Když konečně obě auta po nějaké chvíli projela branami, zamířili s nimi do garáží. Všichni vystoupili. Jenn odvedla civilisty na registraci. Město v tomhle chtělo pořádek. A Tay, Bill a Tom zamířili úplně jinam. Za jejich velícím.
Bill celou dobu mlčel. Přemýšlel nad sebou. Nechápal, proč ho Tom tolik přitahuje. S těmito myšlenkami došli až ke Generálově pracovně. Tay zaklepal na dveře a čekali. Po chvíli se ozval Generálův hlas a vyzval je dovnitř.
„Chci hlášení!“ řekl hned Generál.
Nakonec opustili Generálovu pracovnu s příslibem žádné akce v blízké době a taky nového člena. Generál nakonec souhlasil, že Tom bude v jejich skupině.
„Co myslí tím, že to rozhodne? To mě jako přezkouší?“ ptal se nechápavě Tom.
Tay i Tom se na něj překvapeně otočili. Tay nemohl uvěřit vlastním uším, ale svým způsobem byl rád. Billův byt byl po Andreasově smrti prázdný a Bill se tam akorát trápil.
„To je dobrej nápad. Bill ti to tu všechno ukáže a nebudeš muset bloudit,“ souhlasil Tay a mrknul na Billa, který dělal, jako by to mrknutí neviděl.
V polovině cesty do střediska se od nich Tay odpojil se slovy, že si jde domů odpočinout. Tím tak Bill s Tomem zůstali sami.
K Billovu bytu dorazili asi po půlhodině jízdy. Tom byl překvapený velikostí hlavního města. Vždycky se pohyboval kolem těch menších, a většinou byla ta města už zničena nájezdy nakažených.
Hlavní město bylo vybudováno na místě, kde v minulosti stál New York. Ale dnes už tomuto městu neřekl jinak než Hlavní město.
„Tak pojď,“ popohnal Toma Bill, který se jen usmíval nad Tomovým údivem. „Tos nikdy neviděl takhle velké město?“ zeptal se.
Ale to už vcházeli do bytu. Tom se překvapeně rozhlížel kolem. Bill měl byt opravdu krásně zařízený. Trochu mu to připomínalo domov. Čišela z toho taková rodinná atmosféra. Bill ho odvedl do dřívějšího Andreasova pokoje.
„Ehm… omluv ty věci tady. Je to pokoj po Andreasovi. Nedokázal jsem ty věci vyhodit,“ řekl Bill smutně.
Bill ho jen překvapeně pozoroval. Čekal, že mu to bude vadit, ale on mu ještě nabídl pomoc.
„Ehm… zabydli se tady, já jdu sehnat nějaké jídlo. Tady je jaksi prázdno,“ nakoukl Bill do pokoje.
Bill vzal nynější peníze. Nevypadaly jako ty z minulosti. Byly to vlastně kupony. Ale nikdo tomu neřekl jinak než peníze. Bill měl peněz dost, protože jako člen záchranného týmu pobíral pravidelnou rentu, ale také šetřil. Věděl, že se mu to může hodit do dalších dní, měsíců nebo i roků.
Tom si prohlížel teď už svůj pokoj. Ve skříních bylo stále oblečení dřívějšího majitele. Byly tam ale i různé drobnosti. Pár náramků, dva řetízky a na nočním stolku dokonce i zarámovaná fotka. Byli na ní oni dva. Bill a Andreas, a líbali se. Bill na té fotce vypadal šťastně. Ne tak jako teď. Tom se bál, že Bill svůj úsměv jen předstírá. Že nemá důvod k usmívání se a nebyl daleko od pravdy. Bill opravdu nebyl tak šťastný, za jakého se vydával. Od Andreasovy smrti se jen přetvařoval a Tom to na něm poznal. Zároveň doufal, že se mu povede tento fakt změnit.
Chvilku uvažoval nad tím, jestli Billovi nebude vadit, že si vypůjčí nějaké Andreasovo oblečení, ale nakonec začal lovit ve skříních. Nemohl si pomoct. Oblečení, které měl právě na sobě, bylo už několik dní nošené a jemu už to bylo nepříjemné. Po chvíli vytáhl volnější triko a tepláky. Všechno vzal a odešel do koupelny, kde ze sebe shodil to špinavé, a vlezl do sprchového koutu. Nastavil si vodu, a poté se oddával očišťující a uklidňující sprše.
Pod sprchou strávil asi půl hodiny, ale bylo mu divné, že Bill tak dlouho nejde. Vylezl ze sprchy, osušil se a oblíkl si triko a tepláky. Spodní prádlo si nebral. Bylo mu tak příjemněji. Přešel k umyvadlu a podíval se na sebe. Málem se nepoznal. Otevřel skřínku za zrcadlem a chvilku do ní jen koukal, než našel, co potřeboval. Holicí strojek. ‚Snad se nenaštve,‘ honilo se mu hlavou. Zapnul strojek a začal se holit. Když se oholil, podíval se na svůj obraz. Byl to zas ten mladý kluk jako kdysi. Spokojený vyšel z koupelny a ani si nevšiml Billa, který právě dorazil a díval se na něj. Bill překvapeně upustil tašku s jídlem na zem. Byl Tomem naprosto unešený a s jeho obnoveným vzhledem ještě víc. Tom se otočil za tupou ránou dopadající tašky a usmál se.
autor: T-KAY
Juuuu tak to je milý překvapení!!.. Oholený Tomi.. 😀 ani se nedivím.. že Billy ty tašky neudržel 😀 hah… Myslím si.. že se zlobit nebude! 🙂 Když má před sebou čisťounkého Tomana xD Moc se těším na další díl T-kay.. tuhle povídku fakt baštím :DD
Áh..pěkně pěkně 😀 nedivim se,že Billy ty tašky upustil..teď je Tom ještě větší kocour,viď Bille 😀
Těšim se na další díl. Líbí se mi to prostředí,kde to to odehrává…působí to na mě tak zvláštní atmosférou,která mě fakt dost láká…líbí se mi ten děj. pecka 🙂