autor: Helie
Zdravím všechny twincestní dušičky ^^. Ráda bych vám představila svoji novou povídku, ve které jsem trochu popustila svoji fantazii a pokusila se vytvořit něco sexuálně nabitého a zároveň mírně melancholického. Můžete se těšit na zakázanou lásku v podobě velkého věkového rozdílu. Povídka se taky odehrává v době, kdy samozřejmě homosexualitu všichni odsuzovali, o to je povídka ‚zakázanější‘ =). Určitě potěší všechny, kteří mají rádi (stejně jako já :D) povídky opředené tajemstvím dávné minulosti. Povídka taky není založená až tak moc na ději, jako spíš na pocitech a hodně taky na Billových vzpomínkách, protože má rozhodně na co vzpomínat =). Doufám, že se vám bude líbit =)
Helie =)
PS: Chci se omluvit čtenářům Mask of the Phantom. Nejspíš se nějakou dobu nedočkáte nového dílu. Už jsem dvakrát usilovala o jeho napsání, ale vždycky jsem ho se zakroucením hlavou smazala 😀 Nejspíš teď budou větší prodlevy mezi díly, ale nemusíte se bát, do konce to určitě dotáhnu 😀
Sedmnáctiletý černovlasý mladík upíral čokoládové oči na dospělého muže před sebou, sedícího v pohodlí polstrovaného křesla. V jeho očích téměř totožné čokoládové barvy perlily slzy a mladík cítil, jak i jemu se ženou do očí. Nedbal na sál plný lidí, ignoroval svoji sestru tisknoucí ruku muže, z jehož očí pomalu vytékaly křišťálové slzy. Neviděl nikoho a nic… pouze muže, jenž proléval slzy nad okamžikem, který měl právě možnost zažít.
Mladík, jak hleděl do očí onoho muže, si vzpomněl na den, kdy jej viděl poprvé. Na den přesně před sedmi lety. Na den, který navždycky ovlivnil jeho život a jeho touhu.
„Můj syn je velice plachý. S nikým moc nemluví a poslední dobou nám dělá skutečně starosti. Skoro nejí a mluví pouze se svojí mladší sestrou. Obávám se, že je nemocen, možná po psychické stránce, ale to ví snad jen Bůh. Nenechá na sebe sáhnout, i když jsme zkoušeli už mnoho doktorů. Je to s ním velice špatné, příteli,“ zakroutil hlavou o mnoho let starší muž, než byl jeho společník, který trpělivě naslouchal jeho trápení a kráčel po jeho boku. Ruku měl položenou na věčně přítomné dýce u svého pasu a hluboce uvažoval nad problémem svého starého přítele, který se už brzy měl stát jeho tchánem.
„Jsem si jist, že Bill bude v pořádku. Je v pubertě, teprve se učí poznávat sám sebe a svět kolem sebe. Není divu, že je zmatený a odmítá to, co naplňuje jeho okolí. Směl bych ho vidět, sire?“ zeptal se uctivě jednadvacetiletý muž. Případ jediného syna jeho budoucího tchána jej skutečně zajímal, a to ne jen kvůli tomu, že už za měsíc si měl brát nejstarší dceru svého dlouholetého přítele.
„Samozřejmě, Thomasi. Myslím, že se stáhl do altánu, ostatně jako vždycky,“ povzdechl si. Vedl svého o mnoho let mladšího společníka k altánu, ve kterém tušil svého jediného, desetiletého synka.
Vždycky měl pro Billa slabost, a když viděl své dítě sedící u harfy, drnkajíc na struny prohýbající se pod jeho mrštnými prsty, sevřelo se mu srdce. Tolik si přál, aby viděl Billa smát se, aby ho viděl skotačit se svými sestrami. Nikdy nebyl dostatečně přesvědčený o tom, že je Bill dobrá volba pro dědice jeho panství a titulu, ale bohužel neměl na výběr. On i jeho žena stárli a žena mu za celý život dala pouze jediného syna. Pouze drobného černovlasého chlapce drnkajícího se zavřenýma očima na napjaté struny harfy.
Periferním viděním zaznamenal pohyb vedle sebe, byl překvapený, když viděl Thomase, jak míří přímo k altánku, kde kleká vedle jeho syna na dřevěnou podlahu.
„Umíš krásně hrát, kdopak tě učil? Není pochyb, že ten člověk dokonale dokázal vycítit tvůj talent,“ promluvil mladík na chlapce s harfou. Bill zamrkal a postavil harfu tak, aby dokázala stát i bez jeho pomoci. Podíval se na muže, který klečel vedle jeho stoličky.
„Nikdo – nikdo mne neučil,“ zašeptal Bill. Jeho hlásek byl slabý z dlouhodobého mlčení.
„Jsi samouk?“ zeptal se překvapeně Tom. Bill pokýval hlavou. Jeho tváře hořely zářivě červenou barvou a on klopil pohled ke svým rukám složeným v klíně. Tom vycítil, že se chlapec v jeho přítomnosti cítil nepohodlně, navíc měli s jeho otcem domluveny ještě nějaké obchůzky. Natáhl k chlapci ruku a zastrčil mu za ucho pramen dlouhých havraních vlasů.
„Někdy se určitě znovu potkáme,“ usmál se Tom. „Bylo mi ctí vás poznat.“ Mladík se zvednul na nohy a vracel se zpět k Billovu otci. Ještě předtím se však otočil a věnoval chlapci zářivý úsměv. Bill ještě dlouho poté seděl a zíral do míst, kde budoucí muž jeho nejstarší, o tři roky starší sestry Elizabeth, a jeho otec zmizeli.
Černovlasý mladík sledoval, jak se muž před ním zvedl na nohy a tleskal. Po tvářích mu tekly slzy dojetí a mladík pouze sklopil hlavu stejně jako v den, kdy se viděli poprvé. Jeho harfa, jejíž přenádherné tóny se ještě před několika vteřinami linuly sálem, stála postavená kousek od něj a dodávala mu sílu, aby se směl podívat do hnědých očí, ve kterých nikdy nenašel nic jiného než hluboké vody přívětivosti a náklonnosti. Neuhnul pohledem, neustále sledoval muže, který mu před sedmi lety ukradl srdce a pro kterého se rozhodl třeba i zemřít. Sledoval úsměv na jeho tváři, který vykresloval úsměv i jemu.
Jedna z magických chvil, které tolik miloval, skončila, když i jeho o tři roky starší sestra vyskočila na nohy a běžela k němu, aby ho objala. Položil se do jejího objetí, na břiše jej tlačilo její pomalu rostoucí bříško, které mělo jejímu hnědookému manželovi přinést druhého potomka.
„Byl jsi skvělý, Bille!“ švitořila Elizabeth, když ho tiskla ke svému hrudníku. Bill přes její rameno sledoval jejího manžela, který strnule stál stále na tomtéž místě. Věnoval Billovi veškerou svoji pozornost, jeho pohled se vpíjel do jeho očí, které stále ještě plnily slzy dojetí z toho, že mu opět aplaudoval celý sál. Vzpomněl si, když stál před sálem poprvé a jeho ruce se třásly nervozitou.
Bylo mu čerstvých patnáct, když se ucházel o práci na dvoře manžela své sestry. Stál v hale velkého panství, které mu tak nápadně připomínalo jeho vlastní domov. Ze všeho, co viděl kolem sebe, cítil Elizabeth. O několik vteřin později ji i viděl. Sbíhala ze schodů a po tvářích jí tekly slzy. Než Bill stačil cokoliv říct, přitáhla si ho v pevném objetí. Zmateně zamrkal, když cítil tlak na svém břiše způsobený jejím břichem skvěle schovaným za šaty. Bill by byl hloupý, kdyby nepoznal, že rodina jeho sestry je právě v očekávání.
„Bille, kde jsi celou tu dobu byl?“ zeptala se ho Elizabeth, hlas zakalený přívalem slz. Plakala, protože její malý bratříček byl od její svatby nezvěstný. Nikdo netušil, kde by se Bill mohl schovávat, proto pro ni bylo takové překvapení, když ho viděla stát v hale svého domu.
„Nechci o tom mluvit,“ zakroutil Bill hlavou a pohladil sestru po tváři, aby setřel pomalu zasychající slzy.
„Proboha, musíme jít za Tomem! Určitě bude rád, že tě vidí!“ vykřikla Elizabeth a Bill hlasitě polknul. To už ho ale sestra držela za ruku a táhla nahoru do schodů, aby se pochlubila manželovi.
Možná až příliš brzy stáli přede dveřmi, o kterých mu Elizabeth sdělila, že vedou do soukromé pracovny jejího muže. Třikrát zaklepala na dveře, a když se ozvala výzva ke vstupu, vtáhla bratra dovnitř. Postavila ho před stůl zakládaný papíry, za nímž seděl její manžel, který dvojici nevěnoval jediný pohled. Bill cítil, jak mu po dlaních tečou slané kapičky potu.
„Potřebuješ něco, Elizabeth?“ zeptal se, ale nadále se věnoval svým papírům. Billova sestra na to nijak nereagovala – nejspíš byla zvyklá.
„Potřebuji, aby ses alespoň na chvíli podíval,“ odvětila s ledovým klidem a na Billova ramena dopadly její ruce, jejichž konejšivý dotek mu vytvořil na čele vrásky. Neustával ve svém pohledu, jenž upíral na mladého šlechtice u stolu. Sledoval vrcholek jeho hlavy křižovaný copánky. Padaly mu přes košili na hrudník.
A pak mladý šlechtic zvedl temně čokoládové oči od svých papírů. Billovo srdce vynechalo dva údery, jeho dech se zrychlil a zadrhával se. Pokorně sklonil hlavu, přišel sem žádat o práci, proto jeho postavení nebylo rovno tomu Thomasovu. On byl pánem tohoto domu, proto se k němu musel chovat s úctou, i když by po smrti svého otce měl zdědit jeho titul, který by zajistil, aby se Thomas klaněl jemu.
„Bille.“ Pouze vyslovil jeho jméno a Bill myslel, že zkolabuje. Tak dlouho si přál, aby směl slyšet jeho sametový hlas, aby směl na tváři znovu cítit dotek jeho prstů. Po svatbě Elizabeth s Tomem se sesypal. Nedokázal se dívat na to, s jakou láskou se jeho sestra dívá na svého novomanžela… Musel přemýšlet, jestli se na něj stejně dívá i on.
„Přišel… přišel jsem zažádat o práci na vašem dvoře,“ vykoktal rychle a bolestně přivřel oči. Neměl sem chodit, teď už to věděl. Ale jeho touha spatřit znovu Toma byla silnější než on sám.
„Jakou práci bys na mém dvoře chtěl zastávat?“ zeptal se Tom a s povytaženým obočím vstal od stolu. Jeho žena poodešla od svého bratra do rohu místnosti a nechala Toma, ať rozhodne o jeho osudu. Předem věděla, že volba jejího muže bude moudrá.
„Pokud dovolíte, sám bych vám rád ukázal, v jakém oboru bych se chtěl pohybovat.“
„Dobrá, jen mi musíš říct, co k tomu budeš potřebovat,“ ušklíbl se Tom a zapřel se o stůl. Jeho žena se usmála a odvedla Billa pryč.
*
Přišlo odpoledne jeho prvního koncertu a on celý nervózní vyčkával v sále, do kterého se každou chvíli měli nahrnout lidé. Nebyl nervózní kvůli tomu, že měl hrát před lidmi, stejně by to nebylo poprvé. Znervózňoval ho fakt, že tu bude on… Bude se na něj dívat a hodnotit ho. Bill si nedokázal představit, jak bude pán tohoto domu reagovat na jeho hru na tolik milovanou harfu. Na víc myšlenek mu už nezbyl čas, protože místnost se začala zaplňovat lidmi…
autor: Helie
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 10
Páni.. začíná to krásně.. :o) těším se na další díl.. :o) snad se to krásně rozjede.. 😀
Uaaa, no musím říct, že už teď se nemůžu dočkat dalšího dílu.
To prostředí je naprosto úžasné, a i když nemám ráda, když je mezi nimi věkový rozdíl, tak tady to slibuje hodně zajímavý příběh.
A já prostě nikdy nepřestanu obdivovat tvůj způsob, jakým píšeš. Protože mě každé slovo nutí chtít víc a víc. Jsem ráda, že je tady od tebe něco nového :))
Vau vyzerá to zaujímavo s takým smutným nádychom ~;3 .. len som nepochopila tomu začiatku, Tom umiera alebo to je to jak hrá na harfu alebo čo? :// . .*nechápavosť sama* .. 😀
ano,opravdu skvělá povídka moc se těším jak to bude pokračovat dál..jen směla bych mít malilinkou výtku?chtěla bych poukázat že když se bill vraci do vzpomínek a zase do přítomnosti nejsou mezy odstavci hvězdička a já sem pak trochu zmatená,mohla bych poprosit o hvězdičku mezy odstavi když je minulost?moc by mi to usnadnilo čtení..děkuji předem
Úžasný začátek:)…miluju povídky které se odehrávájí v minulosti,takže určitě budu číst pravidelně;)
Podle předmluvy si nejsem tak úplně jistá, jestli tahle povídka bude pro mě to pravé ořechové, ale protože tvoje jméno je pro mě docela slušným magnetem, rozhodla jsem si první díl nakonec přečíst.
A začíná to hodně zajímavě a hlavně se tady rýsuje úžasný milostný a emocionální trojúhelník, protože jedním z jeho vrcholů je Billova sestra, takže ta zakázaná láska bude o to více zničující.
Takže si určitě počkám na další díl, protože ten první je opravdu krásně napsaný 🙂
[1]: Děkuji =))
[2]: Awww, děkuji ^^ :D:D
[3]: Jejda, Tom je naprosto zdravý sedmadvacetiletý muž, proč by proboha umíral? :D:D To je z toho požitku z Billova umění ;DDD
[4]: Já bych tam psala flashbacky, ale to by podle mě totálně ztratilo svoje kouzlo… Proto jsem tam použila tu kurzívu – aby to bylo od zbylého příběhu nějak oddělené… navíc těch vzpomínek bude postupně ubývat, takhle na úvod je jich víc, aby to nějak začalo, ale jinak je tak jedna v díle 😀 Navíc hvězdičku používám na oddělení časových úseků, takže se obávám, že to nepůjde, promiň… Uvidíš, že si na to časem zvykneš ;))
[5]: To jsem ráda, děkuji =))
[6]: Jsem ráda, že jsi začala číst, tvoje komentáře vždycky dokáží potěšit =)) Děkuji moc =))
Hah, tak jsem se jí dočkala 😀 Moc pěkně napsané, hrozně se mi to líbí. Napsala bych ti k tomu víc, ale tak nějak nedokážu vyjádřit své pocity 😀 Ale vážně nádherné 🙂
Jeej začína sa to krásne. Má to veľmi zaujímavý dej a trošku ma aj zaskočili tie vzťahové väzby 😀 Nečakala som, že Tom bude manžel Billovej sestry a čakať s ňou aj dieťa, ale o to je to netradičnejšie a zaujímavejšie 🙂
Nikdy předtím jsem od tebe nic nečetla, a proto jsem sama zvědavá, jak to dopadne. Miluju tajemno, miluju sex, miluju příběhy z historických dob a miluju harfy, takže mně jsi se úplně strefila do vkusu. Mám slabost pro povídky, kde je mezi nimi velkej věkovej rozdíl, a opravdu velikánskou slabost pro nešťastně zamilovanýho Billa. Vypadá to ideálně. 🙂
Zajímavé téma, opravdu moc. Mám ráda takové povídky trochu ze starší doby, bude to opravdu zajímavé, těším se na další díly. I ten věkový rozdíl mi nevadí, vypadá to, že to bude skutečně skvělá povídka. Však ty máš většinou skvělé povídky, tak doufám, že tady budou další díly, co nejdříve 😉
Zajímavé….jsem zvědavá jak to bude pokračovat. :)))
[9]: O něco dřív, než jsem původně plánovala no :D:D Díky moc =))
[10]: Druhé dítě 😀 Děkuji =))
[11]: Tak to doufám, že tě nezklamu =))
[12]:[13]: Děkuji moc =))
O muj boze 😀 to sme zvedava, jak ti dva budou spolu 😀 jezisi prvni dil a ja uz myslim na konec 😀 sem debil 😀
ale nevadi .. nadherna povidka ^^
Zaujalo mě to,určitě budu číst dál.
Bill je nešťastně zamilovaný….chudák 🙁
Jsem zvědavá celkově na příběh. Moc se mi líbí povídky takhle ze starší doby:)..a ten věkový rozdíl mi tu vůbec nevadí….naopak=)
Velmi dobré.. 🙂 Jsem zvědavá jak to půjdu dál..
Začína to úplne úžasne!!…Moc sa teším na pokračovanie!!
Helie… už jsem ti někdy řekla, jak moc tě zbožňuju? Ne? Tak ti to říkám teď! 😀 Protože ačkoliv byl tohle teprve první díl, už mě do sebe dokonale vtáhl. A to se hned u prvního dílu moc často nestává. 🙂 <3
a já se včera zařekla, že se musím krotit v rozečtívání nových povídek, protože pak mám nějaké nervy z toho, když na další díly musím dlouho čekat. 😀
povídky "z dob dávno minulých" mě vždycky přitáhnou, obzvlášť, když tam hopsá mladý Bill a starší Tom a jejich zakázaná láska. 🙂 líbí se mi, že do svých povídek zakomponováváš hudbu. to už se poslední dobou moc nestává a nebo zůstává jen okrajově, ale ty z toho uděláš vždycky úplně spojovací článek mezi hlavními postavami.
Tahle povídka je trochu jína,ale začína moc pěkně.