Forced 7.

Bill věděl, že by měl být víc vyděšený, ale zjistil, že není, protože na to mu bylo moc dobře. Gustav ho odvedl do luxusně zařízené ubytovny s tlustým plyšovým kobercem, elegantními závěsy, kde všechno působilo velmi útulně. Nechal tam Billa, jenž se cítil velmi špinavě navzdory faktu, že byl čistý, protože se sprchoval. Po chvíli, kdy jen vstřebával všechno kolem sebe, vešla dovnitř manželka pána domu a bez většího zájmu vysvlékla Billa ze šatů. Vyčesala mu vlasy s větší péčí, než jakou Bill zažil od té doby, co tady byl, a pak nesouhlasně pomlaskávala nad jejich suchostí.

Vetřela do nich trochu teplého olejíčku a nechala vsáknout, zatímco došla pro pleťovou vodu. Vyčistila Billovu tvář a on cítil, jak ho póry pálí stejně jako naposledy, když si s Andym dělali domácí bahenní masky jako buzny, kterými také byli. Pak mu pečlivě nanesla na tvář make-up. Byl tmavší než ten, jaký používal normálně. Pak vetřela do jeho pokožky esenciální olej a nechala ho vsáknout. Odvedla jej do široké vany a opatrně mu vymyla olejíček z vlasů a dávala pozor na to, aby mu nerozmazala obličej.

Nalila tekuté mýdlo na žínku a vymyla mu z pokožky všechny zbytky oleje. Nařídila mu zůstat ve vodě, dokud se nevrátí s tím správným oblečením. Bill byl zvědavý, jak jí bylo ohledně toho, že její manžel spával nejen se ženami, ale očividně i s muži. Chtěl vědět, jestli je i ona otrokyně jako on sám. Dřív, než se stihl zahloubat do této zápletky, byla zpátky s několika plyšovými ručníky. Pokynula mu, aby vylezl z vany a vytáhla zátku, pak mu začala sušit vlasy a nařídila utřít si tělo.

„Postarám se o to, aby tvůj mistr pro tebe dostal nějaký pořádný šampon a kondicionér,“ řekla, když to dokončila. Billovy kadeře znovu nabyly svou hedvábnost, jakou mívaly venku. Tvrdé mýdlo, co bývalo ve sprchách, na nich zanechalo vážné škody.

Pořád byl zmatený, ale nebránil se jí. Když vzala jemný bílý oděv zhotovený z dírkované krajky, který víc odhaloval, než zakrýval, Bill zaváhal.

„Jsi nachystán, jdu pro Gustava,“ řekla a odešla dřív, než Bill mohl odpovědět. Od chvíle, kdy sem přijel, se poprvé cítil sám sebou, čistý s upravenými vlasy, make-upem na tváři a pokožkou pečlivě hydratovanou. Musí si s Tomem popovídat o tělovém mléku a zjistit, jestli je to privilegium, které si bude muset zasloužit, anebo na to prostě jenom zapomněl. Seděl na kraji postele a věděl, že i když by měl, tak není tak vystrašený. Cítil se příliš dobře, a to jej znepokojovalo.

„Věděl jsem, že to na tobě bude vypadat ohromně,“ řekl Gustav, když se vynořil ze stínů a Bill okamžitě vyskočil na nohy a klesnul do kleku. „Teď není třeba dodržovat nějaké formality,“ řekl Gustav a vytáhl Billa na nohy. Bill pořád stydlivě klopil pohled a Gustav se usmál, byl dobře vycvičený. Tady to nebude žádný boj.

„Takže nejsi ten, kdo se líbá,“ řekl Gustav. „Je to v pohodě, většina začíná takhle, budeš se líbat, je jedno, jestli dnes, nebo za několik let, teď se všichni líbají.“ Bill se cítil, jako by plakal, tohle bylo děsivější než první noc s Tomem, když mu nevysvětlil, o co jde. Gustav se odtáhl a Bill na moment pocítil úlevu. „Lehni si tváří dolů a roztáhni nohy.“ Bill na chvíli slepě zíral s otevřenou pusou. „Bylo nám doteď příjemně, neznič to teď porušováním příkazů.“

„Je něco přivázané moc těsně?“ zeptal se Gustav u Billovy hlavy.

„Hodný kluk,“ řekl Gustav a jeho ruka sklouzla z Billových vlasů dolů na jeho záda. Teď odpočívala na spodní části jeho zad, jenom kousek nad křivkou zadku. „Teď můžeme začít. Otevři ústa.“ Bill tak udělal, očekávajíc roubík nebo něco podobného, co by umlčelo všechny zvuky, ale namísto toho cítil kov tlačící na jeho rty, držící jeho ústa otevřená, zuby schované a jazyk zatlačený dolů. Měl to utažené za hlavou a zjistil, že už po chvilce slintá, což bylo naprosto ponižující.

Ucítil kolem svého krku sklouznout další hedvábný provaz, který pak Gustav opatrně zapletl do jeho vlasů a zatáhl dost na to, aby mohl trhnout s Billovou hlavou zpátky. Nebyl tady žádný tlak na jeho hrdlo nebo vlasy, dokud měl hlavu dole. Ucítil Gustavovy ruce jemně tahat za látku, a knoflíky povolily, odhalujíc tak jeho trup hedvábnému prostěradlu pod ním. Bylo studené a Bill zalapal po dechu šokem z toho, když se o něj jeho pták otřel; byl napůl tvrdý, aniž by si to uvědomil. Cítil Gustavovu ruku na svém zadku a zakňučel.

„Neřekl jsem, že můžeš vydat jakýkoli zvuk,“ pokáral ho Gustav a Bill pochopil, když se snažil uvolnit a znovu se poutům přizpůsobit. Gustavovy prsty se tentokrát vrátily dopředu a hladily Billovy bradavky, Bill se zoufale snažil zůstat zticha. Bez možnosti zavřít ústa Bill pokládal svou úlohu za téměř nesplnitelnou. Bill si tak zasloužil plesknutí od Gustava pokaždé, když vydal i ten nejmenší zvuk. Plesknutí nevydávalo žádný zvuk, jen pokaždé krátce štíplo a získalo si tak Billovu pozornost, a také pozornost jeho ptáka.

Bill ucítil, jak něco bolestivě přiskříplo jeho bradavku, a přál si vědět, co to bylo. Gustavovy ruce putovaly dolů jeho tělem, takže to už nemohly být prsty, co tlačily jeho bradavky. Ucítil na kůži kov a uvědomil si, že Gustav stříhal látku, aby se mohl dostat k jeho pokožce.

„Tak, můžeme se teď podívat, kolik plácnutí promění tenhle krásný bílý zadek na rudý?“ řekl Gustav. Nebyla to otázka, na kterou by Bill měl povoleno odpovědět. Gustav vrátil ruku zpátky na Billův zadek s ostrým plácavým zvukem, bylo silnější než ty původní, a Bill nedokázal zadržet výkřik, který mu unikl. „Teď, Bille, snaž se více kontrolovat.“ Bill cítil, jak v něm roste nenávist k tomuto muži, tak krutému, i když nic neudělal.

Kdo byl tenhle muž, aby mu zničil život jenom kvůli svým vlastním sadistickým choutkám? Co mu dává právo na to vzít Billa pryč od všeho, co znal a na čem mu záleželo? Proč tomu měl Bill vyhovět tak ochotně, když měl na výběr mezi smrtí a tím být svázán, bičován, znásilňován a mučen? Poddal se bez boje, protože to vypadalo, že je to všechno, co může dělat, a teď se za to nenáviděl. Nenáviděl to, že je nechal hrát si s ním tuhle hloupou hru. Vztek byl tak velký, že zastínil bolest z pokračujícího plácání, a našel sílu na to, aby nevykřikl a dal tomuhle muži odpověď, po které tak očividně toužil.

Tahle pozice pro něj byla tak omezující, že nemohl dělat nic jiného, než své touze odolat.

„Další, co teď budeme dělat, je otestování tvé kontroly dýchání,“ řekl Gustav a přesunul se od citlivé pokožky k Billově hlavě. Bill měl sotva čas pochopit, co tím myslel, dřív než se Gustav přesunul před něj a nastavil jeho otevřenou pusu do ideální pozice. Chvilku na to se tvrdý úd tlačil přes jeho rty dolů hrdlem. I v těch nejbrutálnějších momentech Tom nikdy neprovozoval tak hluboký *deep throating, aby to Billa bolelo.

Gustavův pták sklouznul dolů Billovým hrdlem a Bill okamžitě cítil, jak se jeho svaly stáhly kolem vetřelce, a pokusil se polknout, ale nemohl. Vyhrkly mu slzy do očí, nemohl se nadechnout a bylo mu na omdlení, jak se jeho zásoby kyslíku menšily. Nemohl to vykašlat pryč. Gustav si očividně neužíval jenom bezmocnost situace, ale i tlak, který mu Billovo hrdlo poskytovalo. Vytáhl se ven, dávaje tak Billovi na okamžik možnost se nadechnout, ale jenom na okamžik, hned na to ho vrazil zpátky dovnitř a pokračoval v dušení Billa.

Otevřel oči až potom, co si byl jistý, že se mu do nich nedostane žádné sperma, a bylo mu do breku. Podíval se dolů na své bradavky. Butterfly clips* je držely zmáčknuty a vysvětlovaly bolest.

O chvilku později něco horkého a bolestivého zasáhlo jeho zadek, který byl pořád citlivý z předchozího bití. Nemohl se ubránit překvapení a bolestně vykřikl pořád s otevřenou pusou.

„Otevři,“ Gustav přikázal a Bill spolknul všechny myšlenky na protest a odpor, které vypluly během posledních pár minut. Kov zapadl na místo a vosk začal šplíchat podél páteře. Každý kousek vosku vysušoval pokožku napnutou pod ním. Když byl spokojen s tím, že Billova záda byla celá pokryta voskem, přesunul se na ruce. Bill pochopil, že hydratant mu nebyl dopřán pro jeho pohodlí, ale proto, aby tresty byly mnohem bolestivější. To taky vysvětlovalo, proč je Tom nepoužíval. Vypadalo to, že Toma mrzí, že musí Billovi ubližovat.

Bill vydal jenom několik tichounkých zvuků a Gustav jej pokaždé udeřil. Po nějaké době vypadal spokojeně a odložil krvavě rudou svíčku bokem. Uvolnil Billovy končetiny a přikázal mu vstát. Bill tak udělal, i když mu vlastní nohy připadaly jako želatina. Gustav stlačil nenápadný knoflík ve stěně a panel se otočil, odhalujíc ty samé okovy, jaké na něj Tom použil jenom jednou. Gustav do nich připnul jeho ruce nad hlavu a připnul i nohy pořád roztáhnuté, ale byly dostatečně daleko od stěny, takže Gustav měl přístup z obou stran.

Gustav vzal vědro vody a náhle ledově studená voda oblila Billa, který překvapeně vypísknul, bolest způsobovaná voskem ze svíček se jenom znásobila tím, že vosk tuhl o dost rychleji. Spíše než aby to mělo uklidňující efekt na jeho zadek, jenom ho to více podráždilo. Po chvíli cítil kožený bič šlehnout o svou pokožku a přemýšlel, co udělal špatně. Bylo to pravděpodobně to vypísknutí, ale údery dál dopadaly na jeho záda, ramena, zadek a nohy.

Bill ukázal citlivou pokožku a cítil tři další bodavé údery. Zakňoural a rákoska pleskla přes jeho zadek, připomínajíc mu, že jeho mlčení bylo vyžadováno. Ještě tři další, a až pak mu bylo povoleno položit nohu na zem. Nebýt chladného kamene na podlaze, modřiny by se nestáhly.

„Co nabízíš, abych udeřil místo ní?“ řekl Gustav, a pak jemně přešel tenkou štíhlou rákoskou přes Billova ptáka a koule, které oboje reagovaly na bolest a na stimulaci tak, jak to Bill nesnášel. „Tady?“ Bill znovu zavrtěl hlavou, doufajíc, že ho tam Gustav nešlehne. „Hmmm…“ Udeřil rákoskou dolů přes Billův žaludek, a zvuk, který Bill vydal, mu ujel bez toho, aby jej dokázal zadržet. Gustav jej obešel a švihnul hůlkou několikrát přes jeho zadek. „Zvedni levou nohu a mlč.“

„V tom případě je nejvyšší čas rozšířit tvé znalosti,“ řekl Gustav a natřel tu věc lubrikantem, pak přešel dozadu a roztáhl Billovi nohy dál od sebe. „Tahle krásná malá dírka je jediné místo, kterému nechci ublížit, tak tě musím poprosit, aby ses pro mě uvolnil, Bille.“ Bill se snažil nejvíc, jak mohl, protože si nemyslel, že by mohl snést ještě více bolesti. „To je hodný kluk.“ Gustavův prst jemně otestoval dírku, zda je namazaná, a namazal jej předtím, než protlačil prst přes neodporující kroužek svalů, které Billa chránily.

Zatlačil na Billovu prostatu, což jej uvolnilo ještě víc, a další dva prsty následovaly téměř po sobě. Pak ucítil ten tupý předmět v Gustavově ruce, jak do něj bez nějakého většího odporu vklouznul díky prstům. Mělo to perfektní délku, konec mu tlačil na prostatu přesně, jak potřeboval, a Bill sklonil hlavu, ale pořád držel rákosku mezi zuby. „Chtěl bys vědět, co to dělá?“ zeptal se Gustav a Bill ne moc nadšeně přikývl, byl si jistý, že to je test. Pokud ta věc bude vibrovat, bude v prdeli a bude potrestán za to, že se udělal moc brzy.

Dělalo to něco horšího; prošel jím náhlý výboj elektřiny. Tahle věc mu dávala rány zevnitř. Celé jeho tělo bylo napnuté a snažilo se zadržet hračku uvnitř raději, než ji vytlačit ven. Rákoska mu vyklouzla ze zubů a vykřikl bolestí.

„Ještě nejsi dostatečně dobře vytrénován,“ vytáhnul hračku z napnutých svalů; bolelo to i navzdory Billově úlevě.

original