Světlé oči se podívaly na oteklé otevřené rty a sledovaly svaly na Billově krku, jak se roztahují při každém nádechu. Následovaly jemný lesk potu, který ležel na zpěvákově hrudníku, dívaly se, jak se zvedá a padá o trochu rychleji než normálně. Dokonce i ve tmě, jen s tím nejmenším světlem, viděl, jak se Bill chvěje, cítil to ve svých rukách a slyšel v jeho dechu. Adam se ho kvůli tomu skoro bál dotknout, bál se, že se mu Bill rozpadne pod konečky prstů a že on už nebude schopný ho poskládat zpátky dohromady. Sklopil hlavu, dotkl se jemně rty jeho klíční kosti.
„Jsi si jistý, že to chceš? Nechci, abys toho litoval a ráno mě pak nenáviděl…“
Jeho ruka stále cestovala nahoru po Billově hrudníku, zastavila se na jeho klíční kosti a pokračovala dál, dokud se nad ním Adam zase nenakláněl. Zatímco jeho ruka hladila zpěváka po obličeji, jejich rty se potkaly v jemném a toužebném polibku. Cítil, jak se Bill snaží být přístupný a zahnat pryč všechen strach, ale cítil, jak se stále trochu bojí a má v očích stín strachu. Možná na něj tohle bylo trochu moc.
Čokoládové oči se na vteřinku podívaly do protějších očí, tak vyděšené a nadšené v ten samý okamžik. „To…“ Bill nervózně polkl. „… bude to bolet, že jo?“
Další Billův výdech byl smíchaný s trochou nářku, když zavřel oči a položil se do polštáře pod ním, nechal ruce sjet z kalhot, zatímco mu je Adam sundal. Cítil, jak se postel pohnula a najednou byl všechen pohyb pryč. Nemusel otevírat oči, aby věděl, že na něj ten druhý zírá. Do tváří se mu hrnulo horko, a čím déle na sobě cítil pohled, tím rozpačitější byl. Jeho dech byl horší, jeho hrudník se zvedal trochu víc než normálně. Bill sám sobě přejížděl po pažích, objímal se a snažil se zakrýt svůj hrudník, jeho noha se zvedala v pokusu zakrýt to, co bylo odhalené. Nelíbilo se mu cítit se takhle bezmocný, ale alespoň nebyl sám. Postel se pohnula, Bill konečně otevřel oči, jen aby viděl, co dělá.
Zatímco nad ním znovu klečel, Adamovy vlastní nervy začaly přebírat kontrolu, dělal si starosti, že třeba něco udělá až moc tvrdě, že Billovi ublíží a že mu už zpěvák nebude věřit. Věděl, co dělá, a byl si jistý, že všechno bude v pořádku, ale teď měl v sobě ten neúprosný pocit, že se třeba něco pokazí. Zhluboka se nadechl a zatlačil to hloubky své mysli, zatímco se rty přitiskl na Billovy a oba je uklidnil. Rukama se opíral vedle Billova krku, ten něco pevně svíral v pěsti, a pak to položil na noční stolek.
Ruce mladšího zpěváka cestovaly po Adamových pažích, přes ztuhlé svaly, které ho držely nahoře, přes široká ramena a dolů po jeho bocích. Adamova síla se zdála hrozivá, ale vzrušující v tu samou chvíli, a Bill si nebyl úplně jistý proč. Síla ho nikdy předtím nevzrušovala.
Starší zpěvák najednou prolomil polibek a sjížděl pomalu po Billově bradě, dolů na jeho útlý krk a přes jeho těžce se zvedající zpocený hrudník, s polibkem po polibku. Jejich dýchání se stalo hlasitějším, drsnějším, všechno v tu chvíli bylo jen jako čistá animální přitažlivost. Jeho ruka se pohybovala po Billově boku, přej jeho pas a břicho, přes jeho obnažená třísla, chytil ho za ně a pevně stiskl. Němec mu nervózně stiskl ramena, když ruka v jeho klíně jela po jeho stehně výš, výš… výš…
Bill zasténal, když se jejich rty znovu potkaly a Adamova ruka dojela až na vrch jeho stehna, tak jemně se otřela o jeho erekci. Nikdy takhle rychle pro druhé kolo neztvrdnul. Jeho boky přirazily nahoru, když ho uchopila známá ruka, skoro až žertovně ho pohladila, potřeboval to.
„Věříš mi?“
Tady to bylo, moment pravdy, jeho poslední šance říct ‚ne‘ a vycouvat, a Bill to věděl. Polkl knedlík, který měl v krku, přikývl Adamovi tak slabě, že to snad míň ani nešlo. Zavřel oči trochu pevněji, snažil se vypustit všechny své pocity, nechtěl se dívat.
Billovy temné oči se sklopily, dívaly se na vršek Adamovy hlavy a sledovaly, jak se klidně snaží odlíbat pryč jeho strach, když se jeho rty dotkly horké kůže. Malý otřes ho začal opouštět, ale zase se vracel, vynášel z jeho těla ty nejpodivnější malé věci, ten samý opojný pocit, který měl, když ho předtím kouřil. Chvění v hrudníku a břiše se začalo stupňovat, když se prst uvnitř něj maličko pohnul. Když byl dostatečně v pohodě na to, aby vydechl, jeho tělo znovu ztuhlo, když něco většího přitlačilo na to samé místo, další ostré zalapání po dechu a pohled dolů, aby viděl, co je mu děláno. Probouzelo to v něm tupou bolest, ne že by to doopravdy bolelo, jen to byl pocit něčeho nepříjemného a nevítaného.
„Jen se uvolni.“ Zašeptal Adam, aby mu dodal odvahy, dýchal rychleji na jeho kůži. Bude Billův první, bude brzy uvnitř jeho těla. Starší z nich si skousl ret a zavřel oči, aby se uklidnil, ale namísto toho jen tiše zasténal, už teď skoro cítil to samé teplo, které obklopovalo jeho prsty, okolo svého přirození, a ty samé sladké zvuky, které Bill dělal předchozí noci, se začaly znovu ozývat v jeho uších. Cítil, jak jeho instinkty přebírají sílu, jak se zvíře uvnitř něj dostává z klece, jak chce ven.
Bill zaúpěl a otočil hlavu na polštáři na stranu, jeho tělo ten vzruch chtělo, vrtěl pánví a přirážel boky, aby do sebe prsty dostal víc – našly místo, o kterém ani nevěděl, že ho měl. Tvrdý třes projel jeho tělem, vyrazil z něho sten. Čím víc se o to otíral, tím víc to šimralo, tím víc mu ochabovaly končetiny. Vydal ze sebe tiché zavzdychání, přirazil se na Adamovy prsty tak, aby se znovu dotkly toho místa. Prsty uvnitř něj se začaly hýbat rychleji, zajížděly hlouběji, vrtěly se a naschvál mačkaly to místo. Bill vzdychal hlasitěji, zatímco své nalakované nehty zarýval do prostěradla – bože, nemohl uvěřit, že se mu to tolik líbí.
Když cítil, jak se jeho třísla napínají prvními příznaky rozkoše, Adamova ruka najednou opustila jeho tělo, nechala zpěváka žadonit a zbavila ho dechu, potil se a chtěl víc. Bill konečně otevřel oči, podíval se dolů a přemýšlel, proč ta ruka přestala. Bledě modré oči se na něj dívaly, tak klidné a i tak nervózní, dokonce i ve stínu to dokázal vidět. Jen doufal, že Adam z toho nevycouvá, ne potom, co ho tak rozvášnil. Jestli chtěl, aby ho Bill ráno nenáviděl, tak tohle byl opravdu zaručený způsob, jak toho docílit.
Starší z nich se zhluboka a roztřeseně nadechl, naklonil se a byl znovu nad Billem. Jeho vlastní dech byl trhaný, roztřesený a nejistý v uších mladého zpěváka, když se jeho rty dotkly znovu těch Billových. Jen z toho, co viděl, se Adam začínal potit, jeho srdce tlouklo tak silně, celé jeho tělo se třáslo spokojeností, nikdy nechtěl být uvnitř někoho tak moc jako teď. Ne se vší tou předehrou, nikdy se necítil tak připravený, tak chtějící. Všechno uvnitř něj chtělo dovnitř toho těla pod ním, dokud nebudou oba vzlykat vášní, dokud ani jeden z nich nebude moct jít dál.
„Oh bože, Bille…“ dýchal starší z nich, trošku se zvedl, aby si mohl sundat zbytek kalhot, a odkopl je rychle pryč, dokud nespadly přes okraj postele. V hlavě už neměl skoro žádné racionální myšlenky, jediné, o co šlo, bylo horko, pot a jak moc byli oba dva tvrdí. Peřiny pod nimi se praly s jejich těly a dostávaly do sebe jejich horkost, útlé ruce ho tahaly dolů, nutily Adama se celou svou vahou na Billa položit, zatímco se jejich rty znovu spojily. Všechen strach, který Bill kdysi cítil, byl pryč, už žádný strach, žádné vedlejší myšlenky… už vůbec žádné myšlenky.
Adamovy rty se pohybovaly dolů po Billově krku, jeho pohyb dostával obě těla k sobě, zatímco se o sebe otírala boky, jeho steny byly tlumeny Billovým krkem a ramenem. Cítil, jak Billovi rychle tluče srdce, jak jeho pulz tepe za jeho rty. Cítil, jak pod ním svaly tuhnou a jak jeho svaly dělají to samé, jak oba skoro vzlykají. Snažil se čekat, jak jen to šlo, ale teď už dál čekat nemohl.
„Tak moc tě chci…“ zažadonil Bill tiše a vzrušením se otřel o Adamovo. Síla, kterou ho Adamovy boky tlačily dolů, byla skoro zdrcující, ale chtěl jí víc.
To, co do něj teď zajíždělo, nutilo Billa lapat po dechu a prohýbat se v zádech až bolestivě, bylo to pomalé a opatrné, a rozhodně to nebyly prsty. Slyšel, jak Adam tiše usykává bolestí, a cítil, jak mu pevněji svírá stehna, ale Bill na něj teď nemohl myslet, když se mu v těle rozprostírala naprosto nová bolest. V hloubi své mysli se chtěl strachovat, že mu ublíží, ale ty myšlenky byly proti bolesti hluché, pocit bylo to jediné, co pro něj v tu chvíli existovalo. Otočil se a hlasitě zasténal do polštáře, dostával se hlouběji a hlouběji do něj. Někde vzadu v jeho mysli děkovala první normální myšlenka komukoliv, kdo vymyslel lubrikační krém, druhá myšlenka byla uvědomění si, že je někdo uvnitř něj. Nechtěl vědět, jestli se bát nebo se ohledně takové věci těšit, ta bolest a rozkoš byla vůle někoho jiného.
Po minutě začal otevírat oči, jelikož prvotní bolest mizela a jeho tělo si začínalo zvykat. Bill vydechl a snažil se uvolnit, zatímco se Adam naklonil a otřel se mu nosem o klíční kost.
Když mu pustil nohy, instinktivně stiskl stehna kolem Adamova pasu, držel ho na místě, zatímco z něj vyšel další sten. Jen trochu hlouběji a už se penisem otíral o jeho místo, které předtím našel prsty, to klubíčko nervů mu přivádělo tak skvělé pocity. Cítil, jako by jeho tělo bylo naplněno elektřinou, které přibývalo s každým dalším něžným přírazem, postupně se to zrychlovalo a posílalo do jeho páteře stále více výbojů. Nalakované nehty se pevně zarývaly Adamovi do zad, střídavě ho po nich škrábal, jak se napínal a uvolňoval.
Trochu rychleji a Adamovy ruce ho hladily po bocích, držely jeho boky na místě, a čím víc síly na něj používal, tím víc to Billa vzrušovalo. Měl skloněnou hlavou a nosem se otíral o stranu Billova krku. Poslouchal, slyšel tlukot vlastního srdce v uších, Billovo dýchání a steny, které se míchaly s jeho vlastními, šustění prostěradla pod jejich těly. Prakticky naříkal nad myšlenkou na to, v kom vlastně teď je, koho drží tak blízko u sebe, kdo se tak třese a kdo žadoní jen a jen pro něj. Zvědavá ruka se dostala mezi ně, chytla vzrušenou erekci, jež žadonila o jeho pozornost. S pevným uchopením ho začal třít, zatímco přirážel, dostával z Billa silnější steny, a to se ani nemusel tolik snažit. Usmál se nad tím sladkým zvukem. „Líbí se ti to, zlato?“ vystrčil jazyk a přejel s ním po okraji Billova ucha, cítil, jak pod ním zpěvák taje.
Bledá stehna se pevně sevřela kolem Adamova pasu, zatímco se Bill hlavou pořádně zapřel o polštář. Bylo mu až moc dobře na to, aby mluvil, až moc dobře na to, aby se snažil vymyslet nějaká slova. Už tu nebyla žádná bolest, jen tlak v jeho rozkroku, jen elektřina a teplo uvnitř jeho nervů, jen naprostá rozkoš. „Oh bože, Adame…“ zavrněl Bill, zaklonil se v zádech, když se jeho svaly stáhly, byl tak blízko. Za zavřenými očními víčky měl pocit, že se mu oči protáčejí v rozkoši, tohle bylo to, po čem tolik toužil. Tento pocit blízké bolesti, která přebírala jeho smysl s vášní, naplňoval ho tam, kde ho žádná dívka naplnit nedokázala. Chtěl toho víc, prostě chtěl víc.
„Oh B-“ starší zpěvák zasténal Billovi do ramena, konečně se poddal vášni a nechal své tělo dělat to, co si žádalo. Pánví přirážel tvrději, dostával z Billa výkřiky, o kterých si nebyl jist, jestli je chce slyšet, ale nehty, které se mu zarývaly do zad a rty na jeho klíční kosti ho ujišťovaly, že nemá bolesti. Jeho ruka dělala Billa tvrději, silně ho třel v rytmu, který korespondoval s jeho pánví.
Leželi vedle sebe a třásli se, vzdychali vyčerpáním, zatímco se jejich nosy o sebe třely nebo se jejich rty dotýkaly v těch nejpomalejších a nejromantičtějších polibcích, které ani jeden z nich nikdy neměl. Billovy ruce hladily chvějící a lesknoucí se svaly na Adamových ramenech, dolů po jeho zpocených zádech, láskyplně ho držel, když z jeho těla vycházela agrese, a hladil ho po škrábancích, které mu udělal, jako by se chtěl omluvit.
Nemiluješ, nikdo mě nemůže doopravdy milovat. Bill se usmál, vyhledal pod peřinou Adamovu ruku a propletl s ním prsty. Adamova druhá ruka prsty projížděla skrz jeho propocené vlasy, Adamův palec ho hladil po tváři, nikdy si nepřipadal s někým tak blízký. Změnil se z agresivního na něžného a vroucného během několika sekund, tak přesně ho chtěl, jako by se Adam měnil do jeho nejhloupějších pocitů. Adam ještě neudělal nic, co by nechtěl, aby dělal.
autor: Raiju
Můj bože, to bylo nádherný. Nevím, co jinýho k tomu napsat. Hrozně moc jsem se těšila na další díl a opět mě srazil na kolena!! Co jen s nimi teď bude?
Moc díky za překlad:-)
To bylo krásne jsem zvědava jak to bude pokračovat.
Úžasný, nádherný, dokonalý, neskutečný, já nevím jak jinak to popsat…♥ Bože… tohle mi vzalo dobře vítr z plachet !!! O.o
Lil, mám chuť tě zabít za tu rýmu, samozřejmě, že kdykoliv se Adam o Billa otřel nosem, vzpomněla jsem se na to, co jsi psala o tom kapesníku :D:D Musím říct, že požitek z celého dílu to trošku… zmírnilo, ale i tak jsem naprosto nadšená! =)) Čekala jsem, že mu to sice Bill oplatí, ale stejnou měrou, rozhodně jsem nečekala, že se spolu hned vyspí. Bylo jasné, že k tomu v nejbližších dílech dojde, ale až tak rychle? Jinak jak jsi mi psala to s tou schízou – naprosto souhlasím, ale to k tomu asi patří. Pro Billa musí být těžké zjištění, že mu tolik rozkoše může přinést i pohlaví, o kterém si nikdy nemyslel, že by se mu mohlo líbit. Svým způsobem je mi ho strašně líto, ale věřím tomu, že kdyby se poddal úplně ve všech směrech, tak Adam mu brzo ukáže, jakým směrem vlastně tíhne jeho srdce a jakým směrem má dál vést život. Proto hrozně moc lituju toho, že Bill Adama vlastně nikdy nenechal, aby do jeho života jakkoliv zasáhl. Myslím, že do pár měsíců bychom tu to vytoužené přiznání měly hezky naservírované na stříbrném podnose 😀
A k Adamovi – božeeeeeee, on je tak kurevsky dokonalý, to snad ani není možné, aby tak dokonalý chlap existoval, i kdyby jen v povídce =)) Ta ohleduplnost vůči Billovi, ta starost a jeho láska – to všechno je neskutečně dech beroucí a naprosto neskonale krásné =)) Když se nad tím tak zamýšlím, tahle povídka je podle pravdy možná daleko víc, než se vůbec může zdát… Jen bohužel se Adam takhle ohleduplně nestará o Billa, ale o Sauliho… I když ti dva jsou si čím dál podobnější :D:D
Jsem hrozně zvědavá na další díl, na další zvraty a vývoj děje, jsem zvědavá, kdy se to začne komplikovat a kdy se ukáže, že nic nemůže být tak růžové. Ale jediné, čeho se vážně děsím, je okamžik, kdy do jejich lásky, která pořádně nemůže dojít rozkvětu, zasáhne Tom. Vážně se bojím, že z jeho strany přijde ještě nějaká daleko větší podpásovka, než je nepodporování Billa v jeho možné "změně" orientace, respektive názoru na ni….
Dnešní díl byl naprosto dokonalý…♥
Ani ve snu jsem si jejich první milování nedokázala představit takhle nádherné.
Adam je prostě sen…miluju jeho starostlivost, jeho něhu, lásku, touhu dát Billovi celý svět i sebe samého a jsem neskutečně unesená z toho, že mu dokázal říct miluju tě.
Na druhou stranu mě úplně sestřelila Billova slova: "Nemiluješ, nikdo mě nemůže doopravdy milovat."
Tak z toho je mi opravdu hodně smutno a zase to více vypovídá o Billově sebevědomí. On si snad i přeje, aby ho nikdo neměl rád, aby zůstal sám a opuštěný, možná se tolik bojí zklamání, že si to, že by ho jiný mohl milovat, vůbec nepřipouští.
Bill by měl více poslouchat své srdce, protože to by mu řeklo o Adamovi všechno…♥
Překrásný díl ♥
co na to říct, kromě toho jaká je Raiju výborná autorka. 🙂 takové procítěné spojení dvou bytostí jsem už pěkně dlouho nečetla. 🙂
ovšem Billovo popření Adamova vyznání mě hodně ranilo. 🙁 takovým stylem to bude pro ty dva ještě hodně dlouhá cesta..
Táto kapitola je prekrásne napísaná, i preložená a súhlasím s Jančou že Adam je sen,asi naozaj iba sen pre mnohých,ktorí túžia po takýchto nežnostiach akých je schopný dať Adam svojej láske♥