Your love over the sex 6.

Pomalu a líně, přičemž mi připadalo, že spím za chůze i s otevřenýma očima, jsem se nakonec přeci jen nějakým záhadným způsobem dostal před Anisův byt. Po odemknutí jsem rovnou v předsíni nechal vše, co mě sebevíc zatěžovalo, a rozešel se k obýváku, ea kterého se ozývaly hlasy z televize.

„Ahoj,“ s úsměvem jsem se svalil k Anisovi na gauč. Téměř okamžitě si mě přitáhl pro jemný polibek.

„Ahoj,“ oplatil mi pozdrav. „Vypadáš naprosto vyčerpaně.“

„Taky jsem,“ dlouze jsem zívnul. „Dnešek byl dlouhý, cesta v autě mě příjemně uhoupala.“

„Chceš si jít lehnout?“ něžně mi odhrnul vlasy z čela.

„V pohodě, podíváme se na film, který máš rozkoukaný,“ zavrtěl jsem a hlouběji se zavrtal do jeho objetí. Sice jsem se snažil na tu televizi dívat, ale během pěti minut mi padla hlava a já usnul jako nemluvně.

*

Probudil jsem se v prázdné posteli, v níž nebyl ani náznak, že by tam se mnou v noci Anis spal. Nechápavě jsem nakrčil obočí a polonahý se vyhrabal z přikrývek, pátravě hledajíc mého společníka. Když jsem ho našel v obýváku na gauči rozvaleného pod dekou, okamžitě mi došlo, že se něco stalo.

„Stalo se něco?“ nejistě jsem přešlápl mezi dveřmi.

„Mělo by?“ vzhlédl ke mně otráveně.

„Nespal jsi vedle mě, takže… Provedl jsem něco?“

„Spíš se všemi známými?“ zavrčel.

„Cože? Jak jsi na to, kruci…“ zastavil mě jeho němý pohled, který sjížděl mé tělo. Bleskově jsem ho následoval, a okamžitě mi došlo, jak na to přišel. Na bocích se mi udělaly modřiny z přesných otisků Chezových dlaní, na zápěstí taky a hrudník jsem měl rozdrápaný. Když pohledem zajel i k mému krku, bylo mi jasné, že Chezovy kousance zanechaly jasné důkazy.

Rukama jsem si tělo objal, abych minimalizoval prostor k prohlížení, a nejistě k němu vzhlédl. Výčitky na mě zaútočily plnou měrou, ale co čekal, že řeknu?

„Pf,“ odfrkl si, zlostně se vyhrabal z dek a prošel kolem mě.

„Anisi,“ pohotově jsem ho chytil za ruku, ale vysmekl se mi.

„Nesahej na mě,“ zavrčel, pokračujíc do ložnice. S povzdechem jsem ho následoval a jen mlčky sledoval, jak se obléká. „Jako idiot se ti tu vyznávám, ale jen co vytáhnu paty z domu, sebereš se a jedeš se někam kurvit!“

„Anisi, nikdy jsme si nic neslíbili, a rozhodně ne věrnost! Nikdy jsem tě o věrnost nežádal a předpokládal jsem, že ji ode mě taky nežádáš. Jen jsme zrušili naše zákazy, ale nic víc. Jen spolu spíme, nemáme partnerský vztah.“

„Ne?“ vztekle se ke mně otočil. „Tak ti určitě nebude vadit, když teď odejdu a požádám tě, abys tady nebyl, až se zhruba za deset minut vrátím,“ zavrčel a obešel mě, směřujíc k hlavním dveřím. „A mimochodem, klíč od bytu nech v kuchyni na lince,“ zamumlal.

„Cože?“ prudce jsem se k němu otočil. „Anisi, tohle přeci neuděláš, no tak!“ nahrnuly se mi slzy do očí.

„Deset minut,“ zavrtěl hlavou a zmizel.

Oněmělý šokem jsem se posadil na postel, nechávaje slzy téct. Nešlo mi na rozum, že jsem skutečně dopustil, abych kvůli jednomu románku ztratil roční „vztah“ s Anisem. Tiše jsem vzlyknul a začal se oblékat, abych ho zbytečně ještě víc nerozrušoval svou přítomností. Z klíčů jsem neochotně sundal klíč, na papír napsal jednoduché, i když zbytečné „Omlouvám se“, a se slzami na tvářích opustil Anisův byt. Nijak jsem se nezdržoval objednáváním si taxi nebo našeho auta, prostě jsem běžel. Probíhal jsem ulicemi Hamburgu, až jsem po dvaceti nekonečných minutách konečně spatřil náš dům.

Nohy mi samovolně zpomalily, ale slzy začaly téct ještě víc. Vlastně jsem neměl sebemenší ponětí, proč vůbec brečím, když mi bylo předem jasné, do čeho s Chezem jdu, takže to byla jednoznačně má chyba a hloupost. Ale proč mě sakra tak bolel pocit, že mi Anis nezavolá, že ho nemůžu kdykoli překvapit? Proč to tak bolelo, když šlo jen o sex?

„Bože můj, jsi v pořádku?“ vyhrkl Tom, jakmile mě spatřil ubrečeného mezi dveřmi. Zavrtěl jsem hlavou a se vzlyknutím si k němu vlezl na pohovku, choulíc se mu do náruče. „Ublížil ti Bushido?“ objal mě ochranitelsky kolem ramen.

„Já ublížil jemu,“ zašeptal jsem.

„Co se stalo, Bille?“ něžně mě vískal ve vlasech.

„Jen… mě pevně drž, prosím,“ táhle jsem zavzlykal. Tom mě pohotově objal pevněji, dál se na nic nevyptával. Věděl, že mu to řeknu, až se uklidním, a za to jsem mu byl neuvěřitelně vděčný.

*

„Tak mluv, co se stalo?“ postavil přede mě Tom hrnek mátového čaje, když jsem se asi po hodině uklidnil.

„Včera, ten koncert Linkin Park… S Chezem se znám dlouho, odpoledne mi volal, jestli se za ním nechci stavit na hotel. Nad ničím jsem nepřemýšlel a okamžitě vyrazil, předem bylo jasné nám oběma, že nejdeme probírat, co nového je v našich životech. Byl jsem přesvědčený, že je to poprvé a naposledy po dlouhé době, ale pak se mi zachtělo slyšet jejich hudbu. Po koncertě jsem byl tak nabytý emocemi, že jsem se neudržel a vyjel po něm. Bohužel pro mě, to byl trochu tvrdší sex,“ ukázal jsem mu modřiny na zápěstích, „a když jsem přijel k Anisovi, okamžitě jsem usnul. Nenapadlo mě, že se mi udělají modřiny a cucfleky! Když mě Anis svlékal, aby mě mohl uložit do postele, přirozeně si toho všiml. Dnes ráno mě vyhodil a já mu musel vrátit klíč od bytu.“

„To je kretén,“ zabručel.

„Byl to moje chyba,“ zamumlal jsem.

„To nevyvracím! Zachoval ses jako promiskuitní děvka, to ti říkám narovinu, ale když to vezmu kolem a kolem, nejste manželé, věrnost jste si neslíbili. I když, podle toho, jak moc sis ho tu hájil,“ pokrčil rameny.

„Jsem děvka,“ složil jsem hlavu do dlaní, ale po pár vteřinách k němu znovu vzhlédl. „Jsem, viď?“

„To bezpochyby,“ přikývl. „Ale to z tebe nedělá špatného člověka. Každý děláme chyby, jen mu to zkus vysvětlit.“

„Vzal mi klíč, Tome. Úplně jsem ho ponížil, to nemám šanci nikdy vysvětlit. Den předtím mi naznačil, že by náš vztah chtěl posunout na vyšší úroveň a já, poté co mu to odsouhlasím, usnu v jeho náručí. Když mi volal Chester, Anis už tam nebyl a já ani jednou jedinkrát nezaváhal, Tome. Celou dobu, co jsme spolu spali, jsem s nikým jiným nebyl. S nikým! Jen co mi Anis nepřímo řekne, že mě má rád, tak se s někým vyspím a rovnou dvakrát. Jsem hrozný,“ složil jsem hlavu do dlaní. „Kdyby to alespoň nebyl tak zatraceně dobrý sex!“

„Možná nejsi připravený na vztah,“ pokrčil rameny.

„Na začátku jsem si nepřál nic jiného, Tome,“ odfrkl jsem si. „Co je se mnou kruci špatně? Musím jet za ním,“ prudce jsem si stoupnul a začal si oblékat mikinu.

„A co mu řekneš, Bille?“ pohotově mě Tom chytil za ruku. „Sám nemáš sebemenší ponětí o tom, co se v tobě odehrává, jak to chceš vysvětlovat někomu druhému? Zítra odjíždíme!“

„Právě proto,“ kývnu. „Nevím, co mu řeknu, ale vím, že když tam nepůjdu dnes, navždycky ztratím to, co mezi námi je, i když nemám tušení, co to vlastně je. Prostě ho musím získat zpátky, i kdyby mělo jít jen o sex,“ sáhl jsem po klíčcích od auta a spěšně se rozběhl ke garáži.

Ulice jsem autem jen míjel, málokdy jsem řešil, zda mám na semaforu červenou nebo zelenou, prostě jsem jel za svým cílem, aniž bych někoho nechal zastoupit mi cestu.

Jakmile jsem zaparkoval před Anisovým domem, bylo mi jasné, že tam není sám, už jen podle Kayova auta, které tu stálo zaparkované taky. Spěšně jsem vyběhl schody k jeho bytu a naléhavě na ně zabušil.

„Nejsme doma,“ otevřel mi Kay, zcela jistě pod parou. „A jsem si jistý, že pro tebe už vůbec ne.“

„Musím s ním mluvit, Kayi,“ opřel jsem se o dveře, aby mi je nemohl zabouchnout před nosem.

„No, myslím, že on s tebou ne.“

„Kayi, prosím!“ zašeptal jsem, ale když na mě Kay vrhl nepřítomný pohled, prostě jsem se kolem něj protáhl, nedbaje na rady, abych tam nechodil. Přestože mi bylo jasné, co uvidím, pohled na Anise, kterému se v klíně svíjela nějaká děvka, zabolel. Krátce jsem zavřel oči a zhluboka se nadechl, ale když jsem oči znovu otevřel, Anis na mě upíral svůj pohled.

„Co tu chceš?“ zavrčel.

„Chci s tebou mluvit,“ zašeptal jsem. Možná mě neslyšel, možná mě chtěl ignorovat, ale jen odstrčil tu couru a odvrátil pohled. „Anisi, prosím,“ udělal jsem pár kroků k němu. „Prosím, jen mě nech si s tebou promluvit. Pak klidně odejdu a zmizím ti ze života.“

„Pojď,“ zavrčel. Rychle se zvedl, míříc do ložnice, přičemž já ho poslušně následoval. „Tak mluv, co chceš?“ posadil se na postel.

„Upřímně se ti omluvit. Vím víc, než dobře, že jsem ti ublížil a sám nevím, proč jsem to udělal, když to poslední, co jsem chtěl, bylo ublížit ti,“ přešel jsem k němu a klekl si před něj. „Celou dobu, od našeho prvního vztahu, jsem nespal s nikým jiným, a to ti přísahám na vlastní život, že je to pravda. Nevím, proč jsem se zachoval tak, jak jsem se zachoval poté, co’s mi řekl, sám to nedokážu pořádně vysvětlit. Možná to byl strach z toho, že ztrácím svou volnost, že už nebudu mít možnost svobodně se rozhodnout, s kým chci spát, ale vím, že když jsem ti tu nechával ten klíč, tak mě to bolelo, Anisi.“

„Jde ti jen o to, že nebudeš mít někoho na pravidelný sex,“ znechuceně si odfrkl.

„Možná,“ přikývl jsem. „Ale ať už jde mezi námi o cokoliv, Anisi, tak o to nechci přijít, protože mi na tobě záleží,“ pohladil jsem ho po tváři a zadíval se mu do unavených očí.

„Zradil jsi mě, Bille,“ zavrčel. „Kde mám jistotu, že bys to neudělal znovu, kdybych ti dal druhou šanci?“

„Protože tentokrát bych ti dal slib. Slib, který bych nikdy neporušil.“

„Moc dobře víš, že věrnost mi slíbit nedokážeš,“ odfrkl si.

„Pak najděme něco, s čím budeš souhlasit. Najděme kompromis, Anisi.“

„Já nechci žádný posraný kompromis, Bille,“ vztekle mě chytil za tváře. „Já tě chci jen pro sebe, Bille, chápeš to? Rozumíš tomu, co ti tady říkám? Já chci, abys patřil jenom mně, bez výjimek!“

„Potom ti to slíbím,“ zašeptal jsem. „Já totiž nechci přijít o to, co jsme společně za rok vybudovali, kvůli jedné chybě, Anisi. Rozumíš teď ty mně? Bude mi trvat dlouho, než si na to zvyknu, ale udělám všechno, co budu moct.“

„Já nejsem bestie, Bille. Nezavřu tě do klece, jen abych byl šťastný. Utrápil by ses.“

„Tak mi řekni, co mám dělat, Anisi! Řekni mi to a já to udělám,“ vzal jsem jeho ruce do dlaní a pevně je stiskl.

„Můžeš spát, s kým chceš, jen když se to nedozvím. Žádné kousance, cucfleky, modřiny nebo polibky. Chci, aby tohle bylo mé privilegium. Dokážeš mi tohle slíbit, Bille?“ zašeptal.

„Slibuju ti to,“ okamžitě jsem kývnul. „Děkuju, že’s mi dal druhou šanci.“

„Na tu má nárok každý,“ přikývl. „Ale třetí už nedostaneš, takže buď zatraceně opatrný. Oh a ještě něco!“ pátravě se na mě podíval. „Nikdy s nikým nepůjdeš dvakrát, jasné?“

„Samozřejmě,“ vděčně jsem se usmál.

„A teď pojď ke mně, ta coura byla nechutná,“ za pás si mě vytáhl k sobě na klín a náruživě mě políbil. Ochotně jsem mu otevřel ústa, abychom spolu mohli prolétat jazyky, přičemž jsem ho pevně objímal kolem krku. „Zůstaň tu dnes přes noc.“

„Ráno odjíždíme, Anisi,“ s povzdechem jsem si opřel hlavu o jeho rameno.

„O důvod víc, proč zůstat. No tak, hvězdo, přeci mě dnes nenecháš usínat samotného!“

„Máš pravdu,“ pousmál jsem se. „Ale budeš krotit Kaye v náletech na mě a vyhodíš tu děvku.“

„Nemusíš mít starost ani o jedno z toho,“ zasmál se, než mě znovu hluboce políbil.

*

Anis seděl na pohovce, já mu ležel v klíně, a zatímco my jsme sledovali nějaký naprosto nízkorozpočtový film, Kay mě propaloval pohledem. Což vlastně začalo hned, jakmile jsme s Anisem vylezli z ložnice společně, v těsném objetí. Samozřejmě chápu, že je na mě naštvaný, protože jsem ublížil jeho nejlepšímu příteli, ale opravdu mě musel neustále sledovat?

„Bille?“ pohladil mě Anis, když jsem znuděně zavřel oči a jen poslouchal zvuky z televize.

„Hm?“

„Jestli si chceš jít lehnout, tak můžeme.“

„Ne, dodívej se na ten film,“ s úsměvem jsem k němu vzhlédl. „Nebo si půjdu zalézt a ty se ke mně připojíš, až to skončí.“

„Věříš tomu, že se chci raději dívat na tu katastrofu, než být s tebou?“ tiše se zasmál. „Pojď,“ postavil se a ochotně mi pomohl na nohy. Nechal jsem se obejmout kolem pasu, přičemž když jsme procházeli kolem Kaye, škodolibě (a trochu dětinsky, uznávám) jsem na něj vypláznul jazyk. „Bille, já…“ zastavil mě Anis, když jsem se chtěl svléknout. „Můžeš si prosím vzít něco na spaní? Když vidím ty modřiny, jímá mnou vztek a já ti nechci ublížit.“

„Oh, jasně,“ horlivě jsem přikývl a vlezl mu do skříně, kde jsem našel na samotném dně jakýsi dres, možná hokejový, který spolehlivě zahalil mé tělo až po kolena. „Lepší?“ vzhlédl jsem k Anisovi, už převlečený.

„Děkuju,“ kývl. Jednou rukou si mě přitáhl za pas k sobě, mnouc mi dlaněmi boky. „Jsi unavený?“

„Přiměřeně,“ pokrčil jsem rameny a objal ho kolem těch jeho. „Proč?“

„Abych věděl, jestli usneš hned, jak se dotkneš postele, nebo mi ještě chvíli vydržíš,“ krátce se zasmál, načež mě do postele shodil a okamžitě se ke mně připojil, ruce omotávajíc kolem mého pasu.

„Zítra musím brzy vstávat,“ zašeptal jsem, jednou rukou si nastavujíc budík na mobilu.

„Proč?“ nechápavě nakrčil noc.

„Na pár dní odjíždíme, nějaká veřejná akce,“ pokrčil jsem znovu rameny. „Ještě nemám ani sbaleno, Tom mě zabije.“

„Ještě se neuklidnil?“ lehce mi zastrčil ofinu za ucho.

„Vlastně jen díky rozhovoru s ním mi došlo, že musím přijít ještě dnes. A taky díky tomu, že mi bez okolků řekl, že jsem děvka, s čím měl absolutní pravdu a vím, že ty si to myslíš taky. Ale nezlobím se, protože vím, že máte oba pravdu. Jen doufám, že to brzy změním, protože ač bych byl úchvatná děvka, tak tohle označení nechci.“

„Přestaň mluvit,“ přiložil mi na rty s úsměvem pár prstů. „Dal jsem ti druhou šanci, pamatuješ? To znamená, že nechci mluvit o tom, co bylo, okey? Jdeme dál, s čistým štítem, ale počítej s tím, že při první hádce to dostaneš na talíři jako hlavní chod.“

„S ničím jiným nepočítám,“ pousmál jsem se. Bylo mi absolutně fuk, při které příležitosti mi to vmete do obličeje, bylo mi jedno, že se chovám jako patnáctiletá pipina. Pro mě bylo důležité, že mu ležím v náručí, on mě pevně objímá a já slyším tlukot jeho srdce. Bože, měl bych usnout dřív, než k tomu rytmu vymyslím zamilovaný song.

„Dobrou, hvězdo. Uvidíme se ráno,“ jemně mě políbil.

„Dobrou,“ usmál jsem se, než jsme se společně zachumlali do peřin, přitisknutí tělo na tělo, končetiny navzájem propletené. Nevím jak Anis, ale já během pár vteřin už spokojeně ve spánku křepčil na pódiu.

*

„Bille? Bille, vstávej,“ nevrle se mnou třásl Anis.

„Co je?“ neochotně jsem zamručel.

„Jednak jsi mě poslintal a jednak ti zvoní budík.“

„Ježíši!“ prudce jsem se posadil a rukou Anisovi utíral mokrý hrudník a sobě pusu. Tváře mi okamžitě zahořely rozpaky. „Omlouvám se, tohle se mi ještě nikdy nestalo.“

„Bille,“ se smíchem si mě k sobě přitáhl za týl. „Denně si s tebou vyměňuju slin spoustu, nehledě na to, že na mém hrudníku jsem od tebe měl i jiné tekutiny. Vážně myslíš, že mi to tak vadí? Klid, jen mě děsně štve ten budík a já na něj nedosáhnu.“

„Jasně,“ kývl jsem a chtěl se odtáhnout, abych budík vypnul, ale Anis si mě přitáhl k sobě ještě blíž a dlouze mě políbil. „Anisi,“ tiše jsem zasténal, když si mě za pas vysadil na klín. „Musím jít,“ zasmál jsem se mu do rtů, zatímco mi rukama rejdil pod dresem.

„Já vím,“ přikývl, ale přesto v polibcích pokračoval.

„Anisi,“ rozesmál jsem se a odtáhl se od něj. „Vážně musím jít. Budeme mít v devět přistavené auto a já se ještě musím stihnout sbalit. Je čtvrt na devět!“

„No tak, budu rychlý,“ nespokojeně zamručel, v dlaních mi mnul zadek.

„Bože Anisi!“ zaklonil jsem hlavu s táhlým stenem, ale hned jsem ji zase vrátil do původní pozice. „Bohužel pro nás vím, že bychom to protáhli, takže vážně musím jít, drahý.“

„Víš, že je to od tebe naprosto zákeřné gesto?“ zavrčel.

„Vím a opravdu mě to upřímně mrzí, ale všichni jsou na mě naštvaní už teď. Když přijdu pozdě, zabijou mě. Slibuju, že ti to vynahradím hned, jak se vrátím domů, dobře?“ lehce jsem skousnul jeho spodní ret.

„Zabiju tě,“ prudce mě povalil do peřin, až jsem vypískl, ale vzápětí se odtáhl a vstal. „Vstávej, nebo tě ošukám a bude mi jedno, jestli přijedeš pozdě nebo ne. Ještě bych tě natruc sám odvezl,“ zavrčel. Tiše jsem se zachichotal, poslušně se hrabajíc z postele.

„Ten dres si nechám, jo? Ty ho nenosíš a mně se v něm skvěle spí,“ s úsměvem jsem mu vtiskl pusu na tvář.

„Ještě máš mojí mikinu, zloději,“ rozesmál se a sedl si na kraj postele, aby měl skvělý výhled na to, jak se oblékám.

„Sám jsi říkal, že mně sluší víc. Už ti jí nevrátím,“ vyplázl jsem na něj jazyk, zapínajíc sponu na pásku od kalhot. „Postupně ti vykradu celou skříň, uvidíš,“ se smíchem jsem se na něj obkročmo posadil. „Pojedu teda, dobře? Za pár dní mě tu máš na dva, možná na tři měsíce zpátky.“

„Buď opatrný. A pamatuj na naší dohodu,“ dlouze mě políbil, pevně mě svírajíc kolem pasu.

„Zavolám ti,“ naposledy jsem mu vtiskl krátký polibek, než jsem se zvedl a tiše, ale rychle opustil jeho byt, Anise zanechávaje sedícího na posteli. Bože, měl jsem sto chutí otočit se na podpatku a vběhnout mu zpátky do náruče.

autor: Saline A.