autor: Wind & Lady in Black
Bill
Večer je tady. Zrovna dodělávám poslední úpravy na svém levém oku, když se ozve zvonění. Tom. To je to první, co mi bleskne hlavou. Musím si pospíšit. Zrovna vybíhám ze dveří svého pokoje, když uslyším od vchodových dveří svého „milovaného“ bratra.
„Čau. Co tu chceš?“
„Jdu pro Billa.“ Je to Tom. Už jsem u schodů, když zaslechnu něco, co mě vždycky hodně mrzí.
„Pro toho buzeranta? Seš snad taky teplej? Buzeranti. To je tak nechutný.“ Bratr to vždycky říká tak opovržlivě. Nedivím se, že se se mnou už potom nikdo nebavil. Tak to abych se vrátil do pokoje a zase se odlíčil. S Tomem už nejspíš nikam nepůjdu. Když totiž kdokoli pozná moji „úžasnou“ rodinu, nechce se mnou mít raději nic společnýho.
Pomalu se otáčím, když se ozve:
„Bille! Tak jdeš?“ Co? Tom se mnou chce jít i přesto, jak je k němu můj bratříček milý? Vážně? Moje mizerná nálada se najednou otočí o sto osmdesát stupňů a já seběhnu schody jako kulový blesk.
„Tak jsem tady. Můžeme?“ Pořád je ve mně malá dušička, ale Tom mé obavy rozežene další větou.
„To se ví. Klub už nás čeká, baby.“ Pak se ještě otočí na bratra, který postává opodál ve dveřích do chodby, a znechuceně se šklebí,
„Jo a mimochodem. Kluk ti ho vyhoní líp než holka, protože ho má taky a ví, co se může jinýmu klukovi líbit.“ Seb si znechuceně odfrkne, ale Tom to už nevnímá a táhne mě ven.
Tom
Nevím proč, ale měl jsem nutkavou potřebu si Billa chránit. Moment…
si? No, Tome. Něco se s tebou opravdu děje. Ale když jsem viděl jeho bratra, jak se na něj dívá… měl jsem vztek! Ten malej harant ani neví, co má doma za poklad. Bill je snad to nejhodnější stvoření, jaký znám. Nezaslouží si takový jednání. Ach jo. Zase jsem nějak naměkko. Jenže u Billa to jinak nejde. Když se na něj podívám, cítím se zvláštně. Tak jsem se ještě nikdy necítil. Bolí mě břicho a svírá se mi žaludek. Ale ne nepříjemně. Je to docela příjemné svírání. Přirovnal bych to k lítání na mráčku, i když to je prakticky nemožné. Žádný člověk nemůže jen tak bez ničeho porušovat zákon gravitace. Co to je?
Bill
Zanedlouho jsme došli až do místního klubu. Ještě nikdy jsem tady nebyl a necítím se zrovna ve své kůži. Mám strach. Nevím, co mám očekávat, ale poslušně následuju Toma k jednomu z boxů. Je zastrčený v rohu. Takové nenápadné místečko.
„Co si dáš?“ Tom si ani nesedl a už se mě ptal. Nejistě jsem si skousl ret,
„No… co bys mi doporučil?“ S alkoholem nemám zrovna bohaté zkušenosti a nevím, co se tady nabízí. Občas si doma dám víno nebo s Danem jednou za uherák vodku s džusem, ale jinak nic.
„No… můžu ti doporučit Red-Bull s vodkou. Je to dobrý. Taky to piju.“
„Tak třeba to.“ Může to být dobrý, a pokud to pije i Tom… určitě nepije nějaký dryáky.
„Tak tady na mě počkej. Donesu to. Nikam mi neutíkej.“ Mile se na mě přitom usmál a mě zahřálo u srdce. Nemusí se bát, že bych mu někam zmizel. To je to poslední, co by mě v tuhle chvíli napadlo.
Tom
Odešel jsem k baru pro dvě vodky s Red-Bullem a jednu neperlivou vodu. Ta je pro Billa. Nemusel mi to ani říkat, abych poznal, že nejspíš moc pít neumí. Bude lepší, když to i spláchne vodou. Nebude na šrot tak rychle, pokud vůbec bude. I když… mohl by. Když je někdo pod parou, obvykle je povolnější… haha. Konečně se vrátilo moje staré zlé já. Sílí úplněk. Ne, že by na tom záležely moje proměny, to ne… ale s rostoucím měsícem rostou i zvířecí pudy. Pozítří je úplněk. Možná… bych se ten den raději neměl s Billem vidět. Ale už i dneska je to poněkud riskantní. Kdyby došlo na něco víc, neuhlídám se. David to věděl. Proto se se mnou vsadil. Věděl, že budu mít problémy s ovládáním a nejspíš se ani neovládnu, a on vyhraje. To nesmím dopustit. Dneska se nic nesmí stát. Ale když já bych tak chtěl… Ne. Žádný takový. V zájmu zachování nadpozemského tvora se dneska nic nesmí stát, rozumíš mi, Tome? Nic!
Vrátil jsem se k Billovi a položil před něj jeho lahev s vodou, skleničku s vodkou a plechovku s Red-Bullem. Oba jsme si nalili.
Bill
Ten drink nechutnal špatně. Naopak. Bylo to moc dobrý. Ani nevím jak, ale po nějaké době se přede mnou objevila další a další a další sklenička. A u Toma zrovna tak. Nevím, jestli to chodil kupovat Tom. Nevšiml jsem si, že by tak často vstával, ale neřešil jsem to. Jediné co vím je, že mám najednou tak lehkou hlavu, tak trochu se mi točí svět a zkrátka mám nějak podezřele dobrou náladu.
„Ale já si nedělám legraci… hele, Bille… on to vážně udělal!“ smál se Tom a já se musel smát taky. I na něm bylo poznat, že je v náladě. Ale nejspíš ne tolik jako já. Zaujatě jsem sledoval jeho plné pohybující se rty. Zničehonic jsem dostal neodolatelnou chuť ho políbit. Celým tělem se mi rozlévala nutkavá potřeba cítit jeho rty na svých. A pak se všechno stalo tak rychle…
Tom
Tak dobře jsem se s Billem bavil, že jsem ani nepostřehnul, že nám na stole přibývají skleničky. Došlo mi to až ve chvíli, kdy se Bill začal chovat mírně přiopile. Jenže, co si budeme povídat, taky jsem byl dost v náladě. Nejspíš jsme probírali naprostý hovadiny, ale stejně nás to nutilo se smát. Najednou se Bill zasekl a očividně vůbec nevnímal, co mu říkám.
„Ehm… Bille?“
Než jsem se nadál, další příval slov byl zastaven sladkými malinovými rty. Cítil jsem nesmělé polibky s nádechem naléhavosti. Nevím, jestli to dávat za vinu alkoholu nebo čemu, ale v další chvíli jsme se už vášnivě líbali a já si Billa přitáhl k sobě blíž. Líbání se brzy zvrtlo na souboj jazyků o nadvládu, což udělalo naše spojení rtů ještě naléhavějším a vášnivějším.
David
Těm chytřejším z vás určitě hned došlo, že zvyšující se množství skleniček na jejich stole je moje zásluha. Věděl jsem, kam má Tom namířeno, a tak mě nenapadlo nic lepšího, než jít s ním a pomoct mu prohrát sázku. Vím, že čím je měsíc větší a blíž k úplňku, tím hůř se ovládá. Je to tím, že Tom je čistokrevný vlk. Já ne. Moje babička byla člověk, takže na mě má zvětšování měsíce menší vliv.
Teď si sedím na druhý straně sálu a pozoruju scenérii. Bill na Tomovi vysloveně visí a Tom mu oplácí vášnivé polibky. Zanedlouho se určitě oba seberou a pokusí se svou touhu, podpořenou alkoholem, ukojit v jedné ze záchodových kabinek. Znám Toma. Tohle už udělal mockrát. Jen s tím rozdílem, že tamty oběti klidně mohl po použití zrecyklovat.
autor: Wind & Lady in Black
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 2
Tak na začátku dílu jsem byla šťastná, že ty ´sentimentální sliny´ na Toma ještě působí a že má potřebu si Billa chránit a myslel si, že je Bill báječný a jeho bratr ani neví, jaký poklad má. Já sama jsem nemohla uvěřit vlastním oči, že si čtu něco takhle krásného. Tak nějak jsem doufala, že to bude všechno už jenom lepší a lepší..ale konec dílu mě opět překvapil 😀
Nejen, že se mi nelíbí, že je Bill tak opilý 😀 Ale taky se mi nelíbí to, že bude brzy úplněk a Tomovy touhy sílí. Mám strach, že teď, když je i on sám trošku přiopilejší, tak mu bude všechno jedno..s Billem se vyspí a apk ho zabije. Achjo, dalšího dílu se skutečně děsím!
A co ten David jako? 😀 Já jsem si nějak naivně myslela, že on je ten hodný..ale ten blbeček se přitom snaží jenom vyhrát sázku nad Tomem 😀 😀
No jsem opravdu zvědavá! 😀 Děkuji za další díl! 🙂
[1]: Neboj, David ještě dostane šanci dokázat, že není zak úplně zlý. Hold má lehce rozpolcenou osobnost, to se vlkům stává, podívej se na Toma 😀
Prej zrecyklovat kde na to chodite? povídkaje moc hezka,taky jsem ji přečetla najednou.Honem další dílek.
Och, tak krásne to začalo a teraz David… dúfam, že Billove čaro je silnejšie než vlčie pudy pred splnom. Tom o Billovi premýšľa strašne krásne.Ale aj David v poslednej vete pripúšťa, že Bill asi nebude na recykláciu 😀
Super kapitola. Ešte si prosím.
Ten zacatek byl uzasny, Tom to s tim honenim uplne zabil 😀 Mela jsem z nej radost, ta jeho potreba chranit si Billa.. <3 Tohle jeho dobre ja se mi libi vic. Uplne jsem se u toho musela usmivat, fakt to je napsane krasne 🙂 Uz me to ani moc neprekvapilo, Tom celkem dost mekne. Je ocividne zamilovany 😀 ^^
Ted mam obavy, co se bude dit, snad Tom neprohraje sazku, ale hlavne doufam, ze neublizi Billovi. Nelibi se mi, ze jsou tak v nalade, ale myslim, ze Bill se s Tomem jen tak nevyspi, jenze nevim, co Tom. Ale ten David, to je fakt zmetek jako 😀
Jsem zvedava na dalsi dil. Dekuju za uzasnou kapitolu :3