Rivalové 42.

autor: Cincina

Užijte si další díl 🙂

MEZITÍM U TOMA A JORGA

„Jorgu, nebylo by dobré, kdybych tu zůstával. Slíbil jsem rodičům, že se k nim přestěhuju zpátky.“

„Ale… nechci, abys odešel.“
„Já jim to slíbil.“
„To už jsi říkal.“
Tom se podíval někam jinam než na Jorga. Bolelo ho to. Ztratil Billa a stěhoval se k rodičům. „Hele… já… teď to bude lepší, fakt. Bill utekl a vůbec nevíš, co s ním je. A já bych ti ho připomínal.“ Nečekal na odpověď, prostě utekl jako malá holka. Akorát slyšel ránu. To Jorg třískl s první věcí, která se mu dostala pod ruku.
Nejenže ztratil Billa, ale teď odešel i Tom. Sice si řekli, že se milují, ale i tak tu nezůstal a šel za rodiči. Co když se mi neozve?

U TOMOVÝCH RODIČŮ

„No konečně, Tome! Kde jsi byl tak dlouho?“ vyhrkla hned Miriam u dveří.

„To neřeš.“ Mávl rukou.
„Tome, děje se něco? Tváříš se divně.“
Spustily se mu po obličeji slzy.
„Tome, ty brečíš?“ ozval se jeho otec, který zrovna přišel ke dveřím.
„Ne.“
„To je dobře. Chlapi nebrečí, to si pamatuj.“
„Ale Patricku! Kolikrát jsi brečel ty!“ obořila se na něj Miriam.
„Já v dospělosti nikdy nebrečel!“
„Kecy.“ Zamumlal Tom.
„Co jsi to řekl?“
„Že pěkně kecáš.“ Odpověděl mu Tom.
„Zase provokuješ?!“
„Ne. A víš co? Asi nejsem správný chlap, když brečím!“


„A proč brečíš?“ ozvala se jeho matka dřív, než by Patrick utrousil hnusnou poznámku.
„Protože jsem všechno zničil!“
„Zlato, a co jsi zničil?“ Miriam začínala mít o svého syna strach.
„Svěř se, Tome.“ Dodal povzbudivě otec. Přece jen chtěl vědět, co se děje s jeho synem.
„Podvedl jsem Billa, ten na to přišel a odkopl mě.“ Vyhrkl na jeden nádech.
„Bože svatý.“ Vyhrkl okamžitě Patrick. „A s kým jsi ho podvedl?“
„S jeho otcem.“
„COŽE?!“
„No. Jo.“
„Tome, to jako opravdu?“ zeptala se opatrně Miriam.
„Jo.“ Promnul si čelo.
„A co teď hodláš dělat?“ Patrick začínal zuřit. Však kolik mohlo být nějakému chlapovi, který už měl také dospělého syna?… Jak se nějaký starý úchyl opovažuje prznit jeho syna.
„Nevím.“
„Ale já vím. Pozveš ho sem. Chci s ním okamžitě mluvit.“
„To není dobrý nápad.“
„Tome… aspoň jednou buď hodný chlapec a poslechni mě.“ Řekl jeho otec jemně. Věděl, že když bude řvát, Tom ho nezavolá.
„Dobře, tentokrát tě poslechnu. Ihned vytáhl mobil a naťukal Jorgovi smsku: Zítra ke mne prijd. Vis kde bydlim ne? T.
Během pěti minut mu přišlo: Ok.
„Přijde.“
„To jsem rád. Musím si s ním totiž něco ujasnit.“ Zamumlal Patrick. S tím úchylem si promluví.

DRUHÝ DEN

Jorg se oholil, upravil si vlasy, oblékl se a použil voňavku, kterou Tom měl na něm rád. Pomalu vyrazil k Tomovi. Nebyl si zcela jist, jestli si pamatuje adresu, ale kdyby ne, tak mu zavolá.

Neměl důvod volat. Během půlhodiny dorazil na místo. Zazvonil. Byl nervózní. Tom by ho k nim nevolal jenom tak. Něco se muselo stát. Budou tam jeho rodiče? Nejspíš ano. Sakra!
Otevřely se dveře a v nich stál Patrick. Změřil si Jorga nenávistným pohledem a ten jenom čekal, co se bude dít. Napadlo ho, že je slušnost pozdravit.
„Dobrý den, jsem Jorg.“ A podal mu ruku.
Patrick se nezmohl na podání ruky. Pouze zavrčel: „Já vím, kdo jste.“

autor: Cincina

betaread: J. :o)

4 thoughts on “Rivalové 42.

  1. Oj, já tě zbožňuju! 😀 Díky, díky, díky a ještě jednou díky za to, že jsi mi splnila můj sen a pokračuješ ve vztahu Tom/Jorg! 😀 Jen nechápu, proč jsou všichni proti Jorgovi… Já teda doufám, že se nic až tak hroznýho nestane, a kdyby náhodou, tak že to aspoň zakončíš udobřením Tom s Jorgem v posteli 😀 😀 😀
    Ale přesto musím říct, že jsem hrozně zvědavá na to, jak teď bude reagovat Patrick.. A co na to Jorg a pak i Tomova matka a sám Tom 😀 Tak buď to bude masakr, nebo… Jorg nasraně zdrhne (a s ním třeba i Tom, co? :D)
    Nakonec tě ale musím trochu pokárat za to, jak jsi to usekla!! 😀 To se dělá? 😀 Já už celá natěšená, co se bude dál dít, s očima skáču na další řádek a tak už jen autor… 😀 Tohle si ještě odskáčeš, milá drahá 😀 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics