autor: Doris & Lauinka
„Byla bych velice ráda, kdybys mu dával hodiny náboženství.“ Usmála se Tomova matka a mrkla na Toma. Musela to říct takhle. Kdyby to řekla napřed Tomovi, nikdy by na to nepřistoupil. Teď už neměl na výběr.
„Ach tak…“ vydechl Bill a podíval se na Toma propalujícího svou matku. Přišlo mu to k smíchu. „Moc rád.“ Kývl nakonec s úsměvem a Simone si radostně poposkočila na židli. Zato Tom v celém tomhle úžasném plánu viděl jen jednu dobrou věc… čas strávený s Billem.
Jen co se Tomovi podařilo přestat dusit, koukl se jak na matku, tak i na Billa, který se usmíval. Zaraženě zkřížil ruce na prsou a propaloval oba pohledem. Moc se mu vidina čtení z Bible opravdu nelíbila, ale kdyby mu to předčítal Bill, možná by to nějak mohl přežít.
„To myslíš opravdu vážně?“ Zamračil se na matku, která dojídala dezert.
„Ano, Tome, myslím, že by ses měl trochu zklidnit, a navíc čekám, až si někdy domů konečně dovedeš nějakou pořádnou dívku. Zatím jsem se dočkala jen tvých povedených kamarádů a dívek, co sis tajně vodil domů.“ Opětovala mu hluboký pohled. Bill taktně mlčel a hleděl si svého pohárku, kde ještě bylo trochu zmrzliny a dojídal ji.
„To neznamená, že ze mě musíš hned udělat svatýho.“ Zabručel a Bill se na něj tázavě zadíval.
„Myslím, Tome, že by ti to mohlo rozšířit rozhled.“ Řekl nakonec Bill, když dojedl svoji zmrzlinu. Vlastně ani nevěděl, jestli je rád nebo ne. Na jednu stranu mu bylo jasné, že to odmítnout nemůže, to by mu opat pěkně vynadal, a na druhou stranu by možná raději i chtěl. Když si vzpomněl na incident na zahradě, ještě teď se červenal. Tom ještě něco chtěl namítnout, ale matka jej zpražila pohledem a on věděl, že hádat se s ní nemá vlastně cenu. Stejně by vyhrála.
„A začneme hned zítra. Všechno je domluvené s opatem, Bille, každé úterý a čtvrtek. Možná by bylo vhodné nějak odpoledne, dejme tomu kolem druhé? Hodilo by se ti to?“
„Jistě, madam.“ Přikývl na souhlas a podíval se na Toma, který lžičkou jen tak bezděčně rýpal do zmrzliny, která byla už skoro rozpuštěná. Nakonec se Bill zvedl od židle.
„Nezlobte se, ale už budu muset jít, jsem docela unavený, a ještě bych si rád dal dohromady nějaké papíry a knihy na ten zítřek.“ Usmál se omluvně a podíval se na Toma, stále seděl na místě.
„Jistě, zítra s tebou počítám. Nashledanou a dobrou noc.“
„Dobrou noc a ještě jednou mockrát děkuji za večeři.“
S těmi slovy se Bill vrátil zpátky do kláštera a rovnou do pokoje, kde si jen dal rychlou sprchu a zalezl si pod peřinu. Jeho myšlenky se bouřily snad ještě víc, než doposud. Ale nakonec to snad nemohlo být tak hrozné. Je to jen pár lekcí z náboženství. To jistě zvládne. Ovšem pokud se na něj bude Tom tvářit tak, jako na svoji matku, tak to asi nezvládne.
Ráno mu připadalo, že spal snad jen hodinu. Nebyl unavený, ale tak rychle to uteklo a on byl vzrušený nervozitou. Věděl, co má za povinnosti, ale nyní k nim přibyla jedna nová, o které si nebyl úplně jistý, že ji zvládne.
„Takže Bille… jaká byla večeře?“ Zeptal se Benedikt po snídani, předtím než mu Bill utekl za svými povinnostmi.
„Oh, moc dobrá, otče. Bylo to příjemné posezení.“ Kývnul hlavou a nervózně stiskl růženec v kapse.
„No věřím, že prosbě paní Simone vyhovíš.“ Usmál se opat a Bill okamžitě kývnul na souhlas. Přece by si tu teď nerozházel dobré vztahy. Jistě všechno, co udělá, bude důležité k tomu, aby se stal knězem.
„Takže Tom bude dostávat hodiny náboženství?“ Zeptal se Matouš, zatímco s Billem kropili záhonky.
„No ano. Dnes přijde na první hodinu.“ Přikývl Bill. Nachytal sám sebe, jak se něžně pousmál. Matouš si ho chvíli prohlížel. Napadlo ho několik otázek, ale nepoložil ani jedinou.
„Bille… ani jsi mi neřekl… proč se chceš stát knězem?“ Zeptal se alespoň na jednu. Vrtalo mu to hlavou, jelikož se mu zdálo, že Bill zápolí sám se sebou. Chvíli bylo ticho.
„Chci to už pár let. Moji rodiče budou hrdí a já chci sloužit Bohu. Tomu jsem se oddal.“ Hlesnul Bill. Matouše napadlo se zeptat, jestli by se náhodou nechtěl raději oddávat i Tomovi, ale neřekl nic.
„Jistě. Určitě budou. Ale musíš na to být hrdý i ty sám.“ Dodal jen tak jakoby mimo řeč a pokračoval v práci. Bill nechápal, kam tím mířil, nebo co mu tím naznačoval.
Odpoledne seděl Bill v knihovně, kde se měli s Tomem sejít. Bylo to nejlepší místo pro nějaké vyučování. Ohlédl se přes rameno, když se otevřely dveře a skoro se rozesmál, když viděl Toma nafouknutého jako balon.
„Ahoj Tome.“ Usmál se na něj. Nemohl popřít, že měl radost z Tomova nenadšeného výrazu. Trochu popíchnutí by nikomu uškodit nemělo.
„Hmmm ahoj.“ Zabručel Tom a ztěžka dosedl do křesla naproti Billovi. Polily ho mrákoty, když viděl tlustou Bibli na stole a několik papírů. Zřejmě s Billovými poznámkami.
„Je to vážně nutný? Nemůžeme třeba jen řešit normální téma a ty bys pak řekl, že jsme to všechno probrali a byli bysme spokojený?“ Zkusil to se zamračeným výrazem Tom. Bill se jen usmál a chytil ho za ruku s povzbudivým výrazem.
„Ne, to by nešlo. Není to tak zlé. Náhodou je to i docela zajímavé.“ Usmál se a pustil ho.
„Hmm to bude určitě zajímavý.“ Zamručel a vzdychnutím dal najevo, že tedy můžou začít. Ač velice neochotně.
„Ale no tak.“ Usmál se Bill a přitáhl si knihy více k sobě. „Takže jsi úplný začátečník, nebo alespoň něco víš?“ Koukal na něj Bill, a Tom pokrčil rameny. „Vím, jak se dělají děti a i prakticky.“ Zasmál se Tom a zkřížil ruce na prsou. „Ale o tom mi asi moc nepovíš.“ Bill se zasmál a trochu se začervenal. „Myslím, že o tom mluvit nebudeme, to se netýká náboženství.“
„Jak to, že ne? Nějak se děti narodit musí, přeci ne všichni to chytí z větru jako Marie.“ Tom argumentoval, rozhodně to nebude mít Bill tak jednoduché.
„Tome… To byl dar, ne nějaká nemoc z větru.“ Zamračil se trochu, nelíbil se mu jeho přístup. Ale doufal, že se mu to povede zlomit. Tom se smál.
„Když je dítě tak veliký dar, proč jsou plné dětské domovy a proč tolik ženských chodí na interrupci?“ Tom se na něj díval a bylo na Billovi vidět, jak jej dostává více a více do rozpaků.
„Tome, ne každý umí ten dar přijmout.“ Odpověděl rychle a otevřel knihu, aby nemuseli o tomhle tématu už dál mluvit. Opravdu tohle bylo pro Billa těžké.
„Dobře, už mlčím. Evidentně je tohle dost spekulativní a ty moc spekulovat nechceš.“ Tom jej sledoval, jak Bill pátrá v knize, ale když se na knihu zadíval pozorněji, musel se začít smát. Jak bylo vidno, Bill z tohoto rozhovoru byl tak vedle, že si ani nevšiml, že má knížku vzhůru nohama.
„Omlouvám se.“ Řekl Tom tiše a snažil se srazit s Billovým pohledem, ale marně.
„V pořádku.“ Konečně zvedl pohled i Bill. „Takže o stvoření světa něco víš? Kromě teda věcí, co se týkají soulože?“ Tom se zasmál.
„Byla jednou jedna Eva, kterou přestalo bavit si to dělat rukou, tak jí Bůh seslal Adama, který její rozkoše a touhy prostě měl ukojit.“ Smál se Tom. Bill si povzdechl a protočil očima. „Velice osobité chápání takového velikého začátku.“ Usmál se trochu. „Ale Adam byl stvořen jako první.“
„Mmm fakt? No jo… takže se nudil Adam a Bůh mu seslal Evu.“ Smál se Tom.
„Tome, oni nebyli jako ty!“ Vyjel už zostra Bill a prohrábl si vlasy. Tohle bylo šílené, už toho kluka měl docela dost. Tom se trochu začervenal a pokrčil rameny. „Přeci Bůh hlásal: miluj bližního svého, nebo ne? Proč by jinak Evu seslal?“
„On ji ale neseslal, on ji vytvořil z Adamova žebra.“ Tom se začal smát na celé kolo.
„Tak to jí pak už nepotřeboval, když mu chybělo žebro, dosáhl si na svůj úd sám.“ Bill si těžce povzdechl a hlavu položil na stůl a na chvíli zavřel oči.
„Tome, prosím. Můžeš toho na chvíli nechat?“ Hodil na Toma bezmocný výraz a s prosíkem v očích se díval do těch jeho.
Tomovi od smíchu tekly slzy. Nebyl schopný se přestat smát. Nakonec to nebylo tak hrozné, jak čekal. Bylo to celkem zábavné.
„Promiň, promiň. Už mlčím.“ Vydechl zhluboka Tom a otřel si oči. Bill na něj chvíli nedůvěřivě hleděl, než hlavu zase zvedl.
„Tak jo…“ Vzdychl. Už ani nevěděl, kde přesně skončili. Takhle chaoticky nic nepřednášel.
„Snaž se to trochu chápat, Tome. Nevsouvej do toho svoje touhy.“ Zaprosil a otočil stránku v knize, kde se vyprávělo o potopě světa.
autor: Doris & Lauinka
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 10
Ach, ano! Dámy, to je geniální! ^^ Je to mnohem lepší, než jsem si vůbec mohla představit!
No sice už jsme to předtím jednou četla, a komentovala tak i tak to udělám znovu :D,Dovedu si totálně Toma představit, jak si z toho dělá srandu, protože to jak kdybych viděla sebe 😀
Těším se na další hodiny 😀
Tak v tomhle díle, bych Toma vážně už pleskla…jedna dvě srandičky dobře, ale tohle bylo vyloženě rozmazlené chování! Vzpamatuj se Tome, nebo de ti brzo stane, že tě nebude moct Bill ani vystát 😀 :P…a otec Matouš? Ten už něco čuchá 😀 Moc povedený díl, holky 🙂 Těším se na další 🙂
Tak tenhle díl byl naprosto úžasný a hrozně vtipný!
Stejně jako Tom na konci, tak i mě tekly slzy smíchu 😀 Já z toho Toma prostě nemůžu 😀 Ty jeho otázky na Billa a to, jak se dokázal i sám pobavit 😀 Bože 😀 Opravdu jsem se smála, jak už dlouho ne 😀 Toma jsem si oblíbila, protože je strašně vtipný, v pohodě a celkově mi přijde, že nic moc neřeší a život bere takový, jaký je. Ovšem věřím, že Billovi už musel lézt pěkně na nervy a představit si sebe sama v Billově situaci, tak nevím nevím..Buď bych to vzdala a nebo bych se asi neudržela a jednu Tomovi vrazila..protože jeho přístup je už od začátku odmítavý a vlastně si akorát ze všeho dělá srandu, nic nebere vážně a být Billem, tak mě to dokonce i urazí. Takže se celkem děsím toho, aby se Tom Billovi akorát nezhnusil. Ale tak myslím, že tohle nenastane. Ovšem doufám, že má Bill skutečně pevné nervy, protože s Tomem si ještě užije 😀 I ty Tomovy otázky ohledně interrupce a tak..jako bych viděla sama sebe – to jsou prostě otázky všech ateistů, ale musím uznat, že Bill se vážně držel a hezky Tomovi odpovídal 🙂
Ten Matouš se mi nějak nechce líbit 😀 Vidím, že ten už ví víc, než Bill 😀 Nojo, hold Billovi to bude chvilku trvat než si uvědomí, jak moc ho Tom přihatuje 🙂 A ta Matoušova myšlenka, že by se Bill chtěl oddat spíš Tomovi než Bohu 😀 😀 😀 😀
Holky, opravdu Vám mockrát děkuji za tenhle díl! ♥♥♥
Tomi je pako 😀 ale bavila som sa dobre. Lem mi Billa prišlo trochu ľúto. Potreboval by utešiť 🙂
Preboha, ten Tom to Billovi vôbec nerobí jednoduché 😀 ale v tomto sa s Tomom stotožňujem, tie jeho názory a tak… Tieto osobné hodiny nábožstva sa mi budú veľmi páčiť 😀