autor: Little Muse
pairing Bill/Bushido
Byl opilý.
Byl opilý, ale ne tak namol, aby o sobě nevěděl. Byl to takový druh opilosti, kdy si ještě uvědomujete, že nemáte řídit, ani dělat žádná důležitá rozhodnutí. Všechno bylo zábavné a uvolněné a nejspíš toho pití bude ráno litovat, ale ještě ráno nebylo.
Stále jsou jeho narozeniny, až do 6:31. Může si klidně být opilý.
„Hej, hej, Bille.“
Bill zaúpěl a přetočil se na záda na své hotelové posteli, do které předtím zapíchl svůj obličej. Jeho ruka se přehodila na Tomův hrudník a jeho bratr sebou leknutím trhnul. „Co?“ Chtěl si užít trochu té lehkosti, kterou měl v hlavě, ale jeho dvojče ho pořád rušilo.
„Všechno nejlepší,“ řekl Tom a Billova ruka se začala natřásat, jak se Tom rozesmál. Lehce s ní praštil svého bratra do žaludku. Říkal si, jaký je jeho bratr pako. Když se nad tím ale na pár vteřin zamyslel, došlo mu, že to vlastně je trochu legrační. Je absurdní přát někomu k narozeninám, když je má taky. Trochu se zahihňal a pak propukl ve stejný smích.
„To není vtipný,“ trval si na svém. Teda věděl, že by to být směšné nemělo, ale bohužel prostě bylo. Jako když byli malí a kočce na ocas přivázali provázek a nechali ji honit se dokola, nebo se nadopovali hroznovým cukrem. Rozesmál se ještě víc.
„Tvoje máma není vtipná.“ zařehtal Tom.
„Ty seš debil,“ řekl Bill, protože nebyl tak opilý, aby nepoznal tu ironii, kterou právě řekl.
„To se tak říká, a je jedno komu.“
„Není.“
„Je.“
„Není.“
„Je.“
„Jsem unavenej, vypadni.“
„Šel jsem za tebou nahoru, abych dohlídl, že se neudusíš vlastníma zvratkama, a tohle jsou tvoje díky?“
„Jo. Vrať se na párty.“
„Už jsem mrtvej.“
„Běž si s někým užít.“
Bill se na Toma nemusel otočit, nemusel ani otvírat oči, aby věděl, jak se jeho bratr ušklíbl. Protočil za víčky panenkami.
„No, možná bych mohl.“
Cítil, jak se Tom trochu přetočil, ale z postele nevstal, takže si Bill domyslel, že se jen snažil vyštrachat telefon. Domněnku mu za okamžik potvrdilo cvakání mobilních tlačítek, nejspíš někomu psal zprávu. Pak se vedle Billa zhoupla postel a bratrovy ruce ho prudce objaly; až moc prudce na to, aby byl Tom ještě nějak opilý. Otevřel překvapením oči. Nebylo to od Toma nic zvláštního, ale ani častého.
„Jsi můj malý bráška,“ zasmál se Tom a znovu ho stiskl.
„Ehh.“
„Nejsi tak špatnej,“ řekl Tom. „Většinou.“
Bill se znovu zachichotal. Jeho alkoholová nálada trochu opadla a chtělo se mu spát. Otočil se k Tomovi, poklepal ho po rameni a vyplázl na něj jazyk. „Taky tě miluju.“
„Bacha na velkýho bráchu,“ varoval ho Tom se smíchem. „Okay.“ Propustil Billa a vyvalil se ven z postele. „Teď si už půjdu užít.“
Bill ho ještě stihl plácnout po zádech, než si stoupl. „Jestli se ti vůbec postaví.“
„Trhni si.“ Zaculil se Tom ode dveří.
Bill se usmál. „Taky si trhni,“ odpověděl mu stejným tónem, jako kdyby mu říkal, že ho má taky rád.
A dveře hotelového pokoje se zaklaply.
Bill si povzdechl, se zasténáním se zase přetočil na břicho a rozmýšlel se, jestli se má do postele vysvléct anebo usnout přesně tak, jak je. Ráno by ale mohl litovat ještě jedné věci, že se neodlíčil. Ale ta postel byla ták měkká…
Někdo ale zaťukal na dveře a ozval se nevrlým hlasem: „Pokojová služba.“
Bill opět zaúpěl. Zamyslel se, jak moc by bylo hrubé zakřičet, aby s tím táhli do prdele. Je přeci rocková hvězda, a to se ani nepokusil ukrást blbý baterky z ovladače na televizi. Možná že už je na čase, aby své manýry trochu ukázal.
Další zaklepání.
S otráveným výdechem se Bill zvedl z postele a klopýtal ke dveřím. „Žádnou pokojovou službu jsem si neobjednal,“ zaječel, chytl za kliku a otevřel. Vzhlédl a zarazil se.
Bushido na něj vycenil zuby, opíral se o rám dveří a v ruce držel provázek s balónkem, na kterém bylo napsáno HAPPY BIRTHDAY! A teď se předkloň, ať ti můžu dát tvůj dárek! Bill na to v oněmění zíral, než nad tím pozvedl obočí.
„Všechno nejlepší, bejby.“
Bill zatřepal hlavou a jen mu odsekl: „Nejsem žádný tvoje bejby.“
„Takže to znamená, že ani nechceš svůj dárek?“ ušklíbl se Bushido a přiblížil se tolik, kolik mu Bill dovolil.
„Ne, pořád si beru ten balónek, díky.“
„Drzoune.“
„Co tady děláš?“
„No,“ začal Bushido a nenuceně se vecpal dovnitř pokoje, po kterém se začal rozhlížet. „Tak vidíš, nebyl jsem pozvanej na párty, zase, tak jsem si tak seděl a říkal si ‚Bushido, chlape, to musí bejt prostě nějaká chyba,‘ a já tě nechtěl zklamat svou nepřítomností.“
„Párty skončila,“ oznámil mu Bill s rukou v bok.
Bushidovi zajiskřilo v očích. „Ne ale ta, kterou jsem naplánoval já.“
Bill byl ještě stále trochu opilý, proto zvažoval, jak moc lákavě to zní. Jenže stále měl v živé paměti jejich poprvé, a toho litoval ještě dlouho poté. A to byl tehdy střízlivý. Takže by pravděpodobně nebyl dobrý nápad udělat to pod vlivem alkoholu. Od té doby, co se o tom s Bushidem naposledy pohádali, se viděli ještě několikrát a vždy to proběhlo celkem civilizovaně, takže by byl rád, kdyby to mezi nimi takhle klidné pokračovalo i nadále.
„Měl bys jít,“ řekl, aniž by se ho snažil nějak moc přesvědčovat.
„Ale vždyť jsem teprve přišel.“
„Myslím to vážně.“
Bushido si povzdechl, pustil balónek, který se vznesl ke stropu, a přiblížil se k Billovi. Položil svou ruku na tu jeho, která stále spočívala na klice dveří, lehce na ni zatlačil, dokud mu Bill nedovolil, aby dveře zavřel, a pak mu obě ruce položil na boky, aby si ho přitáhl blíž. „Vždyť máš narozeniny,“ řekl mu. Jako by o tom Bill snad nevěděl. „Nechceš ani přijmout dárek?“ Sklonil svou hlavu a přitiskl se ústy k Billovu krku.
„Jen dárek?“ zeptal se se zatajeným dechem Bill.
„Jo.“
„Pak tedy nechci.“
Bushidovy rty se stále líně táhly po jeho pokožce a opět si povzdechl. Bill se začal jemně třást. „S tebou není nic jednoduchý, co?“
Bill přimhouřil oči, i když to Bushido nemohl vidět. „Kdyby měl někdo kousek sladkosti, kterou bys chtěl, byl bys raději, kdyby jí před tebou snědl, anebo chtěl zapomenout, žes jí vůbec viděl?“
„Radši bych jí ochutnal,“ Bushido zabručel a jemně stiskl zuby na jeho ušním lalůčku. Billovy oči se samovolně přivřely a trochu zakňoural, když ho Bushido zase propustil. „…Ty už mě zase nechceš vídat?“ zeptal se, ale škádlivý tón byl ten tam.
Bill pevně stiskl víčka a polkl. „Ne,“ řekl a nechal své ruce doputovat na rapperova ramena. To proto ho nechtěl mít tak blízko sobě. Bylo až moc příjemné, když ho Bushido držel ve svém náručí.
Bushido se odtáhl, aby se mohl Billovi zadívat do obličeje, a dlaní ho hladil po zádech. „Ne, že nechceš, nebo ne, že chceš?“
Bill myslel spíše to druhé, ale raději by lhal. Naklonil se o kousek dopředu a spojil jejich rty. Bylo to hloupé, to věděl, a bude si to více vyčítat zítra. Ale Bushido byl tak blízko, že mohl cítit jeho dokonalou vůni a Bill v sobě měl zase dostatek alkoholu, aby neměl sílu na to ho vystrčit ze dveří.
Bushidovi z úst unikl sten, když se jejich jazyky setkaly. Svíral ho tak opatrně, jako kdyby se bál, že by si to mohl Bill ještě rozmyslet a utéct mu. Ale Bill na něco takového vůbec nepomyslel. Od té jejich postelové záležitosti se nepolíbili, nebyli si ani takhle blízko. Billovi v hlavě vyvstaly všechny vzpomínky na tu noc před několika měsíci, kterou by tak rád zakusil znovu. Jejich polibek začal nabírat na intenzitě.
Bushido si ho k sobě přitiskl blíže, stále si lehce pohrával s jeho jazykem, snažíc se Billa trochu uklidnit. Ale Bill nevypadal na to, že si chce tenhle okamžik nějak dlouhodobě vychutnávat. Jeho tělo už tušilo, co bude následovat, a díky alkoholu, který mu stále koloval v organismu, nedokázal své přirozené reakce nijak kontrolovat. Rukama zajel pod lem Bushidova trika a přejížděl mu drápky po svalech.
Bushido se krátce odtáhl, aby mohl své plíce naplnit docházejícím kyslíkem, a pak Billovi pomohl se sundáním svého trika. Bill ho nechal, aby mu stáhl i to jeho, odhodili ho na zem a přitiskli se k sobě svými nahými hrudníky. Opět se Bushido přisál k těm dvěma hebkým polštářkům, od kterých pak pokračoval níž po odhaleném krku.
„Já… oh…“ bylo vše, co ze sebe dokázal Bill dostat, a taky to bylo možná i lepší, protože věděl, že by z něj mohlo vylézt něco, co už sice Bushido věděl, ale nedokázal by to vstřebat, kdyby to slyšel nahlas, kdyby tu větu dokončil. Já tě chci. Já chci víc než jen tohle.
Já tě miluju.
Sáhl po Bushidově pásku a začal mu ho rozepínat, aby rozptýlil proud myšlenek. Kdyby se tím začal víc zabývat, jeho hlava by ho dostala do více problémů, než už ho dostává jeho tělo.
Slyšel, jak Bushido odhazuje kamsi svoje boty a sápe se po jeho kalhotách. Je tak snadné se v tom všem ztratit, proto doufal, že se mu podaří udržet soustředění výhradně na jejich fyzický kontakt. Jakmile ucítil Bushidovu obnaženou erekci na svém těle, zlehka ji zkusil zmáčknout.
Bushido usykl. „Bože,“ zamumlal proti Billovým rtům. Chytl ho pevně za pas a začal s ním manévrovat k hotelové posteli. Jakmile se k ní dostali, Bushido se na ni posadil a Bill si byl jistý, že ho k sobě stáhne, aby na ni oba dopadli. Proto obmotal ruce kolem jeho krku a stále nepřerušujíc polibek, si na něj obkročmo sedl. Prudce vydechl, když ucítil, jak Bushido sjíždí svýma rukama až na jeho zadek, přitiskl svá stehna silněji k jeho bokům a mírně se zhoupl.
Bushido sjel rukou ještě níž a na sucho do Billa pronikl prstem. Bill mu zavzdychal do úst a snažil se co nejvíce uvolnit. „Máš něco?“ zeptal se Bushido, jeho hlas zněl tak hrubě, až to v Billovi probudilo zachvění.
Bill se s námahou rozhlédl po pokoji, věděl, že se mu tu někde válela na zemi taška. Když se mu ji podařilo zachytit koutkem oka, ležela jen kousek od Bushidových nohou. Ohnul se na jeho klíně, natáhl se, úspěšně ji drapl a s mírným zamotáním hlavy se opět narovnal. Bushido se usmál, když se na něm zapotácel, jednou rukou ho přidržel na zádech a druhou sáhl pro nabízenou tašku. Položil ji vedle nich na postel a začal se v ní přehrabovat. Něco vytáhl a Bill si byl jistý, že je to jeho krém na ruce. Hlavně když to nebude jeho makeup a bude to mít dostatečně zvlhčující efekt. Klidně by to mohla být ta tubička, kterou použili minule. Přiobjednal si vlastně další?
„Ah…“ vydechl, když se Bushidova ústa přisála zase na jeho. I jeho prst se vrátil na původní místo, tentokrát již lehce vklouzl dovnitř a Bill smetl tašku z postele. Dopadla s pořádným žuchnutím a celá se vysypala. Jako kdyby na tom teď Billovi záleželo.
„Skoro jsem zapomněl, jak těsný jsi,“ zasténal Bushido do jeho rtů a pokračoval v polibcích na jeho bradě. Bill zvrátil hlavu dozadu a začal zrychleně dýchat, když Bushido přidal i druhý prst. Ucítil rty na svém ušním lalůčku. „Chceš mě ojet?“
Kdyby byl střízlivý, zřejmě by měl nějakou kousavou poznámku a ne téměř zástavu srdce. Dokázal v odpověď jen slabě zakňourat. Samozřejmě to měl být souhlas, ale nebyl si jistý, jestli to tak skutečně vyznělo. Ale byl rád, že se Bushido neušklíbl a prostě se k němu zase jen přisál rty. Bushido vytáhl svoje prsty a Bill znovu zaškemral. Ani nedosáhl jeho citlivého bodu, a on to tak zoufale chtěl.
„Vydrž,“ nařídil mu Bushido a Bill ucítil, jak sahá mezi jejich těla. Bushidovy kloubky na prstech se otřely o jeho penis, když si krémem potíral ten svůj, zasténal a zhoupl se na něm. Bushido si ho přidržel za bok a konejšivě ho hladil, aby zůstal chvíli v klidu.
„Připravený?“ zeptal se.
Bill nejspíš přikývl. Něco udělat musel, protože se do něj po chvíli začalo Bushidovo tvrdé vzrušení nořit. Bylo to tak dávno, co tohle cítil naposledy, a téměř mu to vehnalo slzy do očí. Věděl, že za to může ten alkohol, copak je nějaká ženská? Ale ani tohle jeho touhu nezmenší. Zahnal dojetí pryč.
Bushido se nezastavil, dokud na něm Bill neseděl celý, a na krátký moment si ho na sobě přidržel. Bill se neodvažoval podívat se mu do očí.
Ten moment, ve kterém setrvali bez pohybu, narušil až Bill, když pevně semkl své svaly kolem Bushida uvnitř sebe. Začali se pomalu pohybovat, byl to spíše instinkt, aniž by na tom zapracovalo jejich vědomí. Bill se nedokázal tolik nadzvednout, jeho stehna nebyla na takový opakovaný pohyb dostatečně silná, seděl ve špatném úhlu. Ale mohl se pohybovat alespoň dopředu a zpět, trochu se vytáhnout a to stačilo k tomu, že se otíral o svoje místečko, což pořádně dráždilo i Bushida.
„Jsi tak dobrý,“ horce vydechl na Billův krk. Položil si čelo na jeho rameno. „Nemyslel jsem, že bys mě nechal…“
Bill ho tvrdě políbil, aby ho konečně umlčel. Taky si nemyslel, že by ho kdy ještě nechal. A nechtěl si pokládat otázku, proč to teda dělá.
Dlouho udržovali tohle tempo, dost dlouho na to, aby Bill skoro ztratil pojem o čase. Poté začaly být jejich pohyby naléhavější a Bushido těžce oddechoval. Bill málem vyjekl, když ho chytil za pas, otočil si ho pod sebe a položil ho na záda. Zasténal, když do něj začal Bushido tvrději přirážet a za celý večer poprvé převzal kontrolu on. Nebyla to žádná prudká vášeň, ale bylo to dobré a ostré, a Bill cítil, že na něj přichází orgasmus dříve, než by sám chtěl. Zaklonil hlavu, cítil, jak si Bushidovy ruce našly ty jeho. Bill se pokusí vydržet tak dlouho, jak jen dokáže.
Bushido se udělal první, a dokud Bill neucítil, jak se v něm rozlévá jeho sperma, ani mu nedošlo, že se zase neobtěžovali s kondomem. Vlastně by se ani neobtěžoval ptát, jestli je čistý. Ale ani tato myšlenka by ho nedokázala rozptýlit od toho, jak moc skvělý pocit zažíval, když Bushido sáhl na jeho penis, aby mu dopomohl na vrchol. Stačila jen dvě zapumpování a hustá tekutina vystříkla do ruky staršího muže. Bushido pokračoval v laskání, dokud nebyl Bill kompletně vyčerpaný, a pak na něj sám zmoženě dopadl. Byl těžký, to ho ale netrápilo natolik, aby ho ze sebe odvalil. Cítil na svém rameni drobný polibek.
V pokoji se rozhostilo ticho, bylo slyšet jen těžké oddechování a noční život z ulice pod okny. Bill se cítil stále stejně ospalý.
„… Budeš mi chybět.“
Bill se napjal a polkl, úsečně odpověděl. „Jasně.“
Bushido se ho ani nesnažil přesvědčovat o opaku.
Ať tak či tak, stejně zůstane. Vyšel z něj ven, lehl si vedle Billa, který se usídlil v jeho povadlém objetí. Na Billa dolehla kompletní vyčerpanost. Bylo to tak příjemné a utěšující, že stačil usnout dřív, než se Bushida zeptal, jestli tu chce přespat.
O nějakou chvíli později ucítil, jak se Bushido natáhl, aby zhasl světlo na nočním stolku a přitulil se k němu blíž. Bill se nechal obejmout, víčka měl až příliš těžká na to, aby je otevřel, ucítil, jak se otírají nos o nos a povzdech zachvěl jeho rty.
„Co to jen děláme, maličký?“ stačil ještě zaslechnout.
Víc už toho Bushido neřekl.
Bill si byl jistý, že to stejně nebylo určené jeho uším…
autor: Little Muse
překlad: flixo
betaread: J. :o)
Och! Doufám, že dělají něco, díky čemu si přestanou hrát na necitlivky a dají se dohromady, protože… Prostě proto.
Nádherné, nádherné a dokonalé. Moc děkuji za překlad! :* ♥
Je to tak strašně skvěle napsané, což dokazují moje rozporuplné pocity. Právě jsem dočetla nádhernou sexuální scénu, ale ne že bych ji nějak vnímala, víte? Lépe řečeno jsem ji vnímala dočista jinak, než je to u mě běžné. Normálně pro mě milování bývá hlavní náplní a korunou dílu, ovšem tady se děje to, že ustupuje do pozadí pod duchovním rozměrem, smyslem celé té události. Cítím nesmírný žal z jejich situace. Pro Billa mě bolí srdce, když se pozastavím nad tím, v jakých časových skocích jsou jednotlivé díly, a uvědomím si, že je mezi jejich schůzkami celou dobu sám, a jak moc se musí trápit… Anisi, Anisi.
Abych to trochu odlehčila, tak nakonec napíšu, jak mám tady Anise ráda, jsem úplně hotová z těch jeho řečiček. Je neodolatelný a myslím si, že autorka výborně vystihuje jeho reálné charisma. 😀
Děkuju, do příštího úterý mi vytečou nervy.
Ty dva maj zvláštní vztah mezi sebou.Jsem zvědava jak to skonči.
Já mám pocit, že poslední dobou se mě těma překladama všichni snaží normálně zamordovat, jinak si to vysvětlit nedokážu 😀 Jen pořád musím přemýšlet nad tím, jak se celé rozřešení může vejít do čtyř částí, je to vůbec možné? Čekala jsem, že tenhle díl bude osudový, že v něm bude nějaké poutko. Nejspíš je, přece jen Bushido zůstal, neodešel. Něco se v něm obrací, je to vidět. Nevyhledává Billa jen kvůli tomu, aby si s ním užil. V minulé části tomu tak možná ještě bylo, ale v téhle už ne. I tak mi přijde nemožné, aby se za ty čtyři díly něco vyřešilo, popravdě se začínám obávat otevřeného konce… Ale to strašně předbíhám 😀
Předpokládám, že ona poslední část bude zase po nějaké časové prodlevě… Proto nám zbude pouze přemítat nad tím, jestli Anis zůstal až do rána, jestli se Bill budil s ním, nebo se probudil sám. Přála bych mu, aby první, na co mu padne po ránu pohled, byl roztomile rozespalý Bushido, který ho v posledních náznacích spánku pevně sevře v náručí, Bill by si to za tu všechnu bolest, kterou kvůli těmhle hrám na kočku a myš prožívá, zasloužil. Na druhou stranu si zase říkám, že pokud by se probudil vedle něj, zákonitě by ta poslední část musela navazovat na další ráno po tomhle díle… Přece by nás Little Muse nenechala přemýšlet o tom, jestli spolu šli na snídani, jestli spolu nějak víc mluvili, nebo jestli si prostě jeden z nich pobral saky paky a vypadnul dřív, než se ten druhý stačil vzpamatovat.
Nevím, co bych řekla k tomuhle dílu, zatím tady stejně jen vyvíjím teorie o tom dalším… 😀 Působilo to na mě hrozně smutně, něco jako poslední rozloučení nebo ticho před bouří. Děsí mě to. I tak se ale hrozně těším na tu další část… Jen mě štve, že si ji přečtu bůhví kdy, protože v té době mě nejspíš rodiče budou prohánět kdesi po slovenských památkách 😀
umh umh uhm…oni mezi sebou maji tak vzláštní vztah nevztah..já nevím. Bill.. ho odmítá, Anis ho chce, Bill ho chce..je to zajiamvý….trochu v tom cítím z Billovi strany bolest v srdci, ale snad to dopadně dobře
Nebudte oba dva blby a dejte se dohromady !! Nelibi s mi, ze si jednou zasukate a jdete od sebe, odhanite se jak mouchy a stejne skoncite v sobe 😀 tak uz se rozmyslete decka 😀
Konečně jsem se dočkala dalšího dílu. Tahle povídka je proste skvělá. Moc se mi líbí ta atmosféra, je to tak trochu jakoby zahalené kouřovou clonou, na druhou stranu jasně a barvitě vylíčené. Čte se to moc dobře. 😉 Moc děkuju za překlad 🙂
Konečně nějaká překladovka, co se Billshida týče! Mám z toho radost, protože překlady mám nejradši – přijdou mi prostě jinačí, než ty české povídky a ten styl se mi líbí! .))
V prvním díle se mi Bushido ani trochu nelíbil tou svojí klasickou maskou: 'ošukám tě, tim to končí'…takže mě zajímalo, jakým směrem se povídka bude dál odebírat.
Dneska nezabodoval jen s balonkem v takhle častných hodinách!:D Ale i tím chováním, které se odehrálo po sexu, že byl konečně více. . .otevřený a milejší a to co vypustil z úst jasně značí, že je sám zmatený a není mu to 'cosi! mezi nimi ukradené! Ah. .
Děkuju moc za překlad, opravdu, opravdu moc! Je to perfektní!:)
A pošlete mi prosím taky někdo Bushida s balonkem, narozeniny už mám stejně tak téměř za rohem! 😀 🙂
Dnes jsem opět beze slov!
A budu upřímná, přiznávám, že mám slzy v očích…
Tohle je tak zoufalé, tolik soucítím s Billem, který tak dlouho odolával, až nakonec stejně podlehl, protože nechal své tělo převzít kontrolu nad svým mozkem.
Souhlasím s Fee, že ta sexuální scéna byla nádherná, ale naprosto ustoupila do pozadí před vnitřními myšlenkami příběhu.
To, co mi pořád zní v uších, jsou ty tři Billovy věty:
"Já tě chci. Já chci víc než jen tohle. Já tě miluju."
Bože, to je tak zoufalé…říkám si, jestli je dobře nebo špatně, že to Bill nevyslovil nahlas, protože jestli to Bu už tuší, možná jenom čeká na to, až to doopravdy uslyší. Na druhou stranu by ho to mohlo vystrašit a definitivně odehnat.
Ale potvrdilo se mi, že i když Billa přímo nemiluje, určitě k němu nějaké něžnější city chová, téměř tam tu lásku i vidím, ale bohužel jenom téměř…
Anisova poslední věta už mě potom jenom dorazila a znovu jsem si musela položit tu vtíravou otázku, proč to jenom neřekl Billovi rovnou do očí, proč se pořád brání přiznat si, že mu na něm záleží.
U Billa se tomu váhání nedivím, ví, co cítí a ví, že může ztratit všechno, je ještě skoro dítě, má strach, ale Anis je dospělý mužský a jestliže si začíná uvědomovat, že Bill je pro něj víc, než jen hračka, měl by to dát i patřičně najevo a aspoň jednou v životě se zachovat zodpovědně.
Vždyť tady nejde jenom o něj, ale především o Billa, kterého tahle citová hra může poznamenat navždycky…
Krásný díl, opravdu krásný, i když pro mě opět neskutečně smutný 🙂
Bill sa všemožne snaží odolávať, ale jeho telo mu to dovolí. Ubližuje sám sebe a Bushido to veľmi dobre vie. Len dúfam, že aj on k Billovi niečo cíti, niečo viac než len túžbu. Zdá sa, že áno, no či prekoná svoje ego… Ďakujem za preklad.