Profesor 38.

„Jak to myslíš? Podle mě je to dobrý nápad. Vždycky jsem snil o tom, být v módním časopisu. Navíc, co si o tom budou myslet ostatní, je mi opravdu jedno, hlavní je, že budu mít s tebou další úžasný zážitek. Ty opravdu nechceš?“ díval se na něj prosícím pohledem. Bylo jasné, že pod tímhle William roztaje a všechny obavy půjdou stranou. Jemu se totiž nedalo odolat.

„Ale jistě, že chci, jenom nevím. Mám z toho takový zvláštní pocit. Přece jen, uvidí to spousty lidí,“ stále byl na pochybách. Stále si tím nebyl jistý.

„Miláčku, podívej se na ty fotky. Jsi na nich nádherný, prostě rozený model, vážně. Nemáš se vůbec čeho bát, bude to skvělé.“ Šlo vidět, že Bill byl z toho skutečně nadšený a Willovi došlo, že by byla škoda mu tu radost zkazit. Navíc má Bill pravdu. Bude to další skvělý zážitek do jejich společného života.

„Tak dobře, já mu zavolám, že to teda berem, ano?“ podíval se na Billa, který radostí skočil na Williama a pusinkoval ho na tváři.

„Ou, děkuju ti, miláčku. Věř mi, že tohle bude legendární,“ zasmál se a dlouze profesora políbil.

Když se nakonec William dostal z Billovy náruče, vzal telefon a volal Edovi, aby se s ním mohl domluvit. Po pár minutách už věděl všechny instrukce a vracel se za černovláskem, který se rozvaloval na gauči.

„Tak jak?“ vyptával se hned a sledoval každý Willův pohyb.

„Bude to tedy do časopisu k článku o tom, že homosexuálové umí být styloví, nebo něco podobného. Ed mi to vysvětloval, ale přesně si to nepamatuju.“ Posadil se k němu a zamyšleně koukal před sebe.

„Myslím, že to bude skvělé. Třeba budeme slavní,“ zaradoval se Bill a culil se jako malé dítě, které se těší do cukrárny.

„Je to možné,“ zasmál se William a rozhodl se už definitivně vypustit veškeré obavy. I když si to jeho rodiče přečtou, budou to muset prostě skousnout. Neukázali se před Billem zrovna nejlepším světle, ale co by od nich mohl čekat.

Nastal den D. Den, na který se Bill tak moc těšil. Už od včerejška uvažoval, co si vzít na sebe, aby vypadal dobře, i když na tom tak moc nezáleželo, protože je nejspíš převléknou ještě do něčeho jiného. I tak chtěl vypadat dobře a zapůsobit. Byli domluvení, že pro něj v devět Will přijede, jelikož focení začíná v deset a než tam dojedou, tak to akorát stihnou.

Přesně jak byli domluveni, tak se také stalo. Bill už za deset minut devět stepoval na chodbě a pořád se na sebe díval do zrcadla. Jeho mamka a bráška byli s Gordonem někde pryč. Přijel si pro ně, aby je vzal na výlet, takže zůstal Bill doma sám.

Těch hloupých deset minut bylo jako mučení. Byl tak nervózní, ale zároveň se tak moc těšil. Když konečně zatroubilo Willovo auto, vystartoval jako blesk a nezapomněl zamknout dům.

„Ahoj miláčku,“ usmál se svého krásného profesora, kterému to skutečně slušelo, a také krásné voněl. Bill si musel hned přivonět a políbil Willa na krk. Viděl, jak mu pod tím motýlím dotekem naběhla husí kůže, a slyšel, jak tiše vydechl.

„Ahoj zlatíčko. Sluší ti to dneska,“ políbil jej na jeho narůžovělé rty a celého si jej ještě jednou prohlédl.

„To tobě taky, moje profesorská modelko,“ zasmál se Bill a vysloužil si pořádné plácnutí do stehna, až z toho i Willa zabolela ruka.

„Au, budu tam mít flek!“ zabručel a na oko naštvaně se na Willa díval. Ten si však z toho velkou hlavu nedělal a raději vyjel směr studio.

„Citlivko malá,“ zasmál se profesor. Zbytek cesty se takhle pouze slovně pošťuchovali a smáli se. Opadla z nich tak veškerá nervozita a všechno bylo v pořádku.

Na místě se přivítali s Edem a poté seznámili s dalšími lidmi. Bylo jich tam celkem dost. V rychlosti oběma vysvětlili, o co vlastně půjde, a pak se pustili maskéři do díla. Mělo to být lehce extravagantní a poutavé. Maskéři odvedli dobrou práci, a poté je oblékli do předem připraveného oblečení a mohlo se začít fotit.

Snažili se pózovat, jak jenom to uměli, a brali si samozřejmě k srdci rady, které dostávali ze všech stran. Byl u toho i šéf onoho časopisu, ve kterém bude ten článek. Rozhodl se, že je chce vidět na vlastní oči, což byla pro Billa a Williama čest. Nejdůležitější bylo, aby vypadali přirozeně, což kvůli trémě šlo trochu těžce, ale nakonec se povedlo.

Když bylo dofoceno, kluci se tedy šli zpátky převléct, a poté se podívat na nafocené fotografie. Všichni je chválili. Dokonce i šéf byl velice spokojený, i když se tam našlo pár chyb, na které je fotograf upozornil, aby si na ně dávali pozor, celkově fotografie vypadaly hodně dobře, což byla opravdu dobrá zpráva.

„Tak dobře pánové, peníze vám pošleme na účet, stejně tak, jako další vydání našeho časopisu, kde se objevíte,“ pověděl jim šéf a potřásl si s nimi rukou. Byl to celkem urostlý muž v obleku s pleškou a slunečními brýlemi v ruce. Na první pohled vypadal skutečně autoritativně, takže si jej určitě nikdo nechce rozházet, protože dostat od něj jednu, tak to aby vás pak skládali v nemocnici.

„To je skvělé. Musím říct, že jsme si to skutečně užili,“ usmál se William.

„Nebýt tady Eda a toho, že vám ty fotky poslal se zpožděním, ani bych o vás nevěděl, což si myslím, že by byla škoda, protože vy na těch fotkách budete vypadat famózně. A teď mě omluvte pánové, musím být ještě někde jinde. Adiós!“ rozloučil se s nimi a odešel.

„Ede, chtěl jsem se zeptat. Kdy vyjde ten časopis?“ zeptal se Bill jeho nového kamaráda.

„Myslím, že příští týden, ale datum, to si fakt neřeknu. To nevím,“ pokrčil bezmocně rameny a jenom se usmál.

„Tak jo, dobře. Díky,“ přikývl černovlásek, a pak se otočil na Williama a věnoval mu hřejivý úsměv. Položil své štíhlé dlaně na jeho hrudník a díval se mu do očí.

„Tak co, jaký z toho máš dojem?“ usmíval se na něj a oddaně se díval do jeho krásně čokoládových očí.

„Mnohem lepší než předtím. I když stále trochu nevím. Uvidí to tolik lidí, i ti, které známe. Vsadím se, že i moji rodiče. Nechci vidět ty poznámky typu, že si hraju na komedianta.“

„Miláčku, tohle vůbec neřeš. Tvoji rodiče, ať si myslí, co chtějí. Je to tvůj život, tvoje volba, co chceš dělat. Jsi přece už dospělý a nenecháš se jimi ovlivňovat a komandovat. Nejsi už malý harant, aby tě komandovali.“ Pohladil jej po tváři a vtiskl mu polibek na rty.

„Já vím, nebudeme na to myslet,“ přikývl profesor a políbil Billa procítěně na rty. Poté se oba vydali spokojení do auta a do restaurace na oběd.

Udělali si krásný den. Zašli si něco koupit, pak na zmrzlinu a prostě si to naplno užili. Nakonec zakotvili u Williama doma příjemně unavení a naprosto spokojení.

Společně si zašli do sprchy, kde se navzájem umyli a doprovázeli to smyslnými polibky.

„Miluju tvoje tělo, miluju tě celého,“ zašeptal Bill Williamovi do ouška, když se k němu pod sprchou tiskl.

„I já tebe miluju. Celého bych tě láskou snědl,“ uculil se a opět Billa vášnivě políbil. Nakonec ze sprchy vyšli, a Will si Billa v náručí odnesl až do postele.

Položil jej do měkkých peřin a stále ho nepřestával líbat. V tuto chvíli se jej nemohl vůbec nabažit.

Líbali se stále vášnivěji a navzájem se sebe dotýkali. William přejížděl po černovláskově holém bříšku a hrudi dlaní a zajížděl až na boky. Při tom jej stále líbal na rtech, které byly krásně prokrvené od líbání, nebo na krku, kde mu vytvořil malou značku. Pomalu jel polibky stále níž, až se dostal na jeho bradavky a jednu vzal mezi rty. Začal si s ní hrát jazykem a sát ji, popřípadě jemně skousávat.

Billovi se to ohromně líbilo a naplno si to užíval. Hladil profesora v jeho havraních vlasech, po ramenou a zádech, a měl přivřené oči. Spokojeně vydechoval a mručel.

Pak si pozice vyměnili a Bill byl ten, kdo byl nahoře. Líbal svého přítele na plných rtech a pohrával si s nimi. Jemně po nich přejížděl jazykem, třel se o ně těmi svými anebo je okusoval. Dlouho si s nimi jenom tak hrál, než se pomalu přesunul na jeho krk, klíční kost a poté na propíchnutou bradavku, se kterou si začal stejně hrát, jako Will s jeho. Kmital po ní jazykem, sál ji nebo kolem ní jazykem kroužil.

Pak se přemístil pomalu níž na jeho bříško a prolíbal se až na podbřišek. Viděl, jak je William už vzrušený a jak jej se zájmem pozoruje. Bill jej políbil těsně u kořene a pak se na něj spiklenecky usmál. Willovi bylo hned jasné, co bude černovlásek dělat.

autor: Tina