My student 10.

autor: Bína
Tom

Bytem se rozezněl zvonek a já hned vylítl ven, kde čekal Andreas.

„Jsi si jistej, že to byl Deny?“ Zeptal se mě.
„Jo, přišel do nemocnice a hádal se se mnou, potom mě praštil, a když jsem se vzbudil, Bill byl pryč.“
„Dobře, sedej.“ Nasedl jsem k němu do auta a rozjely jsme se k Denymu. Cestou v autě panovalo ticho, já i on jsme měli v hlavě hodně myšlenek na zpracování.

Bill

Ležel jsem a díval se do stropu. Tuhle místnost jsem viděl jednou v životě, a to když jsem s Dennym šel vyklízet věci pro jeho mamku. Sem odnesl všechno nepotřebný, díky tomu také vím, že jsem v jeho domě. Když se znovu otevřely dveře, dovnitř vniklo trochu světla, ale hned zase byla tma.

„Už ses uklidnil, Bille?“ Přišel ke mně a pohladil mě po vlasech.
„Nech mě být, Denny!“ Nechápu, jak jsem s tímhle člověkem mohl žít.
„Ale nezlob se. Víš, jak mě rajcuješ.“ Chytl mě za vlasy a přitáhl k sobě. Rukou mě chytl kolem pasu a natlačil mě k sobě. „Jsi tak strašně krásný. Až neuvěřitelně. A tak křehký, přeci nedovolím, aby ti někdo, jako je Tom, ublížil. Oba víme, že chceš mě.“ Šeptal mi do ucha.
„Nechci tě ani vidět, je mi z tebe špatně!“ Prskl jsem na něj. Shodil mě na zem a kopl mě do obličeje.
„Nejsi nic jiného než obyčejná štětka, Bille! A taky tak s tebou budu zacházet. Doteď jsem byl na tebe hodnej, ale ty si to nezasloužíš.“ Chytl mě za vlasy a nohou přitlačil k zemi.

„Tom mě najde, a ty za všechno zaplatíš.“
„Až mě najde, tak ho zabiju! Zabiju jeho a pak tebe. Protože ty jsi obyčejná kurva, Bille.“ Udeřil mě znovu do obličeje.
„Ale než přijde, tak si ještě užijem, co ty na to?“ Chytl mě za paži a hodil mě na postel.
„Už mě nech být!“ Snažil jsem se ho odstrčit, ale on mi vrazil facku a začal ze mě vysvlíkat oblečení. Roztrhl mi triko, a poté mi začal sundávat kalhoty. Kopal jsem nohama, mlátil do něj pěstma, ale nic nezabíralo. Vrazil mi facku a strhl ze mě poslední oblečení.
„Nech mě! Nech mě! Denny, prosím nech mě jít, prosím.“ Vzlykal jsem a z posledních sil se snažil vyprostit.
„Tak už kurva drž!“ Chytil mě pod krkem a přitlačil k matraci. Roztáhl mi nohy a prudce do mě vnikl.

„Nenene, prosím, ne, prosím.“ Rukama jsem ho tlačil od sebe, ale on se ani nepohnul. Na nic nečekal a začal proti mně přirážet. Ještě chvíli jsem se bránil, než jsem přestal, a čekal, než to všechno skončí.

„No tak, Bille, vím, že si to užíváš tak jak já.“ Přirazil proti mně a upevnil stisk pod krkem, až jsem se začínal dusit. Chytl jsem ho za ruku a snažil se jeho stisk povolit, ale marně.
„Umm… kurva, Bille! Vím, že se ti to tak líbí.“ Druhou rukou mě chytl za penis a začal po něm dlaní jezdit nahoru a dolů. „Bille, nebuď taková děvka. Vím, že se ti postaví!“ Jenže vše, co jsem k němu cítil, byl jen odpor a naprostý znechucení.
„Denny, prosím, udusíš mě.“ Snažil jsem se s posledních sil ho odstrčit nebo ho nějak upozornit na fakt, že mi dochází kyslík, jemu to ovšem bylo jedno. Rukama jsem šmátral kolem sebe a snažil se aspoň trochu nadechnout, než jsem omdlel.

Tom

Zastavili jsme před jedním z řadových domků.

„Tady?“ Andreas jen přikývl
„Co když tady nebude?“
„Bude tady, vidíš?“ Ukázal do dálky na hlavní silnici. Jela tam policejní auta.
„Jdem dovnitř?“
„Mohlo by být pozdě, než dojedou.“ Tím bylo rozhodnuto. Rozešli jsme se ke vchodovým dveřím. Andreas na nic nečekal a jednoduše je vyrazil. Šel jsem za ním a nahlížel do každé z místností, ale Bill nikde.
„Není tady.“ Téměř hystericky jsem vzlykl.
„Podíváme se do sklepa.“ Andreas otevřel starý dřevěný dveře do sklepa. Dolů vedly docela příkré schody. Scházel jsem potichu za ním a slyšel přijíždět auta k domu. Pod schodama byla místnost s kupou věcí a jedny dveře. Čím blíž jsme byli, tím více jsem slyšel.
„Kurva, Bille! Mmm, vzchop se trochu. Ještě chvíli vydrž.“ Co když to na mě jen nahráli? Co když chce být Bill s Dennym? Co když už mě nechce? Přikryl jsem si pusu dlaní a vzlykl. Andy se na mě otočil a rázně zakroutil hlavou, jako by věděl, nad čím uvažuju. Vykopl dveře a spatřil jsem ten nejhorší obrázek, co jsem mohl. Denny držel Billa pod krkem, ale ten nic nevnímal. Vypadal jako mrtvý. V druhé ruce svíral jeho penis a zběsile do něj přirážel. Vše se seběhlo tak rychle. Andreas odtrhl Dennyho od Billa a začal ho mlátit. Já se rozběhl k Billovi a snažil se ho probudit. Vtom tam přiběhli policajti a záchranáři. Okamžitě Andyho odrhli od Dennyho a odvlekli ho pryč. Andreas se rozběhl k nám, jenže to už mi Billovo tělo vytrhávali z náručí. Pustil jsem ho a sledoval, jak se ho snaží oživovat.

Bylo to už neuvěřitelných dvacet minut a Bill se neprobouzel.

„Pane doktore?“ Ozval se jeden z policajtů.
„Ano?“
„Myslím, že je mrtvý.“
„Né, Bille, ne! On není!“ Rozběhl jsem se k němu, ale dva z policistů mě zachytili.
„Néé, prosím, Bille, prosíím! Neumírej mi, prosím.“ Po tvářích mi tekly slzy a snažil jsem se dostat k němu. On nesmí umřít.
„POKRAČUJTE! NA CO ČEKÁTE? ON NEUMŘE!“ Zakřičel Andreas. Doktor neměl odvahu mu vzdorovat, tak pokračoval v oživování.
„Prosím, prosím, prosím. Bille, miláčku. Probuď se, nesmíš mi umřít. Já tě miluju.“ Šeptal jsem a upíral zrak k Billovi. Modlil jsem se za zázrak.

autor: Bína

betaread: J. :o)

19 thoughts on “My student 10.

  1. No… vzhledem k tomu, že mě tato povídka pořád překvapuje, bych se ani nedivila, kdyby Bill vážně umřel. Ale doufám, že se to nestane. Skvělý dílek 🙂

  2. Všem se moooc omlouvám, ale další díl bude až za týden mám rozbitý pc=o( další kapitolu napsanou nemám, ale mám představu jak yb to mělo pokračovat a zatím si nemyslím, že by Bill doopravdy umřel, ale kdo ví co mě napadne =o) Jinak děkuju za komentáře

  3. Jestli umře, tak to taky nepřežiju… přece ho nemohl vážně udusit. To přece nejde… myslete taky trochu na Toma… chudáček, co bude dělat, když Bill umře? To mu řece nikdo nemůže udělat… a mě taky ne :'(

  4. OH BOŽE!
    Prosim…ať ten zázrak nastane! Bill nesmí umřít…! bože ten idiot je takovej psychopat..on ho normálně ujebal k smrti…xO! dusil ho..to je děsný..

  5. No tak to je hodně zlý .. :/ Teď jen doufat , jestli přežije nebo ne :/ .. Dlouhé čekání nastává .. 🙁

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics