Rivalové 27.

autor: Cincina

Je skvělé mít ředitelské volno ;)) Našla jsem si čas a napsala další díl, který se vám doufám bude líbit ;))

Aby to Toma zezačátku nebolelo, tak přirážel něžně a pomalu. Jakmile Tom začal sténat a prosit o víc, zrychlil.

„Přid-dej!“ Fňukal Tom.

Jorg se musel zastavit a vydýchat se. „A co jsem? Superman?“

Tom se ušklíbl. „Já myslel, že jo.“

Jorgovi trochu stouplo ego a začal opravdu přirážet ještě rychleji než předtím. Samozřejmě nezapomněl na Tomovu chloubu, kterou vzal do ruky a pumpoval.

Tomem projížděla neskutečná slast. Cítil ji až v prstech u nohou. Tohle s Billem nikdy nezažil, protože Bill nemá až takové zkušenosti jako Jorg. Bill…

Oba byli zpocení, udýchaní a připravení na to, aby je zaplavila vlna rozkoše. Opravdu. Netrvalo dlouho a oba se ocitli pod vlnou skvělého orgasmu.

Jorg z Toma vystoupil a svalil se vedle něj na postel. „Bože. To bylo.“

Tom během sexu trochu vystřízlivěl. Už se nesmál tak připitoměle jako předtím. Při orgasmu myslel na Billa. Uvědomil si to až teď.

„Já jsem podvedl Billa…“

„No jo. To se stává.“

Tom se na něj otočil a zavrčel: „To se nestává! To ty si mě beztak opil, abych byl povolnější co?!“

„Hmm… Pálí ti to.“ Usmál se Jorg.

„No to se mi snad zdá tohle!“ Tom vstal z postele, nemotorně se oblékl a vydal se pryč z ložnice. Musel to jít rozdýchat ven.

***

Procházel se nějakým parkem. Tyvole! Tom si všiml nějakého souložícího páru. Jak to někdo může dělat v parku? Raději šel pryč.
Byla tma, lamp venku moc nesvítilo, takže toho ani moc neviděl. Ale prostě šel.

Co bude dělat? Co když to Jorg řekne Billovi, ten se naštve a už ho nebude chtít nikdy vidět?… Proboha, proč musí být tak nadržený!…

Všiml si nějakého nonstopu. Vešel dovnitř a usedl k baru. Po chvilce k němu přišla barmanka. „Co si dáte?“

„Dejte mi facku prosím.“ Řekl Tom.

Barmanka pozvedla obočí. „Co prosím?“

„Dám si panáka.“

Barmanka mu nalila rum. „Tady.“ Postavila to před něj.

Tom to do sebe nalil na ex. „Ještě jednou.“

Barmanka mu zase dolila. „Proč se opíjíte?“

„Protože jsem blbec.“

„To neříkejte. Víte co? Další panák je na mě.“ Usmála se barmanka.

Tom se také pousmál. „To nemusíte.“

„Ale já chci. Hele nechceš… och promiňte. Ale mohli bychom si tykat, ne?“

„Mohli bychom. Jsem Tom.“

„Já jsem Alice. Nechceš si popovídat o tom, co tě trápí?“

„Já nevím. Je mi blbé vykládat ti svoje problémy, když se vlastně ani neznáme.“

***

Jorg seděl v kuchyni na židli. Pil vodku. A nepil ji pomalu po sklenkách. Pil ji přímo na ex z láhve. Už cítil, jak mu ten alkohol koluje v žilách. Už cítil ten skvělý pocit, který ho pokaždé pohltí, když se napije. Přesně tohle potřeboval.

RÁNO

Tom s Alicí strávil celou noc. Byli v nonstopu a povídali si. Našel v ní skvělou kamarádku. Vyměnili si telefonní čísla.

„Tome, kdykoliv mi zavolej, ano?“

„Jasně.“ Tom se usmál. Zvedla mu náladu. Ale zato byl teď strašně unavený. Celou noc nespal. Vydal se k Jorgovi domů.

***

Jorg spal. Neprobudilo ho ani to, když Tom přišel. Probralo ho až silné bouchnutí dveří.

„C-co?“ zmateně otevřel oči. Pak je zase zavřel. Au, moje hlava! Vstal, šel do kuchyně vzít si prášek. Všiml si, že Tom už je zpátky. To vysvětluje to bouchnutí. Hmmm. Zajdu za Billem.

Oblékl se a pomalým krokem si to mířil k nemocnici.

U BILLA V POKOJI

„A-ahoj…“ sípl Bil.

„Čau Bille.“ Usmál se Jorg. „Už je ti dobře?“

Bill přikývl.

„Tak to jsem rád.“ Přisedl si k němu na postel.

autor: Cincina