autor: elvisfan
Billovi se díky zbytku dortu na sedadle spolujezdce sbíhaly sliny, a byl moc rád, že konečně našel svoji ulici. Myslel, že by si s Tomem mohli objednat pizzu nebo čínu, vyvalit se před televizí a cpát se vanilkovým dortem s máslovým krémem.
Vešel do domu, nahlas pozdravil svého bratra a nakrčil obočí, když měl dojem, že slyšel Andyho smích. Neviděl tu žádné auto, kromě Tomova, jeho zvědavost byla najednou na hraně normálnosti. Vešel do kuchyně a zastavil se a zíral.
Na lince byly otevřené tři krabice od pizzy, nepořádek od fastfoodového jídla a vedle toho lahve s alkoholem, na skříňkách nad linkou visel blyštivý nápis Šťastný odchod z práce.
„Překvapení!“
Billovi klesla čelist šokem, když z malé chodby, která spojovala kuchyň s jídelnou, vyskočili Tom, Andy, Gustav a Georg.
„Co… jak… co to má být?“ koktal.
„Tvoje důchodová party,“ zazubil se Tom. „Říkal jsem ti, že to musíme nějak oslavit, tak jsem pozval kluky na malou sešlost.“
„Ale… neviděl jsem žádná auta. Jak jste se sem všichni dostali?“
„Tajnost byla nutná,“ vysvětlil Andy. „Tak jsem zaparkoval za rohem.
„A já o blok dál,“ dodal Georg.
„Tys mi uspořádal party?“ zeptal se Bill ohromeně svého bratra a položil krabici s dortem na linku.
„Jo. Je… to v pořádku?“ Tom si na chvilku začal dělat starosti. „Neříkej mi, že nenávidíš překvapení.“
„Ne, miluju překvapení. Jen… nemůžu uvěřit tomu, žes tohle udělal.“
„To nic není. Jen, víš, pizza a chlast.“
„A dort!“ Bill otevřel krabici, kterou přivezl domů a odhalil zpola snědený dort se slovy ‚…ohem a …dně štěstí‘. „Můj šéf mi koupil dort a ujídali jsme z něj pokaždé, když jsme měli chvilku.“
„Nikdy není dost dortu,“ poukázal Andy.
„Okay, smrdím. Půjdu se osprchovat.“ Bill začal couvat do chodby. „Hned jsem zpátky.“
O patnáct minut později, hezky umytý, voňavý a s mokrými vlasy, Bill vtančil zpátky do kuchyně a objal Toma.
„Děkuji ti za party,“ usmál se a políbil Toma na tvář. „A děkuju, kluci, že jste přišli.“ Objal všechny tři zbývající, a pak začal nandávat na talíř pizzu, doritos a Skittles. Zvedl pohled a všiml si, jak hosté míhají pohledy mezi ním a Tomem. „Co?“
„Vy… vy jste opravdu…“ začal Andy.
„Zasraně identičtí,“ dokončil za něj Georg.
„Je to bizarní,“ dodal Gustav.
„Oh jo,“ mávnul Bill rukou. „Nejvíc to je vidět, když jsem nenamalovaný.“
„Nebo kdyby byl Tom namalovaný.“ Ušklíbl se Gustav na svého kamaráda s cornrows.
„Chlape, nepodporuj ho v tom,“ dal Tom Gustavovi lepáka a natáhl se pro kus pizzy.
***
„Tomiiii,“ volal Bill zpěvným hláskem, trochu klopýtal a přisedl si k bratrovi na gauč.
„Co Bi… počkat, Tomi?“
„Ano, všem nám dávám přezdívky. Ty jsi Tomi, Já jsem Billy, pak tady je Andy…“
„Tak už mi říkají všichni,“ připomněl mu Andy ležící na zemi.
„A Gusti a…“ Bill nakrčil obočí na Georga, než se doširoka zazubil. „Georgie!“
„Nehodlám reagovat na Georgie,“ prohlásil Georg, který se vrátil do obýváku s další pizzou a pitím.
„No ale já ti tak hodlám od teď říkat,“ smál se pobaveně Gustav, vysloužil si kopanec do holeně. „Sakra, proč dneska všichni Gustiho mlátěj?“
Tom se uchechtl a trochu se rozkašlal, když mu zbytek Jacka s colou omylem vjel do jiné trubice. „Gusti!“ spadl na bok a smál se.
„Měl bych udělat jmenovky,“ rozhodl se Bill a klepal si prstem na bradu.
„Přestávka na kouření!“ postavil se Gustav a vzal Georga za ruku. „Pojď, Georgie.“
„Já taky!“ vyskočil Andy a připojil se k nim na verandě.
„Tomi, potřebuji fixu a… a nějaký papír. A lepenku!“
„Ty nám opravdu hodláš udělat jmenovky?“ zeptal se Tom, stále ležel na gauči.
„Samozřejmě. Musíme si ráno svoje jména pamatovat, nebo ne?“
„Jak chceš, Bille. Fixy a lepenka jsou v šuplíku nad odpadky a… myslím, že můžeš roztrhat lístek na nákup nebo tak něco.“
„Skvěle!“
***
Blížila se třetí hodina ranní a věci se celkem uklidnily. Všichni byli na verandě s poslední cigaretou. Bill, který prošel dveřmi jako poslední, se rozhlédl po volném místě. Žádné nenašel, tak jednoduše pokrčil rameny a zaparkoval se Tomovi v klíně.
„Je tu opravdu ticho,“ poznamenal Tom, ušklíbl se nad týlem Billovy hlavy. „A není ani moc velké teplo, když zvážíme, že je… AU!“
„Děláš si ze mě legraci,“ našpulil Bill rty a praštil dvojče do břicha.
„Nechápu to,“ řekl Georg, díval se ospale na dvojčata.
„Musím s tebou souhlasit, Georgie,“ ušklíbl se Gustav.
„Polib mi prdel, čtyř očko.“
„Nech si toho, Fabio.“
„Bill není fanouškem ticha,“ vysvětlil jim Tom.
„To máš pravdu,“ uchechtl se Andy. „Udivuje mě, že dokáže sedět během filmu.“ Postavil se a protáhl. „Už půjdu, kluci. Někteří z nás musí zítra do práce.“
„Tak to máš blbý,“ zasmál se Bill svému kamarádovi a postavil se. „Vyprovodím tě. Můžeš řídit?“
„Oh jo, měl jsem jen pár lomcováků.“
Vrátili se zpátky dovnitř a Gustav s Georgem okamžitě zírali na Toma.
„Vole!“ valil Georg oči.
„Co?“
„Co mělo být to mazli mazli pusa pusa?“
„To je prostě Bill,“ pokrčil Tom rameny. „Je… hodně přítulný, řekl bych.“
Gustav si odfrkl. „Myslím, že tě tvůj bratr balí, Tome.“
„Jděte do háje, kluci.“ Zavrtěl Tom hlavou, když se jeho kamarádi začali smát. „On prostě takový je. Vás taky objímal.“
„Okay, Tomi,“ šklebil se Gustav.
„Vy jste debilové.“ Tom típnul cigaretu a postavil se, trochu zakolísal tou rychlou změnou pozice. „Vy tu asi budete spát, co? Máme už jen jeden hostinský pokoj, ale nahoře je gauč, nebo dole.“
„Ložnice!“ rozkřikl se Gustav.
„Kreténe,“ zabručel Georg a strčil blonďáka skrz dveře.
„Tome?“ zanaříkal Bill rozplácnutý na gauči. „Můžeš prosím zastavit pokoj, aby se netočil?“
„Budeš zvracet?“ Tom měl pocit, že kdyby zvracel Bill, bude zvracet i on.
„Ne… myslím si.“
„Pojď,“ povzdychl si Tom. „Půjdeme do postele.“ Probodl kamarády pohledem, když se znovu začali smát. „Postav se, Bille.“
„Nechci.“
„To chceš spát tady dole?“
„Chci svojí postel.“
„Okay, ty mimino.“ Vzal Billa za ruce a vytáhl ho z gauče.
„Odnes mě.“
„To si snad děláš srandu.“ Tom ignoroval posměch jeho kamarádů, kteří šli nahoru.
Bill se zasmál a přitulil se ke svému bratrovi. „Jsem opilý, Tomi.“
„To vidím.“ Tom začínal být popuzený. „Okay, tak jdeme.“
Sehnul se, přehodil si Billa přes rameno a narovnal se, nesl svého bratra nahoru jako hasič.
„Jsem vzhůru nohama, Tomi!“ vřískal Bill se smíchem.
„Řekls, abych tě nesl.“
Když vešel do Billova pokoje, Tom se sehnul, aby Billa postavil na nohy. „Okay Bille, tady máš postel.“
„Tys mě odnesl!“ smál se Bill a objal Toma. „Děkuju.“
„Nemáš zač, Bille.“
„A děkuju za večírek.“
„Za to už jsi mi děkoval.“
„Já vím, ale bylo to od tebe opravdu hezké.“ Bill ho neobratně políbil na tvář. „Jsi hodný brácha.“ Naklonil se a přitiskl se rty na Tomovy. Tom vykulil oči a trochu se mu zamotala hlava, když se podíval zpátky na Billa, který měl zavřené oči.
„Mmph… Bille.“
Vzal ho za ruce a jemně ho od sebe odtáhl. Bill otevřel oči a usmál se na něj ospale.
„Půjdu už do postele, Tome.“ Otočil se a vlezl si do postele, hodil sebou na peřiny a zabořil hlavu do polštáře.
„Dobře, Bille.“
„Dobrou, Tome.“
„Dobrou.“
Tom zavřel dveře od Billova pokoje a šel k sobě, byl vděčný za to, že jeho přátelé nebyli přítomni u toho, co se stalo v tom Billově.
autor: elvisfan
překlad: LilKatie
betaread: J. :o)
Jůů!! Musela jsem se celou dobu usmívat!!
Bráškové 🙂
Krásný Krásný Krásný !!!!!! :)))
Jezisi marja .. 😀 Bill se poprve opil a sou z toho hend nasledky co :DD no to sme zvedava, co udela priste 😀 Vidis Tome? Bill te ma rad a ne jen jako bratra 🙂
Opilý Bill byl opravdu zlaťoučký! 🙂 Takový krásně roztomilý a mazlivý 😀 Mě se to ohromně líbilo, když se k Tomovi tulil a dával mu pusinku, ale taky chápu, že to klukům přišlo divné 😀 A musím se strašně smát, jak si pak kluci z Toma utahovali 😀 Jsem zvědavá, jestli si na tohle bude Bill pamatovat a co přesně si o tom bude Tom myslet 😀
Jsem ráda, že už je tahle povídka taková veselejší a nemusím se vztekat nad Billovým nespravedlivým životem a Tomovým otřešným chováním 😀 Tak snad se to nepokazí 🙂
Děkuji za další díl a taky za překlad :))
Hezky to začíná, první opilá pusa, pak příjde druhý a najednou už budou v posteli. Je to vážně skvělý, těším se na další díl 🙂
To je tak moc hezký, jak se pomalu sbližujou. 🙂 Ale vsadím boty, že Bill si tu pusu nebude ráno pamatovat. 😀 Krásný díl, těším se na další. 🙂
Ňuňííííí <3 to je tááák, roztomilý. :* :)) Oni dva jsou společně prostě… neodolatelní. 😀 A jsem vážně ráda, že je Bill takový přítulný a že i Tom už se pomalu chytá. Ale to: "Co mělo být to mazli mazli pusa pusa?" mě rozsekalo. 😀
Bill je tak roztomily :3 Pusa pro zacatek staci, uz se tesim, az se stane neco vetsiho. Tom ted musi byt hodne vyvedeny z miry, ale beztak to prisuzuje tomu, ze je Bill opily. Dekuju za preklad, moc se tesim na dalsi uzasny dilek 🙂
Náááádhera 😀 A teraz sa Tomi môže zamyslieť 🙂 len dúfam, že nebude kvôli tomu na Billa zlý. Veď ten chudák bol nadraný pod obraz boží. Bolo to strašne roztomilé ako sa na Toma liepal a koniec bol krásne dychberúci.
To byl hezký večírek Bill byl roztomilej a ta pusa.