autor: elvisfan
Toma probudil zvuk hlasu moderátora, natáhl se poslepu po rádiu a vypnul budík.
Překulil se na záda a usmál se, když cítil, jak mu na břiše leží útlá ruka.
Sdílel s Billem postel už po většinu nocí v týdnu, a kdyby měl být upřímný, musel by říct, že se mu s bráškou po boku spalo mnohem líp.
„Dobré ráno.“
„Dobré,“ Bill vydechl, přitulil se a nosem se otřel o bratrův krk. „Dneska je pátek, že?“
„Jop. Mám krátký den.“
„Nespěchej domů kvůli mně. Mám odpoledne plány.“
Slyšel, jak se bratr ušklíbá, Tom se položil na svého bratra. „Máš něco za lubem,“ řekl, naklonil se k němu pro hluboký polibek.
„Mm, možná. Snažíš se to ze mě vylíbat?“
„Možná. Funguje to?“
„Ne.“ Zazubil se Bill, pak vypískl, když ho bratr štípl do boku. „Blbečku!“
„Blbečku?“ Tom se znovu převalil, takže na něm teď ležel Bill. „Jak jsem blbý?“ zeptal se, hladil Billa po zádech a bocích.
„Že to děláš jen pro něco.“ Bill dal bratrovi ruce pryč a zvedl se, pohladil ho dlaněmi po hrudníku. „Musíš se připravit do školy.“
„A na co se musíš připravit ty?“
„To je tajemství.“
„Takže přiznáváš, že máš něco za lubem.“
„Nic nepřiznávám.“
„Bille, no tak. Před pár dny jsem tě viděl se štosem papírů, které jsi schoval hned, jaks mě uviděl, a polovinu svých telefonátů děláš mimo pokoj. Už týden se chováš divně.“
„No, jestli něco dělám, tak slibuju, že je to dobré.“
„A kdy zjistím, co to je?“
Bill se jen usmál a přehrál zívnutí. „Páni, jsem pořád tak unavený. Myslím, že ještě potřebuju spát.“ Slezl z bratra a přelezl na svou půlku postele, zavřel oči. „Snaž se mě nevzbudit, až se budeš připravovat, jo?“
Bill se triumfálně zazubil, když cítil, jak se Tom zvedl, pak nevěřícně vydechl, když ho do hlavy praštil polštář.
„Spratku,“ zamumlal Tom na cestě z pokoje.
„Miluju tě,“ zavolal za ním Bill.
***
„Omluvte mě, mladíku. Rád bych si objednal.“
„Polib mi prdel, Bille.“ Mávnul Andy po kamarádovi ručníkem, který se úderu vyhnul a položil před sebe velkou Colu. „Jak to šlo?“
„Dobře. Velmi dobře. Ben je z toho nadšený, teď už jen já musím udělat svou práci.“
„Zvládneš to.“
„Myslíš?“
„Vím to. Bille, když se o něčem rozhodneš, jdeš po tom.“
„Abych pravdu řekl, tak jsem překvapený, že to vůbec chci.“
„Jsi trochu starší, možná trochu chytřejší…“ zasmál se a vyhnul se kostce ledu, kterou po něm Bill hodil. „Zvládneš to. A já myslím, že je to dobrý nápad.“
„Bude to těžké.“
„Ale bude to i zábava. Uvidíš.“
„Až přijedu domů, všechno řeknu Tomovi.“
„Jsem překvapený, žes mu to ještě neřekl. Obdivuji tvoji vůli.“
„Nemůžu se dočkat jeho výrazu.“
Nebyl schopný ignorovat výraz ve tváři svého kamaráda, Andy si odkašlal.
„Věci… mezi vámi jsou v pohodě?“ usmál se, když viděl, jak ho tou otázkou překvapil. „Vidíš? Můžu… o tom mluvit.“
„Jsem na tebe hrdý. Trvalo ti to jen… kolik? Měsíc? A ano, věci jsou dobré.“ Billův úsměv se rozšířil, když si kousl do brčka. „Vlastně velmi dobré.“
„Oh ano?“
„Možná, že už zaznělo i slovo na M.“
Andy cítil, jak se červená, zatímco utíral pult.
„Proč se červenáš, Andy? Ještě jsem se ani nezmínil o sexu.“
„Oh bože.“
„Oh uklidni se. Jen žertuju. Mimo velmi zajímavou sprchu včera ráno jsme nic takového nedělali.“
„Oh. No, to je… jo, um… Bille, můžeme se vrátit k tomu, že to nechci vědět?“
„Ty ses ptal! Ale dobře, nejspíš to dělá mého nejlepšího kamaráda nejistým. Mimo to, vypadá to, že ti jdou zákazníci.“
„Jo, pro pracujícího je život děvka.“
***
Přesně jak Tom předpokládal, když se vrátil domů, jediné auto, které stálo na příjezdové cestě, bylo Lydie, hospodyně, kterou najali před dvěma týdny.
„Bill ještě není doma?“ zeptal se, zatímco se díval na poštu, i když odpověď byla jasná.
„Ne, pane, odjedl hned, jak jsem přijela. Já už taky teď půjdu.“
„Oh, dobře. Díky, že jsi přišla.“
„Mimochodem, dochází vám Savo.“
„Napíšu to na seznam. Ahoj, Lydie.“
„Na shledanou, pane Kaulitzi.“
Nebyl zvyklý, že má v pátek odpoledne dům pro sebe, šel ven na cigaretu a pak si vzal sešit, aby se alespoň snažil učit na test, který bude muset v pondělí protrpět. Už slyšel Billa, jak se ptá, proč se ani neobtěžoval otevřít si poznámky dřív než v neděli.
Uběhla další hodina, než se Bill vrátil, utekl k sobě do pokoje, přiběhl zpátky a vešel do obýváku s rukama za zády. Zastavil se a začichal.
„Taky miluješ, když dům voní po citronech, po tom, co je tu Lydie?“ posadil se do tureckého sedu vedle bratra a zazubil se. „Ahoj.“
„Ahoj.“
„Co škola?“ podíval se na sešit v bratrově klínu.
„Okay.“
„Učíš se na pondělí?“
„Jo,“ zazubil se Tom.
„Ugh! Proč se obtěžuješ?“ vzal mu jednou rukou sešit, s druhou stále za zády, položil ho na konferenční stolek. „Chceš vědět, co mám za lubem?“
„Ano!“
„Dobře, no, víš, snažil jsem se vymyslet něco, jak se zabavit na celé dny, víš?“
„Vím.“
„A víš, že jsem se sám naučil vařit, že?“
„Ano.“
„A jak budu mít za pár měsíců na účtu šílené množství peněz?“
„Ano.“ Tomův úsměv byl teď skoro stejně velký jako Billův.
„No, vymyslel jsem obchodní plán. Až dostaneme peníze, použiju svůj podíl, abych předělal bistro, udělám z toho takové hezké místo ve stylu kavárny namísto obchodu s Burgery. Budu mít v menu vlastní recepty a povedu to!“
„Povedeš to?“
„Ano! Není to úžasné?“
„No, ano, to je. Ale… ne že bych si myslel, že to nezvládneš, ale…“
„Ale co vím o restauracích?“
„Jo.“
„Ta dá!“ Bill trochu poskočil a podal bratrovi dopis, který mu přišel před týdnem. „Budu se učit!“
Tom si to přečetl, obočí okamžitě v půlce čela. „Veřejná vysoká škola?“
„Přijali mě, Tomi!“
„Chceš jít na vejšku?“
„Ano. Management restauračních podniků. Začnu v září a za dva roky budu mít diplom, Ben půjde do důchodu a všechno bude moje!“
Tom byl naprosto ohromen. Jeho školu nenávidějící bratr nejenže půjde dobrovolně na vysokou školu, ale ještě plánuje stát se majitelem podniku.
„Z tvého výrazu bych řekl, že jsi trochu překvapený,“ popíchl ho Bill a zatahal ho za lem od kalhot.
„Jsem. Velmi. Jsi si tím vším jistý?“
„Jsem, Tome. Vím, že to bude těžké, a nejspíš budu chtít stokrát skončit, ale bude to tak stát za to!“
Tom se musel usmát nad šťastnou jiskrou v bratrově oku.
„Pak jsem zlato šťastný za tebe.“
„Opravdu?“
„Opravdu.“
Bill vypískl a skočil bratrovi do náruče, obličej a krk mu zasypal polibky, zastavil se jen proto, aby řekl „Děkuju.“
„Za co?“ usmál se Tom, položil dlaně nad Billův zadek.
„Za poslední čtyři měsíce. Můj život by byl naprosto jiný, kdybych tě nepotkal, Tome. Nejspíš bych pořád bydlel v té díře, pracoval od rána do večera s žádným životním cílem. Vím, že nejsi zodpovědný za to, že jsem se našel, ale to, že jsi v mém životě, vše změnilo. Nenávidím to, jak jsme se potkali, ale jsem rád, že se tak stalo, jestli to dává smysl.“
„Dává.“
„Jsi na mě hrdý?“
„Moc.“
„Miluješ mě?“
„Víš, že ano.“
Tom natáhl ruku a pohladil Billa po tváři, dal mu pryč z obličeje pramen vlasů, který mu tam spadl. Přesunul si bratra do klína, Bill se o něj opřel.
„Řekni to,“ zašeptal.
„Miluji tě.“
Nečekal, že to uslyší zpátky, Tom spojil jejich rty, okamžitě dostal přístup do Billových úst. Jemně, svůdně si jazykem pohrával s Billovým, tak jak to měl Bill nejradši. Jejich jazyky se proplétaly a Billovy ruce zajely pod Tomovo triko, konečky prstů rámoval jeho břišní svaly. Pomalu mu Bill vyhrnul triko a prohlížel si svého bratra. Tom se posadil rovně a triko si stáhl, zahodil ho na podlahu.
Bill se znovu opřel, nejdříve prstem a pak jazykem přejel po bratrově malé bradavce, kterou vsál do úst a jemně ji skousl, uslyšel ostré nadechnutí. Cítil se dobrodružně, a tak pokládal malé polibky po Tomově břiše, zastavil se, aby vsunul jazyk do jeho pupíku, než pokračoval a laskal ho přímo nad místem, kde končily jeho kalhoty. Dlaní promnul skrze kalhoty jeho klín a podíval se zastřeným pohledem Tomovi do očí, studovali se. Bill mu začal rozepínat kalhoty a tázavě se na něj při tom podíval.
„Jen pokud chceš,“ řekl mu Tom, pohladil Billa po rameni.
Bill mu je stáhl jen tak daleko, aby odhalil horkou kůži pod nimi. V puse mu najednou vyschlo, olízl si rty a palcem mu přejel po žaludu, kroužil po něm a stíral už teď unikající tekutinu, vysloužil si sten. Udělal si z prstů kroužek a pomalu s ní přejel po celé jeho délce, pak kolem něj sevřel rty a jemně sál.
Tom zaklonil hlavu a opřel se o opěradlo gauče, užíval si vlhké horko bratrových úst, který ho hladově sál a lízal. Nadechl se a dech zadržel, když cítil, jak to vlhké horko pohltilo jeho mužství, zasténal slastí, když se Bill začal pohybovat nahoru a dolů po jeho bolestivém vzrušení.
Bill cítil bratrovu ruku ve svých vlasech, semknul rty pevněji a sál intenzivněji.
„Bože, Bille!“ vydechl Tom, snažil se potlačit touhu přirážet do bratrovy talentované pusy.
Bill brzy cítil, jak se Tom chvěje a jak mu natéká v ruce a v puse, a věděl, že už je blízko. Posunul se ústy zpět nahoru, přejel piercingem v jazyku po citlivé straně, uslyšel hlasité zanadávání a o vteřinu později se Tomovo tělo roztřáslo a Bill cítil, jak jeho ústa naplňovalo horko.
Spolykal ho, každou kapičku, než se odtáhl a opustil bratrovo přirození s tichým mokrým dozvukem.
Usmál se nad tím, jak měl jeho bratr otevřenou pusu a zavřené oči, Bill mu opatrně natáhl kalhoty zpátky a posadil se.
Když se Tomovo dýchání opět vrátilo do normálu, Tom otevřel oči a viděl, jak se na něj Bill culí.
„Nedívej se na mě tak,“ zaúpěl.
„Jak?“
„Jako kočka, která právě snědla kanárka.“
„Žádné dvojsmysly, že?“
Tom se zasmál a objal svého bratra, který si mu lehl na hrudník.
„Myslím, že tu jen budu ležet a uklidňovat se pár… hodin.“
„Budu to brát jako kompliment,“ odpověděl Bill hrdě.
„To bys měl.“
„Byl jsem dobrý?“
„Byls kurva úžasný!“
„A co chceš k večeři?“ zeptal se Bill najednou a posadil se.
Tom se na něj podíval jako na šílence.
„Co?“ zamrkal Bill.
„Před minutou jsi měl v puse moje péro, a teď mluvíš o večeři?“
Jeho bratr se ušklíbl a postavil se.
„No, musím si nějak dodat energii do těla.“
Tom zaúpěl. „Já se z tebe zblázním. Víš to?“
„Jsem si toho vědom.“
autor: elvisfan
překlad: LilKatie
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 32
Tahle povídka je vážně úžasná! ♥
Vždycky se strašně těším na každý další díl a poslední dobou se u všech dílů jenom uculuji jako blbeček. A přesně takhle to bylo i u dnešního dílu!
Hrozně moc mě potěšilo, že se Bill rozhodl studovat a pak řídit vlastní podnik. Jsem ráda, že si našel něco, co by jej bavilo a co jej bude naplňovat. On si rozhodně zaslouží skvělý život, když musel tak dlouho trpět. Byla jsem stejně překvapená jako Tom, i když mě při rozhovoru s Andyma napadlo, že by Bill možná mohl začít studovat. Ale neměla jsem tušení, jak skvěle to má Bill už promyšlené a že ví přesně co chce studovat. Je to šikula a já věřím, že mu to určitě půjde! 🙂
No a na konci dílu jsem se usmívala jak měsíček na hnoji. Bylo to nádherné a Bill je prostě za všech situací děsně rozkošný!
Moc děkuji za překlad! :))
Aj ja sa musim v poslednej dobe pri každom diele usmievať. Nemyslím to zle ale Billa si na výške neviem predstaviť, ale verím, že to zvladne a víjde mu aj ciel z vlastným podnikom. Koniec bol super. Ďakujem za preklad.
Je to skvělé, prostě naprosto úžasné.
Tahle povídka se mi líbí čím dál víc a oba jsou spolu roztomilí. Těším se na další díly 🙂
To byl úžasnej dílek.
Jsem rada, ze se Bill rozhodl jit na vysku..Jabych chtěla mit taky takove odhodlani 😀
No,ale zpatky k nim.. sem radaze teda Bill se TOmovi tak kraaaasne odmenil 😀
Sem zvedava, jak to nakonec všechno dopadne :))
Pani, ta tohle jsem necekala. Ne ze bych si stezovala 😀 Pocteni to bylo fakt dobry, uz se tesim, az se budou spolu i milovat :3
Jsem rada, ze Billa napadlo podnikat, kdyz ho to bude bavit, tak proc ne?
Krasny dil, tesim se na dalsi 🙂
Je to prostě úžasný počtení 🙂 Jedna z povídek, u kterejch se nemůžu dočkat dalšího dílu – a to i přesto, že už jsem jí četla v originále :)) Překlad je totiž mnohem hezčí 🙂
ooo bože nemůžu se dočkat dalšího dílu!!
Táto kapitola bola úplne roztomilá. Bill ma tým štúdiom prekvapil, čakala som, že chystá niečo pre Toma alebo spoločné romantické niečo:) Veľmi pekne ďakujem za kapitolu 🙂
Nádherně jim to spolu klape. Billovy plány jsou úžasné, doufám, že mu to vyjde. Andy se s tím taky pomalu srovnává, takže… V čem bude zádrhel? Ne, že bych chtěla sýčkovat, ale vždycky je nějaké "ale".
Díky, těším se na pokračování.