit dvě letenky! Chudák modrozelenka, abychom se jí vešly do bytu.:) Ale vážně to není špatnej nápad. Jako ptáci odlétají na jih, my bychom mohly na sever. 🙂
No… myslím, že ptáci jsou tam tak nějak dřív a levnějc 😀 Nevidim to moc dobře, tohle je úžasně výhodný spojení vlakem 😀 to by bylo něco pro naše pohodlíčko… 89 hodin kecat vydržíme, o tom nepochybuju 😀 a zpátky taky 😀
17.5. Praha hl.n. přestup na Metro 21:54 Řazení Vlak 445 Slovakia /405 lůžkový vůz
18.5. Brest Central 17:41 20:59 Vlak INT 68
20.5. Gryazi Voronejskie 0:08 1:10 Vlak INT 20
Pridatscha 2:49 5:43 Vlak INT 135
21.5. Tver 23:14 0:54 Vlak INT 32
Helsinki 12:00
Celkový čas 85 hod 6 min
Tak jedem, ne? 😀
No jasně, jedéééém!!! Když už nic jinýho, tak aspoň pokecáme! :)))
Ale teď vážně, chtěla bych vidět tu osobu, co by mě vytáhla na výlet. 🙂
Ty vole, konečně drama!! 😀 Miluju tuhle povídku <3 Ale bojím se co bude dál … O.o Tohle za žádnou cenu nemůže dopadnout dobře
Jsem zvědava kam se dostanou.
Já se tady děsně směju 😀 😀 Přesně tohle patří Katovi i Noemu 😀 😀 Dobře jim tak! Jsem tak ráda, že se Tom umí prát, zatím co ti dva, teda hlavně Noe, nemá páru co to je bojové umění 😀 😀 Tom je měl zmalovat ještě víc 😀 😀
No, siced se směju, ale teda vůbec nevím, jak tohle může dál pokračovat :/ Kam se kluci dostanou? Budou tam v bezpečí? Jejdaaa, tohle je fakt děsné drama! Ale Tom je šikula! Já jsem si myslela, že se nechá uspat apak bude zatloutak, zatloukat…a on přitom udělal tohle! Super! :))