The Secret of Collegian 12.

číst celé: http://bit.ly/14pEvts

statistika: http://bit.ly/14pEvts+

Tom

Otočím se na Huga, potom se zase podívám na tebe.

„Počkej tady, skočím s ním ven… za 10 minut budu zpátky,“ pousměju se trochu, popadnu vodítko a vyběhnu s ním ven. Rychle obejdeme jen jedno malé kolečko parkem, pak ho táhnu domů. Moc se mu nechce, ale musím se snažit přijít zpátky co nejdřív. Do deseti minut rychle vybíhám schody a jdu dovnitř.

„Bille?“ zavolám, ale ne moc nahlas. Pustím Huga a ten se rozběhne do ložnice, nakouknu do obýváku a nevidím tě tam, tak následuju Huga. Když vejdu do ložnice, uvidím tě sedět na posteli, jak ho hladíš. Musím se usmát a přijdu až k tobě, posadím se vedle tebe a pohladím tě jen lehce prsty po rameni. Pak ti na něj dám malou pusu, začnu tě na něm olíbávat a jdu postupně blíž a blíž ke krku. Když ti udělám jednu malou značku na krku skoro u ucha, odtáhnu se.

„Víš… když jsem tě viděl, jak už na přednáškách, nebo potom u zkoušky… vážně jsi mi připadal jako… víš, jako… že se ti líbí kluci,“ řeknu tiše a uculím se. „Jinak bych si ani netroufl dát ti takový návrh. Přiznávám, že jsem musel působit fakt hrozně, co?“ Zasměju se trochu. „Jenže už tehdy ses mi líbil, nechápu, co mi to ruplo v hlavě, že mě to napadlo, ale v ten moment… bylo to, jako bych byl tebou úplně omámený a jediné, na co jsem mohl myslet, bylo to, abys byl jen se mnou.“ Zakroutím hlavou. „Muselo to být hrozný, nedovedu se do toho vžít, co bych na tvém místě udělal. Ale aspoň si myslím, že když jsi s tím souhlasil… taky jsem se ti musel líbit, ne? Nešel bys snad k nějakému sedmdesátiletému dědkovi, ne?“ Zasmějeme se oba. Zadívám se ti do očí zamilovaným pohledem, začnu si pomalu prohlížet celý tvůj obličej.

„Jsem rád, že jsme si promluvili… připadáš mi ještě roztomilejší než předtím,“ uculím se a dám ti pusu na tvář. Potom tě lehce za bradu otočím k sobě a začnu tě pomalu líbat na rty. Zavřu oči a trochu odstrčím Huga, vezmu tvou ruku, kterou jsi ho hladil, a dám ji k sobě na stehno. Po chvilce už cítím tvoje ruce bloudit po mých bocích a já na tobě skoro ležím, pořád tě líbám a držím tě za tváře. Po pár dalších polibcích se odtáhnu a kouknu ti do očí, uculím se.

„Ta návštěva u rodičů byla asi divná, to přiznávám… ale kdyby nebylo té návštěvy, asi bych si neuvědomil, že jsem za tebe hrdý, že jsi prostě úžasný… že jsem se do tebe zamiloval hned od první tvojí návštěvy u mě v kanceláři.“ Zase se tiše zasměju a rozkročím se nad tebou, sehnu se pro polibek. Sice mi ho dáš, ale rozpoznám v tobě, že se něco děje. Zase se narovnám. „Je ti to nepohodlné, mám přestat? Můžem si jen dát sprchu a jít spát,“ vidím tvoje rozpaky. Když přikývneš, usměju se a vstanu. „Dobře… osprchujeme se spolu?“ Usměju se a sundám si košili, kterou zrovna odhodím na zem.

„Jo, bude to super,“ řekneš a pousměješ se taky.

„Tak pojď,“ uculím se a po cestě do koupelny už odhodím i kalhoty, v koupelně odhodím ještě spodky a vlezu si do sprchového koutu. Doufám, že se nebudeš moc rozhlížet, mám tady typický chlapský nepořádek. Po chvilce se přidáš ke mně, podám si z poličky sprchový gel, vymáčknu si ho trochu do dlaně a začnu ti ho roztírat po ramenech a hrudi, potom přistoupím ještě blíž k tobě a i na zádech. Když tě důkladně celého namydlím, vezmeš mi tubu se sprchovým gelem z ruky a sám mě začneš natírat. Bohužel to má u mě jiné účinky než u tebe, když cítím tvoje hladké ručky, jak mi kloužou po hrudi a bříšku, neubráním se zavzdychání a musím přivřít oči. Když uslyším tiché zasmání, otevřu oči a zadívám se na tebe a tvůj pohled, kam se díváš.

„Promiň,“ uculím se. „To jsem nechtěl,“ trochu se od tebe otočím a dám si ruce na rozkrok, zachichotám se.

„Ne, Tomi… to nevadí,“ otočím se zpátky na tebe, když to tiše řekneš. Užasle se ti zadívám do očí, když ucítím znovu tvoje ruce na mojí pokožce, jak sklouznou až dolů k podbřišku, a během pár vteřin držíš v dlani můj penis. Zavzdychám a přivřu oči. Když začneš přejíždět po mém mužství tam a zpátky, musím se opřít zády o chladné kachličky.

„Bille?“ pípnu roztřeseným hlasem, když si najednou klekáš na kolena na zem, a během chvíle cítím na svém přirození tvoje teplé vlhké rty. Neubráním se hlasitému vzdychání, když celý můj penis zmizí v tvé puse a začneš mě zpracovávat. Nevím, jak dlouho to trvá, ale moc dlouho to rozhodně není. „U-uh,“ zahuhlám něco jako takové chabé varování, během chvilky totiž vyvrcholím hluboko v tvojí pusince. Za chvíli se zvedneš zase zpátky na nohy s potutelným úsměvem, chytnu tě za tvář a políbím tě.

„Bože, miluju tě…“ zašeptám a unaveně se opřu vzadu hlavou o zeď…

Bill

Pousměju se a přiblížím se k tvému uchu. „Já tebe taky,“ vyletí mi tiše z pusy. Možná jsem to tak trochu nečekal, možná bych před chvílí řekl, že to ještě neřeknu, ale teď to tak prostě cítím, tak jsem to prostě řekl. Jakmile se povídám Tomovi do očí, tak v nich vidím radost, ale nemůžu se na jeho pohled dlouho soustředit, protože mě začne líbat. Musím nejinak, než přivřít oči a začít mu polibky oplácet. Ani nevím, jak dlouho se líbáme, přijde mi to jako několik hodin, ale i kdyby tomu tak bylo, tak mi to vůbec nevadí. Jenomže se po chvíli zachvěju, když mi začne být trochu zima. Odtáhnu se od Toma a podívám se na něj.
„Půjdeme si už lehnout?“ zeptám se a Tom několikrát přikývne.

Když sedím na posteli a okolo pasu mám ručník, koukám se na Toma, jak hledá ve skříni nějaké oblečení. Musím se sám pro sebe pousmát. Za chvíli už jsem na posteli v Tomově tričku i spodkách a jsme k sobě přitulení. Jemně ho líbnu na rty otočím se k němu zády, ale chytnu jeho ruku zezadu a přitáhnu si ji k sobě, aby byl tak těsně za mnou. Ještě řeknu dobrou a už jen lehce cítím, jak mi Tom věnoval pár motýlích polibků zezadu na krk. Usnu během pár minut, protože jsem unavený. Nedělal jsem nic fyzicky náročného, ale jsem celkem unavený z celého dnešního dne. Ráno mě vzbudí sluníčko z venku, ale taky vůně, která jde asi z kuchyně. Vykolébám se z postele a v kuchyni najdu Toma, jak něco dělá u linky. Dřív než Tom mě postřehne Hugo, tak ho hned začnu drbat. To se otočí i Tom a já se usměju.

„Ahoj,“ řeknu s úsměvem a Tom mi hned vtiskne krátký polibek.

„Dobré ráno,“ usměje se jako sluníčko a jde zpátky k lince a na stůl podá dva hrníčky s čajem.

„Sedni si, dneska jsem udělal čaj, nevadí?“

Jen zakroutím hlavou, sednu si a trochu upiju. „Mám víc rád čaj.“

„To je dobře, já jsem byl ráno s Hugem, nakoupit, a teď už nám dělám snídani. Snad ti to bude chutnat, dělám tousty.“

Jen s úsměvem přikývnu a čekám, co mi Tom naservíruje. Bylo to vážně výborné, nacpal jsem se jako malé prasátko a Tom se mi i smál. Ale já za to nemůžu, bylo to vážně super. Ani nevím, kde se Tom tak naučil vařit. Vlastně se nestačím divit celý den, který s Tomem strávím. Je to ta nejlepší neděle, na kterou si vůbec pamatuju. Celé dopoledne se válíme v posteli. Tom odhalil moji slabost, že jsem lechtivý snad na každém kousku svého těla, a to je děs. Chvíli se sebou házím, protože mě chce snad ulechtat k smrti, chvíli zase jen ležíme a navzájem se pozorujeme. Pak se k sobě jen tulíme a občas věnujeme tomu druhému letmý polibek.

Na oběd jsme si objednali čínu a nudle. I když já už bych se vůbec nedivil, kdyby začal sám Tom vařit. Odpoledne zase strávíme převážně v obýváku, kde se koukáme na filmy a později hrajeme hry. Ani bych nevěřil, že i když je Tom o dost let starší než já, tak se dokáže bavit jako puberťák. Je to vážně super den, lepší bych si ani nemohl přát. Jen je škoda, že už zítra musíme zase oba do školy. Jenomže já jako student a Tom jako vyučující.

Tom

Celý den jsem si naprosto užil, přesně takové jsem si to s tebou představoval. Nakonec jsi mi večer řekl, že se potřebuješ na pondělí nachystat do školy, jestli bych tě nemohl hodit na kolej. Souhlasil jsem a během půl hodiny už jsme tam byli. Ještě jsme se pár minut v autě líbali na rozloučenou, čekal jsem, že bys mě možná mohl pozvat dál, ale nestalo se tak. Ani se moc nedivím, už je večer, potřebuješ se nachystat a kdovíco by na to řekli tvoji spolubydlící, zvlášť jestli chodí na stejnou školu jako ty, to by byl vážně poprask.

Nakonec když jsem jel domů, po cestě mi přišla smska, že se mám stavit za kámošema v hospodě, tak jsem nechal před domem auto a ještě jsem šel na pivko. Asi si někdo z nich vzpomněl, že jsem měl narozeniny, protože mi zaplatili dvě piva, a ještě jsem dostal dárek – balíček kondomů. Asi si myslí, že jsou fakt vtipní, takovou blbost, ale tak co, hodit se to ještě bude…

Vrátím se domů až později v noci, ale s dobrým pocitem a hřejivými myšlenkami, že zítra ráno se zase s tebou uvidím.

Přijedu ráno do školy s malým zpožděním, trochu jsem zaspal. Přiběhnu nakonec na přednášku asi o 10 minut později. Když si sednu a vytáhnu svoji flashku, abych mohl promítnout nové učivo, zastavím se pohledem na tobě. Sedíš hned v první řadě přibližně uprostřed, jsi mi snad nejblíže ze všech studentů. Dívám se na tebe nějakou dobu, až uslyším nějaký divný ruch a rozhlídnu se, všichni se o něčem baví a ti v prvních řadách na mě divně koukají. Zamračím se, snad to nevypadalo moc blbě, nechal jsem se úplně unést.

„E-ehm… tak začneme,“ vstanu, když se mi podaří zprovoznit ten starý křáp, který tu máme. „Dám vám na vybranou, buď si teď na přednášce napíšeme opakovací test, kterým shrneme učivo za minulý rok, aspoň budu vědět, co vám utkvělo v paměti, a co bude potřeba znovu v rychlosti zopakovat, nebo se to všichni stihnete naučit na zítřejší cvičení a budu vás ústně zkoušet, na známky. Mám pro vás totiž překvapení… dostal jsem dneska ráno pokyny od děkana, zjistil, že jsem vás nechal minule projít s písemným testem. Teď nově musíte všichni na konci každého semestru splnit ústní zkoušku, takže by bylo dobré vás na to připravovat.“ Zadívám se na všechny, strhne se veliký ruch, všichni se baví, dokonce vidím i tebe, jak něco řešíš.

„To neznamená, že se teď všichni budete bavit! Stihnete se naučit na zítra celé učivo na známky? Nebo si dneska dáme takový jednoduchý test, který vám vyhodnotím, ale nebudu ho známkovat?“ Zadívám se přísným pohledem na studenty. Když se začnou ozývat hlasy jako ‚test!‘, nebo ‚to radši dneska test‘, vytáhnu papíry a dám je studentům v předních lavicích, pár listů i Billovi. Nenápadně ho přitom chytnu a pohladím na prstech. „Tak si ty papíry pošlete, až to budete mít, promítnu vám test s padesáti otázkami.“ Zajdu si zase sednout. Když po pár minutách vidím, že všichni mají papíry rozdané, překliknu slide, kde je prvních deset otázek…

autor: Clarrkys & Disturbed Angel