Wish you were here II 6.

Černovlásek psal svojí mámě sms a kašlal na to, že je to jeho máma, a že by měl mluvit slušně. Měl nervy. Ihned mu přišla odpověď – „Volám ti.“

Během minuty se mu rozsvítil mobil oznamující příchozí hovor.

„No…?“ ozval se, aby volající věděl, že vnímá. Musel mámě všechno říct a ta do něj pořád hučela, aby šel za třídním. Jemu se však nechtělo. Věděl, že ten nic nevyřeší. On byl na výstřihy, umělý nehty a podobně. Zkrátka – na mladé holky.
Nakonec teda svolil a šel za ním. Tam mu to řekl a odpověď od třídního učitele byla – „To je stejné jako minulý rok se Zuzkou, ať rodiče přijdou do školy, jinak to nemůžeme nějak vyřešit.“

Bill přikývl a s poděkováním odešel zpět do posilovny. Naštěstí tam byl alespoň malý signál wifi, tak si mohl volat s Tomem přes skype, i když to občas vypadávalo.

Celkem rychle to uteklo a tak nastala poslední hodina. Tam si to odseděl na počítači a potom už utíkal ze školy. Před ní jej totiž čekal Tom a jeho babička. Konečně měl klid. Alespoň na pár dnů. Ještě si to odsedět v tom kině, kde jde právě s dredáčem, tak to bude v pohodě. Alespoň v to doufal.

Tak moc se těšil domů, až tam nakonec byl. Ještě se o tom bavil s mámou, ta mu řekla, že táta rozhodl, že jestli se to bude opakovat ještě jednou, tak se to dá na policii a nepůjde se za třídním, ale rovnou za ředitelem. Bylo to tak lepší. S tím souhlasil.

Tomovi to pak musel ještě všechno říct znova. Poté už to neřešili a bavili se. Blbli, povídali si. Ostatně, jako vždycky.

Ráno pak vstali a Bill věděl, že Tom tam jít nechce. Ale on tam zase nechtěl jít sám. Byl to přece jen jeden blbý film, no ne? Nakonec se dred rozhoupal, že jde. Oblékli se, skončili v koupelně a nakonec vyrazili. V kině se postavili dál od Billovy třídy. V sále si hledali místo, a když jedno uviděli, hned se tam rozešli.

„Půjdeme tam!“ uslyšeli oba dva, ale i tak pokračovali v cestě. „Tak ne.“ Černovlásek se usmál. Byly to jeho spolužačky. Chtěly na místo, kam šli ti dva. Mají prostě smůlu… Ušklíbl se.
„Emo!“ ozvalo se přes celé kino. Bill věděl, že je to na něj. Ale nevšímal si toho. Říkali mu tak od prváku. Posadil se na místo a čekal, až film začne.

Po promítání byl Tom z toho filmu tak nadšený, že si jej hned musel doma u černovláska stáhnout a podávat se na něj znova. Bill uznal, že ten film je fajn, ale že by se na něj díval znova, dvakrát za sebou, to až tak ne. Avšak hned, jak došli domů, udělali čokoládové kuličky a Bill jej obaloval v kokosu. Až pak skončili na zemi u filmu, kde strávili téměř celé odpoledne.

autor: Kiki