And the winner is… 22.

Ahojte 🙂 Další dílek je na světě ^^ Tentokrát následuje vánoční atmosféra spojená s dárky >:D Ale teď už hurá do čtení 🙂
Vaše Iveth Biersack~

„Ne, Tomi… Tome, tak to není, je to jenom můj kamarád a… chtěl mě dostat ven a… trochu rozveselit,“ sklopil Bill hlavu a cítil, jak se mu do očí derou akorát slzy.

„Tome, proč mu tohle děláš? On by tě v životě nepodvedl. Ano, to v tom klubu byla chyba, ale nic tak vážného se nestalo, ne?“ zkusil to blonďák trochu zachránit a věřil, že by to Tomově tvrdohlavosti a sebezahleděnosti mohlo dojít.

„Já vím, ale… ale jak mám vědět, že to neudělá znovu?! Jak mám věřit tomu, že…“ nestihl dopovědět, protože Bill se mu zavěsil kolem krku a políbil ho.

„Lásko, prosím,“ šeptl zoufale Bill a pohladil ho po tváři. V jeho očích se zračilo zoufalství, smutek a láska. Čistý cit, který prostě nemohl skončit. „Prosím,“ zkoušel to pořád. Nemohl ho přeci jen tak ztratit.

Jakmile Bill pochopil, že je všechno v rámci možností dobré, zavěsil se Tomovi šťastně kolem krku, že ho málem povalil.
„Miluju tě, Tomi… miluju, a tak to zůstane, rozumíš?“ šeptal pořád dokola a odmítal se ho pustit.

Ryan pochopil, že tady už není potřeba a odešel. Ani jeden z hrdliček si toho ale nevšiml.

„Tohle už mi nikdy… nikdy nedělej, jasný?!“ zvýšil trochu hlas Tom a zadíval se Billovi do očí. Už jenom z jeho pohledu bylo jasné, že by ho to nikdy v budoucnu už ani nenapadlo.

Měsíce plynuly a přišla zima. Mezi Billem a Tomem se všechno už dávno urovnalo a byli spolu zase šťastní.

Zrovna byli v Rakousku na dovolené na horách. V jednom ze super hotelů. Vrátili se ze sjezdovky, oba vysmátí a zmrzlí.

„Viděls tu holku, jak chtěla zamachrovat a rozplácla se na zemi? Bože, dal bych všechno, jenom abych to mohl vidět znova,“ smál se Tom a vyčerpaně ze sebe sundával bundu a všechno ostatní.

„Jo to mi povídej,“ zasmál se černovlásek a taktéž ze sebe sundával svršky.

„Dáme si teplou sprchu, ne?“ usmál se už svlečený Tom a protáhl se.

„Miláčku, jdi první, já pudu po tobě, hm?“ mrkl na něj černovlásek a rozvalil se na posteli.

„Dobře, zlato.“ Tom se zavřel v koupelně a pustil na sebe proud horké vody. Jsou tu druhý den a je to tady všechno perfektní. Fitko, bazén, sauna, mají obrovské apartmá a jenom pro sebe. Všichni z personálu jsou diskrétní a chovají se mile. Prostě super relax, který za to stojí. Oba potřebovali na nějakou dobu vypnout od všelijakých akcí a koncertů. A že to začínalo lézt na nervy.

Bill se natáhl na posteli, zapnul televizi a natáhl se pro svůj notebook. Zapnul net a najel na e-mail. Plno rozvášněných e-mailů od fanynek, nebo naopak těch, kteří ho neměli moc rádi. Rozhodl se udělat několik úprav na svých webovkách a napsat nějaké novinky. Jakože je na horách a podobné blbosti, které když si fanoušci přečtou, vznikají z toho nejrůznější témata, nová fóra a podobně. Bill to nechápal, ale miloval to. Miloval svůj nový, nádherný život, který nebyl ani jeden den dopředu předvídatelný. A to se mu zamlouvalo. Už od začátku byl nadšený, že mu to vyšlo. A do toho všeho měl lásku, o kterou stál a kterou bude hájit až do smrti.

Z myšlenek ho vytrhlo až zvonění. Několikrát zamrkal na monitor, aby se probral, a pak až mu došlo, že mu na skypu volá Andy. Usmál se a hovor přijal.

„Ahoj Andy, jak se máš?!“ zajímal se hned a usmál se do kamery.

„Jo, mám se dobře a co vy tam vy dvě hrdličky?“ vyplázl na něj blonďák jazyk a zasmál se.

„Fajn, díky za optání,“ usmál se Bill, a pak si něčeho všiml na Andyho obličeji.

„Ty jeden… ty máš novej piercing a nic mi neřekneš?“ zasmál se a poslal mu výhružného smajlíka. Ten se jenom zasmál.

„Řekl bych ti to, ale neptal ses,“ popíchl Andy a olízl si svou novou hračku v podobě kroužku ve rtu, stejně jako měl Bill. Dál si povídali a rozebírali nejrůznější věci, až přišel Tom. Ještě pokecali a pak Bill hovor ukončil, jelikož se šel vysprchovat. A navíc měl pro Toma překvapení. Vzal svou tašku a zamkl se v koupelně.

Když vyšel z koupelny, měl na sobě černou minisukýnku s podvazky, vysoké podpatky a na hlavě černá kočičí ouška.

„Tak co, ujmeš se kocourka?“ zavrněl mu u ucha, když k němu seděl Tom zády. Ten sebou leknutím trhnul a hned na něm zamrzl pohledem.

„Billi, co to…“ nedostal ze sebe víc, protože ho Bill umlčel prstem a následně polibkem.

„Dneska… to nech na mně, ano? Malý Billi si chce hrát,“ šeptl mu do ouška a usmál se. Tiše zamňoukal, a to Toma totálně odrovnalo. Potom už si začal hrát. Odněkud vyčaroval černá, plyšová pouta a ve vteřině byl Tom připoutaný k čelu postele.

„Hmmm, tohle se mi líbí,“ zavrněl už vzrušený Tom a přivřel oči, když ucítil Billovy rty na podbřišku. Zaklonil hlavu a i jeho sebemenší dotek vnímal, jako kdyby se ho někdo dotýkal rozžhavenou kovovou tyčí. To pokračovalo dál, než se Bill dostal tam, kam potřeboval.

Usmál se, a hned se ujal teď už slušně naběhlého Tomova údu. Ten tiše zanaříkal a stiskl spoutané ruce v pěsti.

„Billi,“ zavzdychal tiše a podíval se na něj. Neměl to dělat. Zacukalo v něm a motýlci v břiše se rozlétli po miliónech jako splašení.

Černovlásek ho zatím zkušeně zpracovával jazykem a občas i rukou si pomáhal. Přeci jenom Toma obdařila příroda malinko víc. Hrál si s ním a přiváděl tak Toma do extáze neprobádaných výšin. Když ale bylo na čase, Bill se rozhodl, že ho potrápí, a přestal. Jak očekával, od Toma se dočkal nesouhlasného zamručení a zamračeného pohledu. Jenom se nad tím ale pousmál a sedl si přes něj obkročmo.

„Co bys chtěl teď, hm?“ zavrněl tiše černovlásek a lehce se na Tomovi pohupoval. Ten už nevěděl, kam s očima a s myšlenkami. V hlavě měl minimálně hurikán a nemohl se uklidnit.

„Chci tebe!“ vydechl nakonec, a to už na něj Bill skutečně dosedl naplno a oba zasténali. Nekonečná extáze se rozlila do obou těl a ani jeden nevnímali nic jiného, než dech a doteky toho druhého.

Skončilo to pro oba dřív, než by si přáli, ale Bill byl na sebe hrdý. A Tom spokojený, a to bylo hlavní.

Černovlásek Toma odpoutal od postele a pouta uložil do šuplíku. Nechtělo se mu nic, tak na sebe jenom natáhl trenky a přitulil se k mrtvole vedle sebe.

O tři dny později už byli na cestě domů. Bill se až divil, jak se těšil na to, až zapadne do rytmu všedních dní. Ne že by mu to vyloženě chybělo, ale těšil se zase na pódium před jásající dav.

Přijeli k Billovi domů a tam je všichni nadšeně vítali. Andy si vyslechl několik výčitek od Billa ohledně piercingu, ale nakonec se tomu stejně jenom zasmáli. Poseděli na společně večeři, a nakonec z toho všeho vzešlo, že Tom zůstane přes noc. Byl jim nehorázně vděčný a to už ho Bill táhl do pokoje, kde zamkl a objal ho.

„Tak ještě dneska spolu,“ usmál se Bill a políbil ho. Byl nehorázně šťastný, že ještě dnes s ním může být. Hezky v klidu a bez veřejnosti. Dali si oba sprchu a už jenom leželi v posteli, koukali na televizi a tulili se k sobě.

„Miláčku, za chvilku sou Vánoce,“ pronesl jenom tak do větru Tom a podíval se na černovlasého andílka vedle sebe. Ten na něj jenom upřel zkoumavý pohled. „No… chtěl jsem se zeptat, jestli není něco, co by sis přál. Cokoliv,“ pohladil ho po havraních vlasech a usmál se.

„Tomi, já nic nepotřebuju, když mám tebe,“ usmál se černovlásek a podepřel si hlavu rukou.

„Vážně nic? No tak už něco vymyslím,“ povalil Billa pod sebe a políbil ho. Jeho chichotání mu přišlo v tuhle chvíli snad ještě roztomilejší než kdy jindy. Znovu ho objal a nechal ho, aby se uvelebil na jeho hrudi a spokojeně oddychoval, dokud neusnul. Sledoval ho tak dlouho, dokud neusnul sám.

Uplynulo několik dní a nastaly vánoční svátky. Rozhodlo se, že se Vánoce budou slavit u Billa doma. Tak se taky stalo. Zrovna Andreas se Simone dotáhli stromek a začalo se zdobit. Kupodivu tři chlapi, a zvládli to. Simone jim za to dala ochutnat první várku cukroví.

„Povedlo se nám to!“ zajásal Bill, když se natahoval pro perníček, aby ochutnal zas po roce jeho nejoblíbenější jídlo.

„Jo, to povedlo,“ usmál se spokojeně Tom a přitulil Billa k sobě. Seděli pod stromkem na zemi oba se santovskými čepičkami a užívali si klid a mír Vánoc. Andy pomáhal Simone s něčím v kuchyni, tak měli minutku pro sebe.

„Jsem tak šťastný, že jsi tu se mnou,“ usmál se černovlásek a vtiskl Tomovi lehký polibek.

„To já taky, lásko,“ oplatil Tom polibek, a pak následovala další lavina cukroví a jiných vánočních dobrot. Následovalo rozdávání dárků a slzy štěstí i radosti.

autor: Iveth Biersack