Kluci si dnes dali sraz u houpaček. Změna je život. Bill tam už dávno čekal, měl sluchátka v uších, pohyboval se pomalu do rytmu písničky tam a zpátky, a nedalo mu to, musel vzpomínat na jejich úplné začátky… Kdy to bylo ještě přes internet. Když se na to koukal zpátky, přišlo mu to docela úsměvné.
Bill byl na cestě od své babičky domů s telefonem přilepeným na ucho. Povídal si, jak jinak než s Tomem, nikdo jinej o něj moc nestál. Dnešní rozhovor byl o něčem úplně jiném než obvykle, to si vždycky jen tak pokecali, ale dnes…? Černovlásek Tomovi slíbil, že mu něco řekne… Tom uhodl co, a teď se to z něj snažil dostat.
Pro Billa to bylo docela těžké, tahle dvě slova neřekl vůbec nikomu, kromě svého psa, nechával si je pro tu zvláštní osobu. Od samého začátku, kdy si psali poprvé, cítil, že jej něco k Tomovi táhne, jenže to ještě vůbec netušil co. A taky věděl, že Tom je právě ten pravý pro něj.
„Řekni to!“Zopakoval po několikáté se smíchem Tom. Tak moc to chtěl slyšet. Slyšel z Billova hlasu nervozitu.
Bill se zhluboka nadechl. „Miluju tě.“Tak, a bylo to venku. Poprvé někomu vyznal lásku, i když to bylo přes telefon. Určitě bude mít ještě tolik příležitostí mu to říct do očí.
„Já tebe taky,“ pousmál se upřímně Tom.
Bill se celou cestu domů zamilovaně usmíval. Hovor ukončili asi před dvěma minutami, ale měl dobrý pocit. Konečně to řekl, slyšel, jak mu taky řekl, že jej miluje, už to nemusel číst z monitoru nebo displeje mobilu. Bylo to zase úplně o něčem jiném…
Sám pro sebe se usmál, opět. Vlastně se usmíval vždycky, když vzpomínal na něco hezkého, co s ním zažil.
Zvedl hlavu od země, kde pozoroval své nohy v písku, který byl pod houpačkami, a konečně ho uviděl. Jeho nálada byla o tolik lepší a den se zdál hezčí. Zvedl se a šel mu naproti. Jeho tvář zdobil zamilovaný úsměv. V poslední době byl pro něj více než typický.
„Ahoj!“ Okamžitě se přivítali a nesměl chybět ani polibek na přivítanou. V poslední době se to stávalo tradicí, ten prostě nemohl chybět nikdy. Samozřejmě se i objali a bylo jim jedno, jestli náhodní kolemjdoucí na ně koukají.
Rozhodli se jít opět nakupovat. Viděli se jednou za týden a utratit nějaké drobné, když byli spolu, nebylo na škodu, hlavně, když měli chuť na něco sladkého nebo vyschlé rty od žízně.
„Řekneš to…?“ pousmál se dred lehce, když si dal jeden bonbonek na jazyk.
Bill koukal před sebe, Tom už mu to přeci řekl, proč s tím má on problém? Nejspíš je to tím, že to nikdy nikomu v životě neřekl a chtěl si to nechat pro tu pravou osobu. Věděl, že ta osoba je právě Tom, ale nikdy v životě by jej nenapadlo, jak těžký je ta dvě slova vyslovit. Napsat bylo o tolik jednodušší.
„Jestli nechceš, nemusíš,“ ozval se opět Tom. Černovlásek byl ponořen do svých vlastních myšlenek. Styděl se? Možná jo, možná ne, netušil.
„Miluju tě.“ Dokázal to! Vyznal mu lásku a ne přes internet nebo mobil, měl z toho tak moc dobrý pocit!
Tom jej objal se slovy – „Já tebe taky.“ Dal mu sladkou pusu na rty…
autor: Kiki
No vidíš to Bille, jsi šikula 😀 Krásné ^__^ Těším se na další díl :))
Úžasnýýýý♥ Závidím ti jestli to píšeš podle sebe :D♥ Těším se na další dílek 🙂
Joo, píšu to podle toho, co se opravdu děje:)) Děkuju za komentáře!;))
Ja som tak šťastná 🙂 Samozrejme aj s dvojičiek, ale keďže sa to ozaj deje tak ma niečo také pekné teší ešte viac. Držím palce aby to bolo stále takéto krásne ♥
*oprava z dvojičiek