autor: KarlaSka & Dark Princess
Nebyl absolutně schopen přemýšlet, ale v tu chvíli za to byl spíš vděčný, aspoň nemusel myslet na všechno zlé, co se mu během poslední hodiny stalo a co všechno by se ještě stát mohlo. Jedno bylo jisté, tohle bude buď pokračovat, anebo ho Dieter zničí. Tak jako tak, nebude to mít dobrý konec.
„Bille?“ zaklepal Mateo opatrně na dveře, když z koupelny dlouhou dobu neslyšel nic jiného než zvuk tekoucí vody.
„Už jdu,“ zavolal Bill mdlým hlasem ke dveřím, ale nebyl si jistý, jestli ho bylo vůbec slyšet, protože v sobě nenašel ani kousek síly zvýšit hlas.
„Nemusíš, jen jsem se chtěl ujistit, že se ti nic nestalo, bylo moc dlouho ticho,“ řekl Mateo přes dveře. Bill ale stejně pomalu vstal a osušil se. Cítil se prázdný a zlomený. Měl strach z toho, co bude zítra. Jestli bude moct pohlédnout Tomovi do očí. A co ještě Bohlenovi, který se bude tvářit jako největší neviňátko! S trhaným povzdechnutím si omotal ručník kolem pasu a vyšel z koupelny. Okamžitě se do něj zakousl poněkud chladný vzduch a naskočila mu husí kůže. Všiml si Matea sedícího na posteli ve světle malé lampičky. Díval se na něj. Takovým… smutným pohledem plným soucitu. Bill to nevydržel a znovu se rozbrečel. Posadil se vedle něj a dlouhé minuty jen tiše vzlykal. A Mateo ho nechal, jen ať to ze sebe dostane. Po chvilce vstal a vytáhl ze skříně tepláky a volné triko.
„Oblékni si to a pojď spát. Musíš být unavený, ráno bude líp, věř mi,“ řekl něžně a položil mu oblečení do klína. Bill jen tiše přikývl a začal se oblékat. Mateo si nemohl nevšimnout modřin na jeho bocích.
„Bille… co řekneš Tomovi?“ zeptal se opatrně.
„Co asi? Byl jsem sjetý a spletl jsem si pokoj,“ zamumlal blonďák.
„Jenže máš pořádné modřiny na bocích,“ poznamenal Mateo.
„Hm… to si už něco vymyslím, třeba že jsem se praštil,“ povzdechl si Bill a lehl si do postele. Hlava mu třeštila a bylo mu horko.
Mateo už mu radši neříkal, že ty modřiny jsou zřetelným otiskem rukou, na to bude mít dost času ráno, teď pro něj bylo prioritou, aby se Bill uklidnil a usnul, i když to po takovém zážitku asi nebude zrovna jednoduché.
„Nepotřebuješ něco?“ zeptal se Billa tiše. Tak strašně moc mu chtěl pomoct, ale absolutně netušil jak.
„Stroj času, abych se mohl vrátit do minulosti a zabránit sám sobě v přijetí téhle proklaté nabídky,“ povzdechl si Bill tiše, zatímco se v posteli vrtěl, aby našel nějakou nejméně bolestivou polohu.
„A něco splnitelnějšího by se ti nehodilo?“ zasmál se Mateo, ale jeho smích byl nervózní a neupřímný, takže situaci spíš ještě přitížil než odlehčil.
„Nemáš aspirin?“
„Určitě se tu nějakej najde,“ přikývl starší zpěvák a šel se podívat na toaletní stolek, kde si včera odložil šumivé tablety proti bolesti hlavy, jednu vzal a rozpustil ji ve skleničce vody, kterou poté nabídl zřízenému Billovi. Ten ji s vděčným pohledem přijal a jedním lokem celou vyprázdnil.
„Co mám dělat, Mateo?“ zeptal se zničehonic Bill, zatímco v rukách převracel prázdnou sklenici.
„Teď už nic, Bille. Jen jít spát a trochu si odpočinout. Zítra bude na přemýšlení dost času,“ odpověděl Mateo a odložil skleničku. Lehl si do postele a tázavě koukal na Billa, který se ale ani nehnul.
„Myslím to vážně, jde se spát,“ řekl a zhasl lampičku. Bill si povzdechl a zalezl pod peřinu. Mateo měl pravdu, dnes už stejně nic nevyřeší.
***
Ráno se Bil nemohl vymotat z postele. Byl strašně ospalý a zdeptaný událostmi včerejší noci.
„Bille, musíš vstát, za hodinu a půl začínáme, musíš se připravit,“ řekl Mateo a násilím jej vytáhl z postele, jinak to nešlo.
„Dyť jooo,“ protáhl Bill a zívl. Bylo mu hrozně, ale věděl, že se musí tvářit, jako by se nic nestalo.
„Tak se jdu převléct, umýt a… pak se uvidí. Děkuju za všechno, Mateo,“ řekl tiše a pevně jej obejmul. Pořád nechápal, proč mu pomáhá. Nemusel to dělat, nemá z toho nic.
Bill odešel do vedlejšího pokoje, kde se Tom právě převlékal.
„No co ty můj zhulenče malej, jak je?“ ušklíbl se Tom a jemně brášku políbil. „V noci jsi mě strašně vyděsil, pobíhal jsem po celém hotelu, abych tě našel, proč jsi mi vlastně utekl?“ zeptal se vyčítavě.
Bill by se tak strašně rád spokojeně usmál, ale nešlo to. Připadal si tak zvláštně, jako by to už nikdy nemělo být v pořádku, jako by se mu svět zhroutil od základů.
„Chtěl jsem se ti schovat,“ zasmál se Bill neupřímně. Teď své nerozvážnosti nesmírně litoval.
„U Matea v pokoji?“ povytáhl Tom významně obočí. Tak moc chtěl Mateovým slovům věřit, ale pořád tady bylo drobet podezření. Bill se poslední dobou choval divně a trávil na jeho vkus až příliš mnoho času s holohlavým zpěvákem, to přece nemohlo věštit nic dobrého. Tedy alespoň pro něj.
„Co bys po mně chtěl, bráško?“ zašklebil se Bill a vlepil Tomovi motýlí polibek do koutku úst. „Snad víš, že jsem byl mimo, myslel jsem, že bude sranda. Ale opravdu jsem nepočítal s tím, že tam u něj vytuhnu.“
„Ty se nebudeš převlíkat?“ zeptal se Tom překvapeně, když tam Bill chvíli jenom tak postával a k ničemu se neměl.
„Uhm, já… asi se ještě dojdu osprchovat,“ plácl Bill první výmluvu, která ho napadla. Nechtěl se převlékat před Tomem, aby tak zamezil všetečným otázkám na jeho modřiny.
„Ale máme už jenom hodinu a čtvrt,“ rýpnul si Tom, „takže budeš muset svoje milenecké hrátky se zrcadlem trochu omezit.“
Bill obrátil oči v sloup a odešel do koupelny. Svlékl se a prohlédl si modřiny v zrcadle. Vypadaly opravdu ošklivě, ale alespoň ne tak zle, aby mu nemohla projít výmluva, že se praštil. Otisky rukou se změnily v nevzhledné šmouhy, i když na dotek bolely, bylo to přece jenom lepší než včera. Povzdechl si a vešel do sprchového koutu. Pod proudem horké vody se trochu uvolnil, i když se pořád obával setkání s Bohlenem. I když tam bude Tom a taky Mateo… stejně měl strach.
Po půlhodině zastavil vodu a stoupl si před zrcadlo, aby si mohl trochu poupravit obočí a strniště. Byl tak pohroužen do své činnosti, že si nevšiml otevírající se dveře, takže málem vykřikl leknutím, když ho Tom chytnul kolem pasu.
„Noták, nelekej se mě, já nekoušu, teda ne příliš silně,“ ušklíbl se Tom a políbil jej na krk.
„Tome, za chvilku musíme jít, já jsem ani nesnídal,“ zamumlal Bill, teď litoval, že si nevzal ručník.
„Prosím tě, máme ještě téměř hodinu, před tím jsme zvládali rychlovky na záchodech u studia za deset minut, tak nevím, co plašíš,“ zamumlal mu Tom do krku a jemně ho začal okusovat.
„Tome, jestli budu mít cucflek…“
„Počkej, Bille, co je tohle?“ zeptal se najednou Tom úplně jiným tónem. Trochu se sklonil a s hrůzou v očích si prohlížel modřinu na Billově levém boku. Pak ho otočil a zjistil, že na pravém má stejnou.
„Já jsem spadnul,“ skousl si Bill bolestivě spodní ret a modlil se ke všem bohům, aby mu tahle výmluva prošla.
„To bych ti sežral, kdybys jí měl na jednom boku,“ zamračil se Tom naštvaně a o kus se odtáhl.
„Spadnul jsem ze schodů, proto jí mám na obou bocích,“ zkusil to Bill znovu, ale předem věděl, že mu to u Toma neprojde.
„Tohle nevypadá jako pád ze schodů,“ zavrčel Tom a prohlížel si Billa zlýma očima, „to je spíš jako by-„
Tomovu úvahu naštěstí přerušilo zaklepání na dveře a naléhavý hlas jednoho člena týmu. „Za pět minut odjíždíme na pláž!“
Tom nechal vyděšeného Billa stát nahého v koupelně a se silným třísknutím dveří vyběhl z pokoje, aniž by dal Billovi šanci cokoliv vysvětlit.
„Kurva!“ vykřikl Bill zoufale a bezradně bouchl pěstí do umyvadlového pultu. Po tvářích se mu začaly koulet slzy, ale rychle je přemohl a radši se rychle do něčeho oblékl, na nos nasadil velké sluneční brýle a vyrazil za ostatními. Stalo se přesně to, čeho se obával – Tom už měl kromě pocitů i důkaz, že ho Bill podvádí. Musí si ještě vymyslet nějaký přesvědčivý příběh o vzniku těch modřin, nemohl o Toma přijít. I když, pochyboval, že by mu nějaký příběh uvěřil. Sakra, jak mohl být tak blbý a zdrhat?! Kdyby nebyl tak zhulenej, Tom by si teď nemyslel, že ho Bill podvádí!
***
Bill se vůbec nemohl soustředit. Pořád mu oči ujížděly k Tomovi, jestli se na něj třeba neusměje, jenže on měl kamennou tvář. Bill se zlehka dotkl jeho kolena, aby upoutal pozornost. Tom na něj ale ani nekoukl, dokonce jeho ruku setřásl. Billovi se roztřásl dolní ret a málem se rozbrečel. Umínil si, že o přestávce na oběd si s Tomem promluví, ať bude chtít, nebo ne. Když se kamery vypnuly a všichni pomalu odcházeli, Bill pevně chytnul Toma za ruku a odtáhl ho dál od ostatních, aby je nikdo nerušil.
„Tome… to není tak, jak si myslíš!“ řekl rozechvělým hlasem.
„Tak mi vysvětli, jak to je Bille?“ zamračil se na něj Tom vyčítavě a založil si paže na hrudi.
„Já… já,“ zarazil se najednou Bill. Absolutně netušil, jak pokračovat, ale Tom to vyřešil za něj.
„Už nemám náladu na další tvoje lži, Bille. Myslíš, že jsem si nevšiml, že se poslední dobou chováš divně? Že trávíš spoustu času s Mateem a na mě už skoro ani nepromluvíš? A pak přijdeš po noci v cizím pokoji a na bocích máš modřiny, jako by tě za ně někdo držel a pěkně tě projížděl. Myslel jsem si, že je mezi námi něco víc, že bys mi tohle nikdy neudělal,“ sklonil Tom hlavu a promnul si kořen nosu, protože se mu do očí začaly hrnout slzy.
„Ale Tome-“ Bill byl opět přerušen.
„Ale víš co, Bille? Já tě miluju a nechci nic víc, než abys byl šťastný, a pokud jsi šťastný s Mateem, já ti v tom nebudu bránit,“ povzdechl si Tom, a aniž by dal Billovi šanci odpovědět, odešel.
„Tomi,“ vzlyknul Bill zlomeně a svezl se na kolena do rozpáleného písku.
autor: KarlaSka & Dark Princess
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 13
jo Bille, kdybys rekl Tomovi pravdu i kdzy vam hrozi rozpad kapely, tak preci jen je to pro tebe jistejsi a nikdy by se ti tohle nestalo .. 😉 zkus o tom popremyslet ..
souhlasím s Danchen přemýšlej o tom …
Aj najhoršia pravda je lepšia než milosrdné klamstvo 🙁
Je mi smutno. Nechcem aby sa trápili. Dúfam, že strážny anjel Matheo sa na to trápenie nebude môcť pozerať a porozpráva sa s Tomom. Chápem Billa, že to nedokáže povedať a vadí mi, že Tom – dvojča, polovica duše, necíti, že sa niečo deje, ale len hlúpo žiarli.
Ach jo, tohle se mi vůůůbec nechce líbit 🙁
Navíc se mi ani nelíbí, že by to Dietrerovi mělo projít jenom tak. Měl by aspoň od Matea nebo od Toma dostat pořádnou nakládačku. I když vím, že to Billovi od bolesti nepomůže.
Billouši, řekni Tomovi pravdu! Prosíím! Já vím, že je to těžké, že se stydíš a že máš strach..ale bude Ti určitě líp. Navíc Tom si Tě pěkně ohlídá a už nebudeš muset mít strach, že by se to opakovalo. Snad nechceš o Toma přijít, že ne? 🙁
Opravdu moc doufám, že to Billovi dojde a poví Tomovi pravdu. Už mají být jenom 2 díly, že? 🙁 Božee, snad se to vyřeší. Musí! A po pravdě si ani nedokážu představit, že tahle povídka za chvilinku skončí..achjo :/ Radši na to nemyslet!
U téhle povídky mám vždycky obavu s dalších dílů, protože nechci, aby Bill trpěl víc než musí. Ale ono je to pořád jenom horší 🙁 Ale to neznamená, že bych se na další díl netěšila, protože se těším a moc!♥
Mimochodem, ta Tomova věta: "takže budeš muset svoje milenecké hrátky se zrcadlem trochu omezit." Ta mě tak rozesmála 😀 😀 😀 Já jsem se jí smála snad 5 minut. Prostě to přesně na Billa sedí! 😀
Je mi Billa tak lito, musi se citit tak zlomene. Navic, kdyz si ted Tom mysli, ze ho podvadi s Mateem.. Bill by mu mel rict pravdu, i kdyz to je tezky. Urcite to nevydrzi vecne.
Hrozne jsem zvedava na dalsi dil 🙂
A zase je to useknuté v tom nejlepším… Úplně mi to trhá nervy. Lituju Billa…
Mňe je Billa tak ľúto, toto si ozaj nezaslúži, ja sa mu nedivím, že to Tomovy nechce povedať, že sa bojí a hanbí a mrzí, ma, že si Tom myslí, že by ho Bill podviedol, a keby Tom aspoň trochu uvažoval doplo by mu, že keby ho Bill podviedol s Mateom určite by mu Mateo nespravil modriny. Dúfam, že Mateo zachrány situáciu, lebo začínam sa báť, že toto Bill neustojí.
To je hrůza ten debil by si mohl zlomit nohu,aby dal Billovi pokoj.
hej neneee :(( kruci já brečim 🙁 mě je Billiho tak líto 🙁
chudak Bill 🙁 pekne sa to teraz zamotalo 🙁
chudak Bill 🙁 pekne sa to teraz zamotalo :(….
Tak tohle mi teda nedělejte holky. Uuf..uf..jsem zrovna ve škole a omdlít na chodbě by nebylo zrovna vhodné. 😀
Je to úžasná povídka a nebudu to moc okecávat (pro dnešek).
Ale vyvíjí se to teda úplně jiným směrem než jsem si myslela, ale tím víc je to žáživné. Teda samozřejmě to musí dobře dopadnout! To by ani jinak nešlo, ale teď doufám, že dneska tu bude další díl, protože na to budu celý den myslet.
Chudák Tom, vím, že bych asi první měla litovat Billa, ale když se vcítím do Tomovy kůže, tak je na tom hůř, protože ani netuší, co se děje, že by někdo mohl jeho bráškovi ubližovat a vidí prostě jen ty indicie k nevěře, které jsou pouze z jeho pohledu jasné. Tak už ho netrapte. 😉