autor: Muckátko :o*
Ahoj lidičkové 🙂 Už nějakou dobu projíždím tyhle stránky a vidím, že ubývá jak povídek, tak příspěvků, tak jsem sáhla po krajním řešení, a to – že napíšu twincestní povídku. Je první, která bude zveřejněná, tak snad někoho zaujme. Jen krátce nastíním vztah Billa a Toma. Nejsou příbuzní, Tom bude v tomhle případě o několik let starší a objeví se v pozdějších dílech, takže kdo si počká, ten se dočká. Příjemné počtení prvního dílu a předem děkuji za komentáře. Papa Muckátko :o*
Bill nechápal, proč to vůbec dělá. Do školy měl jít až na odpolední vyučování, které začínalo ve tři hodiny. Otráveně zaklapl budík a vstal. Jestli nechtěl přijít pozdě, měl by sebou hodit. Už tak vstával, co nejpozději to šlo. Cestou do koupelny přišel na to, proč tu brigádu vlastně dělá. Jeho cool oblečení a líčení holt stálo víc, než mohl od rodičů žádat. Dal si rychlou sprchu, nalíčil se, oblékl a běžel na autobus. Kdyby mu ujel, jistojistě by přišel pozdě, a po tom minulém průšvihu kvůli 15 minutám býval na místě už 10 minut před začátkem pracovní doby.
„Čau Noelle,“ vešel do šatny pro zaměstnance a zavřel za sebou dubové dveře s nevkusnou barokní klikou. Došel až k dívce a položil na lavičku svoji tašku. Otevřel dveře od skříňky, kterou vždycky sdíleli brigádnicí, a vzal si volné ramínko.
„Nazdar Billouši! Tak jaký bylo rande?“ zamrkala Noelle a opřela se o zamknuté skříňky. Pozorovala Billa s lišáckým úsměvem, jak ze sebe stahuje koženou bundu s všelijakými cvočky a věší ji na ramínko. Bill ramínko pověsil dovnitř a na svoji kamarádku se zašklebil.
„Vážně jsem doufal, že naše dnešní konverzace začne jiným tématem,“ odfrkl si.
„Ale no tak nedělej! Moc dobře jsi věděl, že budu chtít podrobnosti, když jsi mi včera nezavolal ani nenapsal,“ zamračila se. Byla to věčnost, co byl její kamarád na rande.
„Už jsem ti říkal, že to nebylo rande, ale jen přátelská schůzka. A pojď nebo přijdeme pozdě,“ otočil se k východu a prchl, jak nejrychleji mohl. Zpovědi se ale stejně nevyhne. Jakmile oba vešli do místnosti, do nosu je uhodil jim velice známý pach starých knih. Knihovna byla v tuhle hodinu ještě prázdná, ale jakmile se hodinová rafička přehoupne přes devátou hodinu, dveře se tu netrhnou.
„Dobrý den. Bill Trümper a Noelle Hartmann,“ řekl Bill pokaždé na začátku směny staré dámě, která seděla za pultíkem, a přes velké tlusté brýle se snažila oba příchozí rozeznat. Měla už špatnou paměť. Noelle se ušklíbla, když paní Meyerová zabodla pohled do knihy před sebou.
„Dobré ráno, děvčátka, takže dnes do 2 hodin, jak se dívám,“ přejížděla vrásčitými prsty po řádcích.
„Přesně tak, paní Meyerová,“ potvrdila jí Noelle, protože si nemohla nevšimnout, jak Bill pění. Mohl si už dávno zvyknout, ale on býval na tyhle věci hodně citlivý.
„Dneska je potřeba zařadit všechny knihy ze včerejšího dne do archivu, a jakmile tam skončíte, začnete chystat rezervace knih, které se objeví v počítači. Ve dvě se mi sem přijďte zapsat a budete moct jít,“ zaklapla paní Meyerová docházkovou knihu a díky robustní postavě se pomalu odkolébala pryč. Hlemýždím tempem se vrátila zase zpět k dvojici a podala jim klíče od archivu.
„Archiv nechte odemknutý, ale klíče mi ve dvě hodiny přineste zpět,“ dosedla ztěžka na polstrovanou židli a zafuněla. Bill v tu chvíli děkoval bohu za svůj rychlý metabolismus. Nedovedl si představit, že by měl kvůli nadměrné váze problém se základními pohyby.
„Nesnáším archiv. Akorát se nadýchám prachu, a pak budu celej den kejchat jako magor,“ bručel Bill, když Noelle odemykala dveře.
„To přežiješ. Nebudeme tu snad dlouho. Pomoz mi s tím vozíkem,“ pohodila hlavou ke kovové konstrukci s poličkami a snažila se s ním s Billovou pomocí vyjet ven.
Zařazování knih jim trvalo přes tři hodiny, a jelikož přebíhali z místnosti do místnosti a z poschodí do poschodí, vyhnul se Bill všetečným otázkám své neodbytné kamarádky. K jeho smůle se ale chvíli po dvanácté hodině přesunuli k počítačům a Noelle si nemohla pomoct. Znuděně klikala vesměs to samé a pozorovala Billa.
„Tak povídej! Co bylo?“ usmála se. Bill si hlasitě povzdychl.
„Měl půlhodinové zpoždění, takže nám skoro nechtěli vydat lístky. Podívali jsme se na film, on pak navrhl, že bychom ještě mohli zajít do čajovny. Nechtělo se mi, ale souhlasil jsem. Sjeli jsme tramvají k čajovně, ale on si nemohl vzpomenout, kde přesně je, takže jsme ji nakonec ani nenašli. Prošli jsme pešky městem a já pak odjel domů. To je celý,“ klikl Bill myší na tlačítko rezervací a do kolonky vypsal datum, kdy měla být kniha vrácena.
„A to je všechno? Žádné doteky ani první nepovedená pusa?“ divila se.
„Pokusil se mě políbit, ale já to nedovolil. Prostě jsem se rozloučil a nastoupil do autobusu,“ pokrčil Bill ramenem.
„No bylo to první rande, takže není kam spěchat.“
„Nebylo to rande!“ sykl Bill naštvaně.
„Dobře tak přátelská schůzka, když na tom tak trváš,“ protočila Noelle očima a pokračovala v práci. Bill se na svoji kamarádku letmo podíval a tiše si povzdychl. Nezlobil se na ni. Zlobil se na sebe. Přál si, aby byl jako všichni ostatní. Aby chodil na párty, užíval si, měl pravidelně sex. On neměl ani jedno z toho. A nejhorší na tom pro Billa bylo to, že to neměl vlastním přičiněním. Tušil, že dnešní den bude kompletně na nic.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 24
tak to se mi hodn líbí už jen to že je Tom starší takovýhle povídky přímo miluju..:))) no jako ted tady budu jak na trní kdy přidáš další díl..:) aby už se tam objevil Tom..:)) no ale docela mě zarazila ta poslední věta že Bill chce párty a sex ale nemůže i když ne z vlastního pričínění…:) no doufám že to v dalším díle vysvětlíš..:)) no je dobře že si tu brouzdala a rozhodla se psát další povídku..:)))
no tak Billa pravidelný sex ti Tom myslim dopreje .. 😀 takze se mas an co trsit a my taky, protoze sme zevdava na pokracovani 😀 😀
Povídka vypadá zatím velice dobře a já se vážně těším na další díly 🙂
Když Noelle vyzvídala ohledně Billova rande, tak jsem se prostě musela smát 😀 Ale zároveň jsem s Billem soucítila, protože já sama nemám takové vyptávání ráda a navíc, když to rande není ani povedené. Nebo když se Bill čertil, že tohle žádné rande nebylo, jenom čistě kamarádská schůzka 😀 😀 Já se strašně smála 😀 Ale taky jsem si uvědomila, že mi Bill připomíná mě samotnou 😀 😀
Taky miluju knihy a do knihovny chodím jak se dá a proto mě Billova brigáda opravdu příjemně překavpila a moc mě to těší 🙂 Hned je mi Bill nějaký bližší 😀 I když on sám si tuhle brigádu asi moc neužívá..no co já bych za ni dala! 😀
Moc děkuji za povídku! :))
[1]:Vše bude včas odhaleno 🙂
[2]: Tady mi někdo zřejmě nahlížel přes rameno 😉 Sexu si samozřejmě taky užijete 🙂
[3]: Jsem moc ráda, že jsem se ti trefila do chuti 🙂
Moc Vám děkuji za komenty, holky. Moc to pro mě znamená 🙂
Taky mam rada, kdyz je Tom starsi nez Bill. Jen doufam, ze nebude trvat moc dlouho, nez se tu objevi. Jsem hrozne zvedava, jak se bude chovat atd. Vypada to skvele, tesim se na pokracovani 🙂
Začiatok je sľubný. Myslím, že aj na kapitoly tejto poviedky budem netrpezlivo vyčkávať. Páči sa mi Bill ktorý hľadá lásku… alebo aspoň pravidelný sex 🙂
Chudinka moje neboj bude sex i láska.