Change of lifestyle 13.

číst celé: http://bit.ly/10CSY0y

statistika: http://bit.ly/10CSY0y+

autor: Muckátko :o*

Noelle byla skloněná ke svým nohám, jak si rozvazovala tkaničky u bot, aby si mohla obout pohodlnější na dnešní směnu v knihovně.

„Nazdar Noellíto!“ hvízdl Bill hlasitě a s plnou parádou vpadl do šatny. Noelle se šíleně lekla, narazila čelem do otevřených dvířek od skříňky, nárazem je zavřela a nakonec dopadla na zadek na zem.

„Kurva!“ zaklela a zůstala se dívat na Billa s totálním zmatením. Bill jí chtěl pomoct, ale nemohl si pomoct. Rozřehtal se na celé kolo svým typicky hýkavým smíchem a lámal se v pase.

„Já už nemůžu!! Bolí tooo!“ smál se hlasitě a držel se za břicho. Čím víc to bolelo, tím víc se musel smát, a pohled na překvapenou a zmatenou Noelle, jak sedí dezorientovaně na zemi, mu moc nepomáhal.

„Ty jsi vážně idiot,“ zabručela Noelle a začala se zvedat. Bill si setřel slzy smíchu a nemotorně jí pomohl na nohy.

„Radši na mě nešahej, nebo mě dneska zabiješ. Jau!“ pohladila si dlaní naraženou kostrč a zasténala. Nebude se moct několik dní sednout, jak to bude bolet. Ačkoli chtěla nadávat a špačkovat, a tím tak znepříjemnit Billovi celý den za to, co jí provedl, při pohledu na brečícího Billa, který se pořád směje a začíná se svlékat, to nemohla udělat. Už Billa dlouho neviděla tak uvolněného, aby se na celé kolo smál a byl tak veselý.

*

„Vážně mě to moc mrzí,“ sypal si Bill popel na hlavu, ale když si celou situaci přehrál v hlavě znovu, vyprskl nanovo, když si vybavil Noellin vykulený obličej.

„Radši se ode mě drž dneska dál, koníčku,“ ušklíbla se Noelle, když Billovi po jejím oslovení zmrzl úsměv na rtech a zatvářil se značně nepohodlně.

„Už týden ti opakuju, abys mi přestala říkat ‚koníčku, hříbátko, oři‘ nebo dalšími názvy, které se týkají toho jednoho určitého zvířete,“ popadl knížku a na přední stranu nalepil čárový kód knihovny.

„Za ten dnešek zavedu oslovení jako hřebečku nebo kobylko,“ vyplázla na něj jazyk a podala mu A4 papír, na kterém byly vytištěné samolepky s kódy. Bill jen protočil očima a vytrhl jí papír teatrálně z ruky. Hřebeček a kobylka – to tu ještě nebylo.

Bill se nad lepením zamyslel. Měl pravdu. Bylo to už přes týden od toho incidentu s neznámým mužem. Všechno už tak nějak vstřebal a smířil se s tím, co se stalo, a nesnášel, když si připomněl, že poslední dva nebo tři večery se uspokojoval právě nad myšlenkou svého prvního sexuálního zážitku. S takovou věcí se samozřejmě nikomu nesvěřoval. Ani Noelle ne.

„Podívejme se, kdo nás opět navštívil,“ zapěla Noelle a podívala se k pultíkům. Bill se naklonil, aby viděl za regál, a okamžitě sebou trhl, když viděl muže, který jako první navštívil jeho nejintimnější místa. Noelle byla mužem příliš zaujatá, aby se hned vyptávala Billa, co s ním zase je. Pozorovala jej, jak přichází k pultíku a bere si pouze několik knihovních časopisů a vizitku s kontakty a otevírací dobou knihovny. Nápadně dlouho postával na straně a očima nenápadně projížděl celou místnost. Nakonec svěsil hlavu a odešel.

„No jako, že by byl úplně ošklivej, to se říct nedá,“ našpulila Noelle rty uznale. Bill vykoukl zpoza regálu a oddychl si, když byl muž pryč.

„Co děláš?“ zeptala se Noelle, když sledovala Billovy výpady.

„Nic.“

„Schovával ses,“ konstatovala.

„Ne-e.“ zavrtěl Bill hlavou.

„Ale jo-o.“

„Fajn. Tak schovával. Ale jen proto, že jsme na sebe už týden nenarazili, tak jsem to nechtěl pokazit,“ pokrčil ramenem.

„Říkala jsem, že to přestane, a tys mi jako vždycky nevěřil,“ zašklebila se.

„Jo. Měla’s pravdu,“ šeptl Bill, protože věděl, že to až tak úplná pravda nebyla.

*

Tom třískl mohutnými dveřmi od budovy knihovny a naštvanými kroky mířil ke svému autu, které měl zaparkované nedaleko. V ruce naštvaně tiskl do ruličky srolované časopisy, do kterých založil i vizitku, pro kterou se natáhl, aby se co nejvíce zdržel. Rozzuřeně mrskl časopisy do odpadkového koše, který minul, a odemkl si auto. Sedl si za volant a bouchl dlaněmi do palubní desky. Opřel se hlavou o opěradlo a chvíli jen tak seděl.

„On si asi vážně myslí, že jsem ho za tím regálem neviděl,“ odfrkl si a pohladil si zoufale tváře. Spustil ruce do klína a díval se před sebe. Zhluboka dýchal. Otočil se hlavou na sedadlo spolujezdce. „Už deset dní jsem neměl sex. Víš, co to pro mě je?“ podíval se na svého čtyřnohého miláčka, který na něj čekal v autě. Pes zakňučel a legračně naklonil hlavu, jako by se Tomovi snažil porozumět. Tom se uchechtl. „Tobě je to stejně všechno jedno co? Hlavně když dostaneš granule a pustím tě se proběhnout,“ povzdychl si Tom a nechal psa, aby udělal několik kroků k němu a čumákem přejel po jeho tváři. „Já tě mám taky rád, ale sex mám radši a sex s tím klukem mám zřejmě nejradši,“ pohladil psa po hřbetě a nechal se znovu oňufat. Když se se svým miláčkem dostatečně pomazlil, nastartoval a vyjel z řady aut. Namířil si to rovnou domů.

*

„Uvidíme se zítra, poníku. Ahoj!“ mávla Billovi Noelle a běžela k přechodu, kde právě naskočila zelená. Bill jí mrzutě mávl nazpět a došel k tramvajím. Podíval se, v kolik mu jede ta jeho, a snad poprvé se otráveně nezašklebil, když zjistil, že bude muset čekat. Viděl na křižovatce přijíždějící tramvaj, která jej naposled dovezla k tomu muži. Chvíli se na ni zadíval a hluboce se zamyslel. Tramvaj zastavila na červenou. Bill sáhl do kapsy a otevřel prázdnou sms zprávu. Palcem rychle naklikal zprávu.

Ahoj mami, zdržím se s několika spolužáky. Půjdeme na pizzu a na drink a nejspíš přespím u Noelle na koleji. Neměj strach! Bill

Zastrčil mobil do tašky a rozhodným krokem nastoupil do tramvaje, která přijela do stanice. Bill dojel na jemu už známou konečnou a vystoupil ven. Seběhl pár schodů a přes parkoviště se dostal k obytnému komplexu. Cestou tam se rozsvítilo městské pouliční osvětlení. Bill došel ke dveřím a k jeho překvapení byly otevřené, takže nemusel zvonit. Opodál si všiml starého pána, který venčil svého psa a dveře si zřejmě zajistil schválně. Proklouzl dovnitř a tentokrát se rozhodl, že půjde po schodech.

„Dobrý den, přišel jsem… ale neeee! Nemůžu mu přece vykat. Vždyť jsem s ním měl sex,“ pleskl se do čela a zdolal další patro.

„Ahoj, jak se daří?… jak originální, Bille!“ zakroutil očima.

„Ahoj, myslel jsem, že se stavím na návštěvu, a tak… neeee, to taky ne!“ zafuněl, když došel do posledního patra. Opřel se o zeď a vydýchal se. Bude muset improvizovat. Stiskl zvonek a v tu chvíli pocítil nezvladatelnou touhu rychle utéct.

Tom na pohovce položil popcorn, který si před chvílí udělal, a ani jej nestačil ochutnat, když se ozval zvonek. Zamračil se, když viděl svého psa, jak se dívá směrem ke dveřím a vrtí ocasem. To dělal, jen když byl za dveřmi někdo známý. Odložil misku na stůl, vypnul televizi a poškrábal se na nahé hrudi. Nečekal žádné návštěvy, a tak se rozvalil u televize jen v domácích širokých teplácích.

„Kdo to může být?!“ zamumlal a došel ke kukátku. Jakmile za dveřmi spatřil jemu dobře známou tvář, usmál se. Příjemně jej zabolelo v břiše, když hmátl po klice a zámku, a dveře otevřel.

*

Tak co myslíte? Bude tentokrát něco jinak? Muckátko :o*

autor: Muckátko :o*