autor: elvisfan
Bill se vrátil z další přestávky na cigaretu a zamračil se, když viděl, že se Tom nepohnul z místa, na kterém seděl snad celý večer; laptop otevřený, prsty mu přelétaly přes klávesnici, zatímco pracoval na čemkoliv, co měl dělat do školy.
„Tome,“ zaúpěl Bill. „Nudím se.“
„Zavolej Andymu.“
„Pracuje.“
„Upeč něco.“
„Už jsem udělal muffiny s červenou sametovou polevou.“ Bill se schoulil na druhé straně gauče, snažil se Toma rozptýlit tím, že do něj vrtal palcem, než si Tom dal jeho nohu pod sebe. „Ale podváděl jsem. Polevu jsem koupil v…“
„Bille, omlouvám se, ale tohle musím dneska dodělat.“
„Já vím, ale jsem…“
„Znuděný, já vím. Nahoře máš celé zábavní centrum a nepůjčil sis náhodou včera něco v knihovně?“
„Ano, ale chtěl jsem být s tebou.“
„Ale já se s tebou teď nemůžu bavit, Bille!“ Tomovi bylo okamžitě špatně, když viděl bratrovu ztrápenou tvář. „Dobře, omlouvám se. Podívej, dej mi hodinu. Pak zítra všechno překontroluju a vytisknu u táty v pracovně. Ano? Vydržíš hodinu?“
„Ne.“ Usmál se Bill roztomile.
„A můžeš to zkusit? Prosím?“
„Fajn.“ Bill nechal neochotně bratra o samotě, odešel do kuchyně a díval se na mail. „Tome?“
Já ho zabiju. „Co, Bille?“
„Přišel účet za elektřinu. Hej Tome, proč…“
„Bille!“
„Dobře, už jdu. Hodinu?“
„Hodinu.“
***
O padesát osm minut a dvacet sedm vteřin později Tom uslyšel Billa dupat po schodech dolů.
„Dobře, Tome, už to je hodina. Teď musíš… whoa! Do háje!“ Billovi se na leštěné podlaze smekly ponožky. „To byla sranda! Dojel jsem až ke dveřím!“
Bill se znovu rozeběhl po chodbě a Tom jen protočil oči a vrátil svou pozornost k počítači. Pak uslyšel Billův smích, ten znovu běžel a znovu se klouzal po kuchyňské podlaze.
„Viděls mě, Tome?“ zeptal se Bill trochu bez dechu.
„Spadneš a rozrazíš si hlavu,“ odpověděl Tom, ani se na něj nepodíval.
„Nene.“
Tom se ušklíbl, když se Bill znovu rozeběhl a znovu sjel po podlaze.
„Nechoď za mnou s brekem, až spadneš do bezvědomí.“
„Tome, jak můžu brečet, když budu… AU!“ Bill udělal ránu a spadl na podlahu, praštil se do hlavy o jednu z barových sedaček u kuchyňské linky. „AU!“
Tom položil laptop na stůl, a hned běžel za bratrem, který seděl a mnul si hlavu.
„Upadl jsem, Tomi.“
„Miluju, jak když jsi opilý nebo potřebuješ, aby tě někdo litoval, jsem najednou Tomi.“
„Bolí to!“
„Říkal jsem ti to.“ Tom přejel dlaní po Billově hlavě, necítil tam žádnou bouli a neviděl krev, takže to nemohlo být tak zlé. „Vidíš, měl bys svého staršího bratra poslouchat.“
„No jasně. Políbíš mě, aby to přestalo bolet?“ zamrkal na něj Bill rozkošně.
„Jsi takové mimino.“
Ale i přesto si Tom klekl a políbil Billa tak jako poslední dobou pokaždé, když se jeho bráškovi podařilo nějakým zázrakem poranit; nejdřív na čelo, pak nos, a nakonec na našpulené rty.
„Lepší?“
Bill se jen zazubil a skočil po Tomovi, překulil ho na záda a ležel na něm, bradou se opíral o ruce založené na Tomově hrudníku.
„Lepší.“
„Blbečku.“ Ušklíbl se Tom a propletl si prsty na Billových zádech.
Bill dal své ruce pryč a uchem se přitiskl k Tomovu hrudníku, poslouchat jeho srdce.
Zajel Billovi rukama pod paže a vytáhl si ho na sebe výš, věnoval mu další polibek, a zůstal na jeho rtech o trochu déle než obvykle, dokud Bill nepřetrhl jejich kontakt.
„Tome?“
„Ano, Bille.“
„Vadí ti, že tě pořád líbám?“
„Teď jsem tě políbil já.“
„Víš, jak to myslím.“
„Ne, nevadí mi to. Mimo to, líbáme se navzájem. Nejsi to jen ty.“
„Já vím, ale… nemyslíš někdy, že… je to divný? Že se bratři tolik líbají?“
„Jsi velice přítulný člověk, Bille. Takový jsi, což je podle mě neuvěřitelné, když vezmu v úvahu všechnu tu hrůzu, kterou sis musel projít.“
„Dobře, to vysvětluje mě. Ale co ty?“
„Řekl bych…“ Tom pokrčil rameny a usmál se. „Žes mě nakazil. Jsme přeci identičtí.“
Bill se zazubil a svalil se na zem, položil si svou poraněnou lebku na Tomovu ruku.
„Za pár týdnů máme narozeniny,“ připomněl mu.
„Chceš něco pořádat?“
„Upřímně? Nechci nic pořádat.“
„Nic?“
„No, ne v ten den. Chci jen být s tebou, až přijdeš domů, samozřejmě. Jsou to první narozeniny, které budeme trávit spolu.“
„Pravda. Je to pitomost, ale pravda.“ Tom se zazubil a štípl Billa do boku.
„V pátek máš krátce, takže až se vrátíš domů, budeme celý den spolu. Jen my. Pak se můžeme sejít s ostatními o víkendu nebo tak.“
„Jestli to tak chceš, proč ne.“
„A nechci ani žádný dárek.“
„Ty? Nechceš dárek?“
„Ne. Může to být? Žádný Geo, žádný Gusti, žádný Andy, žádná Amanda. Jen my na naše narozeniny.“
„Platí.“
Z kuchyňské linky se ozvala Lady Gaga a Bill vyskočil, aby zvedl telefon, usmál se, když viděl zprávu od Andyho.
„Tome?“
„Hm?“
„Dnes večer budeš s Amandou, co?“
„Jo.“
„Super. Andy se mnou chce jít v centru do nějakého klubu, až skončí v práci. Možná si také najdu někoho pro rozptýlení,“ mrkl na něj.
***
„Už zase se dívá,“ zakřičel Andy přes hudbu.
„Ten v tom zeleném triku?“ volal Bill zpátky.
„Jo.“
Potáhl ze svého pití, Bill se podíval doprava a viděl kluka, kterého si dnes už několikrát všiml, když se posadil na druhou stranu baru, a opravdu na Billa zíral.
Byl vysoký a štíhlý, hnědé vlasy, opálený, ušklíbal se tak, že Bill musel přemýšlet o tom, co má asi za lubem.
Byl Tom. Nebo alespoň jeho dost krutá kopie.
Vyrazil tu myšlenku z hlavy, položil drink na bar a usmál se na svého kamaráda.
„Jdu tancovat.“
„Já tady bez tebe nebudu, Bille!“ varoval ho Andy.
Bill se díval tomu záhadnému mladíkovi do očí, zatímco se přesouval na taneční parket, poslal mu malý úsměv a prošel kolem něj. Prošel davem, byl zády k němu a začal boky vlnit do rytmu. Jen o chvíli později na sobě ucítil ruce a podíval se přes rameno, aby spatřil mladíka od baru. Jen se znovu usmál a pokračoval v tanci, vlnil se do hudby, dokud se zády neopíral o jeho hrudník. Dal ruku nahoru a dlaní si ho přitáhl za krk, společně tančili, mladíkovy prsty byly těsně pod krajem Billova šedočerného trika, jemně hladily jeho hebkou pokožku, zatímco se rozkrokem trochu otíral o Billův zadek.
Spolu se o sebe chvíli třeli, obklopeni hudbou, a všichni kolem nich jim byli jedno, pak se Bill otočil a dal obě ruce cizinci kolem krku. Cizinec se usmál a naklonil se Billovi k uchu.
„Damien,“ řekl dost nahlas na to, aby byl slyšet.
„Bill.“
„Už jsi tu byl?“
Bill zavrtěl hlavou. „Ty?“
„Párkrát.“
Bill se mile usmál, cítil jak se Damienovy prsty zahákly za kapsy na jeho zadku. Ovlivněn alkoholem se naklonil, díval se Damienovi do tmavých očí.
„Líbíš se mi, Damiene.“
„Ty mně taky.“
Stiskl Billovi trochu zadek, vzal ho za ruku a vedl ho pryč z parketu. Dovedl ho nahoru, kde nebylo tolik lidí, zatáhl ho k prázdnému stolu a dlaní hladil Billův bok.
Jejich jazyk se setkaly o vteřinu dřív než rty, hladově si navzájem zkoumali ústa, zatímco jejich dlaně zkoumaly těla. Bill zajel dlaní pod Damienovo úzké černé triko a přejel po jeho břišních svalech, zatímco mu to Damien oplácel, konečky prstů ho hladil po břiše.
Přesunul se rty na Billův krk, Damien mu dlaní mnul rozkrok a tvrdost, která se tlačila na Billovy úzké kalhoty. Bill zavřel oči a zasténal, málem se udělal, když ho Damien začal na krku sát.
„Mmm… Tomi.“
Damienova ruka zmizela, když Bill otevřel oči a zíral na muže, se kterým byl.
„Já… oh Bože! Strašně se omlouvám!“
„Tomi je šťastnej kluk,“ pokrčil Damien, když se Bill odtáhl a opřel se o sedačku.
„Já musím jít. Já… omlouvám se.“
***
„Nic?“ zeptala se Amanda nevěřícně. „Na vaše narozeniny nic neděláte?“
„To je to, co chce Bill,“ pokrčil Tom rameny a nepřítomně hladil přítelkyni po holém boku.
„No a co chceš dělat ty?“
„Chci to samé. Přijdu domů ze školy a strávíme den spolu. Pak se můžeme všichni sejít v sobotu nebo tak něco, udělat si party.“
„Nikdy jsem si nemyslela, že uvidím den, kdy Tom Kaulitz bude chtít tiché narozeniny,“ odpověděla Amanda s trochou podrážděnosti v hlase.
„A já jsem si nikdy nemyslel, že uvidím den, kdy budu mít dvojče, Amando. Proč s tím máš takový problém?“
„Protože tě sotva vidím, Tome.“
„No bylo by hezké dokončit vysokou školu, když už mi ji rodiče platili.“
„A pak musíš trávit čas s Billem.“ Zabručela a překulila se na záda.
„Jen spolu musíme žít, vlastně. Trávím s ním čas, protože chci. Je to dobrej kluk, Amando.“
„To říkáš pořád.“
„A v případě, že ti to uniklo, jsem právě teď s tebou. Bill je někde v centru s Andym.“
„Jsem si jistá, že to rozdělení těžce nesete.“
Tom frustrovaně zavrčel, posadil se a sebral ze země svoje kalhoty.
„Kam jdeš?“
„Oblíkám se a jdu domů, protože jsem unavený z toho, jak pořád řešíme to samé dokola.“ Zapnul si své džíny, sebral z postele triko a natáhl si ho. „Bill je moje rodina, Amando. Upřímně nechápu, proč bys pro mě neměla být šťastná.“
„Protože mám pocit, že na mě zapomínáš, Tome.“
„Já na tebe nezapomněl! Jsi moje přítelkyně a miluji tě, ale to neznamená, že spolu musíme trávit každý den každou volnou chvíli. Vidím tě, jak jen to jde.“
„Mohl bys mě vidět častěji.“ Klekla si, nechala peřinu sjet dolů a odhalila tak své tělo, které Tom tak dobře znal.
„Zlato, musím jít.“
„Mohl bys zůstat, kdybys chtěl.“
Přitáhla si Toma zpátky na postel za gumu u kalhot, dala mu ruce kolem krku a zajela mu jazykem mezi rty. Měla pocit vítězství, když ji Tom pohladil po bocích.
Tom s tím nebojoval, opřel se o ni a položil ji na postel, zajela mu dlaněmi pod triko, prolomili polibek, jen když mu triko sundávala. Tom se jí s polibky přesunul na krk a nejednou se přistihl při tom, jak si pod sebou na posteli představuje Billa.
Vytřeštil oči a okamžitě se odtáhl, dal její ruce ze sebe dolů.
„Tome, co se děje?“ zeptala se Amanda, oči vykulené. „Podívej, omlouvám se, ano? Vrať se do postele.“
„Musím jít.“ Sebral triko, znovu si ho oblékl. „Omlouvám se, jen… musím jít.“
autor: elvisfan
překlad: LilKatie
betaread: J. :o)
ooou 😀 tak konecne TOme .. konecne mas Billa casteji v myslenkach nez bys chtel .. 😀 a to se mi sakra libi .))
Tesim se na dalsi diil 🙂
Byla jsem hrozně ráda, když jsem viděla další díl!
A o to víc se těším dál. Moc se mi líbí, jak se Tom o Billa stará…a hlavně jak na sebe navzájem myslí!!
Boží <3
Bill je teda pekné číslo, nevydrží v klude ani chvílu. Nedokažem sa na Billa hnevať kvôli Damianovy aj keď to bolo veľmi tesne. Amanda ma začína viac než hnevať som hnusna ale Tom by mal od nej odísť. Teším sa ďalej. Ďakujem za preklad.
Ááá, už se to začíná rozjíždět, paráda. 😀 Jen tak dál, kluci, jen tak dál.
Oba jsou na spravne ceste 😀 Tak to ma byt. Bill je neuveritelne roztomily a az moc aktivni. S nim bych asi dlouho nevydrzela 😀 A doufam, ze jim ty spolecne narozeniny vyjdou.
Nebude to trvat dlouho a Tom se s Amandou rozejde (doufam). V poslednich par dilech mi prijde protivna.
Dekuju za preklad 🙂
Tak začátek byl extrémně roztomilý ♥ Já takového aktivního, otravného a roztomilého Billa prostě milju! Upřímně se divím, že se Billovi nevěnoval hnedka, protože já bych to nevydržela 😀 Chudáček jak byl smutný, že na něho Tomi nemá čas 😀 Ale Tom mě ale vážně důležitou práci, jinak věřím tomu, že by toho nechal a věnoval se Billovi 🙂 Pak mi Bill připoměl mě samotnou 😀 Protože ve chvilkách, kdy se vážně koušu nudou a roupama nevím coby 😀 tak se taky takhle ´vozím´ v kuchyni 😀 A taky se mi už kolikrát stalo, že jsem se hezky vysekala a domlátila si všechno, co se dalo 😀 Ovšem mě nikdo nedla takové krásné pusinky na uklidnění, jako Tom 😀 Potřebovala bych ho doma 😀 To, jak se k sobě tulili a Bill poslouchal Tomovo srdíčko bylo prostě rozkošné ♥ Ty jejich společné chvilky prostě miluju!
Pak jsem popravdě Billovi Damiena i přála 😀 Je mi ho líto, že Tom k sobě někoho má a Bill ne. I když mi bylo líto, že není s Tomem, tak jsem mu jej přála, ale asi to takhle mělo být. A nakonec jsem za to i ráda 🙂
Ovšem z Toma a Amandy ráda nejsem 😀 Vůbec se mi nelíbí, že jí Tom ještě říká, že ji miluje 😀 To je ze všeho asi to nejhorší. Ne, já chápu, že má Amandu rád, je s ní dlouho a je mu s ní dobře..ale prostě Bill má přednost! bill je lepší! 😀 Moc se mi líbí, že ej Amanda v posledních dílech protivná a Tom si představuje Billa..pořád o něm mluví, při každé chvilce si na něj vzpomene..prostě mě osobně to dělá radost 🙂 Ovšem kdo z toho nemá radost, je Amanda 😀 Takže doufám, že se s ní Tom brzy rozejde! 😀
A strašně moc se těším na dvojčení společné narozeniny ♥ Líbí se mi, že se rozhodli, že budou sami spolu a s nikým jiným.
Děkuji za další díl! :))
Koukám že kluci jsou na tom stejně.
Miluju tuhle povídku. Z každé nové kapitolky mám až dětinskou radost a konečně jsem se hecla napsat i komentík 😀 nejlepší je ta gradující intimita mezi těma dvěma a hlavně jsem nadšená, že mají oba v hlavinkách více než bratrské myšlenky 😀 děkuju moc za překlad a těším se na další kapču
Áno, áno, áho 😀 som šťastná. Strašne moc. Damien sa mi páčil ale keď ho Bill oslovil Tomi, tak som slintala blahom a o tom Tomovom výkone som totálne unesená blahom 🙂
Bill bol podarený keď otravoval Toma a Tom bol krásne trpezlivý. Neskutočne pekná kapitola. Ďakujem za krásny preklad.
Tahle povídka je dokonalá. Miluju ji a konečně se to začíná mezi nimanějak víc vyvíjet. Třeba na svoje narozeniny spolu stráví svou první noc, kdo ví. Moc se těším na pokračování 🙂
teda ale ty jedou 😀 už se moc těším na pokračování 🙂 😀
Já to fakt zbožňuju! Je to podle mě v poslední době ten nejlepší překlad, co se tu ukázal a já se nemůžu dočkat další části!;)