Wish you were here 17.

I když šli spát minulý večer docela brzo, taktéž se i ráno probudili. Tedy, probudily je kukací hodiny v šest ráno. Poté už ani jeden neusnul. Prvotní pocit byl, že už spát nepotřebovali, ale to byl omyl. Kolem deváté hodiny oba usnuli. Šli si lehnout s tím, že se budou koukat na televizi. To jim ale nevyšlo. Bill byl docela na nervy z toho, že musí být vše kolem jedenácté dopoledne uklizeno, protože měla přijet babička, takže se docela často budil, ale vždy hned po zkontrolování času usnul. Jakmile se probral snad po páté a zjistil, že je tři čtvrtě na jedenáct, rozhodl se, že je čas probudit i Toma.

Lehce se nad něj naklonil.

„Miláčku… Miláčku vstávej,“ Dal mu lehkou pusinku na čelo a hladil jej po hřbetu ruky. To jej probralo. „Musíme vstávat a uklidit to tu, než přijede babi,“ posadil se do tureckého sedu. Vůbec se mu nechtělo vstávat, ale pamatoval si, jak máma s tátou nadávali, jak to tu minule nechala jeho sestra. Nechtěl dopadnout jako ona.
„Mmm…“ zamumlal Tom a po chvíli se posadil taky. „Kolik je?“
„Za chvíli jedenáct, musíme uklízet, nevím, jestli babi přijde,“ postavil se a čekal, až jej napodobí i Tom. Následně se oba docela ospalí dali do uklízení. Vše měli hotovo za přibližně pět minut.

Poté se dohadovali, co si udělají na oběd, protože ani jeden z nich netušil, co si můžou vzít a co ne. Nakonec se dohodli pro obyčejnou čínskou polívku. Klasika, když nebylo co k jídlu. A oba ji měli docela rádi. Zalili ji vařící vodou a i s talíři se vydali ven do altánku, kde hodlali svůj oběd sníst.
Jakmile Tom dojedl, rozhodl se trošku ukradnout černovláskovi. Takže bylo jasný, když Billova polívka skončila všude. Na stole, na zemi… Jen ne v jeho puse. Ale to mu vůbec nevadilo, hlavně, že byla zábava. A nají se přece večer doma. Následně jen tak seděli a povídali si.

„Je dvanáct, to už babi asi nepřijede,“ Pronesl Bill do ticha.
„To jsme mohli ještě spát!“
„Alespoň je uklizeno,“
„No… Půjdeme do bazénu?“ Optal se Tom.
„Teď?“ Nechápal černovlásek.
„No,“ usmál se.
„Vždyť je zima…“ To byla pravda… A ještě se mu moc nechtělo to potom všechno uklízet. Odkrýt bazén, vybrat z toho všechen hmyz, poté zase vše dát to pořádku. Byl zkrátka líný.
„Ok…“

Bill se zvedl a odnesl nádobí do kuchyně, na to se hned vrátil s notebookem. Měl tam pár filmů a jinak nevěděl, co by mohli dělat. Postavil jej už na čistý stůl, dohodli se, že si pustí Italské prázdniny. Oba tento film dlouho neviděli, tak proč se na něj nepodívat teď? Černovlásek se pohodlně usadil a Tom si mu položil hlavu do klína. Kluk s nalakovanými nehty jej lehce škrabkal v hlavě, hrál si s jeho dredy, ale zároveň sledoval i děj filmu.

Přibližně v půlce se vyměnili, takže tentokrát měl Bill svou hlavu v klíně Tomově. Natáhl si nohy, které dal na opěradlo lavice a snažil se vnímat film. Celkem se mu to dařilo, ale strašně rád takhle ležel a takových chvil bylo tak málo… Ale to mu nevadilo. Nevadilo mu, jaké to jsou chvíle, hlavně, že byl s ním.

autor: Kiki