Dawn of emotions 10.

Pairing: Bill Kaulitz/Vin Diesel

Venku šlo popravdě jenom o další předávku. Luxusní auta byla na cestě, ale přibývaly komplikace. Vin ale nějak moc neposlouchal. Měl divný pocit, že by se měl vrátit za Billem. Zapípala mu smska.

„Měl by sis hlídat to, co ti patří!“ přečetl nahlas a nejdřív nechápal. Po chvilce ale…

„BILLE!“ vykřikl a vehnal se dovnitř k boxu, kde seděli předtím. Ale Bill nikde. „Kurva!“ zaklel tak nahlas, že se až pár lidí otočilo.

„Marku, co se…“ nedořekl Brian, když viděl sklíčeného Vina sedět na sedačce s hlavou v dlaních. Sedl si vedle něj a dal mu ruku na rameno.

„Musel to být Lucas!“ zavrčel Vin a stěží zadržoval slzy.

Slíbil si, že to nedopadne jako s Lennou. Za její smrt mohla nemoc, ale to je jedno. Vyjde to ve výsledku nastejno. Ztratil by ho.

„Briane, musíme ho najít! Já… nemůžu o něj přijít!“ upřel na něj rozzuřený pohled Vin. Nevěděl, co má dělat.

„Brácho, uklidni se, však mi ho najdeme. Uvidíš, že bude v pořádku,“ snažil se ho uklidnit Brian, ale Vin jenom odrazil jeho ruku.

„Zavolám tomu šmejdovi.“

Brian mu to ale zakázal, že je rozrušený, ať si dá panáka a volá potom. Tak jenom kývl a šli na bar.

Mezitím se Bill probral na nějakém jemu neznámem temném místě. Poplašeně se rozhlížel kolem a nevěděl, co dělat. Když se pokusil pohnout, zabolela ho zápěstí.

„Marku?! Marku!!“ křikl, ale odpovědí mu byla jenom ozvěna. První slzy se hlásily o slovo.

Snažil se všemožně vykroutit z pout, ale jenom si je zarýval hlouběji do kůže. Usykl bolestí a vzdal to. Musel počkat, až někdo přijde. Ale spíše se toho setkání bál. Dočkal se brzy. Zavrzaly dveře a do místnosti vešel vyšší muž s blond vlasy na ježka a úchylným úsměvem.

„Tak děvka už je vzhůru? No podívejme se… zajímalo by mě, čím si ho tak okouzlil, že ti všechno dovolí!“ zasmál se Lucas a přešel k posteli, kde byl Bill připoutaný.

„K-kdo jste?! Co ode mě chcete!“ snažil se Bill o prudký tón hlasu a facka ho upozornila na to, že to nezabírá.

Nechal hlavu tak, jak mu skončila, a bál se, co přijde dál. Vybavovaly se mu jenom ty nejhrůznější scénáře, co si prožil s Vinem. Už se mu jakž takž dařilo na to zapomenout a teď tohle?! Nenáviděl se. Měl hroznou smůlu.

„Aha děvka se urazila,“ zasmál se Lucas a vrazil mu i s druhé strany. Bill se kousl do rtu, aby nevyjeknul. Měl sílu a bolelo to.

„Prosím, co… co chcete,“ zavzlykal už.

Lucas si však místo odpovědi jenom rozepl pásek a nechal kalhoty spadnout na zem. Bill sebou vyděšeně škubl, když uslyšel cinknutí pásku o zem.

„Prosím ne!“ vyjekl a doširoka otevřel oči.

Lucas se ušklíbl a ve vteřině měl Bill kalhoty i trenky dole. Lucas se s ním nijak nezaobíral. Bez přípravy do něj vnikl a to, že to pro Billa musela být nehorázná muka, o čemž ho přesvědčoval Billův křik a prosby, mu bylo ukradené. Bill pořád prosil a prosil, ale bylo mu to k ničemu. Lucas si to ovšem užíval plnými doušky. Přirážel do jeho útlého tělíčka rychle a nemilosrdně. Bill škubal rukama, jak se z toho snažil dostat, ale bylo mu to k ničemu. Zápěstí měl zkrvavená a celý make-up rozmazaný po celém obličeji od slz. Nekonečné mučení však pokračovalo.

Vin, už docela pod parou, vzal mobil a vytočil číslo, ze kterého byla zpráva odeslána. Téměř hned to dotyčný zvedl.

„Ty svině, co si udělal s Billem?!“ křikne hned místo pozdravu.

„Ah Vine… věděl jsem, že zavoláš,“ zasměje se Lucas a znovu přirazí do Billova malého zadečku. Ten vykřikl bolestí.

„Ty hajzle!“ zasyčel Vin, když uslyšel výkřik.

„No copak? Vadí ti, když ti někdo bere hračky?“ zasmál se znovu a s dalším přírazem se udělal. Bill už ani neměl sílu křičet.

„Co chceš, Lucasi?!“ zahřímal a sedl si na lavičku. Ten se uchechtl.

„Půl miliónu euro plus jedno z tvých nejlepších aut,“ zasmál se Lucas. Vin to hned tlumočil Brianovi, který ho celou dobu uklidňoval a seděl vedle něj.

„Odsouhlas mu to jenom pod podmínkou, že místo předání určíme my,“ šeptl Brian a čekal, co bude. Vin to přetlumočil druhé straně a ozval se jenom smích.

„No… tak dobře, když si to přeješ… ale přijedeš sám,“ zněla podmínka z druhé strany. Vin potvrdil a ještě nadiktoval místo srazu na zítra dopoledne. Raději za světla. Znal to místo a snad to klapne.

Lucas odhodil mobil a podíval se na chlapce pod sebou, jak jen vyčerpaně leží a pláče. Nebylo mu ho ani trochu líto. A zítra nikam nepůjde. Vin je tak naivní, že mu uvěřil. Tak snadno se mu nedá. Věděl, že by ho zabil tak jako tak. Znal ho sám dost dlouho.

„No… vypadá to, že si spolu ještě chvilku pobudeme,“ vlepil mu další facku a oblékl se. „Dej se dohromady, ať si ready. Dáme si druhé kolo,“ zasmál se a šel pryč.

Nechal otevřené dveře a vyšel do obýváku. Na Billa dopadal jenom slabý pruh světla vycházející z pokoje. Tolik mu to připomínalo sklep u Vina v baráku. Až na tu postel. Tu tam Vin neměl. Rozhlédl se kolem. K jeho hrůze to tu vypadalo příšerně! Po stěnách byly pověšené nejrůznější předměty sloužící na mlácení a mučení nevinných obětí, jako byl i teď Bill. Bál se, co bude.

„Marku!“ zasténal smutně a po tvářích mu stekla další várka slz.

Brian odvezl Vina domů jeho autem, protože Vin nebyl schopen řídit. Zdělal se jak zákon káže a nebyl schopen sám ani stát na nohou. Pořád se smál jako blázen a nevnímal svět kolem sebe. Potřeboval se nějak odreagovat, aby nevnímal, že Bill není po jeho boku. To netušil, že Lucas si z něj jenom dělá blázny a zítra k žádné předávce nedojde. Kdyby nebyl tak opilý, možná by mu to došlo. Brian vytáhl Vina do jeho ložnice a uložil ho.

„Brácho, poslouchej. Zůstanu tady a hned zítra ráno ho pojedeme hledat, ano?“ to už Vin ale usínal a jenom něco zamumlal. Skoro hned se odebral do říše snů. V jeho případě spíš nočních můr.

Zjevovaly se mu v představách ty nejhorší scénky. Ve všech vystupovali Lucas a Bill v hlavní roli. Pokaždé, když se v noci vzbudil, se mu zdálo, že byl Bill mrtvý a on že přišel pozdě a jenom držel jeho mrtvé tělo v náručí. Prolínalo se mu to se smrtí Lenny, která mu, dá se říct, také zemřela před očima.

Bylo teprve sedm ráno, když to nevydržel a zvedl se z postele. Dal si sprchu a oblékl se do čistého. K jeho překvapení byl na nohou i Brian. Bylo mu solidně špatně po minulém večeru, ale nebyl čas na nějaké „léčení kocoviny“. Teď musel najít Billa.

S Brianem prohodili jenom pár slov, ale cestou autem bylo ticho.

„Nevím, kde by mohl být,“ pronesl tiše Vin, když asi už dvě hodiny bloumali bezvýsledně po městě i mimo něj.

Vin byl zoufalý. Nakonec nastala hodina předávky, tak zamířili na místo. Všichni byli v autech schovaní na svých místech, aby mohli včas zakročit, až se Lucas s Billem dopraví.

Lucas si s Billem za noc užil ještě několikrát a on měl pocit, že asi pomalu umírá. Bolel ho zadeček a vlastně se mu bolest rozlévala po celém těle. Když tedy potom odpoledne přišel Lucas a odpoutal ho, nebyl ani schopen odporovat. Nechal se navléknout do nějakého oblečení, a pak jenom věděl, že dostal zase ránu do hlavy a nic. Lucas si to nakonec rozmyslel a vydal se na místo předání. S půlhodinovým zpožděním, ale přece. Stejně neměl v plánu Billa vydat jenom tak.

Vin, Brian, John a Josh jeli na místo předání, ale přesně na to místo dojel jenom Vin. Ostatní se schovali poblíž a věřili v to, že je ten skrček Lucas neuvidí.

Odbila smluvená hodina a Vin nervózně čekal na místě, jenže Lucas nepřijížděl. Lucasův plán byl Vina trochu vynervovat, proto vyrazil později, a tak na místo přijel o půl hodiny později.

„Jedeš pozdě! Kde je Bill?“ zavrčel Vin, když Lucas vystoupil z auta, na jehož zadním sedadle ležel zubožený Bill.

„To bys chtěl vědět, co? Nejdřív prachy a káru!“ diktoval si podmínky Lucas.

Vin se sklonil do svého auta pro velkou sportovní tašku plnou peněz. Zároveň vytáhl klíčky ze zapalování. Když Lucas mluvil o jeho nejlepší káře, myslel tím jeho autíčko. Vin udělal pár kroků k Lucasovi a ten ho po chvíli zastavil. Vin mu hodil tašku i klíčky a dál vyčkával.

„Je to přesně, a teď kde je Bill?!“ řekl už vztekle Vin.

„Stejně se divím, co na tý kurvě máš. Jo, prdelku má fakt úzkou, ale i tak,“ ušklíbl se Lucas a v tu chvíli Vin zatnul ruce v pěsti a s obtížemi se držel na místě. Jindy by mu už prohnal kulku hlavou.

„Do toho ti nic není!“ procedil Vin skrz zuby.

„Ale vřískal statečně,“ ušklíbl se znovu Lucas. Opravdu si teď hrál s Vinovými nervy.

„Zavři hubu a dělej!“ křikl už na něj Vin.

„Ale, ale. Přece se nebudeš vztekat. Nechceš snad, abych mu ublížil ještě víc!?“ vyhrožoval, ale to už se skláněl do auta a vytahoval ven Billa.

Vina při pohledu na zuboženého Billa bodlo u srdce. Tolik mu neublížil ani on. Nikdy mu nezpůsobil modřiny v obličeji, ani to, že by měl třeba prokouslý ret. Lucas s Billem udělal pár kroků a Vin si mohl všimnout, jak kulhá. Bolestně přivřel víčka.

„Tak si běž, ty kurvičko,“ řekl Lucas hnusně a lehce do Billa strčil.

Jelikož Billa všechno bolelo a měl svázané ruce, moc rychle nešel. Bolel ho každý krok. Vin radši stál na místě, protože si nebyl jistý, jestli Lucas nechystá nějaký podraz, pokud by se přiblížil. I když Lucasovi ta podívaná přišla strašně sentimentální, tak se koukal. Dával ale pozor na své okolí. Vtom si všiml, že se někdo schovává za křovím. Chvilku zaostřoval, dokud nepoznal Briana. Vytáhl tedy zpoza pásku pistoli a zamířil Billovi na záda. Vin ztuhl.

„Jasně jsem řekl, že máš přijet sám!“ zavrčel Lucas a pokračoval.

„Ale ty ne. Ty tvoji kamarádíčkové jsou nenápadní jak osiny v prdeli. Tohles posral, Vine!“ řekl Lucas nabil pistoli a vystřelil.

Vin stačil zakřičet na Billa, aby uhnul, ale Bill neuhnul dostatečně. Kulka ho zasáhla do levého boku. Bill vykřikl a začal padat k zemi. Teď už bylo všem jedno, zda vzniklé situaci přitíží nebo ne. Vyběhli ze svých úkrytů a hnali se za Lucasem. Ten ale vletěl do auta, nastartoval a odjel.

Vin se rozeběhl k padajícímu Billovi.

„Billí, to ne!“ křikl a jen tak tak ho zachytil dřív, než dopadl na tvrdou zem.

„M-Mar-ku,“ řekl ztěžka Bill a zavíral oči.

„Ne, Billí, to ne. Nezavírej oči! To nesmíš!“ řekl Vin zoufale a silou své ruky se snažil zastavit krvácení. To už se k nim přiřítil John.

„Utíká!“ řekl jen. Vin zvedl pohled od Billa a do očí se mu tlačily slzy.

„Odvez ho do nemocnice. Já jedu toho zmrda zabít,“ řekl už opravdu vytočeně. Políbil Billa na tvář, ale ten to nemohl cítit. Upadl do bezvědomí a muselo se začít jednat.

John jen přikývl, opatrně vzal Billovo křehké tělíčko, naložil ho s Brianem do auta a vydali se k nemocnici. Vin si půjčil Brianův Nissan Skyline. Po pár kilometrech se mu povedlo Lucase dohnat. Sám se divil, jak je to možné, jelikož měl Lucas opravdu slušný náskok. Lucas, když zjistil, že má Vina za zády, přidal ještě víc, ale jeho Octavie, i když vylepšená, neměl takový tah jako Nissan. Proto ho Vin opět dohnal a jel těsně vedle něj. Snažil se ho vytlačit ze silnice. Lucas si to nenechal líbit a začal do něj taky najíždět.

Ostatní řidiči, co jeli před nimi, si toho všimli ve zpětných zrcátkách a zajeli ke kraji silnice. Znali takové šílence, co se přetlačují za plného provozu, a párkrát to odnesli i nevinní řidiči. Přetlačovali se dost dlouho, až to Vina přestalo bavit, trochu poodjel a okamžitě smýkl volantem, takže mimo silnici vyletělo jak Lucasovo auto, tak i to Vinovo.

Síla nárazu byla obrovská, a navíc byla na kraji silnice hluboká škarpa. Auta vjela do té škarpy a přetočila se na střechu.

autor: T-KAY & Iveth Biersack