Danger of this World 14.

**o tři týdny později**

Doba, kterou musel Bill strávit v nemocnici, uběhla jako voda, a on se právě chystal k odchodu. Bylo po vizitě a on čekal na svého milence, který ho měl vyzvednout. Co nevěděl bylo, že se noc předtím akorát vrátil z akce, která nebyla tak nebezpečná. Toma možná hlodalo svědomí, že to Billovi neřekl, ale nechtěl, aby se strachoval. Protože on by se strachoval.

Bill doufal, že Tom dorazí přesně, jak se domluvili, ale jejich smluvený čas už byl dávno pryč a černovlásek začínal být velice nervózní.

Tom, který se vzbudil o něco později, než počítal a než chtěl, se akorát hnal do nemocnice. Přišel tam s hodinovým zpožděním, a když vešel do nemocničního pokoje, který obývala jeho láska, uviděl tam jeho naštvanou tvář.

„Billy, omlouvám se, Zaspal jsem,“ začal se hned omlouvat, přišel k němu a políbil ho lehce na rty.

„Jak to, žes zaspal? Byli jsme domluvení,“ udělal na něj Bill psí očka.

„Já vím, ale… kluci mě večer vytáhli do klubu,“ našel poměrně rychle výmluvu, ale černovlásek mu na to neskočil.

„Kluci??? Tome, nelži mi aspoň,“ řekl černovlásek smutně.

„Broučku, já…“ povzdechl si dred, ale pokračoval, „vrátili jsme se z akce. Nechtěl jsem tě stresovat. Doktor mi říkal, že by ti stres přitížil,“ řekl poraženecky.

„Byli jste na akci a já mám být v klidu?“ vyjekl Bill.

„Broučku, klid. Nechtěl jsem ti to říkat kvůli téhle reakci. Já neovlivním, kdy nám dá Generál rozkaz. Musíme poslechnout,“ šeptl Tom smutným hlasem.

„Promiň. Já vím, že nemáte na výběr. Jen mám strach. O tebe mám strach,“ hlesl černovlásek smířlivě.

„Já vím, že máš o mě strach, lásko. Dávám pozor jak na sebe, tak na ostatní. Nedovolil bych, aby ses trápil,“ políbil ho na čelo, a konečně se dal do balení Billova prozatímního majetku.

Když už měl všechno pobaleno, čekali jen na doktora, který měl přinést propouštěcí zprávu. Dočkali se po dlouhých deseti minutách.

Doktor jim předal zprávu, a ještě jim řekl, že jim nechá dovést křeslo, aby se mohli přemístit. Bill se už nemohl dočkat, až opustí jak budovu nemocnice, tak její pozemek.

Nemusel ani čekat dlouho. Po chvilce přišel nemocniční zřízenec, který před sebou tlačil vozíček.

Tom vzal Billa do náruče. Opatrně, aby mu neublížil, a přenesl ho na vozíček, který mel jednu šlapku nastavenou tak, aby černovlásek měl nohu nataženou před sebou. Pak se vozíčku chopil dred a už mířili společně z budovy. Venku při cestě na parkoviště ale Tom neodolal a začal s vozíkem dělat pitomosti. Černovláskovi ne, že se to nelíbilo. Naopak. Smál se, až ho bolely břišní svaly. I s jejich hašteřením dorazili k aut, kde ho Tom opatrně položil na zadní sedačku. Bill se chystal protestovat, ale Tom ho uzemnil tím, že má mít tu nohu nataženou. S doktorem byl domluvený o zapůjčení vozíčku, tudíž ho skládal a uložil do kufru auta, a pak sám nasedl na sedadlo řidiče.

„Kam to bude, pane?“ zeptal se dred s úsměvem.

„Domů, Žán!“ řekl Bill a pohodil rukou jako nějaký urozený pán.

Tom se tomu zasmál, strčil klíčky do zapalování a nastartoval. Ještě se otočil, aby zkontroloval, zda je černovlásek připoutaný, a až potom vyrazil směrem k jejich bytu.

Když dorazili před budovu, kde se nacházel jejich byt, Tom okamžitě vystoupil, z kufru auta vytáhl vozíček, který následně rozložil, a chvilku na to už vytahoval černovláska z útrob automobilu. Ten se ho pevně držel kolem krku a usmíval se. Tolik mu scházela dredáčova přítomnost a tohle nošení si doslova užíval. Tom ho pomalu posadil na vozíček, zavřel dveře auta, které okamžitě zamknul dálkovým ovládáním. Konečně tak mohli vjet do budovy a následně vyjet do jejich patra.

Co černovlásek netušil, bylo to, že Tom nechal Jenn udělat náhradní klíč, a zatímco ho byl vyzvednout, Jenn a kluci pro něj připravili přivítání. Proto když vešli dovnitř, byla všude tma.

„Tome, proč je tu tma??“ ptal se okamžitě černovlásek.

„To netuším, zlatíčko. Počkej, já rozsvítím,“ řekl dred a natáhl se po vypínači.

„PŘEKVAPENÍ!!!“ ozvalo se z obývacího pokoje, který byl spojený s předsíní.

Bill doslova překvapením oněměl. Nebyl schopen nic říct.

„Vítej doma, Bille,“ přišel k němu Tay a opatrně ho objal.

„Díky, Tayi,“ usmál se černovlásek a také ho objal.

Po něm ho objali i Nick s Jenn. Na malém konferenčním stolku bylo připravené skromné občerstvení, a tak Tom odvezl Billa do obýváku. Všude panovala dobrá nálada a všichni byli moc rád, že je Bill doma. Po celém bytě se rozléhal jejich radostný smích a Tay si neodpustil vyprávět Billovi o tom, jak se Tom opět hrdinsky zachoval na poslední akci. Ale jak Tay, tak i Jenn s Nickem uznali ,že medaili si Tom zaslouží za záchranu Billa. Nikdo by si totiž nedokázal přestavit, že by tu s nimi černovlásek nebyl.

Až v pozdních hodinách se naši tři hrdinové odebrali k sobě domů. Rozloučili se s oběma a pak s příslibem další návštěvy odešli z bytu.

Černovlásek se později, kdy ho Tom odnesl do ložnice a následně tam s ním zůstal, uvelebil v dredáčově náruči a nechal se hladit po rukách, ve vlasech, dokonce i na tvářích. Tom koukal před sebe a odhodlával se k jedné věci. Ale marně. Neuznal, že by přišel ten správný čas.

„Děkuju za přivítání, zlato,“ zvedl k němu hlavu černovlásek a usmál se.

„Ale to byla maličkost, Billy. Navíc to byl nápad Jenn a ne můj. Já jsem jí jen udělal kopii klíče,“ usmál se Tom, slonil k němu hlavu a políbil ho.

„Tys jí udělal klíč? Bože, ochraňuj mě,“ zahořekoval Bill a Tom se začal strašně smát.

„Zlato, udělal jsem to taky proto, že ty se teď nemůžeš moc pohybovat. Jak dlouho vůbec?“ zajímal se.

„Doktor mi říkal, že tak měsíc bych neměl na té noze vůbec stát a pak další měsíc o berlích. Nevím, jak to zvládnu. Vždycky jsem byl moc aktivní,“ posmutněl černovlásek, a ještě víc se stulil do dredáčova náručí.

„Broučku, to zvládeneme. Horší to bude, až budu na nějaký akci. To tu budeš sám,“ povzdychl si dred.

„Jak jsi řekl. To zvládneme,“ šeptnul Bill a zavřel oči.

„Jsi unavený, co?“ zeptal se tichým hlasem Tom. Bill jen přikývl.

Tom se ho tedy chystal položit do postele a byl připraven k odchodu do vedlejšího pokoje, ale Bill ho chytil za zápěstí.

„Nechoď nikam,“ zakňoural černovlásek.

„Jsi si jistý?“ zeptal se ho překvapeně Tom.

„Naprosto,“ přikývl Bill a tak si dredáč k němu lehl.

Bill ho okamžitě objal kolem pasu a přitulil se k němu. Tom ho objal kolem ramen a zavřel oči. Bylo to totiž poprvé, co s černovláskem sdílel jednu postel. Doufal, že to nebude naposled.

autor: T-KAY