
„Řekni mi, že bude v pořádku,“ řekl Bill do prostoru, takže ani Alice ani Georg nevěděli, komu byla otázka položena.
Georg i Alice bolestně sevřeli víčka. Tušili, jak se asi Bill cítí, jak mu je. Ale nedali to najevo. Museli být už kvůli Billovi a Tomovi silní.
Tom stále visel za zápěstí na laně, přesně tak, jak ho tam Bushido přivázal. Bylo mu špatně, a navíc se klepal strachy. Za poslední tři dny se Bushido nijak nekrotil a jemu připadalo, jako by se ho snažil rozervat zevnitř. Byl vyhladovělý a dehydratovaný. Neměl žádnou sílu odporovat, a dokonce i slzy vyschly. Už mu netekly tak jako předtím. Bushida to už proto přestalo bavit a celý den dal Tomovi pokoj. Chtěl vidět Tomovy slzy, ale už se jich nedočkal.
Bill spolu s ostatními se chystali k Bushidovu domu. Měli to přesně rozvržené a vychytali všechny hrozící chyby, které by mohly nastat. Georg, Steve a Dereck se rozjeli k Bushidovu domu jako první a o pár minut vyjela od domu dvojčat další dvě auta. Pevně svíral batoh, ve kterém byly Tomovy věci, a koukal před sebe. Alice ho celou dobu od rána pozorovala, a když takhle seděli v autě, položila mu ruku na rameno a stiskla. Bill jen zavřel oči a snažil se uklidnit. Šlo to těžko. Bál se hlavně toho, v jakém stavu uvidí svého brášku.
Po hodině dorazili na určená místa a kývli na ty tři, aby se dali do díla.
„Proboha,“ vydechl Bill a zatočila se mu hlava.
Gustav ho rychle podepřel a podíval se stejným směrem. Musel zadržet zděšený výkřik. Aniž by to čekali, vymanil se jim Bill ze sevření rukou a vyběhl směrem, kde se nacházelo Tomovo tělo. Rychle k němu přiběhl a stoupl si před něj. Pohladil ho po tváři a snažil se mu zvednout hlavu.
Tom si myslel, že už má halucinace. Nechtěl věřit, že je tu Bill a říká mu takové věci.
„Alice, on nereaguje. Proboha, pomozte mi,“ šeptl zoufale a chytl Tomovo tělo, když Gustav přeřízl provaz, který držel Tomovy ruce nahoře. Okamžitě se mu tak Tom svezl do náruče. Gustav rychle přispěchal k nim, aby Tomovi přeřezal provazy svazující jeho zápěstí k sobě, a Alice se mu snažila oblíknout tepláky. Nebrali žádné jeho kalhoty, protože tušili, že bude nemožné mu je obléct. S tepláky to bylo jednodušší. Bill rychle chmátnul po mikině, kterou mu zabalil, a po uvolnění rastových zápěstí se mu ji snažil obléct. Šlo to těžko, ale s Gustavovou pomocí se jim to podařilo. Gustav ho pak vzal do náruče, protože byl z nich nejsilnější, a vynášel ho ven stejnou cestou, kterou přišli.
Gustav nesl Toma k autu, kde ho položil na zadní sedačku. Bill si k němu hned sedl a hladil ho po tváři i vlasech. Černovlásek ještě požádal o nějaké pití, a pak se celou cestu k jejich domu snažil do Toma dostat nějaké tekutiny. Nebylo to nejlehčí, co zkoušel, ale nakonec se mu do Toma podařilo dostat aspoň trochu vody.
Zpátky přijeli asi po hodině, protože se snažili cestu co nejvíce prodloužit, aby je Bushido nemohl najít u nich. Jakmile dojeli k jejich domu a Gustav odnášel Toma od auta do jejich pokoje, doneslo se k Billovi, že tu Bushido byl a snažil se dostat dovnitř a znovu zajmout Toma. Gustavův nápad se tedy vydařil, takže tu nebyli, když se tu objevil Bushido. Alice zmizela s Georgem v kuchyni, kde se snažili udělat pro Toma i pro ostatní něco k snědku. Ti, co mohli, ošetřili ostatní a Gustav pomáhal Billovi s Tomem.
„Vypadá strašně,“ šeptl Gustav a stáhl z Toma oblečení, co mu oblíkli v tom sklepě.
Po Gustavově odchodu došel do koupelny pro lékárnu a otočil Toma na břicho. Ten jen zakňučel a užíval si spokojeného nevědomí. Billovi se v očích zaleskly slzy, když viděl, co mu Bushido provedl.
Když s tím vším Bill skončil, otočil opatrně bratra zpět na záda a přikryl ho. Seděl u jeho postele a hladil ho po ruce. To už Alice nevydržela a šla k němu. Posadila se k němu a objala ho kolem ramen.
„Proč on, Alice?“ vzlykl Bill a opřel se do objetí.
Přibližně po dvou dnech, kdy do něj Bill a Alice dostávali hlavně tekutiny, se Tom začal probírat. Ale moc dobře mu to nešlo. Bill u něj seděl a vyčkával, až jeho bratr konečně otevře oči.
„No tak, Tomi, to dáš. Otevři na mě ty tvoje kukadla. Čeká tu na tebe hromada jídla a lidi se nemůžou dočkat, až budeš v pohodě. Tak se prober,“ ponoukal ho šeptem Bill.
Tom opatrně otevřel oči a rozhlížel se kolem sebe. Jenže jeho pohled byl rozmazaný, tudíž si myslel, že je pořád v tom sklepě. Jen bolestně zakňučel a přikryl si rukou oči. To ho překvapilo a otevřel oči pořádně. Podíval se na své zápěstí, které bylo díky Billovi ošetřené a zavázané.
„Bi-Bille,“ šeptl, protože ho hlasivky neposlouchaly.
Tom znovu otevřel oči a v ten moment se díval do tváře své přítelkyně, která mu vlastně zachránila život. Unaveně se usmál a natáhl k ní ruku. Alice ho za tu ruku rychle chytla a stiskla mu ji.
„Tys nám dal, chlape,“ usmála se dívka a sledovala kamarádovu tvář.
Tom se koukal na její odcházející postavu a pak se zaměřil na Billa. Viděl ho vyrovnaného a on se oproti němu cítil zlomený a ponížený. Rychle odvrátil pohled na druhou stranu. Nedokázal se dívat na svého bratra, když se cítil takhle. Bill to celé zpozoroval. Nelíbilo se mu to ani za mák. Vstal z křesla, přešel k bratrově posteli a vzal jeho obličej do dlaní. Otočil mu jej tak, aby si navzájem koukali do očí, jenže Tom uhýbal pohledem.
„Proč se mi nepodíváš do očí?“ zeptal se ho černovlásek.
autor: T-KAY
Tak to by me teda zajimalo, proc se mu do tech oci nepodiva .. 🙁
no nechci byt hnusna, ale doufam, ze si uvedomi co udelal a osobne se mu priejde omluvit ..!!
vím že to nebude znít hezky ale doufám že se to hned tak nespraví, jen to protáhni 😀 jinak moc pěkně napsané, super povídka, už se nemůžu dočkat takže další díl a rychle! :D:D:))
To je tak emocionálně nabitý, že se každou chvílí buď rozbrečím, nebo rozkřičím 😀 😀 Naprosto skvělý, úžasný a ještě jednou dokonalý!
Z té Tomovy záchrany jsem měla docela strach. Co kdyby najednou odněkud Bu vyskočil a nechal si tam jak Billa tak Toma?!? 😀 No ne, že by mi to nějak moc vadilo, ale tak přece jenom ráda bych, aby se dožili aspoň 10 dílu 😀 😀
Tom se mi teď strašně líbí. Ta jeho bezmoc a to jak se o něj musí starat Bill, mě aprosto dostává! 😀 Úplně to vidím, i když bych si nikdy předtím sama od sebe nedokázala představit takhle zlomenýho Toma.
Jen mám docela strach z Bushida… asi to jen tak nenechá být… No jsem si jistá, že to bude ještě hodně zajímavý 😀