autor: Starling011
Jorg
Další měsíc proběhl hladce. Bill se rychle zotavoval ze zranění, která mu Gustav způsobil. Léčení trvalo již delší dobu, ale jeho tělo se uzdravilo již natolik, aby byl schopen ráno vstát z postele bez pomoci aspirinu. Jejich vztah nabyl dynamiky a věděli o sobě už více, takže se snášeli o dost lépe. Bill byl pořád krotký a poslouchal, a Tom pořád udržoval hranice vztahu mistra a otroka zřetelné, takže nemusel Billa trestat.
Georg nevypadal, že by byl pořád zaujatý Billem, a zjistili proč, jen co vstoupili do sprch den po tom, kdy byla Billovi udělena imunita. Sarah stála pod sprchou a její tělo zdobily tmavé modřiny. Georg stál pod druhým kohoutkem a na Sarah se nedíval.
„Ahoj, Tome,“ řekl Georg po tom, co se Tom vzdálil od Billa do sprchy. Tom se napjal, očekával, že Georg zamíří k Billovi, ale neudělal nic, když se Bill lehce zazubil na Sarah. Neodpověděla, jenom střelila vyplašený pohled na Georga a jemně chytla Billovu ruku.
„Georgu,“ řekl Tom úsečně, když sledoval, jak se Bill snaží bavit se Sarah. Přesně věděl, o co šlo. Georg si vzal Sarah a zakázal jí s Billem mluvit. Očividně jí dal ochutnat z trestu, který ji čeká, pokud neposlechne.
„Líbí se ti moje nová otrokyně?“ zeptal se Georg.
„Myslel jsem, že nemáš povoleno jich mít víc než tři,“ řekl Tom.
„Gustav si vzal Sandru k sobě, tak jsem si vzal tuhle. Sarah,“ poslední část přímo vyštěkl a Toma až zabolelo srdce, když nadskočila a vypadala absolutně vyděšeně.
„Ano, pane,“ řekla.
„Co jsem říkal o socializaci?“ zeptal se.
„Nemám povoleno se s nikým bavit. Neporušila jsem pravidlo,“ řekla a Tom viděl, jak Bill ustoupil, když si uvědomil, že ji nevědomky vystavil trestu.
„Nemluvilas s Billem, ale byly tu nějaké náznaky toho, že bys chtěla,“ řekl Georg. Bylo to poněkud patetické, ale Tom věděl, že Georg to dělá, aby si hrál s Billem. Byla to krutá psychologická hra, ale byla efektivní.
„Omlouvám se, pane,“ řekla a Georg se na ni na minutu zadíval, pak přeletěl pohledem přes Billa, který okamžitě odvrátil pohled od Sarah. Nechtěl jí způsobit problémy.
„Nech ji,“ přikázal Georg Billovi a pak lusknul prsty.
Sarah v tom momentě otočila kohoutky a přešla tam, kde na ni čekal. Bill nemusel nosit obojek od chvíle, kdy někomu patřil, ale Georg jeden připnul Sarah kolem krku. Ohlédla se dozadu, když odcházeli, a ústy naznačila rychlé promiň předtím, než zakopla kvůli tomu, že ji Georg zatahal za vodítko.
Bill se za nimi díval, jako by něco chtěl udělat, ale věděl, že nesmí.
„Má teď těžké období, ale Georg jí vážně neublíží. Má rád ty hezké, takže nezničí její krásu,“ řekl Tom, když viděl obavy v Billově tváři.
„To nepomůže,“ řekl Bill a letmo se podíval jeho směrem předtím, než se sám začal umývat. Tom si povzdechl a vrátil se ke sprchování. Ticho zaplnilo vykachlíčkovanou místnost a bylo přerušováno jenom tekoucí vodou a zvuky dvou myjících se mužů.
*~*
Když se Tom vrátil, Bill se právě odlepil od okna. Viděl něco podobného lítosti přeběhnout přes Billův obličej dřív, než to zmizelo. Zajímalo ho, čeho Bill litoval, možná faktu, že když je Tom tady, tak nebude moct zdrhnout do postele. Od té noci, co měl sen o rodičích, se mu již nic nezdálo, ale to bylo nejvíc asi proto, že si pečlivě vyčistil mysl předtím, než šel do postele.
„Můžu tě poslat do postele, jestli chceš, ale myslel jsem, že by tě mohlo zajímat, že zítra ráno odjíždím,“ řekl Tom.
„Odjíždíš kam?“ zeptal se Bill, dávajíc přednost svému místu před postelí.
„Já nevím. Neřekli mi, ale vrátím se,“ ubezpečil Billa, když viděl jeho pohled proběhnout přes okno, kterým bylo vidět na dvůr, kde byli likvidováni již neužiteční lidé. „Zvykli si posílat mistry, aby dělali tyhle… věci.“ Tom mu nechtěl říct, že pravděpodobně bude muset unést dalšího učně. „Jorg na tebe dohlédne, dokud budu pryč.“
„To mi nevyhovuje,“ řekl Bill, a Tom nadzvedl obočí jeho směrem. „Viděl jsem ho včera nesmyslně bít holku v žlutých šatech jenom proto, že se zapomněla uklonit.“
„Nedotkne se tě, pokud nechceš. Je podlý, ale ne úplně neochotný,“ řekl Tom. Mohl prakticky vidět šlapat kolečka v Billově hlavě, snažíc se vymyslet, jak nemuset čelit Jorgovi. O chvíli později zachytil jeho souhlas.
„Kdy se vrátíš?“ zeptal se Bill.
„Nejpozději za týden, nejdřív za pár dní,“ řekl Tom. Nepošlou jej moc daleko kvůli nízkému postavení jeho samotného a taky jeho otroka. Ozvalo se tiché klepání na dveře, a když Tom dotyčného pozval dále, Sarah vešla opatrně dovnitř a tiše za sebou zavřela dveře.
„Vím, že víte, že nemám povoleno tady být, ale žádám vás, abyste to na mě neřekl,“ téměř šeptala Sarah, když se dívala na Toma, prosíc očima.
„Dám vám dvěma chvilku,“ řekl Tom, opustil pokoj a postavil se na druhou stranu dveří. Tahle chodba byla obyčejně prázdná, takže tady byla velice malá šance, že někdo uvidí tohle porušení pravidel. Zajímalo ho, jak Sarah přišla na to, že tohle je Billův pokoj.
Vevnitř v pokoji si Sarah vydechla úlevou. Věděla, že v tomhle může Tomovi věřit, chtěl, aby byl Bill šťastný, bylo to znát na tom, že přesunul čas, kdy chodili do sprch, takže Bill se Sarah měli každý den možnost spolu mluvit. Tenhle poslední měsíc byl těžký, a když jí Georg řekl, že nemá povoleno bavit se s Billem, cítila se, jako by jí mělo puknout srdce.
„Jak ses sem dostala?“ zeptal se Bill.
„Georg mi dovolil jít se projít,“ řekla Sarah. „Pokud zjistí, že jsem byla tady, zabije mě.“
„Proč nechce, abychom spolu mluvili?“ zeptal se Bill.
„Ví, že jsme si blízcí a že jsme pro sebe všechno, co nás na tomhle místě drží při smyslech, tak nechce, abys měl tuhle možnost. Trochu jsem se skamarádila s Vladem a Kassie, ale to není to samý. Tak moc jsem s tebou chtěla ve sprchách mluvit a Georg to věděl. Trestal za to předem a nechal Vlada…“ nedomluvila. Bill si jenom mohl začít představovat ty horory, kterým musela čelit pod Georgovou rukou.
„Je mi to líto, Sarah,“ řekl Bill a objal ji. Byla tak malá a křehká v jeho pažích, ale on věděl, že je stejně tak bezmocný jako ona. Tohle místo Sarah lámalo a Bill věděl, že bez její pomoci ji bude brzy následovat.
*~*
Když Bill ráno vstal, překvapil ho zvuk, který přicházel směrem od stolu. Seděl tam Jorg, který brousil malý, smrtelně vypadající nůž. Když se náhle posadil, Jorg ho přejel pohledem a zkontroloval ostří nože palcem.
„Dobré ráno,“ řekl Jorg mile, a když se Bill neměl k odpovědi, podíval se na něj se zvednutým obočím. Bill si uvědomil, co od něho chtěl slyšet.
„Dobré ráno, pane,“ odpověděl Bill s úlevou, když mu došlo, že ten nožík tady nebyl na něj.
„Můžeme se nejdřív najíst, a pak jít do sprchy, nebo nejdřív sprcha a pak jídlo,“ řekl Jorg, když Bill vstal, a přešel k lakovanému dřevěnému stolu.
„Volbu nechám na vás,“ odpověděl Bill, když si sedal, jak mu Jorg naznačil. S Tomem se nemusel ujišťovat, že všechno je v pořádku předtím, než to udělal. Nechtěl dát Jorgovi žádný důvod pro to, aby ho udeřil, tak byl extra opatrný.
„Nejdřív jídlo,“ řekl Jorg a Bill vděčně přikývl.
Na chvíli se ticho rozlehlo po malém pokoji, až dokud Jorg nezvedl pohled.
„Řekni, jak dobře vytrénován jsi. Potěšilo mě, když jsem slyšel reporty, myslel jsem, že tě budeme muset odstranit. Nerad střílím ty hezké.“ Bill na tohle opravdu neměl odpověď, ale neuhnul, když se Jorg dotkl jeho líce. „Doufám, že mi nedáš důvod ti ublížit, dokud je Tom pryč.“
„Pokusím se, pane,“ odpověděl Bill, když se Jorg naklonil k němu, aby si ho prohlédl.
„Hodný kluk. Tak pojďme do sprchy,“ řekl Jorg a Bill se s přikývnutím zvedl. „Musím použít tohle?“ zeptal se Jorg, když držel v ruce obojek. Bill zavrtěl hlavou, Jorg ho odložil a vedl Billa pryč. Když došli do sprch, Sarah stála pod kohoutkem a měla monokl a stejně tak několik čerstvých říznutí na tváři. Bill polknul a rychle odvrátil pohled. Georg se dozvěděl o její návštěvě.
„Ah, ahoj Jorgu,“ řekl Georg a díval se, jak Bill obešel Sarah a upíral zkoumající zaujatý pohled všude, jen ne jejím směrem. Jeho hry fungovaly, Sarah s Billem si chtěli zůstat blízko, ale věděli, že tak jenom ublíží tomu druhému. Tenhle poznatek je oba povede ke zničení.
Jorg si všiml tohohle vystrašeného chování a věděl, že je to špatně. Sarah a Bill byli dost očividně přáteli před ceremoniálem. Všiml si modřin na její tváři a těle, stejně jako těžkého obojku upnutého kolem jejího krku, taky nenápadných pohledů, které házela na Billa a Georga, myslíc na její příkazy. Přišlo mu smutné, že Sarah a Bill již nebudou moci pokračovat v jejich přátelství. Mnoho mistrů chápe důležitost komunikace s jinými lidmi, než jen s mistry, takže dělají jenom málo pro to, aby zakázali přátelení se mezi otroky.
Sprchy byly velmi tiché, s Jorgem vyzařujícím nesouhlas ke Georgovu zlému zacházení s otrokem; s Billem, který nechce dostat Sarah do problému; se Sarah, která se nechce dostat do problému; a s nafoukaným a vítězoslavným Georgem. Po sprše Jorg raději, než aby Billa odvedl do jeho pokoje, vzal jej do zbrojní místnosti. Někteří z mistrů a výše postavených otroků se trénovali v boji. Samozřejmě, že pouze ti nejdůvěryhodnější a poddajní otroci, takže tady nebylo riziko vzpoury.
„Můžeš si sednout tady,“ řekl Jorg Billovi, který se naivně rozhlížel kolem po místnosti a zastavil se u židle vedle té, na které bude sedět. Obě byly blízko k velkému železnému stolu, po kterém byly rozházené zbraně, jež bylo třeba obstarat. Jorg naučil Toma, jak se starat o zbraně, doufajíc, že jednou se dostane na post Mistra Zbraní. Teď to hodlal naučit Billa, aby dostal z hlavy to, že ho chtěl.
Tom říkal pravdu; Jorg na Billa netlačil. Bill se musel vzdát Jorgovi dobrovolně, nebo vůbec. Bill se opatrně posadil a Jorg se k němu přidal.
„Už jsi někdy brousil nůž, nebo vůbec držel zbraň?“ zeptal se Jorg a Bill zavrtěl hlavou. Jorg mu podal drsný čtvercový kámen a vzal jednu z čepelí a svůj vlastní brusný kámen. Předvedl mu patřičnou techniku, a pak pozoroval Billa. Byl přirozený a Jorg ho musel opravovat jenom několikrát. Když bylo ostří zbaveno nedokonalostí a ostré jako břitva, Jorg mu ukázal, jak očistit čepel a určit zkosení strany.
Pak s Billem pracovali téměř v tichu, Bill jej přerušil jenom z důvodu, aby se zeptal, zda je čepel dostatečně ostrá nebo ne. Pracovali až do odpoledne, když Bill opatrně položil kámen a podíval se na Jorga.
„Můžu už přestat? Bolí mě ramena,“ zeptal se. Jorg přikývl a přestal taky. Kopa na stole byla dost zredukována, ale pořád nedokončená. Jeho práce nebyla nikdy hotová, ale šlo to jednodušeji, když měl společnost.
Užíval si společnosti otroků, ale ne z nějakého sexuálního důvodu, ale protože měl s sebou rád nějakého člověka. Jorg vyrůstal s Gustavem, a pak když byli uneseni, viděl Gustava měnit se na krutou bytost, zatímco Jorg si zachoval svou lidskost. Těžil z Gustavovy krutosti a vybudoval si masku toho, že je jeho přítelem, ale popravdě ho nemohl vedle sebe snést. Teď mu pomáhalo, že měl někoho vedle sebe.
„Můžeme jít zpátky do pokoje a večeřet tam, nebo jít na večeři do hlavní jídelny,“ Jorg nabídl, doufajíc, že od Billa dostane skutečnou odpověď, ne jako ty sračky, co dostával celý den.
„Hlavní jídelna, pane?“ zeptal se Bill očividně zmatený.
„Mnoho mistrů a otroků preferuje jíst v jejich pokojích, ale když neklid zajde moc daleko, změna prostředí je přímo vyžadována. Hlavní jídelna je taky místo, kde jí běžné obyvatelstvo. Někdy se k nám připojí i Gustav s rodinou,“ řekl Jorg. Byl to již nějaký čas, co jedl v hlavní jídelně. Upřednostňoval společnost jen jedné osoby, nejlépe se zeleně oděnými vedle sebe i přesto, že žlutě odění by ho nechali na pokoji.
„To zní jako hezké zpestření,“ odpověděl Bill, a Jorg byl vděčný za přímou odpověď.
Zavedl Billa dolů do hlavní jídelny a v tichosti jedli, Bill se zatím rozhlížel po místnosti. Měla vysoké klenuté stropy a dlouhé dřevěné stoly. Kdyby tady byl Bill na výletě, smál by se tomu, jak moc to připomíná jídelnu ve filmech o Harry Potterovi, tedy kromě toho, že strop byl jenom chladný kámen, nebyl začarovaný. Lidé procházející kolem v rouchách, teplé jídlo položené ve středu každého stolu, a taky okna to tady dělala velice Harry Potterovské.
„Je tady něco vtipného?“ zeptal se Jorg, dívajíc se na Billa, který se šklebil dolů na své jídlo. Bill vzhlédl a Jorg zachytil pobavení v jeho očích.
„Jenom mi to připomíná, jak jsem sedával na zemi v obýváku a sledoval filmy s Harry Potterem, když jsem byl malý. Tohle vypadá přesně jako Velká síň,“ řekl Bill. Jorg na něj chvíli zíral, než zhodnotil, že Bill to myslí úplně vážně.
„Měl bych si popovídat s Tomem, aby tě již nebil, mate ti to mozek,“ řekl Jorg a Bill se usmál.
„Doufám, že si děláte srandu,“ řekl Bill.
„Ani ne,“ řekl Jorg.
„Nemáte smysl pro humor,“ řekl Bill a vrátil se zpátky ke svému jídlu, občas se ušklíbl, když slyšel rozhovory o Harry Potterovi.
*~*
Týden přešel hladce a Bill neváhal v pomáhání Jorgovi s jeho prací, když už nic víc, bylo fajn mít co dělat.
„Tom by se měl vrátit hned po večeři,“ řekl Jorg, když další ráno s Billem snídali. Vzali si snídani do pokoje, a pak šli do sprchy, večeře byla v hlavní jídelně. Bill vysvětlil, že Harry Potter je knižní a filmová série, když Jorg přiznal, že byl unesen předtím, než JK Rowlingová publikovala. Takže teď se Jorg někdy smál s ním, když někdo přešel kolem a bavil se o něčem, co bylo zvláště vtipné v kontextu.
Jorg udržoval striktní hranici v jejich vztahu a Bill věděl, že je pořád otrok. Taky přesně věděl, co si mohl dovolit a co ne. Jorg k němu neudělal jediný pohyb, který by se dal zařadit jako vzdáleně sexuální nebo hrůzy nahánějící, za což byl Bill vděčný. Bylo pak snazší s ním relaxovat, a taky bylo jednodušší někde létat myslí, když si hrál se zbraněmi bez toho, aby se musel obávat Jorga bodajícího ho do zad.
*~*
Tom se vrátil dřív, než předpokládal, a osprchoval se předtím, než zamířil do Billova pokoje. Ani Jorg ani Bill tam nebyli, ale jedna ze služek, co v kuchyni uklízela snídani a stlala postel mu řekla, že neodešli moc dávno. Měl přesnou představu o tom, kde jsou. Vyšel nahoru na čtvrté podlaží a našel přesně to, co očekával. Bill se usmíval nad něčím, co mu vyprávěl Jorg, a držel v ruce nůž, jako by to nebylo nic nového. Jorg slyšel otevření dveří a otočil se, když si Tom odkašlal, to způsobilo, že Bill vyskočil a zachytil palcem o hranu ostří.
Čepel přetla kůži a Bill okamžitě přiložil malou ranku ke rtům.
„Tome, vítej zpátky,“ řekl Jorg. Bill zamával volnou rukou, nůž položil dolů na kovový stůl.
„Vypadá to, že ho učíš to, cos naučil mě,“ řekl Tom.
„Učí se rychle. Měl bys ho fakt naučit nějaké umění, je velmi učenlivý, a pravděpodobně by se pak lépe zvládal,“ řekl Jorg. „Myslím, že kdyby ses toho držel, byl by z tebe skvělý muž zbraní.“
„Možná,“ Tom souhlasil.
autor: Starling011
překlad: Psycho
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 20
jsem ráda, že si Jorg Billa nevzal .. i když jsem to popravdě čekala, že mu něco udělá .. A opravdu jsem nečekala, že Georg je až taková svině .. :/ Chudák Sarah .. tohle si nezaslouží .. :/
Jorg ma príjemne prekvapil, myslela som si, že Billovy ublíži. George, je hajzel, veľmi rada by som Sarah pomohla.
Rýchlo ďalej, ďakujem za preklad.
Jeee to jsem rada ze je dalsi dil 🙂
Bala jsem se co se stane kdyz Tom takhle odjede ale Jorg byl v pohode :). No ten Georg!! Chudak Sarah 🙁
No jinak moc pekny dil 🙂 tesim se dal..
Jsem rada, ze Jorg byl na Billa hodny, vypada celkem v pohode. Ale ten Georg je hajzl.. Uzasny dilek 🙂
Je fajn že se Billovy nic nestalo.
Uff, teda musím říct, že z tohoto dílu jsem měla celkem obavy. Když jsem na začátku četla, že Tom musí odjet, tak jsem si už představovala všemožné hrůzostrašné scénáře, co se tam bude Billovi bez Toma dít. A on ten týden přitom uběhl tak hezky poklidně. Opravdu mě moc potěšilo to, jak je Jorg hodný. Dokonce se s Billem i normálně bavil, zbytečně ho netrestal..ale hlavně! Vůbec si jej nevzal. Jsem ráda, že krom Toma se tam najde ještě někdo, kdo má v sobě alespoň kousek lidskosti a nedělá se až moc nadřazeným. A taky se mi ulevilo, že v tomhle díle nebylo Billovi ubližováno. Ale o to víc se děím dalšího dílu 😀 Vždycky když si myslím, že bude klid, tak se něco semele 😀
Georg mě pěkně naštval a mám chuť mu něco udělat :/ Nevím, proč si pořád potřebuje něco dokazovat. To, jak zakázal Sarah mluvit s Billem bylo opravdu hnusné a já mu přeju jenom to nejhorší!
Moc děkuji za překlad! :))
Tohle bylo takové jemnější, i když je mi opravdu líto Sarah. Georg je opravdu krutý.
Ale bylo fajn, že byli Jorg s Billem. Obávala jsem se, že na něj bude Jorg zlý, že si ho třeba bude chtít vzít násilím, ale mile mě překvapil. Opravdu skvělé, dokonalé, nádherné 🙂
ten Georg je taký chuj :(( fakt je mi Sarah ľúto 🙁 ale celkom ma zaujalo to, jak Tom odišiel, že mal ísť niekoho uniesť… rozmýšľam či to bolo len kvôli tomu, aby mal Bill a Jorg priestor a to bude mať nejaký význam neskôr, alebo tam príde niekto, kto to trochu zamotá… v prvom momente ma napadlo, že tam privezú Andyho.. jaj ale to už zas hrozne špekulujem xD moc moc sa teším na pokračovanie