autor: Maddy
Mpregville a Slashville
Když se tvary a barvy konečně usadily, Tom a Bill se dívali po svém okolí. Tom seděl na plastové židli vedle Billa, který ležel v nemocniční posteli. Bill vypadal trochu vyděšeně, že je v pozici pacienta, ale měl mozek dost přítomný na to, aby nakrčil nos, když se podíval na svůj odporný zelený nemocniční ohoz.„Bille? Co se děje? Doufám, že tohle není město, kde hlavní postava zemře.“ Řekl Tom.
Ve své nervozitě zapomněl, že má předstírat, a pevně tak chytil ruku svého dvojčete.
Bill byl potěšen gestem svého bratra, a tak mu ruku také na oplátku stiskl. Také byl trochu vyděšený, ale snažil se to nedávat najevo.
„Ok, Tome, stejně jako jsi mi to říkal v minulosti… ať je to dlouho, jak chce… jen se uklidni. Teď se pomalu podívám pod peřinu, abych viděl, co je se mnou. Jsem připravený na vagíny a otevřené rány a cokoliv. Myslím, že už jsme opravdu viděli všechno.“
Bill se v klidu a pomalu podíval dolů a zvedl peřinu. Ale nic ho nemohlo připravit na to, co ho tam potkalo.
„TOME!“ vyjekl, jeho hlas ztrácel všechny známky klidu. „Tomiiii! Jsem TLUSTÝ!“
A pak, po opravdu dlouhé době, viděl Tom, jak se jeho bratr rozbrečel.
„Bille, bože můj,“ řekl Tom a snažil se uklidnit své vzlykající dvojče. „Bude to dobré. Není to doopravdy, pamatuješ? Porazíme tohle Cokoliv-ville a pak už nebudeš tlustý. Ok, Bille? Podívej se na mě, ok?“
Bill ještě jednou hlasitě zavzlykal a zabořil obličej Tomovi do trika. Twincest, Darth Vader, oblečky katolické školačky, ohavné příšery, to všechno bylo NIC v porovnání s tímhle. Ty tisíce sklapovaček, co dělal každý den, byly bezmocné proti tomu balónu.
„N-Nebudu si už moc o-obléknout svoje ‚Icon‘ triko, která mám už od d-dvanácti,“ vzlykal Bill.
Přestal a popotáhl, když ucítil něco podivného. Jeho tlusté břicho jako by… bylo zevnitř okopáváno.
„Co je, Bille?“ řekl Tom, všiml si bratrova zmateného výrazu.
Instinktivně dal ruku na Billovo břicho, aby zjistil, co se děje, a byl zhrozen, když cítil kopnutí do své dlaně. Oba dva ztuhli. Pak si Bill všiml jejich odrazu v zrcadle nad umyvadlem a rozkřičel se.
Tady byl, oblečený v hrozném zeleném nemocničním hábitu, ležel na posteli. Ustaraný Tom seděl vedle něj, na jeho kulatém bříšku měl položenou ruku. Všechno to bylo až moc jasné, ten obraz by byl dokonalý banner pro určitou kategorii povídek. Tom následoval Billův pohled k zrcadlu a brzy oba dva vypadali stejně vyděšeně. Na jejich čelech se objevil pot zděšení.
„Jsem…“ vypískl Bill.
„… těhotný,“ doplnil ho Tom.
„PROČ JSEM, KURVA, TĚHOTNÝ?! PROČ TO NEMŮŽEŠ BÝT TY?! NENÁVIDÍM TĚ, TOME! NENÁVIDÍM TĚ!“
Tom si odstrčil židli od postele a uhnul před krajícem chleba a pudinkem, který po něm Bill hodil.
„Bille! Uklidni se, prosím! Tohle není opravdové! UKLIDNI SE!“
Po letícím banánu Bill přestal a složil se do postele. Začal nanovo brečet.
„NENÁVIDÍM NAŠE FANOUŠKY! I když jsem byl rád, že jsem mohl líbat Johnnyho Deppa. ALE STEJNĚ! WAAAHHH!!!“
„Je mi to opravdu líto, Bille,“ řekl Tom.
„Jen proto, že v-vypadám *VZLYK* trochu z-zženštile, neznam-mená, že m-musím být ten t-t-těhotný!“
Tomovi bylo jeho ubohého bratra opravdu líto, ležel tu bezmocně v posteli a v břiše měl dítě. Probudit se s prsy a vagínou najednou nebylo nic proti téhle hrůze.
„Není to proti pravidlům přírody? Nebo… Bohu?“ řekl Bill nebezpečně monotónním hlasem, díval se do stropu.
Oči měl plné slz a zdálo se, že šílí.
„Lidská představivost je zasraně divný místo, jak už jsi mohl zjistit,“ odpověděl Tom.
„Jak se z toho dostaneme? To opravdu budu muset mít dítě?“ řekl Bill, strach se vrátil do jeho hlasu.
Tom byl až moc vyděšený na to, aby odpověděl.
„Tome? Jak to mám jako udělat?“ jeho hlas byl teď naprosto plný šílenství.
„Připadám ti snad jako ženská? Nemám potuchy!“
„Oh PRO-SÍÍÍÍM. Ty jsi z nás expert na obývání vagín, můj nejdražší playboy brüderlein. Víš, jak to tam chodí, tak bys měl vědět, jak se z toho věci dostávají ven!“
Tom se chytil za hlavu, jako by chtěl vyhnat pryč všechny strašlivé myšlenky, co ho začaly napadat. Mít v sobě Andrease byla jedna věc. Jeho dolejšek se zdál být přeplněný jen s penisem uvnitř. Mít tam celé DÍTĚ a dostat ho VEN bylo něco naprosto jiného a bylo to opravdu nechutné.
„Bille,“ řekl s námahou. „I když toho vím spoustu, což na rozdíl od tebe vím-„
Uhnul letícímu talíři a rozčilenému křiku od Billa.
„- moje vědění ti k ničemu nebude, protože ty NEMÁŠ vagínu!“
Bill se zarazil a znovu se podíval pod peřiny. Nadával na velké břicho zaclánějící ve výhledu, přejel okolo rukou a soustředěně se zamračil. Zastavil se, když si byl jistý, že má Tom pravdu. Jeho mužské genitálie zůstaly.
„To znamená, že to dítě musí… vyjít ven mým…“ Bill zmlknul, znovu vykulil oči.
Tom si znovu složil obličej do dlaní a Bill sebou švihnul na polštář. Zvedl hlavu, aby mohl Toma seřvat, ale byl přerušen doktorem, který vešel dovnitř.
„Pane Kaulitzi a pane Kaulitzi,“ řekl doktor mile. „Nechal jsem vás mluvit o tom zázraku, co jste zplodili, a jsem rád, že vidím, že jste připraveni to přivést na svět.“
Zaradoval se nad dvěma šokovanými obličeji před ním. Tom se podíval na Billa, který si myslel to samé co on, jak je možné, že mu přijde normální, že je KLUK zbouchnutej?
„Brzy půjdete rodit. Nebojte se. Máme zde ty nejlepší mozky medicíny, aby vám pomohli.“
Tom viděl, že Bill otevírá pusu, aby se na něco zeptal nebo doktora seřval, tak natáhl ruku a zacpal Billovi pusu.
„Nedělej si starosti, zlato,“ řekl, držel mu pusu a druhou ho pohladil po zádech.
Bill po něm očima hodil nože.
„Podívej, je tu jen jeden způsob, jak se odsud dostat, tak ať to máme za sebou,“ pošeptal svému oteklému bratrovi.
Tom musel potlačit smích. Nadával si za to, že se mu v tu chvíli chce smát, ale opravdu si nemohl pomoci. Bill vypadal tak legračně, když tu seděl v papírovém oblečení s rozzuřeným výrazem v obličeji. To bylo nejspíš naposledy, co Billa vidí s takovým břichem. Další den budou mít zase svá vypracovaná břicha a budou se hádat, kdo má lepší svaly. Tom potlačil nutkání vyndat svůj mobilní telefon s foťákem. Všechna sranda ale zmizela, když Bill zalapal po dechu.
„Ježiši Kriste na sýrovém sendviči, Tome,“ dýchal ztěžka. „Já opravdu budu kurva rodit.“
Doktor k němu přiběhl a dal pryč peřinu, i když Bill křičel na protest a snažil se přikrýt. Tom byl dost chytrý na to, aby odvrátil pohled, nechtěl mít noční můry, které by ho pronásledovaly až do hrobu a nejspíš i v životě po smrti.
„Arghh! Verpisse dich!“ syčel Bill, praštil doktora, který se ho snažil konejšivě hladit po ruce.
„Um… Bille? Můžu se na něco zeptat?“ zašeptal Tom mezi Billovými steny bolesti.
„Jen do toho, du krankesau. Vůbec nemám nic na práci… ugh scheisse, to kurva bolí…“
„Jsem jen zvědavý, Bille. A opravdu se omlouvám, ale… jaké to je?“
„Opravdu to chceš vědět, huh? Jako bych se snažil vysrat bowlingovou kouli, OK? Je to kurva báječný. Později ti dám demonstraci, jestli jsi opravdu… tak… AU… zvědavý…“
Bill zaskřípal zuby a znovu zaúpěl, naneštěstí se mu povedlo praštit sestru do obličeje a přivést ji do bezvědomí. Tom pevně zavřel oči a neotevíral je, i když slyšel Billa křičet tak, jak se mu nikdy nepoštěstilo. Stále neotvíral oči, když uslyšel plakat novorozeně. Jen už tolik nesvíral čelist a pootevřel oči, když se pokoj kolem nich začal točit tak jako vždy, když opouštěli část světa povídek.
***
„Bille? Vstávej, Bille. Je konec. Bille?“
Tom stál nad svým spícím dvojčetem, třásl s ním a cuchal mu vlasy. Bill zaúpěl a otevřel oči. Když viděl Tomův úlevný a šťastný úsměv, první věc, co udělal, bylo, že mu dal pěstí do koulí. Tom se okamžitě předklonil a úpěl.
„Kurva, Bille! Jen jsem se snažil pomoct! Proč si sakra…“
Pak viděl bratrův výraz. To bylo celé, co potřeboval vědět.
„Chtěls vědět, jaké to bylo…a tohle byl jediný realistický způsob, jak ti to ukázat. Tak si užij tu bolest v koulích a vynásob ji dvanácti. A přesuň si ji do prdele,“ řekl Bill, trochu chraptěl z toho, jak moc křičel.
Pak se posadil a zavrtěl hlavou, přál si, aby si vyčistil mysl od toho, čím právě prošel.
„Opravdu to musí mít nějaký smysl,“ řekl tiše spíš jen sám sobě.
„No, Bille,“ vypískl Tom a stále se držel za koule. „Ženy si tím procházejí pořád.“
Bill se otočil a podrážděně se na něj podíval.
„Hej, víš, jak pořád meleš o tom, jak opravdu chápeš ženský a jak jsi ten nejcitlivější kluk na světě a že my ostatní jsme jen ignoranti? No, teď opravdu můžeš potvrdit svoje tvrzení jako žádný jiný muž na světě.“
Bill zaúpěl a promnul si svůj bolavý zadek, ale nakonec se musel usmát. Oh, Tom. Dostával ze sebe moudrosti, i když měl poraněné koule.
„Takže zatímco jsem musel přežít nějakou dementní verzi porodu, co jsi musel dělat ty, abys nás odtamtud dostal?“
Tom se opatrně narovnal, hladil si poraněný rozkrok, objal lehce svého bratra. Rozhodl se, že Billovo těhotenství bylo bez pochyb jedna z nejlepší šancí, jaké kdy měl k tomu, aby si uvědomil, jak moc mu na jeho drahém Billym záleželo.
„Můj úkol byl poslouchat tě skrze tvou největší životní bolest,“ řekl Tom, držel svého bratra, „A musel jsem tam sedět a nemoct ti pomoci.“
Billův unavený výraz se změnil do rozněžnělého nad Tomovou jemností. Jeho úsměv se rozzářil ještě víc, když se jejich okolí objevilo.
„Hej Tome, to vypadá jako náš hotel!“ prohlásil.
Tom se rozhlédl. Opravdu se to zdálo jako jejich hotel. Dole byl bar, hezké vchodově dveře vepředu.
„Myslím, že jsme zpátky!“ řekl Tom nadšeně. „A podívej! Jde k nám Jost!“
Bill se rozeběhl naproti jejich manažerovi, ale zastavil, když ho Tom zatáhl zpátky.
„Počkej, Bille. Něco se mi tu nezdá…“
Tomovo podezření bylo správné, Jost se na bratry toužebně usmál a svůdně zahýbal obočím.
„Oh do prdele…“ řekla dvojčata společně.
„Chcete si to rozdat, chlapci?“ řekl Jost tím nejděsivějším hlasem, který kdy od něj slyšeli. „Víte, jak sexy může být tabu vztah. Můžete si to klidně jen rozdat a nechat mě se dívat. Ale nemůžu zaručit, že budu jen nezúčastněně přihlížet…“
„Můj bolavý zadek na tohle není připravený,“ řekl Bill. „POBĚŽ!!“
Bratři zaběhli do výtahu a vydechli úlevou, když se dveře zavřely Jostovi před nosem. Oba dva vykřikli, když se zastavili na jiném patře a uviděli Sakiho.
„Oh, KURVA, NE!“ zaječel Tom.
„Bille, Tome, co se děje? Jste v nebezpečí?“ zabručel, vypadal zmateně. „Jsem tady, abych vás ochránil!“
Po tom, co se dostali přes šok, řekli si, že tohle bylo až moc nechutné na to, aby na to nějaká fanynka pomyslela. Bill a Tom vystoupili sebejistě z výtahu a pozdravili svého bodyguarda. Alespoň bude nápomocný v boji proti Jostovi. Dvojčata ho objala. Tom se šťastně usmál, ale jeho úsměv ztuhl, když ucítil něco nechtěného.
„Bille,“ zašeptal, podíval se přes Sakiho. „Bille, on… mi sahá na zadek…“
Aniž by musel říct další slovo, oba dva ho pustili a utíkali ke schodům. Běželi a zastavili se v náhodném patře.
„Bille! Tome!“
Otočili se a uviděli Gustava s Georgem, jak vykukují z hotelového pokoje.
„Oh ne… vím, kam tohle vede.“ Zaúpěl Bill.
Pomalu couvnul a vrazil do Toma.
„Zůstaň blízko,“ řekl. „Nemůžeme se rozdělit.“
„Samozřejmě že ne, krásko,“ řekl podivný, hebký hlas, který rozhodně nebyl Toma.
Bill ztuhl, když viděl, jak se Tom pere s Georgem, který ho držel v náručí. Pak se otočil a byl tváří v tvář hlavnímu zpěvákovi z Cinema Bizarre.
„Já to VĚDĚL!“ ječel Bill, odstrčil ho. „Jdi ode mě, chlape! Jen proto, že jsme oba dva Němci a zpíváme a máme anime vlasy, neznamená, že jsme spřízněné duše!“
Odtáhl Toma od Georga a pochodoval směrem k východu.
„Neeeeeeee!“ rozkřikl se, když se otevřely další dveře a do už takhle zaplněné chodby vpadli všichni členové Fall Out Boy.
Běžel druhým směrem, jen aby vběhl do náručí Bushidovi.
„Pusť. MĚ, ty pošahanej stalkere!“ křičel Bill, snažil se dostat z rapperova pevného sevření.
„Jsi překrásný, Bille. Miluju tě. Dívám se na všechny vaše koncerty. Jsem na všech večírcích kde ty. Nestačí ti to?“
„Je to trochu… víc než dost… PŘESTAŇ!“ odstrčil Bushidovy ruce, které mu zajely do vlasů.
Opravdu se mu ulevilo, když se najednou zjevila Tomova pěst a srovnala ho k zemi. Dvojčata se znovu rozeběhla, ale byli opravdu rychle obklopováni. Bill se na Toma vyděšeně podíval. Zvedl deštník a začal s ním mlátit rozpustilého Peteho Wentze.
„Budeme ušukaní k smrti,“ řekl Tom a v jeho hlase nebyla ani známka humoru.
Bill přikývl. Budou si muset rychle vybrat.
„Když si budu muset opravdu vybrat, tak si vezmu…“ řekl Bill, rozpačitě švihnul deštníkem po přibližujícím se Jostovi.
„…tu holku z Cinema Bizarre,“ dokončil Tom.
„NE, Tome. Je to KLUK, ty idiote!“
„Kurva! Proč vy zpěváci musíte trvat na… oh to je fuk! Fajn, tak já si beru Georga s Gustavem. Oh pojď, Bille, nedívej se na mě tak. Nemůžeme si tu moc vybírat. Alespoň je známe! Pojď! Dělej! Zbytek je na nás stejně moc starý!“
Ti dva zatlačili svoje kamarády ze skupiny do pokoje a zavřeli dveře.
„Looooovesongs they kiiiiill meeee, they kiiiill meeee…“ Ozval se z druhé strany teskný hlas.
„Oh bože. DRŽ HUBU!“ štěknul Tom.
Dvojčata se statečně otočila ke svým dvěma cílům, ale byli překvapeni, když viděli, jak se pokoj rozmazal ještě dřív, než udělali další krok. Jejich okolí se točilo rychleji než kdy předtím a dvojčata se chytla za hlavy bolestí. Jen když si pomysleli, že už to dál nezvládnou, točení přestalo a všechno zčernalo…
autor: Maddy
překlad: LilKatie
betaread: J. :o)
tak mpreg … 😀 nikdy jsem s tím nic nečetla
Já se u téhle povídky opravdu skvěle bavím 😀 Jak už jsem psala, tak se mi zdá čím dál lepší 😀 Díl od dílu se směju víc a víc! 😀
Mpreg prostě miluju a proto mě potěšilo, že se objevil i v téhle povídce! Bylo to naprosto kouzelné, když Bill vyšiloval, že je tlustý! 😀 Všechno jiné je v pohodě, ale jak je tlustý, tak to je konec! 😀 Potom jeho zděšení, že musí rodit 😀 😀 Oh bože, bylo to povedené! 😀
A nebo když se okolo kluků začalo "rojit" plno chlapů a oni si museli vybrat s kým se vlastně vyspí 😀 Tomova věta: "Budeme ušukaní k smrti", to prostě zabila 😀 😀 No kdyby tam byly holky, tak by mu to určitě nevadilo 😀 😉
Mockrát děkuji za překlad 🙂
Super dil 😀 Scena s porodem byla fakt vtipna, hlavne teda, jak Billa nezajimalo nic krome toho, ze je tlusty 😀
Ježiši! Právě jsem sjela všechny díly a musim říct, že je to absolutně SUPER 😀 !! Všechny naše známé úchylárny shrnuté v jednom! Paráda! 😀 Jen tak dále! 🙂 😀