The Last Dance Step For Your Heart 8.

Psa jsem nechal v domě, stejně už je tma, a pak bych ho musel nahánět po celé zahradě, což se mi opravdu nechce. Rozsvítím světla na terasu a do zahrady. Mají tu v trávníku žárovky, nebo jak se tomu říká. Zahrada Kaulitzů je opravdu rozlehlá a téměř dokonalá. Tam vzadu, na opačné straně od vrby, je malý les. S rybníčkem. Ale řekl bych, že to slouží jako koupaliště. Možná.

Večer je prosycen vlažným vánkem a vzduch příjemně voní. Když vzhlédnu k obloze, jako by mělo za pár hodin pršet. Určitě ne teď, ale v noci. Otočím se za sebe na Toma. Na tváři se mi usadí jemný úsměv. Tomy vypadá sladce; má na sobě mikinu lososové barvy, takovou tu z hebkého materiálu, jako bývají plyšáci, a strašně mu to sluší.

Po špičkách doťape až ke mně. Ukáže na malý altánek vedle rybníčku, je sice malý, ale podle mě nám postačí. Tom nese cédéčko. Dojdeme až do altánku, kde je i malý přehrávač. Pustí tu pěknou, sexy písničku, dojdu k němu.

„Tak, mistře, uč mě,“ usměju se a připravuju svůj mozek na pobírání kroků. Tom mě ale otočí zády k sobě.

„Prvně musím Baby-prdelku naučit tancovat jako holku,“ řekne mi. Dá mi ruce na boky a přitiskne se ke mně celou hrudí. Oh, sakra.

„Nech se, povedu tě,“ nezní jako Tom, autista Tom, ale jako Tom milovník. Přivru oči a začnu vnímat jeho ruce, hlavu na rameni, jeho hruď na mých zádech a rytmus písničky. Pomalu se začneme houpat ze strany na stranu. Tom pomáhá mým bokům, aby se kroutily.

„Kruť s nimi, jako bys mě chtěl svézt,“ pošeptá mi a mně se zastaví dech. Kde přišel na takovýhle řeči? Tohle s ním opravdu dělá hudba. Začnu ostýchavě vrtět boky ze strany na stranu a pohupovat se v rytmu. Zkusím zakroutit zadečkem, ale hned přestanu, když ucítím, že jsem se nevědomky otřel o jeho rozkrok.

„Počkej, Tome, tohle já nemůžu… To je jako bych…“

„Teď kašli na všechno, věnujeme se tanci.“

Přestal jsem vnímat realitu a představil si tenhle tanec jako součást naší milostné předehry. Vydechl jsem a znovu zakroutil prdelkou do rytmu. I Tom slabě vydechl. Jeho ruce sjely na moje bříško, doslova jsem se rozklepal a cítil motýlky v břiše a i to zpropadené pnutí ve slabinách. Zaklonil jsem hlavu a opřel si ji o Tomovo rameno. Ruce jsem mu dal na ty jeho a začal slabě hladit. Pak jsem slabě poklesl v kolenou a šel až do kleku. Otřel se zády o celou jeho hruď, ruku jsem omotal zvnějšku kolem jeho stehna a pak jsem pomalu vstal a podíval se na Toma. Měl zavřené oči, pootevřené rty a vnímal hudbu. Mám takovou šílenou chuť jej políbit. Na ty dva jemné polštářky s narůžovělou barvou. Tak plné a měkké rty. Doslova vybízejí k polaskání. Jak asi můžou chutnat? Jsou sladké nebo… kořeněné? Ne, určitě budou slaďoučké jako cukrová vata nebo jahody.

Pohladím ho po tváři a zkusmo se natáhnu a jen lehce po nich přejedu. Projede mnou elektrický proud, tak jemně měkké rty, bože!

Pak se od Toma odtáhnu. Koukáme na sebe a držíme se za rty. Zakroutím hlavou. Ne, tohle se nestalo.

Tom začne poklepávat nohama. Nepravidelně.

„Bože, Tome, omlouvám se, já promiň, nechtěl jsem, nechal jsem se unýst, já… Moc jsem se do toho vžil. Jsi v pořádku?“

Tom stále podupává nohou. Pak se na mě koukne. Přímo do mých očí a drží, sleduje mě, udržuje oční kontakt, jako před tím na tancování, zalapám po dechu a polije mě horko. Tom ke mně přijde, vezme mě za boky a dál se se mnou houpe v rytmu. Chvějeme se oba. Rukama mi sjede na zadek a promne. Vyvalím oči. Začne boky kroutit se mnou.

„Teď to zkus sám,“ řekne.

Stydlivě se zaculím a dám si pramen vlasů za ucho. Začnu kroutit boky.

„Jen boky, ne celé tělo. Oh, to je ono, jde ti to,“ pomalu krčím jedno koleno, a tak se zhoupnu v bocích. Tom mě pozoruje.

„Fajn, teď si zkusíme ten kousek, co nás učil Tay, a pak tě začnu od začátku učit, naučím tě ještě osmičku, a pak to necháme zas na zítra.“

Jen kývu. Takže, už je to zas tu. Tom si stoupne a já si stoupnu za něj, opřu se a nohou mu přejedu skoro až k rozkroku, zatímco ruce putují po jeho hrudi. Podíváme se na sebe, jenže teď se díváme dýl. Z očí do očí. Zase. Zastavuje se mi srdce. Trošku se k sobě přiblížíme, ale v tom mu ruce odstrčí a poskočí. Tyhle chvíle mi připadají, jako by se zastavil čas. Sklouznu se po kolenou k němu a podjedu mu mezi nohama, omotám ruce kolem jeho stehna, a pak mi pomůže na nohy. Otočka… Záklon… Tomův dech na mém krku, jeho silné paže.

„Bože,“ vydechnu a v tom se ocitnu na nohách.

Když stojím pevně, mám nohy jako z olova. Těžké a necítím je. Brní mě. Srdce mi buší až v krku a mám pocit, že se vznáším díky Tomovi v oblacích. Lehce jako ptáček. Zamotá se mi okouzlením hlava a zavrávorám.

„Aah,“ vyjeknu slabě v Tomově náruči. Pevně mě drží kolem pasu. Jestli mě bude držet ještě dýl, asi omdlím úplně.

„Baby-Bill potřebuje napít.“

„Jo, potřebuju napít,“ olíznu si rty. Držím v sobě větu, kterou mám opravdu strašnou chuť říct.

‚Potřebuju napít z tvých rtů,‘ ale nakonec to v sobě udržím. Tom mi podá láhev, co si pro jistotu přinesl, a čeká, dokud se pořádně nenapiju. Když láhev odložím, začne mi dávat instrukce a ukazovat kroky.

„Tři kroky rovně, a pak krok do strany a ramenem jdeš s nohou, pak si opřeš hlavu o loket, takhle, a loket o stehno. Koukej, takhle,“ počká si na rytmus a udělá tři kroky dopředu, a pak pravou nohou do strany a opře si loket o stehno na ruku hlavu a kouká vlevo. Pak mě vyzve, abych tancoval taky, takže tři kroky dopředu vpravo, koukám doleva, Tom dojde ke mně, vezme moji levou ruku a přitáhne mě k sobě.

„Tohle je na šest dob. Takže znovu, sám, odpočítám ti to.

Raz-dva- raz-dva- tři! Raz, dva, tři, do strany! Čtyři, koukáš na mě! Pět- šest a jsi u mě,“ oh sakra, přitahuje si mě s takovou vervou a vášní. „Teď pravou dej k mojí tváři a roztáhni prsty, jako bys mě chtěl hladit po tváři, s rukou jdeš pomalu dolů, pustíš moji ruku a uděláš skok přede mě. Koukej, takhle.“ Tom mě postaví místo sebe, přitáhnu si ho k sobě a on dlaní s roztaženými prsty přejede kousek od mojí tváře dolů, mírně poklekne v kolenou, pustí moji ruku a skočí přede mě.

Kdybych měl na to ho dneska ještě obdivovat a nebyl tak přesycený zážitky a pocity… opětoval bych tu do aleluja každý zachvěv v mém nitru. Ta dlaň… pevná, mužná. Křehká. Tom mě přímo vábí a já se dneska nechal strhnout do jeho sítí.

„Baby-Bill udělá to, co jsem řekl a jdu se sprchovat. Už je pozdě.“

„Jo, jasný.“ utáhnu si culík. Tom si mě přitáhne, kurva, asi se rozteču. Přejedu kolem jeho tváře dlaní s roztaženými prsty a hypnotizuju mu rty. Má je slabě pootevřené jako já. Vášeň z nás musí čišet, trošku pokleknu a nepřestávám se dívat na ty rty, Tom si je olízne. Pustím jeho ruku a skočím před něj. Pak mě plácne po zadku, až vyjeknu, udělám krok vpřed, zakopnu a sletím k zemi. Začnu se smát a Tom po chvíli chytí záchvat smíchu taky. Takový zvonivý líbezný zvuk. Přivřu oči a sleduji jej. Pak mi pomůže na nohy a vypne hudbu. Ztichne. Vítej, Tome autisto. Těším se, až mi vrátíš zpět mého tanečního Toma, milence.

Tom vezme kazeťák do rukou, poněvadž se předtím podíval k hvězdami poseté obloze a nejspíš uznal stejně jako já, že nebe bude plakat.

„Baby-Bill půjde za mamkou a řekne jí, aby připravila pro Babyho a mě večeři. Jdu se koupat,“ zhasne světlo v altánku, a aniž by na mě počkal, vydá se směr dům.

„Tomy, počkej!“

„Tom nikdy na nikoho nečeká!“ křikne zpátky. Zní tak protivně. Povýšeně. Jenže ano, moc dobře vím, není to tak. Ale taková razantní změna z tanečníka Toma v autistu… povzdechnu si.

***

„Už jsi unavený, že?“

„Ne… nebo ano… ano, přiznávám. Jsem hotový,“ rozvalím se zmoženě na židli a svěsím ruce podél židle, zaklánějíc hlavu přes opěrku. Musím vypadat jak shitka s těmi zplihlými vlasy.

Čekáme na Toma, než přijde z koupelny. Nemám sílu přemýšlet a představovat si jeho tělo. Nejradši bych padnul do postele a spal. Ale je tu příjemně. Tma, rozsvícené světlo nad vařičem, ztlumený lustr a dokonalý výhled do zahrady, kde noci panují ona světla v trávníku.

„Až Tom vyleze, půjdeš se sprchovat a spát, připravila jsem ti pokoj. Máš s sebou věci, viď?“ Kývnu. Vzal jsem si věci k Andymu, tam jsem nespal, a pak jsem si je vzal sem. Naštěstí mám věci ještě na zítra.

„Jen nemám tepláky na tancování, ale nějaký si zajedu koupit, až tu budeš mít Toma na oběd,“ vydechnu. Simone přikývne.

„Dnešek jsi zvládl skvěle.“

„Jo, dneska to bylo skvělý,“ tluče mi srdce, jak si na to vzpomenu. Vstanu. „Promiň, musím na toaletu,“ omluvím se a jdu ke schodišti na záchod. Vykonám potřebu, a když vycházím, moje oči střelí do patra, kde od koupelny přechází Tom do pokoje v ručníku. Už poněkolikáté se mi dnes podlomí nohy. Tohle jsem vidět neměl. Rychle vystřelím ke stolu a sedím. Simone donese jídlo, zavolá na Toma a ten po špičkách ve svém tričku a boxerkách na spaní dojde ke stolu. Začnu jíst. Jsem tak šíleně unavený, že mi skoro padá hlava do talíře. Potřebuju spát… A kouřit…

„Jsem unavený,“ Tom se zvedne od stolu, odnese talíř a začne kroutit nohou.

„Ne, Tome, sladký nedostaneš. Je pozdě,“ zakáže mu Simone a místo něčeho dobrého mu strčí do rukou minerálku s příchutí jahody. Tom začne rapérsky máchat rukou a vydává podivné zvuky. Pozorně ho sleduju. On… se vzteká.

„Tome, nerozčiluj se.“

„Tome, nerozčiluj se,“ řekne uštěpačně. Dupne nohou a uteče nahoru.

„Vždycky po večeři po mně chce sladké,“ usměje se Simone. „Je na tom snad závislý.“

„To jsme dva. Taky furt jím sladké, hlavně, když jsem nervózní,“ podrbu se. Pak vstanu a uklidím nádobí do myčky. Simone mi připraví ručník a já se zavřu v koupelně. Moje smysly okamžitě omámí nějaká kořeněná vůně. Sprchový gel nebo tak něco. Tohle používá Tom? Dokonalé. Omeju se, převléknu do čistých boxerek a zalezu si do pokoje. Pak se plácnu do čela. Obléknu si tričko a zaťukám vedle na dveře.

Tom pije minerálku a sedí na posteli.

„Přisel jsem splnit svůj slib.“

„Budeš mě škrábat na zádech, než usnu?“

autor: Lenna W.K.T & S