Dojeli už mlčky domů a šli si každý po svém. Vysvětlování padlo na Sandru. Ta tedy hned vzala Dannyho do náruče a sedla si s ním v pokojíčku. Všechno mu podala způsobem, aby to jakožto dítě pochopil.
„A to už s námi tatínek nebude bydlet?“ Dannymu se nalily slzičky do očí. Pochopil to natolik, aby mu všechno došlo.
„Nebude, zlatíčko, ale to neznamená, že tě němá rád… miluje tě stejně jako já a pořád bude,“ hladila ho brunetka ve vlasech a sama měla slzy v očích. Nějak na to na ni všechno padlo, když viděla Dannyho pohled. Přišla o Toma. Sice už ho nemilovala tak jako dřív, nic k němu necítila, ale pořád to byl člověk, se kterým ztratila několik nádherných let. S povzdechem si přitáhla synka do náručí a zavřela oči.
„Bude za tebou jezdit, jsem si jistá, hm? Pořád tě má rád,“ šeptala mu tiše, aby se uklidnil. Začal totiž plakat a nechtěl přestat.
Seděla u něj pořád Sandra a utěšovala ho. Když viděla mezi dveřmi stát Toma, jenom zavrtěla hlavou a setřela si slzy z tváří.
V Tomovi se hnulo svědomí. Možná to neměl dělat. Možná s Billem. Ne. Bill do toho nepatřil. Rozvedli se přeci kvůli tomu, že si už nerozuměli! Ano, tak to je.
„Tatínku, ty od nás odcházíš?“ upřel na něj svá uplakaná kukadla Danny a popotáhl.
„Zlatíčko, ale to neznamená, že tě nemám rád! Pořád jsi můj syn a miluju tě nejvíc na světě, hm? Akorát teď budeš víc s maminkou,“ podíval se na Sandru, a ta se na něj vděčně usmála. Věděl, že matku potřebuje víc než jeho. Navíc Sandra byla soběstačná a krásná žena. Někoho si brzo najde a bude určitě lepší než celej Tom.
Mezitím, co se u Trümperů vedly domluvy a rozmluvy, Bill neměl nejmenší tušení o tom, co se děje. Spal. Byl vyčerpaný jak fyzicky, tak emočně. Ale ani ve spánku neměl klid. Toma měl v myšlenkách pořád. Zdálo se mu o něm. Už si připadal jako pitomec. Už asi po třetí se s hlasitým výkřikem posadil na posteli a se splašeným dechem se rozhlížel kolem dokola.
Byl doma. Ve své posteli. Sám. A to bylo hlavní. Tenhle sen se mu zdál poprvé. Ale nechápal, co to mělo znamenat. Byl s Tomem v nějakém domě na samotce, ale on před ním utíkal. Tom za ním běžel se zbraní v ruce a vyhrožoval mu smrtí.
Zavrtěl hlavou a vyhnal to pryč. Při pohledu na budík jenom protočil očima a protáhl se. Byly čtyři odpoledne. Zase prospal celý den. Zvedl se a šel do sprchy.
Během jeho tichého pobrukování si ve sprše, kde si užíval horkou vodu a vůni vanilky, se k jejich baráku přihnala bílá Audi s Tomem na sedadle řidiče. Nejdříve jenom seděl a koukal ven z okénka. Sledoval dveře baráku, jestli se nepohnou, ale nestalo se tak. Proto vystoupil, zamkl auto a došel až ke dveřím. S trochou váhání zazvonil a čekal. Otevřela mu Simone.
„Dobrý den já… jsem Tom Trümper, je-je Bill doma?“ zeptal se váhavě a nervózně si skousl ret. Simone jenom mile přikývla a pustila ho dál.
„Sprchuje se, počkejte na něj v jeho pokoji. Je to nahoře druhé dveře vpravo,“ usmála se na něj a zavřela dveře. Sama odešla zase do kuchyně, kde vařila večeři. Pořád ale poočku sledovala Toma, jak jde nahoru. Jenom zavrtěla hlavou a s úsměvem si hleděla svého.
Tom našel černovláskův pokoj a sedl si na kraj postele. Tiše se rozhlížel kolem a studoval jeho pokoj. Byl moderně zařízený, ostatně jako celý zbytek jejich domu. Měl pokoj sladěný do červené a černé barvy vkusnými doplňky a ostatními věcmi.
Uběhlo pár minut a už na chodbě bylo slyšet bouchnutí dveří a tiché pobrukování veselé melodie. Billovi horká sprcha dělala dobře. Vždycky se uklidnil a naladil na správnou vlnu. Když však otevřel dveře do pokoje, měl pocit, jako by ho obešla smrt.
„CO TADY DĚLÁŠ?!“ vyjekl vyděšeně černovlásek jenom v ručníku kolem pasu, který si instinktivně přitiskl na tělo a stál přimraženě mezi dveřmi.
„Já… omlouvám se, asi… asi jsem neměl chodit,“ zvedal se už už k odchodu Tom, ale černovlásek si něčeho všiml. Všiml si toho zlomeného výrazu v jeho tváři.
„Ne… ne to… zůstaň jenom… dej mi vteřinku,“ špitl a naznačil mu, aby se otočil. Přešel ke skříni a rychle se oblékl do tepláků a volného trička. Rozpustil si mokré vlasy na záda a sedl si k němu na postel.
„Co se stalo?“ zeptal se, jako by nevěděl. On to věděl moc dobře, jenom si to nechtěl připustit.
„Rozvedli jsme se. Danny mě teď asi nenávidí a já nemam kam jít,“ pousmál se a rozhodil rukama Tom. Nevěděl už, co má teď dělat.
Černovlásek několikrát zamrkal, než mu došlo, že to myslí vážně.
„To mě… to mě mrzí, Tomi,“ špitl Bill a objal ho. Cítil, jak mu to dvě silné paže ihned opětovaly. Znovu se dostavil ten nádherný pocit. Pocit bezpečí. Pocit toho, že je tu ještě někdo jiný než jeho bratr, komu na něm záleží o něco víc.
„Nemusí… byla to jenom otázka času, kdy se to stane. Byli jsme spolu už jenom z povinnosti. Nechci vidět ten tanec, až se to dozvědí její rodiče,“ povzdechl si smutně Tom a pustil černovláska z náručí. Složil hlavu do dlaní.
Billovi ho bylo líto, ale najednou mu došla slova, a myšlenky se ubíraly jenom jedním směrem a to tím, co se teď bude dít, a jak by mu mohl pomoct. Nenapadlo ho však nic. Jenom snad jedno. Naklonil se k Tomovi a něžně se dotkl rty těch jeho. Neudržel se však a políbil ho. Statisíce drobných motýlků se opět rozlétlo po jeho těle a on se cítil jako na sametovém obláčku.
„Tak tedy zítra odpoledne v parku, hm?“ usmál se Tom mezi dveřmi a líbl ho na tvář. Už byl večer a on odcházel někam do hotelu. Bill mu sice nabízel, aby zůstal, ale to Tom nechtěl. Nechtěl něco pokazit. Tušil, že by se prostě neudržel a něco by se stalo.
„Jistě že… budu tam… už se těším,“ ujistil ho černovlásek a naposledy se políbili. Pak Tom nasedl do auta a odjel do nejbližšího hotelu.
Bill ho sledoval, dokud nezmizel za rohem, a poté odešel do pokoje. To za ním přišla Simone.
„Ten Tom… co tu dělal? Co chtěl?“ spustila na něj salvu otázek a sledovala ho podezřívavýma očima.
„Jenom za mnou přijel ohledně dalšího přenosu v televizi, to nic, mami,“ usmál se na ni mile a Simone s vyhlídkou toho, že z něj stejně nic nedostane, odešla. Bill se natáhl na postel a sledoval vycházející hvězdy na potemnělém nebi.
Byl zahloubán do svých myšlenek natolik, že si ani nevšiml, jak se vedle něj prohnula postel. To jak si vedle něj přilehl Andreas.
„Tom byl tady, že?“ usmál se a pobaveně sledoval, jak sebou Bill cuknul.
„Tys mi dal!“ zasmál se rozpačitě a těkal očima všude kolem, jenom ne na svého bratra.
„A ano, byl tady,“ pousmál se černovlásek a jeho tváře nabraly barvu stejnou jako jeho stěna za postelí, tudíž rudě červenou.
„A? Co se dělo? Co si o něm myslíš teď?“ začal vyzvídat, tak se Bill konečně rozpovídal. Bratrovi řekl snad vždycky všechno. Tedy skoro všechno. Každý máme tajnosti, že ano.
„A? Co bude dál?“ zněla další otázka, na kterou Bill ale neznal odpověď. Zatím neznal. Ale věřil, že nějaké znamení mu napoví, co a jak dál. Neznal toho Trümpera natolik, aby teď už mohl na jisto říct, co že je to vlastně za člověka. Třeba je to jenom další na jeho seznamu lamačů srdcí. A to byla jedna z mála věcí, kterou zrovinka teď nepotřeboval – další zklamání.
autor: Iveth Biersack
celej díl byl moc pěkný a pohodový, skoro to vypadá na happyend, který ty samozřejmě musíš co nejdříve zkazit "-.- už jenom ten sen… je to postavené tak, že mi připadá, že je to spíše předtucha… jestli se to stane, tak si mě nepřej! 😀 další díl si přečtu taky tady, když ti to nebude vadit 😀
No tak to jsem teda zvedava, jak to bude dal .. Snad to bude mit odbry konec 🙂 Ale to se musiem nechat prekvapit .. 🙂
Jéé .. moc pěkný . Těším se co bude dál 😉 .. Jen ten sen.-. kurňa doufám že se nic nestane 🙂
Tie sny ma štvú. Dúfam, že Tom nie je nejaký úchylný násilník. Potešilo ma, že sa rozviedol aj keď mi je malého ľúto, ale aj pre neho je to lepšie ako žiť v rodine kde je ustavičné dusno. Som zvedavá ako sa bude vzťah Billa a Toma rozvíjať. Snáď nebudem musieť trpieť 🙂
Podla mna ma ta poviedka az prilis rychli spad.. 😀
Divne, ze Simone vobec neprekvapilo, ze k nim domov dosla celbrita..uplne jak bezna vec XcD Ale fajn skvela poviedka, ryyychle dalsi diel ^w^
Doufám že ten sen nic neznamena,ale jinak semi povídka líbi.
Z dnešního dílu mám takový divný pocit…
Jako že je něco špatně a já nevím proč. Snad na mě negativně zapůsobil Tomův rozvod, Dannyho pláč i Billův zlý sen.
Pořád mám pocit, že Tom pro Billa není dost dobrý, možná to pramení z toho, že se tak snadno vzdal lidí ze svého minulého života, ženy a syna.
Proto doufám, že se pletu a že Tom to s Billem myslí opravdu upřímně a že pro něj Bill nebude jenom momentálním zpestřením.
Jsem hrozně ráda, že se rozvedli. je opravdu smutné, když manželství přestane fungovat, ale když jsou ty lidi spolu jen z povinnosti nebo ze zvyku je to na nic. Já sama jsem byla jako malá smutná z rozchodu, ale táta se mi potom mnohem víc věnoval o víkendech. Bylo krásný, jak jen hned za Billem a jsem zvědavá, jak dopadne to jejich rande !♥
páni..pekny dil..je smutne ze se rozesli..ale tak kdyz jim to neklapalo..co uz..prisli mi strasne vtipne jak Bill jen s rusnikem okolo pasu vesel do toho pokoje..XD dokážu si predstavit ten jeho oblicej XD..