Dawn of emotions 19.

Brian odvezl Vina domů a s Tomem se vydali k nim. Tom celou cestu probrečel. Cítil totiž, že s Billem není něco v pořádku. Cítil jeho bolest.

„Briane, zlato, musíme ho najít!“ křiknul Tom a složil hlavu do dlaní.

„Zlato, přestaň plakat, takhle mu nepomůžeš,“ pohladil ho po stehně, ale Tom jenom zavrtěl hlavou.

„Vin se o to postará, my stejně nic nezmůžeme… uvidíš, bude dobře,“ zrovna parkoval u Toma. Vystoupili a šli nahoru.

„Lásko, pojď si dát se mnou sprchu,“ zaškemral Tom, objímajíc ho.

Brian přikývl a usmál se. V koupelně opřel Toma o dveře a začal ho líbat. Cítil, jak mu pod rukama zjihnul a zapojil se. V duchu si gratuloval, jak skvěle umí uklidňovat. Tom se sám snažil z Briana dostat víc. Ten cítil nátlak, ale ještě nechtěl. Proto to skoro nevnímal. Nakonec si napustili vanu a společně se k sobě tiskli. Tomovi bylo mizerně, ale Brian mu dodával sílu už jenom tím, že byl s ním.

„Víš… jsem hrozně rád, že… jsi tu se mnou,“ podotkl Tom tiše a zadíval se Brianovi do jeho modrých očí. Ten se jenom usmál a políbil ho na čelo.

„Nenechal bych tě v tom,“ přitulil ho k sobě víc.

Byl rád, že se o někoho může starat. A Tom byl ke všemu kus. Měl pocit, že už nikdy nechce být s nikým jiným. A Vinovi v duchu držel palce, aby se to jednou pro vždy vyřešilo.

Vin té noci vůbec nespal. Přemýšlel, jak to udělat, aby se do domu dostal nějak nepozorovaně. Ale vlastně proč? Vždyť Andreas byl teď slušně pod parou, tak si nebude pamatovat, že Vinovi něco takového řekl. Nad ránem už s vymyšlenou strategií usnul. Vzbudil se kolem desáté dopoledne, najedl se a vyjel k Jimovu sídlu. V hlavě si přehrával nacvičenou řeč.

„Nazdar Jime,“ ušklíbl se, když mu menší muž otevřel dveře.

„Ahoj Vine, co potřebuješ?“ ptal se obezřetně Jim a měřil si ho pohledem. Vin si držel pořád svou chladnou masku.

„Doslechl jsem se, že tu máte nějakou děvku… rád bych si užil,“ začal a s úšklebkem koukal Jimovi do očí.

Ten se jen zasmál a pustil Vina dovnitř. Nezmínil se ani písmenkem o tom, že je to Bill. Netušil však, že Vin všechno ví a že má s sebou zbraň. Hodlal to se všemi tady skoncovat. Tedy, když bude nejhůř.

Jim dovedl Vina až ke dveřím a se smíchem odešel. Zpoza rohu všechno sledoval Andreas a nechápal, co tady Vin dělá. Z onoho večera v baru si samozřejmě nic nepamatoval. Vin se nadechl a vešel dovnitř. Pohled, který se mu naskytl, se během několika málo vteřina zaryl hluboko do jeho srdce. Bill ležel na posteli a očividně spal. Alespoň Vin doufal, že spal. Na bílém prostěradle se sem tam objevily skvrny od krve a Bill byl ošklivě zesláblý a hubený. Vin se slzami v očích k němu přešel a pohladil ho po vlasech.

„Bille… hvězdičko… promiň mi to! Promiň mi, že jsem ti nevěřil!“ šeptal a políbil ho na popraskané rty. Bill nespal a všechno slyšel.

„Ma-Marku?“ pronesl tiše a zničeně. I hlas se mu chvěl. Nemohl ani otevřít oči.

„Ano, zlato, jsem to já,“ šeptl Vin a začal hledat klíčky od pout. To vešel do pokoje Andy a opřel se o futra.

„Ale ale… co ty tu děláš? Přišel ses podívat na svojí děvku, hm?“ zasmál se a šel k němu. To už Vin nevydržel a vytáhl zbraň, kterou hned namířil proti němu.

„To kvůli tobě se to stalo… tvářil ses jako kamarád, hm? Ty svině!“ křičel Vin a měl sto chutí mu to napálit mezi oči.

Andreas se začal smát, a to byla poslední kapka. Ostatní byli tak nějak pod vlivem drog, tak si nevšimli, co se vůbec děje. Vin se otočil na Billa a pukalo mu srdce. Tohle nechtěl. Nic z toho nechtěl! Bylo mu na nic. Musel ze sebe tu zlost dostat. Andreas stál na místě a smál se. Vin k němu došel a chytl ho za zápěstí. Mrsknul s ním na zem a vmžiku z něj strhl kalhoty i s trenkama. Pomstí se mu stejně tak, jako to provedli Billovi. Bez ničeho do něj vnikl a chytl ho za vlasy.

„Teď trp, ty hajzle!“ Začal přirážet do jeho těla. Bez milosti. Andy křičel a prosil, aby přestal.

„A tys mu dal šanci?! Bastarde!“ Vin byl totálně bez sebe.

Když se dostatečně vyřádil, udělal se do něj a nechal ho ležet na zemi. Po stehnech mu stékala krev a cítil se příšerně. A to přesně Vin chtěl.

„Děvko,“ pronesl k němu a sebral mu klíče z kapsy. Odemkl Billovi pouta a vzal ho do náručí.

„Bože, co s tebou udělali,“ řekl si spíš pro sebe a spícího Billa odnesl do auta a odvezl k sobě. Uložil ho do postele a hned šel volat Tomovi. Zvedl to Brian.

„Je u mě… ale…“ zlomil se mu hlas a rozbrečel se.

„Kámo, co se stalo?!“ ozval se z druhé strany ustaraný Brian.

To už vedle něj stál Tom a dožadoval se informací. Brian mu naznačil, ať je ticho.

„Marku, notak… co se stalo?“ začal pomalu Brian.

„Je v hrozným stavu… nevím, co s nim… přijeďte,“ a zavěsil.

Pak šel do kuchyně uvařit něco k jídlu. Bill určitě dlouho nejedl. Všechny kosti mu lezly z těla.

Zrovna když dovařil, vpadli dovnitř Brian s Tomem.

„Kde je?!“ vyjekl hned uslzený Tom.

Vin pokynul k ložnici nahoře a dredáč tam hned běžel. Když viděl Billovo hubené tělo, hned vedle něj padl na postel a objal ho.

„Billi! Bráško! Co ti to udělali?!“ vzlykal a držel jeho hubené tělíčko v náručí. Po chvilce ucítil bratrovu ruku na zádech.

„T-Tome, kde… kde je Ma-Mark?“ vydal ze sebe slabým hláskem a trochu se usmál.

Bál se ale, až ho uvidí, co mu řekne. Nevěděl. Tom hned přikývl a letěl dolů pro Vina, že se po něm Bill shání. Brian ho hned obejmul a políbil.

„Říkal jsem ti, že to bude v pořádku, zlato,“ šeptal mu do ucha a usmíval se.

Šíleně se mu ulevilo. I za Toma. Vin nechal všeho a šel za Billem nahoru.

Pomalu vešel do ložnice a přešel k posteli. Bill se v doslova v té posteli ztrácel. Vin se k němu posadil a chytil ho za ruku. Bill k němu otočil hlavu a unaveně otevřel oči. Zračil se v nich strach. Bál se, že mu za tohle všechno vyčte. Nedivil by se. Vin ale mlčel a prohlížel si jeho obličej plný modřin, odřená zápěstí od pout. Zbytek byl skryt pod peřinou. Najednou ale vstal, zamířil do koupelny, kde vzal obvazy a mastičku, a vrátil se zpátky. Všechno položil na stolek vedle postele, opatrně vzal Billovy ruce a začal mu je ošetřovat.

„Ma-Marku,“ hlesl Bill. Hlas se mu stále chvěl a zněl unaveně.

„Nemluv, hvězdičko,“ řekl Vin a zavazoval mu jedno zápěstí.

„Jak jsi mě našel?“ zeptal se tiše Bill.

„Byl jsem v Béčku, kam jsi šel ty naposled. Najednou se tam objevil Andreas. Trochu jsem ho opil a už to z něj padalo. Omlouvám se, Bille. Měl jsem ti věřit,“ šeptl Vin a ošetřoval mu druhé zápěstí.

„Neomlouvej se. Měli to promyšlené,“ řekl Bill ztěžka.

„Nemluv, hvězdičko. Vysiluje tě to. Kluci za chvíli přinesou jídlo, co jsem ti uvařil a budeš pít,“ řekl Vin a podíval se mu do očí. Viděl v nich tu bolest.

Natáhl k němu ruku a pohladil ho po bledém obličeji. Billovi stekly po tváři slzy. Vin mu je okamžitě setřel a sklonil se k němu. Políbil ho na popraskané rty a opatrně ho objal. Bál se, aby mu víc neublížil.

Najednou se zezdola ozval výstřel. Tom s Brianem se leknutím otočili a pohled jim padl na Andrease.

„Kde je ten zmrd?“ zakřičel.

„Vypadni, Andreasi. Nebo ti rozmlátím hubu,“ vyštěkl Tom. Měl vztek.

„Kde je ten hajzl. Sprostě mě znásilnil. To mu nedaruju,“ křičel Andreas.

„A co jste dělali Billovi vy? Hmm? Vypadni, nebo tě tu na místě oddělám!“ zvolal Tom.

„Ty? Ha! Promiň, ale ty neudržíš ani zbraň. Nedokážeš nikoho zabít,“ vysmíval se mu Andreas.

„Jsi si tak jistej?“ ušklíbl se Tom, vytáhl pistoli, odjistil a zamířil na něj.

„Oho… chlapeček si hraje s nebezpečnýma hračkama,“ nepřestával se vysmívat.

Brian se už chytal zasáhnout, ale Tom mu to nedovolil. Tohle si chtěl vyřídit sám.

„Neměl bys mě provokovat!“ varoval ho Tom.

„Proč ne?“ divil se Andreas.

To už ale Vin scházel ze schodů.

„Protože Tom je budoucí kápo mojí bandy!“ odpověděl klidně, a sešel pod schody. Musel ale nejdřív Billa uklidnit, než sešel.

„To je fór. Tohle budižkničemu stejně jako ta děvka, jeho bratr,“ divil se Andreas.

„Ještě jednou ho tak nazvi, a proženu ti hlavou kulku,“ vyštěkl Tom.

„Jak? Jo ty myslíš DĚVKA!“ nedal si pokoj Andreas.

Tom vystřelil. Schválně vedle a bylo to těsně vedle Andreasovy nohy. Vin se ušklíbl. Přesně jeho metody zastrašování.

„Kurva, tohle už není prdel,“ vyjekl Andreas a uskočil.

„Nikdy to prdel nebyla. Teď se seber a vypadni!“ řekl Tom stále klidně.

„NE! Ne, dokud nezabiju tohodle šmejda!“ řekl a zamířil na Vina.

Ten se ani nehnul. Ne, že by se bál, čekal, že se tu objeví.

„Užil sis to, co? Aspoň víš, jak bylo celou dobu Billovi, když jste se na něm vy prasata střídali,“ Vin zachoval naprostý klid.

„Ta děvka si za to mohla sama. Provokuje na každým kroku, tím jak se oblíká a podobně. Museli jsme zařídit, ať ho pošleš do prdele, protože kdyby se tak nestalo, tak jsme na místě mrtvý. Proto jsme to tak nahráli. Tys byl tak blbej, žes tomu věřil,“ zakřičel Andreas.

„Ale to já všechno vím. Sám jsi mi to řekl,“ ušklíbl se Vin.

„Co? Jak?“ divil se Andreas.

„Prostě jsem tě opil. Pak už to z tebe padalo samo,“ pokrčil rameny Vin.

„Ty hajzle!“ vyjekl Andreas a vystřelil.

Jenže on byl typ, co zbraně nenáviděl, a když je měl v ruce, klepaly se mu. Proto kulka Vina nezasáhla, ale zeď kus od něj.

„Měl by ses naučit střílet,“ řekl Vin, když se podíval na stěnu za sebou.

Andreas doslova rudnul vzteky. Nechtěl se mu pomstít. To jak ho ponížil. Rychle proti němu vyrazil. Jenže co zmohl proti chlapovi, jako je Vin. Vin ho lehce zastavil.

„M-Marku, c-co se děje?“ všichni se otočili za hlasem. Bill vyšel z pokoje, přidržoval se stěny a unaveně se rozhlížel kolem. Všichni ztuhli a Andreas využil situace. Vyškubl se Vinovi a šel k Billovi. Už byl kousek od něj, když vtom ho někdo zezadu chytil pod krkem. Byl to Tom.

„Ať tě to ani nenapadne,“ sykl mu do ucha a ke spánku přiložil pistoli.

autor: T-KAY & Iveth Biersack