Adaptační kurz 8.

autor: Cincina

Jsem ráda za vaše komentáře 🙂 Jinak mám od 4.2. jarní prázdniny, což znamená, že dílů stihnu napsat více 🙂


ODPOLEDNE

Po odpoledním klidu, který trval zhruba dvě hodiny, se všichni opět sešli ve společenské místnosti.

„Jste už všichni? Jo jste. Takže mám pro váš připravenou další aktivitu. Musíte se domluvit a seřadit se podle vašeho data narození. Tím zjistíte, kdo se kdy narodil a něco se o sobě dozvíte.“
Někteří se začali smát, protože jim to přišlo jako naprostá hovadina, ale zapojili se všichni. Nakonec se všem povedlo se seřadit. Eli byla pátá, Tom s Billem byli někde za ní.

Třídní se přistihla, že Billa s Tomem nenápadně pozoruje. Nevěděla proč, ale vrtalo jí to hlavou. Měla by to nechat být. Nikdy ji nenapadlo, že by se s gayi mohla setkat. Ani pořádně neví, jak by na to měla reagovat. Raději si šla sednout a číst si nějaké materiály, protože by se z toho zbláznila, kdyby na to pořád myslela.

Eli si jejího zkoumavého pohledu všimla, ale klukům to říkat nechtěla. Neřekne jim nic, akorát by je to rozhodilo anebo by na ni byli naštvaní a mysleli by si, že má něco proti gayům.


„Výborně. Můžete si sednout a zahrajeme si něco dalšího.“
Pár lidí už bylo z těch her otrávených.
„Paní učitelko, musíme pořád něco hrát?“
„Jo. Chcete se přece poznat.“
„Ale my se poznáme sami.“ Řekl někdo se šibalským tónem a všichni se rozesmáli.
„Nechte toho. Adapťák je od toho, abychom se všichni dobře poznali, a ty hry hrát budeme. Takže tímto končím tuhle diskuzi a hrajeme další hru. Na ni se musíme přesunout ven.“

KOUSEK OD HOTELU

„Je to trochu složitější hra. Doufám, že ji snad všichni pochopíte.“ Učitelka se dala do vysvětlování. Bylo to náročné na pochopení, ale nakonec se to nějak ujalo a do hry se pustili všichni.

Celá třída se rozdělila do dvou skupin. Z obou skupin byl jeden, který všechno zapisoval, a jeden, který pomáhal zapisovateli. Zbytek skupiny běhal pro určité papírky, na kterých byla napsána různá zvířata a jejich produkty. Hra byla rozdělena na čtyři roční období. To znamenalo, že jedno roční období trvalo deset minut. Postupně se období střídala všechna. V každém období bylo užitečnější něco jiného a bylo na zapisovateli, aby rozhodoval, pro co mají všichni běhat.
Hra tedy trvala čtyřicet minut. Jakmile učitelka ukončila tuto hru, všichni běžci padli vyčerpaní k zemi a následovalo přepočítávání výsledků.
Vítězný tým dostal sladkosti a šlo se do hotelu, aby si všichni mohli odpočinout.

VEČER

Ve společenské místnosti všichni seděli na židlích vyčerpaní po náročném dni.

„Jsem hotová.“ Pronesla Eli sedící mezi Billem a Tomem.
„Mi povídej.“ Zamumlal Tom. Otřel si ještě zpocené tělo a hlasitě dýchal. Nebyl jediný. Všichni byli hotoví a učitelka jim pořád nechtěla dát pokoj.
„Teď si každý vezměte jeden papírek. Každý má jiný s nějakou částí obrázku. Musíte najít lidi, se kterými se vám povede obrázek složit. Měly by to být čtyři obrázky asi po šesti nebo sedmi lidech. Až se najdete, tak vám vysvětlím, o co půjde.“
Postupně se všichni našli v nějaké skupince a už byly čtyři skupinky.
„Výborně. Tak a teď o co jde. Každá skupinka si najde nějaký svůj koutek a tam bude nacvičovat pohádku a ještě napíše příběh o deseti větách. Máte na to hodinu. Ještě si každá skupinka vylosuje název pohádky.“
Učitelka obcházela skupiny a jeden z každé z nich vylosoval nějakou pohádku.
Eli, Tom a Bill byli každý v jiné skupině. Naštvalo je to, protože chtěli být spolu.

***

Skupina, ve které byla Eli, seděla venku, kde už se pomalu stmívalo. Amanda seděla vedle ní. Ty dvě měly na sebe opravdu štěstí.

„Tak jak si to tu užíváš?“ zeptala se hnusným tónem Amanda.
„Nebuď na mě hnusná.“ Odpověděla jí Eli jednoduše. Měla na práci vymýšlet ten příběh o deseti větách, ale vůbec nevěděla, jak začít a Amanda ji svým chováním a hlavně svou přítomností nepomáhala.
Zbytek skupiny nacvičoval pohádku a ani si nevšimli, že mezi Amandou a Eli to začíná pěkně skřípat.

„Takže ti dva jsou gayové… to ti musí být líto, viď.“

„Proč by mi to mělo být líto?“ Nakrčila obočí.
„No protože oni s tebou nebudou chodit a nebudou mít o tebe zájem. Jsi JEN jejich kamarádka.“ Slovo JEN zdůraznila.
„Mi to nevadí. Vůbec nevíš, jak to mezi náma je.“
„Nevím a ani to nechci vědět. Akorát se musím smát, že ses tak snažila aspoň jednoho z nich dostat, a nakonec se ti to nepovede.“
Eli se rozesmála. „Já jsem je dala dohromady, takže se uklidni.“
Amanda se nafoukla. To uměla dobře. Její oči se zúžily do škvírek, pusu měla jako jednu rovnou linku a na čele měla mnoho vrásek z toho, jak se nafukovala.
Eli se jen usmívala, protože byla ráda, že kluci jsou spolu. Ona jim to totiž přeje.

autor: Cincina

betaread: J. :o)

6 thoughts on “Adaptační kurz 8.

  1. [3]: 😀

    mě dostalo to s tou učitelkou.. nechápu lidi, kteří normálně se všemi vycházejí, ale jak zjistí, že jde o gaye nebo lesbu, tak to pro ně okamžitě mění situaci a koukají na ně potom úplně jinak, jako by byli něco míň než heterosexuálové.. ach jo 🙁
    ale jsem zvědavá co z toho ještě bude 🙂

  2. [1]: Díky, díky:D

    [2]: Jo mě už pak ty hry taky lezly krkem:)

    [3]: Tak kdo by ji nekopnul:D

    [4]: Takoví lidi opravdu existují. Už sem měla tu možnost se s nimi setkat:)

    [5]: Jako adapťák není špatný, jenom některé ty hry byly trapné:D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics