Forced 7.

autor: Starling011
Špeciálne poďakovanie by som chcela dať môjmu dobrému kamarátovi Yamimu za pomoc s niektorými výrazmi, napriek jeho nie moc veľkému nadšeniu nad danou témou 😀
Sloužit pánovi domu


Bill věděl, že by měl být víc vyděšený, ale zjistil, že není, protože na to mu bylo moc dobře. Gustav ho odvedl do luxusně zařízené ubytovny s tlustým plyšovým kobercem, elegantními závěsy, kde všechno působilo velmi útulně. Nechal tam Billa, jenž se cítil velmi špinavě navzdory faktu, že byl čistý, protože se sprchoval. Po chvíli, kdy jen vstřebával všechno kolem sebe, vešla dovnitř manželka pána domu a bez většího zájmu vysvlékla Billa ze šatů. Vyčesala mu vlasy s větší péčí, než jakou Bill zažil od té doby, co tady byl, a pak nesouhlasně pomlaskávala nad jejich suchostí.

Vetřela do nich trochu teplého olejíčku a nechala vsáknout, zatímco došla pro pleťovou vodu. Vyčistila Billovu tvář a on cítil, jak ho póry pálí stejně jako naposledy, když si s Andym dělali domácí bahenní masky jako buzny, kterými také byli. Pak mu pečlivě nanesla na tvář make-up. Byl tmavší než ten, jaký používal normálně. Pak vetřela do jeho pokožky esenciální olej a nechala ho vsáknout. Odvedla jej do široké vany a opatrně mu vymyla olejíček z vlasů a dávala pozor na to, aby mu nerozmazala obličej.

Nalila tekuté mýdlo na žínku a vymyla mu z pokožky všechny zbytky oleje. Nařídila mu zůstat ve vodě, dokud se nevrátí s tím správným oblečením. Bill byl zvědavý, jak jí bylo ohledně toho, že její manžel spával nejen se ženami, ale očividně i s muži. Chtěl vědět, jestli je i ona otrokyně jako on sám. Dřív, než se stihl zahloubat do této zápletky, byla zpátky s několika plyšovými ručníky. Pokynula mu, aby vylezl z vany a vytáhla zátku, pak mu začala sušit vlasy a nařídila utřít si tělo.

Vyfénovala mu vlasy do perfektně rovného a stylového účesu. Vetřela mu do vlasů trochu nesmývatelného kondicionéru.

„Postarám se o to, aby tvůj mistr pro tebe dostal nějaký pořádný šampon a kondicionér,“ řekla, když to dokončila. Billovy kadeře znovu nabyly svou hedvábnost, jakou mívaly venku. Tvrdé mýdlo, co bývalo ve sprchách, na nich zanechalo vážné škody.

„Díky, paní,“ řekl Bill s respektem a opravdovým vděkem.
„Neoslovuj mě titulem, Bille; tituly jsou pro Gustava a každého dalšího krutého pána nebo paní v tomhle domě. Jsem jenom obyčejný pěšák, ukradený z mé vlastní rodiny a života, když jsem byla velmi mladá jako ty,“ řekla a dále mu vmasírovávala kondicionér do vlasů. „Mám jenom lepší postavení díky mým schopnostem se přizpůsobit a potěšit.“


„Jak vám mám tedy říkat?“ zeptal se Bill, překvapený, že to cítí takhle. Byl ještě více překvapen jejím přiznáním, ale rozhodl se dál neptat, aby nenarazil na něco bolestivého.
„Pro teď nijak,“ řekla a vytáhla ruce z jeho vlasů. Pak vzala bílou neprůhlednou láhev, nechala otevřené víčko a nalila si potřebné množství do dlaně. Vůně růží mu znovu narazila do nosu a paní mu to začala vtírat to pokožky. Tělové mléko, uvědomil si, když jeho kůže pod krémem zjemněla. Vtírala mu to do pokožky, hydratujíc každý kousek kůže od podpaždí přes rýhu mezi půlkami až po kůži mezi prsty na nohách.

Pořád byl zmatený, ale nebránil se jí. Když vzala jemný bílý oděv zhotovený z dírkované krajky, který víc odhaloval, než zakrýval, Bill zaváhal.

„Tohle se od tebe očekává, že budeš mít na sobě. Prosím, nedělej to těžší, než už to je,“ řekla a Bill se otočil a vklouzl rukama do té krajkované věci. Přetáhla mu to přes ramena, a pak ho k sobě otočila tváří a zapnula tmavě hnědé knoflíky. Bylo jich pouze pět a držely tu trapnou věc pohromadě velice jemně. Objímalo to Billovo tělo a zdůrazňovalo bradavky, malou dírku v jeho bříšku, neexistující bouli v jeho rozkroku; Bill si uvědomil, že to bude více svůdné, když bude tvrdý, a taktéž mu to zvýrazňovalo jeho úzký pas a dlouhé nohy, které vypadaly díky střihu ještě delší.

„Jsi nachystán, jdu pro Gustava,“ řekla a odešla dřív, než Bill mohl odpovědět. Od chvíle, kdy sem přijel, se poprvé cítil sám sebou, čistý s upravenými vlasy, make-upem na tváři a pokožkou pečlivě hydratovanou. Musí si s Tomem popovídat o tělovém mléku a zjistit, jestli je to privilegium, které si bude muset zasloužit, anebo na to prostě jenom zapomněl. Seděl na kraji postele a věděl, že i když by měl, tak není tak vystrašený. Cítil se příliš dobře, a to jej znepokojovalo.

Taky zjistil, že mu chybí Tom. Jenom zřídka strávili nějaký čas odděleně, a když už, tak byl tak utahaný, že to neřešil, nebo spal a snil o tom, že když se s ním Tom miluje, je lepší, než když ho znásilňuje, nebo o domově s jeho rodinou, přáteli a samozřejmě o Andym.

„Věděl jsem, že to na tobě bude vypadat ohromně,“ řekl Gustav, když se vynořil ze stínů a Bill okamžitě vyskočil na nohy a klesnul do kleku. „Teď není třeba dodržovat nějaké formality,“ řekl Gustav a vytáhl Billa na nohy. Bill pořád stydlivě klopil pohled a Gustav se usmál, byl dobře vycvičený. Tady to nebude žádný boj.

Šťouchnul Billa zpátky na postel a překryl jeho tělo tím svým. Kluk vypískl pod takovou nečekanou vahou. Bylo pro něj snazší odpustit si a necítit žádnou vinu vůči Andymu, když jej Tom dal do řetězů, byla tam jasná hranice mezi znásilněním a milováním. Bill neměl na výběr. Jestli Gustav chtěl tuto hranici smazat, Bill si nebyl jistý, zda bude schopný se srovnat s tím, že by se to mělo stát dnes. Gustavovy rty zatlačily proti jeho a Bill se odvrátil, takže vlhké mlaskavé polibky dopadly na jeho líce a čelist, ne na rty. Až doteď si dokázal své polibky uchránit pro sebe, rozhodl se nenechat nikoho, aby to porušil.

„Takže nejsi ten, kdo se líbá,“ řekl Gustav. „Je to v pohodě, většina začíná takhle, budeš se líbat, je jedno, jestli dnes, nebo za několik let, teď se všichni líbají.“ Bill se cítil, jako by plakal, tohle bylo děsivější než první noc s Tomem, když mu nevysvětlil, o co jde. Gustav se odtáhl a Bill na moment pocítil úlevu. „Lehni si tváří dolů a roztáhni nohy.“ Bill na chvíli slepě zíral s otevřenou pusou. „Bylo nám doteď příjemně, neznič to teď porušováním příkazů.“

„Promiňte, pane,“ odpověděl Bill vyveden z míry a udělal, jak mu bylo přikázáno. Po chvíli cítil, jak se hedvábná pouta obtočila kolem jednoho kotníku a podíval se dolů, Gustav ho připevnil k jednomu rohu postele, efektivně tahajíc tuhle nohu dolů. Bill s ní nemohl hýbat, když se mu fialové pouto vysmálo a utáhlo se kolem jeho kotníku vždy, když se pohnul. Gustav udělal to samé s druhou nohou, držíc jeho nohy od sebe. Přesunul se a důkladně svázal Billovy ruce stejnou stahující technikou. Pak natáhl jemnou hedvábnou stuhu přes Billovy oči, zakrývajíc tak nádherně vyzdobený pokoj.

„Je něco přivázané moc těsně?“ zeptal se Gustav u Billovy hlavy.

„Ne, pane,“ odpověděl Bill. Kdyby o tom nevěděl, ani by necítil, že je svázaný.
„Jsem si jistý, že ti Tom vysvětlil pravidla. Jak mě máš oslovovat?“ zeptal se Gustav, putujíc prstem kolem čelisti.
„Pán nebo Mistr,“ odpověděl Bill.
„Co musíš vždy udělat, když chceš dýchat, odpovědět, nebo se udělat?“ zeptal se Gustav pořád medovým hlasem.
„Vyprosit si povolení pane,“ odpověděl Bill.
„A…“ Gustavova putující ruka jej teď tlapkala po hlavě, jako kdyby byl nějaký pes. Bill zkonstatoval, že to byl divně příjemný pocit, Tom dělal to samé, když relaxovali.
„A poděkovat vám za to, že jste byl milý, dal mi to privilegium potěšit vás, a za poskytnutí potěšení anebo potrestání, podle toho, jak si myslíte, že si zasloužím,“ odpověděl Bill. Tom ho taky nechal recitovat pravidla předtím, než přešli k té nepříjemné části tréninku. Obvykle to dělal, když Billa uspokojoval, aby zvýšil pochopení a zapamatování na maximum.

„Hodný kluk,“ řekl Gustav a jeho ruka sklouzla z Billových vlasů dolů na jeho záda. Teď odpočívala na spodní části jeho zad, jenom kousek nad křivkou zadku. „Teď můžeme začít. Otevři ústa.“ Bill tak udělal, očekávajíc roubík nebo něco podobného, co by umlčelo všechny zvuky, ale namísto toho cítil kov tlačící na jeho rty, držící jeho ústa otevřená, zuby schované a jazyk zatlačený dolů. Měl to utažené za hlavou a zjistil, že už po chvilce slintá, což bylo naprosto ponižující.

Ucítil kolem svého krku sklouznout další hedvábný provaz, který pak Gustav opatrně zapletl do jeho vlasů a zatáhl dost na to, aby mohl trhnout s Billovou hlavou zpátky. Nebyl tady žádný tlak na jeho hrdlo nebo vlasy, dokud měl hlavu dole. Ucítil Gustavovy ruce jemně tahat za látku, a knoflíky povolily, odhalujíc tak jeho trup hedvábnému prostěradlu pod ním. Bylo studené a Bill zalapal po dechu šokem z toho, když se o něj jeho pták otřel; byl napůl tvrdý, aniž by si to uvědomil. Cítil Gustavovu ruku na svém zadku a zakňučel.

„Neřekl jsem, že můžeš vydat jakýkoli zvuk,“ pokáral ho Gustav a Bill pochopil, když se snažil uvolnit a znovu se poutům přizpůsobit. Gustavovy prsty se tentokrát vrátily dopředu a hladily Billovy bradavky, Bill se zoufale snažil zůstat zticha. Bez možnosti zavřít ústa Bill pokládal svou úlohu za téměř nesplnitelnou. Bill si tak zasloužil plesknutí od Gustava pokaždé, když vydal i ten nejmenší zvuk. Plesknutí nevydávalo žádný zvuk, jen pokaždé krátce štíplo a získalo si tak Billovu pozornost, a také pozornost jeho ptáka.

Bill ucítil, jak něco bolestivě přiskříplo jeho bradavku, a přál si vědět, co to bylo. Gustavovy ruce putovaly dolů jeho tělem, takže to už nemohly být prsty, co tlačily jeho bradavky. Ucítil na kůži kov a uvědomil si, že Gustav stříhal látku, aby se mohl dostat k jeho pokožce.

„Jsi tak nádherný,“ řekl, putujíc prstem přes Billova jemně prohnutá záda, přes jeho zadek a dolů k zadní straně kolena. Bill se zachvěl, ale zadržel povzdech, který tento letmý dotek způsobil.

„Tak, můžeme se teď podívat, kolik plácnutí promění tenhle krásný bílý zadek na rudý?“ řekl Gustav. Nebyla to otázka, na kterou by Bill měl povoleno odpovědět. Gustav vrátil ruku zpátky na Billův zadek s ostrým plácavým zvukem, bylo silnější než ty původní, a Bill nedokázal zadržet výkřik, který mu unikl. „Teď, Bille, snaž se více kontrolovat.“ Bill cítil, jak v něm roste nenávist k tomuto muži, tak krutému, i když nic neudělal.

Kdo byl tenhle muž, aby mu zničil život jenom kvůli svým vlastním sadistickým choutkám? Co mu dává právo na to vzít Billa pryč od všeho, co znal a na čem mu záleželo? Proč tomu měl Bill vyhovět tak ochotně, když měl na výběr mezi smrtí a tím být svázán, bičován, znásilňován a mučen? Poddal se bez boje, protože to vypadalo, že je to všechno, co může dělat, a teď se za to nenáviděl. Nenáviděl to, že je nechal hrát si s ním tuhle hloupou hru. Vztek byl tak velký, že zastínil bolest z pokračujícího plácání, a našel sílu na to, aby nevykřikl a dal tomuhle muži odpověď, po které tak očividně toužil.

Tahle pozice pro něj byla tak omezující, že nemohl dělat nic jiného, než své touze odolat.

„Krásný a rudý,“ řekl Gustav, zatímco třel své ruce o podrážděnou pokožku. Bill zadusil tiché zakňourání, které chtělo vyjít ven, pokožka byla citlivá; Andy se ho takhle dotýkal víc než jednou. Obklopily ho vzpomínky a začal tvrdnout navzdory hedvábnému prostěradlu pod ním. Bylo jedno, jak moc se teď snažil, nebylo tady nic, co mohl dělat, kromě přijmutí všeho nabízeného.

„Další, co teď budeme dělat, je otestování tvé kontroly dýchání,“ řekl Gustav a přesunul se od citlivé pokožky k Billově hlavě. Bill měl sotva čas pochopit, co tím myslel, dřív než se Gustav přesunul před něj a nastavil jeho otevřenou pusu do ideální pozice. Chvilku na to se tvrdý úd tlačil přes jeho rty dolů hrdlem. I v těch nejbrutálnějších momentech Tom nikdy neprovozoval tak hluboký *deep throating, aby to Billa bolelo.

Gustavův pták sklouznul dolů Billovým hrdlem a Bill okamžitě cítil, jak se jeho svaly stáhly kolem vetřelce, a pokusil se polknout, ale nemohl. Vyhrkly mu slzy do očí, nemohl se nadechnout a bylo mu na omdlení, jak se jeho zásoby kyslíku menšily. Nemohl to vykašlat pryč. Gustav si očividně neužíval jenom bezmocnost situace, ale i tlak, který mu Billovo hrdlo poskytovalo. Vytáhl se ven, dávaje tak Billovi na okamžik možnost se nadechnout, ale jenom na okamžik, hned na to ho vrazil zpátky dovnitř a pokračoval v dušení Billa.

Klouzání dovnitř a ven Billovým hrdlem, a pozastavení se uvnitř, pak vytáhnutí dovolující Billovi jeden nádech a pak znovu. Bill doufal, že konec přijde rychle, ale tak rychle, jak by si Bill přál, nepřišel. Gustav strhnul pásku z jeho očí a Bill je okamžitě zavřel kvůli světlu, byl vděčný, když ucítil něco teplého a vlhkého stříknout do jeho tváře. Gustav se mu udělal na tvář a částečně na hrudník. Teplý prst přešel tím, co měl na tváři, a otřel mu to o jazyk, Bill se téměř pozvracel z toho, jak nechutně se najednou cítil.

Otevřel oči až potom, co si byl jistý, že se mu do nich nedostane žádné sperma, a bylo mu do breku. Podíval se dolů na své bradavky. Butterfly clips* je držely zmáčknuty a vysvětlovaly bolest.

„Jsi dobrý malý otrůček a ta perlička v jazyku je neskutečná,“ řekl Gustav s prstem pořád uvnitř Billovy pusy a cvrnknul do piercingu. „Rád bych viděl, co dokážeš, kdybys chtěl, ale já mám radši tohle, takže možná někdy příště.“ Pak se ztratil Billovi z dohledu a Bill nemohl otočit hlavou kvůli vázání na krku. Mohl jenom poslouchat a doufat v osvícení.

O chvilku později něco horkého a bolestivého zasáhlo jeho zadek, který byl pořád citlivý z předchozího bití. Nemohl se ubránit překvapení a bolestně vykřikl pořád s otevřenou pusou.

„Vosk ze svíček může být víc bolestivý, než si mnoho lidí uvědomuje,“ řekl Gustav a plácnul druhou půlku kvůli zvuku. Bill si přál, aby mohl zatnout zuby, ale spokojil se s tím, že pevně zavřel oči a zatnul se. Další dávka dopadla na jeho půlku a Bill zadržel výkřik tím, že se soustředil na dýchání.
Voskové šplíchance se přesunuly z jeho zadku po pár dalších a jenom jednom plesknutí. Bill sledoval stopu bolesti postupující nahoru podél páteře, která si udělala malou okliku přes tetování na boku.
„Co to znamená?“ zeptal se Gustav a osvobodil mu ústa.
„Je to něco, co někdo mně blízký obvykle říkal, pane,“ Bill se sotva nadechnul, když ho sprška vosku zasáhla. Znovu zatnul zuby. Andy jako obvykle vtipkoval, když si to dal zvěčnit, že by zůstal navždy v pokoji 483. Bill si to dal udělat v němčině a Andy v angličtině. Nikdy se to nezopakovalo, ale Bill toho nelitoval.

„Otevři,“ Gustav přikázal a Bill spolknul všechny myšlenky na protest a odpor, které vypluly během posledních pár minut. Kov zapadl na místo a vosk začal šplíchat podél páteře. Každý kousek vosku vysušoval pokožku napnutou pod ním. Když byl spokojen s tím, že Billova záda byla celá pokryta voskem, přesunul se na ruce. Bill pochopil, že hydratant mu nebyl dopřán pro jeho pohodlí, ale proto, aby tresty byly mnohem bolestivější. To taky vysvětlovalo, proč je Tom nepoužíval. Vypadalo to, že Toma mrzí, že musí Billovi ubližovat.

Bill vydal jenom několik tichounkých zvuků a Gustav jej pokaždé udeřil. Po nějaké době vypadal spokojeně a odložil krvavě rudou svíčku bokem. Uvolnil Billovy končetiny a přikázal mu vstát. Bill tak udělal, i když mu vlastní nohy připadaly jako želatina. Gustav stlačil nenápadný knoflík ve stěně a panel se otočil, odhalujíc ty samé okovy, jaké na něj Tom použil jenom jednou. Gustav do nich připnul jeho ruce nad hlavu a připnul i nohy pořád roztáhnuté, ale byly dostatečně daleko od stěny, takže Gustav měl přístup z obou stran.

Gustav vzal vědro vody a náhle ledově studená voda oblila Billa, který překvapeně vypísknul, bolest způsobovaná voskem ze svíček se jenom znásobila tím, že vosk tuhl o dost rychleji. Spíše než aby to mělo uklidňující efekt na jeho zadek, jenom ho to více podráždilo. Po chvíli cítil kožený bič šlehnout o svou pokožku a přemýšlel, co udělal špatně. Bylo to pravděpodobně to vypísknutí, ale údery dál dopadaly na jeho záda, ramena, zadek a nohy.

„Zvedni levou nohu,“ nařídil Gustav. Bill poslechl a ucítil úder rákosky přes jeho šlapku. Okamžitě položil pálící nohu na zem. „Řekl jsem, že můžeš položit nohu? Zvednout.“

Bill ukázal citlivou pokožku a cítil tři další bodavé údery. Zakňoural a rákoska pleskla přes jeho zadek, připomínajíc mu, že jeho mlčení bylo vyžadováno. Ještě tři další, a až pak mu bylo povoleno položit nohu na zem. Nebýt chladného kamene na podlaze, modřiny by se nestáhly.

„Druhá noha.“ Když Bill zavrtěl hlavou, Gustav ho obešel a podíval se mu přímo do tváře. „Zvedni pravou nohu, teď.“ Bill znovu zavrtěl hlavou a ucítil na líci facku. „Co ti dává právo mě neuposlechnout?“ Tohle byla otázka a on chtěl odpověď, tak znovu uvolnil Billovi ústa.
„Prosím, ne moji nohu, pane,“ řekl Bill, dívajíc se dolů.

„Co nabízíš, abych udeřil místo ní?“ řekl Gustav, a pak jemně přešel tenkou štíhlou rákoskou přes Billova ptáka a koule, které oboje reagovaly na bolest a na stimulaci tak, jak to Bill nesnášel. „Tady?“ Bill znovu zavrtěl hlavou, doufajíc, že ho tam Gustav nešlehne. „Hmmm…“ Udeřil rákoskou dolů přes Billův žaludek, a zvuk, který Bill vydal, mu ujel bez toho, aby jej dokázal zadržet. Gustav jej obešel a švihnul hůlkou několikrát přes jeho zadek. „Zvedni levou nohu a mlč.“

Bill neřekl nic, jenom se odevzdal svému osudu, když zvedal již zneužitou nohu. Po deseti šlehnutích Gustav dopřál stejného zacházení i pravé noze. Když byl spokojen, vložil rákosku Billovi mezi zuby a řekl mu, aby ji držel. Pak vzal něco, co Bill neviděl. „Máš tušení, co je to?“ zeptal se Gustav, držíc něco, co vypadalo jako skleněný anální kolík, ale pořád to bylo nějak jiné a Bill neměl tušení. Zavrtěl hlavou.

„V tom případě je nejvyšší čas rozšířit tvé znalosti,“ řekl Gustav a natřel tu věc lubrikantem, pak přešel dozadu a roztáhl Billovi nohy dál od sebe. „Tahle krásná malá dírka je jediné místo, kterému nechci ublížit, tak tě musím poprosit, aby ses pro mě uvolnil, Bille.“ Bill se snažil nejvíc, jak mohl, protože si nemyslel, že by mohl snést ještě více bolesti. „To je hodný kluk.“ Gustavův prst jemně otestoval dírku, zda je namazaná, a namazal jej předtím, než protlačil prst přes neodporující kroužek svalů, které Billa chránily.

Zatlačil na Billovu prostatu, což jej uvolnilo ještě víc, a další dva prsty následovaly téměř po sobě. Pak ucítil ten tupý předmět v Gustavově ruce, jak do něj bez nějakého většího odporu vklouznul díky prstům. Mělo to perfektní délku, konec mu tlačil na prostatu přesně, jak potřeboval, a Bill sklonil hlavu, ale pořád držel rákosku mezi zuby. „Chtěl bys vědět, co to dělá?“ zeptal se Gustav a Bill ne moc nadšeně přikývl, byl si jistý, že to je test. Pokud ta věc bude vibrovat, bude v prdeli a bude potrestán za to, že se udělal moc brzy.

Dělalo to něco horšího; prošel jím náhlý výboj elektřiny. Tahle věc mu dávala rány zevnitř. Celé jeho tělo bylo napnuté a snažilo se zadržet hračku uvnitř raději, než ji vytlačit ven. Rákoska mu vyklouzla ze zubů a vykřikl bolestí.

„Škoda, myslel jsem, že sneseš víc než nejslabší stupeň,“ řekl Gustav a šoky okamžitě přestaly. Gustav jej obešel a zvedl rákosku. Šlehnul s ní dvakrát, ale tentokrát přes svorky na jeho bradavkách, raději než přes zadek.
„Připraven to zkusit znovu?“ zeptal se Gustav a vrátil rákosku zpátky do Billových úst. Bill pochyboval, že jeho odpověď by něco znamenala, tak zůstal zticha a snažil se držet. Výboje se vrátily, ale Bill se tvrdě zakousl do rákosky, když se jeho spodní část těla, která už nebyla pod jeho kontrolou, pokusila tomu vyhnout. Gustav nespokojeně syknul a vypnul to.

„Ještě nejsi dostatečně dobře vytrénován,“ vytáhnul hračku z napnutých svalů; bolelo to i navzdory Billově úlevě.

Doufal, že nikdy nebude natolik dobře vycvičen, aby vydržel tohle mučení. „Uvolni se,“ řekl Gustav a jemně přejel prstem přes zneužitou dírku. Bill se snažil nejvíc, jak uměl, a ucítil ne prst, ale něco studeného vklouznout do svého zadku. Led, uvědomil si, když se svaly ochladily a zrelaxovaly, když bolest ustoupila. „Ne moc otroků tohle dokáže snést, jsem překvapený, že sis vedl tak dobře, jak sis vedl.“

*Deep throating – pro ty, co nevědí, je to technika kouření, při které je potlačen veškerý dávící reflex, takže penis může vklouznout hlouběji; doslovně „hluboké hrdlo“
*Butterfly clips – jsou to speciální spony na bradavky,když se na ně něco zavěsí, tak tisknou víc
autor: Starling011
překlad: Psycho
betaread: Kira & Janule

original

14 thoughts on “Forced 7.

  1. Musím říct, že tehle díl byl obvzlášť krutý a Gustav by si zasloužil napřed vykastrování a pak pomalou a bolestivou smrt. Je mi Billa opravdu líto, že musí takhle trpět a doufám, že s Tomem najdou nějaké řešení, aby z toho domu hrůzy utekli 🙂

  2. Gustave, to si ze me delas srandu ze ano??!! Proc takhle Billa, vlastne i Toma mucis? Coz to nechape,s ze proste Tom Billa miluje? a boli ho, kdzy mu ublizujes? a to nemluvim tom, jak to musi bolet 😀 :/
    Doufam, ze ti nekdo udela to same .. :/

  3. Doufala jsem, ze Gustav nebude na Billa prilis kruty, ale i pres to se mi ten dil libil. Super 🙂 Snad se Bill co nejdrive vrati k Tomovi.

  4. Ty kráso 😀 celkem hukot. Gustav je nechutnej… Zajímalo by mě, co by dělal on, kdyby mu dávali šoky do zadku 😀 to je fakt zvláštní, jak jsou někteří lidí zvrhlí… je to moc pěkně napsané 🙂 ty Billovy myšlenkové pochody jsou super.

  5. no dpč O_o odkážte niekto autorke že ju asi milujem xDD tento diel som zhltla bez jediného odlepenia očí od obrazovky, miestami som až zabúdala dýchať, zatiaľ je to ten najväčší skvost aký som kedy čítala xD uh, je to tak úžasne zvrhlé!! xD hrozne sa teším na ďalší diel, dúfam že týmto Gustav neskončil :3 aj keď je neskutočne vtipné keď si predstavím že by bol Gustav niečoho takého fakt schopný xD

  6. [8]:Oooooooch, žena! 😀 ty si normálne môj človek!!! :D:D:D ja ešte, keď som to len čítala, tak pozerám  na to…. ty vole! 😀 konečne sex, ktorý ma baví!! 😀

  7. [9]: presne xD ja som si dokonca musela robiť krátke prestávky aby som sa vôbec nadýchla xD čítala som to ešte včera v noci ale koment som bola schopná napísať až dnes, lebo keď som sa o to včera pokúsila tak sa mi triasli ruky xDD

  8. Wow… to je síla… 😀 Je to něco úplně jinýho, než normálně čtu, ale líbí se mi to, musím přiznat. 😀

  9. Tenhle díl se mi vůbec nelíbil 🙁 Takové mučení Billa, to není nic pro mě! U Toma se to dá ještě nějak vydržet, i když trpím celý čas s Billem, ale na Tomovi jde aspoň vidět, že to dělá nerad a je mu to líto. Kdežto Gustav se v tom naprosto vyžívá a ke konci se mi chtělo za Billa i brečet. Gustav je opravdu nehorázný zvrhlík a vůbec se mi nelíbí, že takovéhle věci zkouší na Billovi. Jakoby si toho už tak nezažil hodně. Jestli mám být i v dalším díle Gustav, tak opravdu nevím, jak to přežiju. Už dneska se mi při spoustě věcí dělalo zle, nemohla jsem uvěřit vlastním očím a chtěla jsem Gustavovi udělat něco opravdu hrozného!
    Strašně se těším, až se Bill vrátí k sobě na pokoj..za Tomem. Doufám, že tohle je poprvé a naposled, co si Gustav Billa zavolal. Prostě se mi nelíbí, že si Gustav může dělat co chce.
    Opravdu jsem z tohoto dílu hodně smutná, děsím se, co přijde příště ale i tak mockrát děkuji za překlad! Já jen doufám, že se to bude všechno už jenom lepšit!

  10. Natala,normalne mam chut za tebou dojst a nakopat ti rit >_<" Gustav mi osukal Billa .. Jakto?! Jak si to mohla dopustit ._. V dalsom diely si to pekne vynahradis

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics