autor: Janča
Tahle básnička je jakýmsi epitafem na hrobě mých úterních pokusů. Ještě jednou bych chtěla poděkovat všem, kterým se moje věci líbily ♥
Chybí mi tvá blízkost,
pocit, že jsi se mnou,
vše, co jsem kdy chtěl, bylo po boku tě mít…
Vedle tebe stárnout
vedle tebe zemřít,
až do hořkého konce držet ve své ruku tvou.
Chybí mi ta něžnost,
tvé ruce, když mě hladí,
moje nahá kůže na ten dotek vzpomíná…
Nahoru a dolů,
hebká bříška prstů,
neodbytní hadi, hledají a svádí.
Chybí mi ta dravost,
kterou v sobě skrýváš,
připomíná šelmu, jež svou kořist nepustí…
Já nechávám se lovit
tvým pohledem svůdným,
který v očích míváš, když má ústa líbáš.
Chybí mi ty noci,
kdy tma tiše sténá,
kdy se tajným kouzlem čas téměř zastaví…
Kdy ráno nenastane,
jen tma navždy vládne,
přesto, že je němá, šeptá naše jména.
Chybí mi ta rána,
probuzení slastná,
chvíle, než nás oba z ráje vyženou…
Těch pár minut štěstí,
musíme si ukrást,
tak dojídáme v bráně
ovoce zakázané.
Chybí mi ty dny,
plynoucí jak řeka,
než její dravé vody nás z břehu vytrhly…
My netušili ještě,
co po proudu se skrývá,
že Styxem je ta řeka a Cháron na ní čeká.
Chybíš mi, má lásko,
já rozloučit se musím,
teď své srdce v kámen navždy proměním…
Nedbám očí lidí,
ani hněvu Boha,
nedbám, že jsem v kostele, naposled políbím tě na čele…
betaread: J. :o)
No wow! Jestli všechny tvé básničky byly skvělé, jako že samozřejmě byly, tahle byla rozhodně nejlepší. Naprosto mi vyrazila dech. Tolik emocí, pocitů, citů… Wow 😀 Já nemám slov, páni 😀 Jen se mi ani trochu nelíbí to, co jsi k tomu dopisovala… Takže příští úterý už nic, když je tohle epitaf? (Mimořádně krásný epitaf :D) To je tak strašná škoda =(( Na tvoje básničky byla radost se těšit =)) Protože ty i ze smutného tématu dokážeš udělat něco, co v člověku alespoň na chvíli vzbudí pocit radosti a naplnění… Skutečná krása, smekám =))
Překrásné ^^ Zdá se mi, že tvé básničky jsou pořád lepší a lepší 🙂
Jani,
tomu říkám překrásné rozloučení.
Mně osobně se bude stýskat, už jsem si zvykla na ty úterky ve tvé společnosti.
Nejkrásnější (pro mě) byla báseň HOST.♥ Té se nic nevyrovná. Myslím, že ti je vše jasné. 😉
Dnes jsem cítila opět silné emoce.
Obohatila a ozdobila jsi tento TH svět, rozněžnila jsi ho.
Měj krásný večer!
To je nádherné dílo <3 =) Piš dál prosím! Já mám poezii hrozně ráda a ty umíš vymyslet tak krásné rýmy… Jestli je tohle tvá poslední básnička, bude mi to tu vážně chybět. :'(
Proc Janco koncis? Ty basnicky byly prece moc pekne a zcela urcite zpestrily povetsinou ciste povidkovy svet tohoto blogu. Sve ctenarky si taky vzdy nasly:-) Leda, ze by jsi sem misto toho prihodila nejakou povidku. Co? Tak pekne komentujes, tolikrat jsem si rikala, proc neco sama taky nenapises? Kdybych to mela rict na plnou hubu, jak se u nas na Ostravsku rika, tak mi prijde, ze je tu v soucasnosti hodne maly pomer povidek, psanych temi "starsimi/ vyzralejsimi/ zkusenenjsimi". Mladicke autorky tim nechci nikterak hanit, ale nekdy je holt poznat, ze autorka je "piskle" :-), stejne tak jako tem mladsim obcas zase pro zmenu nesednou ty "hlubsi" povidky vaznejsiho druhu. Nekonci…..
Janičko, tvoje báseň je opět nádherná♥ Je tam smutek, různé vzpomínky, emoce – nádherné. Mě se líbí smutnější věci, takže tahle mě opravdu dostala.
Jinak také nechápu, proč už končíš… To je opravdu škoda…
Leda, že by jsi se chystala psát nějakou povídku 😉 A věřím, s tvojí slovní zásobou a obraty, že by to bylo krásný. A jestli se do toho opravdu dáš, tak ať je pořádně smutná**