autor: Cincina
Zdravím. Toto září jsem nastoupila na střední, a hned v tomto měsíci jsme jeli na adapťák. A napadlo mě tohle. Některé věci budou totožné, jiné zase ne. Je jen na vás, čemu z toho budete věřit.
KONEC PRÁZDNIN
„Mami, jsem nervózní. Co když se mi budou smát, nebo šikanovat mě?“
„Bille… když budeš sám sebou, tak tě mezi sebe přijmou. Nemůžeš se toho pořád bát. Musíš už konečně vylézt z ulity a všem se ukázat. Určitě tam nějakou spřízněnou duši najdeš.“
„Děkuju, mami.“ Skočil jí kolem krku.
3.9.2012
Nastává onen očekávaný den. Den, který může Billovi změnit život. Zvládne to? Popere se s tím? Najde si kamarády, nebo zůstane opuštěný a sám?
Stál před školou. Nadechl se. Jednou. Dvakrát. Třikrát. Vykročil pravou nohou. Zastavil se těsně před vchodem, protože si všiml, že škola ještě není otevřená.
„Ahoj.“ Ozvalo se nesměle.
Bill se otočil a spatřil skoro stejně vysokého kluka s milým úsměvem a nádhernýma očima.
„Ahoj.“
„Chodíš do 1.E?“
„Jo.“
„Paráda. Já taky.“ Usmál se opět. „Jsi nervózní?“
„Ani nevíš jak moc. Jinak jsem Bill.“
„Jsem Tom.“
Usmáli se na sebe.
„Jdeme se podívat dovnitř ne?“
Bill se rozesmál. „Budeme muset.“
***
Vešli do své třídy, kde už byli další tři kluci.
„Ahoj.“ Usmál se na Billa černovlasý kluk, který byl o něco menší než on. „Jsem Adam.“
Další dva kluci se představili jako Marek a Ondra. Všichni byli moc milí. Bill si sedl do lavice s Tomem a okukoval nově přicházející lidi. Vybral si školu, kde bylo více holek a méně kluků. Byl to záměr, protože kluci ho většinou šikanovali a holky mu ošetřovaly rány. Někdy.
Všichni se tvářili mile na to, že byl začátek září. Bylo to samozřejmé, protože každý chtěl udělat dobrý dojem a najít si přátele.
Přesně v osm hodin do třídy vešly dvě učitelky. Jedna se představila jako třídní a druhá jako zastupující třídní. Byly tam s nimi tři hodiny a říkaly jim všechno o tom, co je čeká a vysvětlovaly nějaké věci okolo učebnic, docházky a podobně.
O přestávkách bylo ve třídě většinou ticho, nikdo se k ničemu neměl. Ale bylo tam pár lidí, kteří se spolu bavili. Bill se snažil bavit s Tomem a ten ochotně odpovídal, a taky se snažil sblížit s Billem.
„A na jakou základku jsi chodil?“
„Promiň, ale o základce nerad mluvím.“ Ošil se Bill.
„Můžu vědět proč?“
„Ještě ti nevěřím natolik, abych se ti s tím svěřil.“
„V pohodě. To chápu. Měl jsem to podobně jako ty.“
„Vždyť nevíš, co jsem zažíval.“
„Pokud myslíš to, co si myslím, tak jsme na tom stejně.“
Bill zariskoval. Hned tak se někomu nesvěřoval, ale Tom ho fascinoval a chtěl o něm vědět co nejvíc.
„Taky tě na škole šikanovali?“
„Jo.“ Vyhrkl Tom.
„Nevypadáš na to.“
„Já vím. Nedávám to na sobě znát, ale uvnitř mě…“ položil sevřenou pěst na srdce, “ mě to ničí.“
„To znám.“
Zazvonilo na poslední hodinu. Utekla rychle, i když klukům přišlo, že se vlekla.
***
„Autobusem.“
Tom se poškrábal na hlavě. „Já to mám deset minut cesty. Doprovodím tě na zastávku, chceš?“
„Chci.“ Usmál se Bill.
Všiml si Billových obav z prvního dne. Také měl nervy, ale ne tak velké jako Bill.
„Neboj, bude to fajn.“ Stiskl mu rameno na důkaz podpory. „Už máš kamaráda.“
„Tebe?“
„Ano mě.“ Pousmál se Tom.
Myslím, že mám nejlepšího kamaráda.
autor: Cincinabetaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 12
Jéé tak to vypadá jezky chci hned další dílek jsem zvědavá co se bude dál odehrávat..:))
Zatím to vypadá zajímavě…:) uvidíme ja se to vyvine… 🙂
Jsem zvědava jak to bude pokračovat.
tahle povídka mě zaujala, rozhodně budu číst dál 🙂 už se těším, jak se jejich vztah rozvine :)Sem napište komentář
no ja na svuj adaptak pred 4 lety nevpzominam dobre .. 😀 mit ve tride 27 holek bylo za trest :/ 😀
Ale aspon snad ti dva se sblizi 😀
juuu ^^ tak to se mi zamlouváá 🙂 já teda adapták neměla no tak jsem zvědaváá jak se to bude rozvíjet 🙂
Tak začátek je hezký a moc se těším na pokračování 🙂 Jenom doufám, že kluky tady už nikdo šikanovat nebude 🙂 ale kdyžtak mají sebe navzájem a pomůžou si všechno překonat 🙂
ju..tahle povidka vypada pekne..budu ji cist strasne se mi libil ten zacatek 🙂 takze rychle dalsi dil :))
Och děkuju Vám za krásné komentáře holky 🙂
Začína to zaujímavo. Za našich čias žiadne niečo ako adaptačný kurz neexistovalo, takže netuším o čo ide, ale je tu Tom a Bill a sedia spolu a správajú sa k sebe pekne, to znamená, že sa mi to páči 🙂