Sell Your Soul 25.

Když je člověk zamilovaný

„Pořád si myslíš, že tě nenávidí?“ Bill se pomalu posadil na konec postele a skopnul z nohou boty, sklopil oči, aby zjemnil svůj výraz, když se usmál. Byl stále vyčerpaný z klubu, trochu upocený a trochu opilý skoro ve tři ráno. Bavil se a zůstal vzhůru, co nejdéle to šlo, vyměňoval s Adamem drink za drink, polibek za polibek, dotek za dotek, všechno v očích veřejnosti a bez jediné starosti. Zatímco spolu ti dva tancovali, Billova zatemnělá mysl se snažila si ty chvíle zapamatovat, snažil se vytvořit emoční paměť, zafixovat pocit, jak Adamovi tlouklo srdce proti jeho kůži, horko kolem jeho pasu a zad, Adamův dech na jeho krku a lechtání špičky jeho jazyka na odhalené kůži jeho zátylku. Chtěl si domů něco přivést, něco, na co by mohl vzpomínat, až se bude cítit sám nebo vyděšený, a až s ním Adam nebude.

„Myslím, že mě bude vždycky nenávidět, ale mně se líbí. Není tak zlý.“ Starší zpěvák vyšel z koupelny, po cestě vypnul světlo. Poté zhasnul i v hlavním pokoji. Prsty si projížděl zpocené vlasy, dával si je dozadu a z obličeje. Černá košile, kterou měl na sobě, se brzy ocitla pod Billovými prsty, vrchní knoflíčky už byly rozdělané, ukazovaly nepatrné chloupky a hladkou kůži, která se třpytila potem.

„Snaží se. To je víc, než jsem čekal.“ Těžké oči se zvedly, aby se podívaly na Adama, ten byl stejně opilý, jestli ne víc. Když se na něj Bill díval, cítil horké šimrání z nejhlubší části svého břicha, jak cestuje nahoru po jeho páteři a narušuje mu mozek. Tiše vzdychl, jeden z jeho nedobrovolných stenů, který přišel, když byl daleko za stupněm dovoleného opití. Růžový jazyk vyjel ven a navlhčil oteklé rty, které se otevřely, žadonily, svítily. „Pojď sem.“ Jeho žádost byla lehká a milá, když se Bill položil zpátky na postel, opřel se o lokty a jeho oči zářily.

Adam se k němu přesunul, zapřel se koleny o kraj postele a naklonil se dolů, rty se dotkl rtů Billa. Větší ruce našly peřinu po stranách Billových stehen a Adam se o ně opřel, když jedním kolenem zajel Billovi mezi nohy. Druhé se brzy přidalo, když se hubený zpěvák položil na postel úplně a dal mu ruce kolem krku. „Nechci, abys šel, Bille,“ Adam zněl, jako by se měl rozbrečet jen kvůli tomu, že na to myslí, ale teď to byla jen smutná prosba, aby Bill zůstal. „Nechci, abys kdy odešel.“ Jeho rty se setkaly s jemnou kůží na Billově krku, „a dnes v noci,“ jediné na co byl schopný posledních pár hodin myslet, bylo loučení, sledování Billa, jak od něj odchází, ať už na pár dní nebo víc, ta myšlenka ho zabíjela, „se s tebou chci znovu milovat… a znovu… a znovu… a znovu.“ Jeho šepoty byly tak smutné, tak romantické a posedlé, plné vášně, tak hluboké, že slova na to nestačila.

Jejich rty se oddělily a Billův jazyk ochutnal zbytky jejich poslední společné noci: vodka, rum, příchuť ananasu a brusinkového džusu, sladké chuti mandlí a kouř z cigaret. Bill se soustředil na jejich poslední noc, na každý drink, byl na to všechno hrdý, i když možná z trochu zvrhlého důvodu.

Další sten opustil němcova ústa a vstoupil do Adamových rtů, ruce ho stáhly níž a rty ho zatahaly za spodní ret, černě namalované oči se zavřely. Čím blíž Adam byl, tím víc ho cítil a slyšel, tím víc chtěl znovu říct ta malá slůvka. Chtěl je říct celý den, ale jeho srdce mu to nedovolilo, raději si to rozmyslel. Kdyby je Bill neřekl, pak by jim oběma mohl ušetřit spoustu trápení při loučení, ale kdyby je Adamovi neřekl teď, pak by už možná nikdy neměl šanci. Chtěl mu to říct, chtěl vidět, jak se Adamovy překrásné oči rozzáří, chtěl znovu vidět jeho úsměv, cítit naprostou lásku, která by poté následovala.

„Miluji tě.“ Adam zavrněl, udělal proti jeho rtům tu nejjemnější vibraci.

„Miluji tě.“

Jen tak, Billova slova naprosto utišila vzduch kolem nich a vytvořila chvíli, o které Adam snil. Pomněnkové oči se najednou otevřely dokořán, zíraly do těch tmavých s neuvěřením. Nejdříve byl v šoku a překvapený, nejdřív Adam zadržel dech a zoufale hledal Billův obličej, aby našel jakoukoliv známku toho, že si z něj střílí, nebo že je tak opilý, že neví, co říká. Opravdu to právě slyšel? „Ty… opravdu?“

„Miluji tě.“

Billův úsměv najednou nakazil muže nad ním. Adamův úsměv byl tak široký, z jeho hrudníku se vydral hlasitý smích, zavrtěl hlavou, a konečně se dostal do reality. Jeho oči tak zářily, byly tak živé, když se znovu podívaly do Billových, mladší zpěvák nikdy necítil od někoho tolik štěstí. Adam najednou vypískl tak vysoce, že by tak písknout nedokázal žádný jiný dospělý muž, položil se na Billa, objal ho tak pevně, triumfálně se smál a válel se s ním po posteli tam a zpátky. „OHmůjbožetoliktěmiluju!“ Adam vypískl na jedno nadechnutí, znovu ho silně objal, nebyl schopný se sebrat. „Oh můj bože! Já… musím zavolat mamce! Já, no páni!“

Bill se začal zpěvákově reakci hlasitě smát, skoro se rozbrečel z toho, jak ho to pobavilo. Ta tři slůvka změnila osmadvacetiletého na tříletého, který právě dostal novou hračku. Znovu ho k sobě přitáhl, klidně a pomalu ho políbit na chvějící se rty. „Myslím, že jsem do tebe zamilovaný.“ Nemohl to zpečetit lépe než polibkem. Řekl to. Nemohl tomu uvěřit, ty pocity tu opravdu byly a přinesly někomu jinému tolik štěstí.

Jejich rty se na chvíli oddělily a oba zpěváci se začali smát, jejich nosy se dotýkaly, jejich čela se dotýkala, Adam ho hladil po obličeji. „Oh bože, t-ty si ani neuvědomuješ, jakou radost jsi mi udělal, Bille. Oh můj bože…“ zněl, jako by se měl rozbrečet, když se znovu jemně dotkl Billových rtů.

„Kde se vzal ten zvuk?“

„Jaký zvu-“ Adam se začervenal, najednou cítil, jak mu hoří tváře, když si vzpomněl na své výsknutí, „abych byl upřímný, nevěděl jsem, že něco takového dokážu vydat.“ Nikdy nepředpokládal, že tato slova opustí Billovy rty, nikdy, ať chtěl, jak chtěl. Teď opravdu nechtěl, aby Bill odešel. Po chvíli se jejich oči znovu setkaly, a najednou byl vzduch mezi nimi těžký, klidný a tichý.

Něco se znovu změnilo. Dovolovalo to Adamovi vstoupit dál za led kolem jeho srdce, protože ho už spousta odtála, ten pocit svobody mu byl neznámý. Zapomněl už na úlevu, která přišla, když se přestal strachovat a nechal na sebe působit lásku, bylo to už tolik let, dokonce i když byl tak mladý. Billova ztěžklá víčka klesla, když se jejich rty znovu setkaly, tentokrát pomalu, vášnivě, dávali si na čas. Černobílé nehty se pohybovaly po Adamových ramenou, po jeho hrudníku, pomalu rozepínaly jeho košili, zajížděly pod otevřenou látku a hladily ho po horkém břiše a svalech. Jeho ruce by se k němu přilepily, kdyby zůstal dlouho na jednom místě, a tak znovu jezdil nahoru a dolů. Pod konečky prstů cítil sílu a adrenalin.

„Budeš mi tolik chybět…“ starší z nich zašeptal a jeho rty se dotkly Billovy klíční kosti. Chtěl ochutnat každý kousek jeho odkryté kůže, zapamatovat si každý jemný kousek. Dokonce i Billův pot chutnal sladce, jazykem přejížděl po zpěvákově horké kůži, až mu z toho na rukou naskakovala husí kůže.

Bill jemně zasténal, zaklonil hlavu a opřel se o matraci. S alkoholem v krvi měl kůži tak citlivou, že to bylo skoro k nesnesení, každý malinký dotek byl zdvojnásoben, každý pohyb byl tak náhlý a pomalý. Svět kolem nich se točil a motal, ale on a Adam zůstávali stabilní. I když by si to nikdy nepřiznal, Bill se nedokázal přimět mít s lidmi jakýkoliv vztah, pokud nebyl pod vlivem něčeho, prostě nemohl. Alkohol a kokain dělaly sex o tolik lepším.

Větší konečky prstů ho hladily po hebké kůži na břiše, přes průhledné chloupky a pod materiálem Billovy košile. Tmavá látka se hrnula, zvedala se, pomalu ji přetáhl mladíkovi přes hlavu, ten zvedl ruce, aby mu pomohl. Trpělivé prsty se brzy přesunuly k Billovu pásku a začaly ho rozepínat, zatímco zvědavé rty jemně a zamyšleně zkoumaly kůži pod ním. Modré oči se zvedly, aby se dívaly na Billův obličej, když vyplázl jazyk a jemně se dotkl piercingu v Billově bradavce. Mladík zanaříkal a zaklonil hlavu trochu víc, rukama, co měl na Adamových ramenech, ho přitáhl k sobě blíž.

Světlé oči se zavřely, když rty na piercingu zrychlily, jazykem ho dráždil, zatímco prsty dráždil druhou bradavku. Billovy dlouhé melodické steny mu říkaly, jak moc si tu pozornost užíval. Menší tělo se prohýbalo, žadonilo o pozornost trochu někde jinde. Adamovy zuby za kuličku zatahaly, Billovi páteří projel elektrický proud. Byla to bolest, která se jeho tělu líbila, byla to ta okouzlující bolest, která nutila jeho pánev přirážet na Adamovo stehno, cítil, jak tvrdne a jak mu jsou kalhoty menší.

„Klid, Zlatíčko, dostaneš, co chceš.“ Adam se pomalu s váhou přesunul na nohy a zvedl se z postele, jen se díval.

Bill zasténal, když bylo jeho tělo opuštěno, a i když otevřel oči, aby se podíval, kde starší z nich stál, nezeptal se, proč se zvedl. Všechny kousky do sebe zapadaly a Bill chtěl pokračovat, hormony a alkohol spojený s adrenalinem v něm pulzoval, byl tak neuvěřitelně tvrdý, a jediné, na co mohl myslet, bylo jak nejrychleji se toho zbavit, dokonce i kdyby to měla být jen Adamova ruka. Díval se, jak starší zpěvák couvl o krok dozadu, jeho oči se zaměřily na jeho ruce, jak se přesunuly ke koženému pásku v pase, pomněnky se celou tu dobu soustředily na Billa, ujišťovaly se, že se na něj dívá.

Němec si olízl rty a jemně se do spodního rtu kousl, byl ohromený, když se díval na Adamovy lesknoucí se svaly pod otevřenou košilí, níž na stíny, které se tvořily na jeho bocích a lehce vytvarovaných břišních svalech. Čím víc se díval na Adamovy ruce, které se pohybovaly na jeho pásku, jak si ho nehodlal sundat, tím méně mohl své ruce kontrolovat. Jak se díval, Billovy ruce se posouvaly po jeho vlastním hrudníku, po jeho pažích, po břiše a přesně tam, kde potřeboval pozornost.

„To je ono,“ málem se mu motala hlava z toho, jak se snažil držet zpátky, snažil se zůstat klidný. Dá Billovi to, co chtěl, ale chtěl, aby si to Bill zasloužil. Chtěl ho trápit tak dlouho, dokud o to nebude žadonit. Hubené, nalakované prsty se posouvaly po Billových džínech, Adam zadržel sten a nemohl odtrhnout pohled od jeho ruky.

Dlouhé prsty s prsteny se sesunuly mezi Billovy nohy a přejížděly kolem boule v kalhotách, nahoru a dolů od spodku pásku až mezi jeho stehna, zpěvák sténal a zavřel oči. Billovy ruce se vrátily zpátky přes jeho boky, masírovaly ostré kosti a jeho podbřišek. Jeho boky se při tom doteku zvedly, chtěl víc, ruka konečně zajela za pas jeho kalhot. Billovy oči byly stále na Adamových rukách, díval se, jak otevřel pásek, díval se, jak ho pomalu vytáhl z kalhot, věděl přesně, co přijde pak. Pod tenkou látkou jeho kalhot, Bill se prsty chytil za svou vlastní délku, pomalu po ní přejel a zasténal, znělo to skoro jako vzlyk. „Oh, tolik tě potřebuju…“ další sten a jeho tváře začaly růžovět, jeho dech byl těžší a trhavější. Jeho volná ruka láskyplně přejížděla po jeho boku, přes tmavé tetování, které ten druhý tolik miloval. „Adame…“

Konečně ze sebe starší zpěvák sundal tričko a hodil ho na zem, jeho oči nikdy neopustily Billův pohled, přešel blíž k posteli s páskem v ruce.

„Už jsi tohle někdy dělal?“

„Co-“ Bill se pomalu probral ze svého zaslepení, očima se soustředil na pásek a na miliony možností, „co?“

Na obličeji staršího z nich se objevil úšklebek a kývl hlavou směrem ke zdi, ohnul pásek. „Víš, že bych ti nikdy neublížil, viď?“

Bill pomalu sundal ruce ze svého těla, cítil v sobě vlnu vzrušení, kterou nedokázal zařadit. Cítil šimrání, a jak se mu stahují nervy v konečcích prsů, v čelisti, v chodidlech.

„Co chceš dělat?“

Jeho úšklebek nezmizel, když si představoval, jak má nad ním Bill spoutaná zápěstí, jak sténá, to překrásné tělo, vydané jen jemu na milost. Ne, Bill by nikdy předtím nic takového nedělal, alespoň ne v jeho představách. Starší z nich přešel kolem boku postele, pomalu, obdivoval svaly a jemné křivky Billova těla, jeho hrudníku, díval se, jak dýchá, jak se jeho hrudník zvedá a klesá. Bill se na něj se zájmem zvědavě díval, přemýšlel, co chce dělat. Jednu ruku měl podél boku, začínal s ní jezdit po posteli, když se na něj Adam už tak dlouho díval, vzrušovalo ho to. Druhou rukou si jezdil nahoru a dolů po boku, odvážil se sjet i znovu ke kalhotám, ale na tak daleko jako předtím.

Adam dal jeden kus pásku dolů a přejel s ním po vnitřním švu Billových kalhot, jen letmo s ním přejel přes bolestivou vybouleninu v nich, vytvořil tak lehkou vibraci, Bill zasténal a zakroužil pánví. Chladné železné cvočky jely nahoru po jeho břiše, nahoru přes hrudník, přejely přes tvrdé bradavky a zpěvák se zachvěl. Bill reflexivně zaklonil hlavu, očima se soustředil na pásek a ruku, která ho držela, ruku která ho měla pod kontrolou. Pásek pomalu cestoval po jeho krku, přejel přes jeho bradu a na chvíli se zastavil na posteli.

Starší zpěvák znovu přelezl nad něj, usídlil se mu mezi stehny. Byl si jistý, že je teď Bill trochu nervózní, přemýšlí nad tím, co plánuje, co mu udělá a proč řekl to, co řekl. Tolik otázek. Jedna po druhé, Adamovy ruce chytly jeho zápěstí, jemně si je k sobě přitáhl, hezky vedle sebe.

„Jestli chceš, abych přestal, tak mi to řekni.“

Jak se mu kůže začala utahovat kolem zápěstí a svazovat je, Billovo srdce začalo spokojeně tlouct rychleji, jeho dech byl těžší, jeho vzrušení mnohem tvrdší. Adamova ruka našla jeho pas, vytáhla pásek z jeho kalhot a omotala ho tak, aby s ním připoutala Billa k čelu postele. Krok jedna byl hotov.

Jakoby reflexem Bill zvedl pohled a zkusil, jak se může pohybovat, najednou trochu znervózněl, když nemohl pohnout zápěstím víc než o centimetr.

Těžké výdechy zpívaly do jeho uší, když ho Adam líbal na klíční kost a hrudník, pohyboval se níž a olízl ho uprostřed jeho chvějícího se těla, od pupíku až po bradu. Zvedl pohled, když jeden opravdový sten opustil Billova ústa, byl delší a od srdce. Úzká stehna sevřela jeho pas, když se sklonil a pokračoval v trápení, líbal ho na žebra.

Billovo dýchání se zrychlovalo tím víc, čím níž se posouval, začalo se v něm objevovat i tiché vzdychání, když Bill otočil hlavu do polštáře a snažil se kontrolovat.

„Níž…“

„Jak se říká?“ ušklíbl se a políbil ho na podbřišek. Pohyboval se níž, rukama Billovi jezdil po vnitřní straně stehen, rozhodně je od sebe roztáhl, rozhodně, ale ne násilně.

Bill zasténal a pevně zavřel oči, nenáviděl to a miloval v tu samou chvíli. Nenáviděl, když ho někdo škádlil. „Prosím…“

„Prosím… co?“ posadil se mu na lýtka, letmo se dotýkal konečky prstů jeho rozkroku.

Ty jemné vibrace byly dost na to, aby se mu chtělo křičet. „Oh bože, prosím!“ zatahal za svá pouta, jako by měla povolit, chtěl si to už udělat sám.

„Prosím…?“ Adamův hlad ho popichoval, zatímco se pomněnky dívaly na zoufalství v Billově těle. Začínal se potit, pouliční světla z okna mu pot ozařovaly na vrcholcích žeber, na pevném a plochém břiše. Zvedl pohled a viděl ten samý lesk i na Billově nose a obočí, na jeho tvářích, jen stěží se ho dotýkal a Billovo tělo, jako by už vybuchovalo. „Je… tohle to, co chceš?“ rozhodl se ulevit mu, položil dlaň na napnutý předek Billových kalhot a začal ho masírovat.

„Ano…“ zpěvák zalapal po dechu, okamžitě přirazil pánví do Adamovy ruky, „víc!“

Ale najednou jeho ruka zmizela, nechala Billa toužit po křiku a tahat za pásek na zápěstích, to bylo, když ucítil, jak se mu rozepnul zip. Kalhoty brzo zmizely dolů společně s jeho boxerkami, přistály na zemi někde poblíž Adamova trika. Ale po tom, co se postavil, aby sundal Billovi kalhoty, Adam se nevrátil na postel. Němec zvedl hlavu, aby se podíval, co dělá, spatřil, jak se na něj dívá, na každou linii a křivku, jak sleduje jeho stažené svaly a počítá každý jeho výdech.

„Mohl bych tě takhle nechat celou noc… a jen se dívat.“ Mohl by a nikdy by ho to nepřestalo bavit, ale to bylo kruté. Sledoval, jak Bill dal stehna k sobě a snažil se schovat to, co Adam odkryl, byl stále ještě plachý.

Adamovy ruce jemně odtahovaly Billova chvějící se stehna od sebe, hladil je, aby ho uklidnil. Z Adamova hrudníku se vydralo roztřesené vydechnutí, když jedna ruka došla k cíli, na chvilku zaváhal a pak konečky prstů ucítil jeho sametovou předkožku, byl stále ohromen tím, jak všechno na Billovi bylo tak hebké. Jeden dotek stačil k tomu, aby ho chytil celého, trochu stiskl a Bill zasténal. Cítil, jak se Billovy boky chvějí, jak chtějí přirážet do jeho ruky, ale jak se drží zpátky. „Líbí se ti to?“ jeho ruka se začala pomalu pohybovat nahoru, dolů jela o maličko rychleji, našla rytmus, který z Billa pod ním vytáhl těžký výdech.

„Mmm…“ zpěvák si skousl ret a zavřel oči, hlava mu spadla dozadu, nechal všechny pocity stranou a začal mu plně důvěřovat. Jeho zápěstí znovu zatahala za pouta, přál si, aby se mohl Adama dotknout nebo mu dát něco na oplátku. Jazyk s piercingem mu přejel po rtech a Bill zasténal, přirazil pánví do Adamovy ruky, cítil to známé chvění v konečcích prstů, ve stehnech a pažích, cítil, jak se mu svaly v břiše stahují a jak se mu v břiše rozlévá horko.

Zrovna když ucítil, jak se přirození v jeho ruce napíná, Adam ho neochotně pustil a natáhl se pro své vlastní kalhoty. Bill začal naříkat. Pracoval rychle, skopal kalhoty na podlahu, natáhl se pro něco na noční stolek a vrátil se zpátky mezi Billova kolena. Ignoroval Billovu bolest, starší z nich se plně věnoval Billově vnitřní straně stehen, vzal ho vzadu za kolena a držel ho na místě, zatímco ten druhý žadonil o pozornost.

S trochou trpělivosti a spoustou studeného oleje, první z prstů staršího zpěváka do něj pronikl, masíroval ho a roztahoval. Bill se znovu hlavou zabořil do polštářů a unikl mu další sten. Jeho boky se hýbaly ze strany na stranu, snažil se do sebe dostat prst hlouběji, byl nedočkavý a chtěl víc. „Adame…“ zpěvákův hlas vyšel ven jako sten do tiché místnosti, míchal se s těžkými výdechy. Billovy ruce zoufale tahaly za pásek, uklidnil se, jen když do něj zajel druhý prst a později i třetí. Tady to bylo: skoro ten pocit, po kterém toužil.

Dělali to znovu, žhaví, nadržení, chvějící se a sténající. Billovo tělo se málem roztékalo z toho, jak horko mu bylo, jeho srdce bušilo, jeho plíce nestíhaly rychlé výdechy, každý sval v jeho těle se napínal, uvolňoval, byl v křeči. Chtěl Adama absorbovat do každého póru, dýchat jeho vzduch a cítit jeho srdce tlouct proti svému. Chtěl se s ním znovu spojit v jedno, tak tak moc.

Něžné ruce přejížděly po celé délce Billových boků, přes dlouhé obscénní tetování na straně jeho žeber, jedna se zastavila, aby přejela palcem přes piercing v bradavce, který si zvykl milovat. Adam se nad ním nakláněl, líbal ho na krk a pohyboval se po jeho ostré čelisti. Horké a těžké výdechy se mísily s těmi jeho, potili se, jejich těla se chvěla, zatímco se o sebe třeli. Němec zasténal a silně zatahal za svá pouta, nikdy v životě se někoho nechtěl tak moc dotknout. Prohýbal se v zádech a dotýkal se tak Adamova břicha, lepil se mu na kůži. Svaly v jeho v břiše se napínaly, jeho nohy se chovaly, jak chtěly a zvedly se, stiskly jeho pas mezi stehna. Adam k němu znovu přirazil, ta síla ho zabořovala do matrace a posílala mu tělem vlny vzrušení, páteří přímo do jeho mozku.

„Jsi na to připravený?“ sám jen sotva mluvil a dýchal, jediné co existovalo, bylo horko, pohyb a ty sladké žadonící steny a nářky, které vycházely z Billových rtů. Už se odtahoval, natahoval ruku ke straně postele, když Bill najednou zavrtěl hlavou a zasténal. „Co se děje?“

„Ne, já…“ mladší zpěvák znovu zasténal a otřel se o Adama. „Já chci… tě.“ Tváře mu zrudly, když se mu podíval do očí. „Jen tě chci cítit… tebe ve mně.“

Adam hluboko v krku zanaříkal. „Jsi si jistý?“

Nemohl už couvnout, Bill neměl dojem, že by mohl. Olízl si rty a zvedl boky namísto odpovědi. „Jsem v pořádku.“

Před Adamovýma očima přejel moment zaváhání. Vážně se podíval do očí Billa, hledal v nich náznak toho, že blafuje. Pomalu se vracel do reality, zatlačoval pryč myšlenky na alkohol a kokain. Nevěděl, co dalšího si Bill dělal, nevěděl, jestli cokoliv z toho co věděl, byla pravda, ale… miloval ho. Upřímně Billa miloval a s láskou přicházela důvěra. Jeho ruka se pomalu vrátila na Billův bok, zatímco se Adam sklonil, aby ho znovu políbil, tentokrát pomalu, toužebně.

Oteklé jemné rty se spolu spojovaly, znovu a znovu, občas za ně hravě zatahaly zuby nebo přejel jazyk. Horko se mezi ně znovu vracelo, potřeba dostat se dovnitř Billova těla byla ohromující a pánev mladšího zpěváka, která se zvedala, mu v tom nijak nepomáhala.

„Prosím…“ Bill zasténal, když se Adamova ruka vrátila, aby dráždila jeho erekci, skoro ztratil schopnost mluvit, když jím proběhl neuvěřitelný třes, „prosím!“ ruka pumpovala rychleji, dokud do ní jeho tělo nepřiráželo, potřeboval se tak moc uvolnit. Bill lapal po dechu, prohýbal se v zádech, byl tak blízko. Tak sakramentsky blízko orgasmu, na co Adam čekal? S dalším stenem ho Adam znovu pustil, byl už tak blízko, a on ho znovu nechal! „Adame!“ prakticky vzlykal, prosil o uvolnění. Nemohl to trápení už o moc déle snášet.

Ruce měl zezadu na Billových stehnech, držel je pevně na místě, a konečně zajel do menšího těla, pomalu a plynule, alespoň tak pomalu, jak mu to trpělivost dovolila. Billovo tělo se třáslo a prohýbalo, snažilo se od něj odtáhnout, i když to Bill tak moc chtěl. Cítil, jak se kolem něj němcovy svaly stahují, Billova stehna se uvolnila a roztáhla, a pak znovu stiskla jeho pas, snažil se ho použít k uvolnění. „Oh… bože…“ Adam zanaříkal a opřel se hlavou o Billův hrudník, líbal ho na kůži a snažil se je oba uklidnit, nemohli pospíchat. „Oh bože, tohle je tak jiné…“

Černobíle namalované nehty se zaryly do jeho dlaní, když Bill tahal za pouta, sténal silněji a chvěl se bolestí a vzrušením. Jeho plíce se začaly naplňovat rychleji, jeho srdce tlouklo silněji. Bylo to o tolik jiné než minulé noci a jeho tělo to také poznalo. Jeho tvář, jeho krk a jeho hrudník se okamžitě cítily, jako by byl v ohni, konečky jeho prstů mravenčily. Bill chtěl křičet, když starší z nich začal přirážet, cítil se tak živý, tak na pokraji. Nechtěl nic jiného, než Adama držet, přitulit se k němu a stáhnout ho k sobě, hrát si s jeho vlasy, tahat za ně. Znovu zatahal za pásky, hlasitěji zasténal, pomalu přicházel o rozum. Billova frustrace nechtěla jemnost, alkohol v jeho systému nechtěl jemnost, jeho hormony nechtěly jemnost, chtěl modřiny, znaménka, nikdy v životě tolik nechtěl sex.

Útlé tělo se k němu tlačilo, Billova stehna k sobě Adamovo tělo přitahovala, snažil se ho dostat hlouběji. Bože, tolik chtěl použít své ruce, miloval pocit toho, že je ovládaný tak moc, až ho nenáviděl. „Tvrději!“ zavzlykal, znovu otočil hlavu a zakřičel si do paže. Instinkt mu říkal, ať znovu tahá za pásek, a najednou se po nich Adamova ruka natahovala, uvolnila je, aby Bill mohl ruce vytáhnout.

Se zasténáním zpěvák chytil staršího kolem krku a stáhl ho k sobě. Tělo jako by měl pod proudem, cítil se živý. Silné ruce ho chytily kolem zad a zvedly ho z matrace, objal ho k sobě. Hladil ho po zpocených zádech, přes ztuhlé svaly a dolů až k Billovým stehnům, zasténal mu do krku a tvrdě do něj přirazil.

„To je tak dobré,“ Němčina zavrněla Adamovi do ucha, nevěděl, co Bill řekl, ale ten jazyk nikdy nezněl tak sexy. Přes Billův jazyk to šlo tak lehce a přímo do jeho mozkových závitů, přímo do jeho přirození, jeho hormony křičely. Zaklonil hlavu a zasténal hlasitěji, když se Bill držel jeho ramenou a začal přebírat práci. Bledě modré oči se zavřely, když cítil, jak Bill zarývá nehty do jeho zad, jak ho škrábe, i když nechce. Ta bolest dostávala tělo do jednoho ohně, dělaly se mu modřiny, páteří mu to jen jiskřilo. Bill hlasitě dýchal, naříkal, lízal mu krk, tlačil se na něj. „Chci být tvůj.“ To zašeptání do jeho krku ze sladkých rtů ho přinutilo přirážet víc, držet Billa pevněji a křičet mu do ramene, zatímco zoufale toužil po vzduchu.

Ruka se Billa najednou pustila, nemotorně se natáhla mezi ně a chytla mladšího za jeho délku, Bill zalapal po dechu a ztuhl, zvedl hlavu a přirazil boky, zrovna když přišel orgasmus. Za pevně zavřenýma očima viděl jen bílo, jasné bílo, cítil jen horko a úlevu, jak mu rvou svaly na kousky. Prsty sevřel Adamova ramena pevněji, starší z nich ještě zrychlil.

Nemohl dýchat, nemohl myslet, nemohl se kontrolovat, mohl jen doufat, že Billovi opravdu neublíží, když ho znovu chytl za boky a pevně je sevřel. Bill na něm visel, sténal a křičel mu do krku, tahal ho za vlasy a tlačil se na něj, Adamova pánev přirážela. Jeho tělo najednou ztuhlo, dech, který zadržoval, najednou vypustil, a on jen sténal, naříkal a lapal po vzduchu. To uvolnění opustilo jeho roztřesené tělo, stehna a břicho se mu stahovala, ruce ho bolely, když se jejich dechy začaly uklidňovat, oči se začínaly otevírat a znovu se zadívaly do temné místnosti kolem nich.

Čas kolem nich se zastavil, jen sotva se drželi, Bill měl ruce kolem Adamova krku a Adam měl třesoucí se ruce kolem Billových zad. Jediný pohyb mezi nimi byl pohyb jejich hrudníků, Billův nos, který se jemně otíral o Adamův krk, a Adamovy rty, které se jemně otíraly o Billův krk.

„Neublížil jsem ti, že ne?“

„Ne.“ Úsměv přejel přes Billův unavený obličej, když se maličko odtáhl a zadíval se mu do očí.

Pomněnky sledovaly Billovy linie, to jak se pouliční světla zachycovala na jeho upocených tvářích a nosu, jak mu tím světlem zářily rty, a jeho oči se zdály temnější a záhadnější. Dlouhé, temné řasy se sklopily, zastínily je, když se Bill naklonil a otřel se rty o Adamovy v jemném něžném polibku. Když se Němec znovu odtáhl, sledoval, jak kapka potu stéká po Billově spánku, dolů po jeho tváři, dolů až po jeho krku.

„Miluji tě.“ Prsty, které mu ještě před chvílí přinesly bolest, mu teď láskyplně projížděly vlasy, dávaly mu je pryč z obličeje.

Adam se zazubil, opatrně se s ním položil na podložku a vystoupil z jeho těla. „Já tebe víc.“ Políbil Billa jemně na krk, na klíční kost a na hrudník, staly se z toho rychlé hravé polibky, mladší zpěvák se z toho rozesmál. „Miluji tě. Miluji tě. Miluji tě tak moc, Bille.“

Jejich těla se začínala uklidňovat, našli pohodlnou pozici bok po boku a pod peřinou. Leželi si tak blízko, ruce a prsty propletené, unavené oči se dívaly na toho druhého, dokud zůstat vzhůru nebylo nemožné.

„Opravdu jsi předtím chtěl volat mamce?“

„Co?“

Bill se usmál namísto toho, aby se zasmál. „Když jsem ti řekl, že tě miluju.“

„No jo. Moje mamka by něco takového ráda slyšela.“

„Dokonce i…“ mladík se podíval na budík vedle postele, rychle se vrátil zpátky do pozice, „skoro v pět hodin ráno?“

„Moje láska nevnímá čas. Na to už je teď zvyklá.“