Never give up 12.

Tom se zvedl a začal uklízet desinfekci a ostatní věci, se kterýma před chvílí ošetřoval Billa. Nevšiml si ani toho, že se mu vyhrnul rukáv, a Bill uviděl něco, co mu vyrazilo dech.

„C- cože?“ Tomovi nedocházel význam toho slova. Bill seděl a zíral na jeho zápěstí, které „zdobily“ jizvy ve tvaru písmen BB. Tom si až po chvíli uvědomil, na co Bill zírá, a rychle si ruku začal zakrývat.

Spojily své pohledy a začali odříkávat.

Zůstali na sebe zírat.

„No táák, Billi, neboj se, nebude to bolet,“ pohladil tehdy ještě 14tiletého kamaráda po tváři.

„Ták a teď já,“ Chriss se řízl také do své ruky. Jejich zkrvavené ruce se spojily a krev každého z nich se vléval do žil toho druhého.

END OF FLASHBACK

Za pár měsíců na to se Chriss s rodinou odstěhoval na druhý konec Německa a Bill tak ztratil svého jediného přítele a spojence. Člověka, který mu nadevše věřil a podporoval ho ve všech rozhodnutích. Pro Billa to byla tehdy velká rána. Myslel si, že ho už nikdy neuvidí, a teď potkal někoho, kdo má stejný znak, což je znamení, že mu Bill může také důvěřovat.

„No víš… myslím, že se ti nebude moc líbit, co dělá.“ Ale Bill jako by ho neposlouchal. Seděl s očima vypoulenýma a netrpělivě pozoroval Toma. Bylo mu to jedno, i kdyby byl masový vrah, tak by mu to bylo jedno. Netušil, že to přirovnání nemá daleko od skutečnosti.

Tom na tom nebyl o moc líp, od Chrisse toho o něm slyšel spoustu. A nedokázal pochopit, že zrovna tohle je ten veselý kluk. Představoval si ho totiž úplně jinak. Ale jak se říká, lidi se mění.

Byl omámen vidinou svého znovunalezeného přítele, že zapomněl snad i na všechny svoje problémy.

„Kde je?“ zachraptil černovlásek a musel si odkašlat.

„Chci ho vidět!!“ rozkázal Bill a konečně se odhodlal vstát z gauče. Trošku se mu zamotala hlava. Ale Tom ho ihned pohotově chytil do své náruče a ihned ho zatlačil zpátky do pohovky.

„V tomhle stavu nikam,“ rozkázal mu a vyznělo to mnohem přísněji, než chtěl. Bill na něj jenom pobaveně mrkl a ohrnul ret.

„No tak dobře vezmu tě za ním,“ prolomil po chvíli ticho. Bill ho celou dobu probodával pohledem. Věděl, že to zabere. Vždycky to zabralo.

„A-ahoj Andy,“ řekl a objal ho. Roztřeseně se ohlížel přes rameno a i slepý by poznal, že byl poněkud rozhozený.

Měl strach.

„Ehm…“ odkašlala si Tom, který tuto scénu celou zpovzdálí sledoval. Nevěděl proč, ale Andymu záviděl. „Asi už bych měl jít…“ špitl téměř neslyšně a natahoval se pro bundu v předsíni.

„Andy, to je Tom,“ řekl s úsměvem. Snažil se vyhrocenou situaci nějak vysvětlit. Oba tam naproti sobě stáli jako dva rozzuření býci, kteří se chystají každou chvíli zaútočit.

***

Byla to hodina, co Tom odešel, a Bill seděl zkroucený v křesle a nechal se Andym hladit po vlasech. Už věděl všechno o tom, co se stalo. Bylo mu trochu líto, že nebyl tím prvním, komu se Bill svěřil, ale snažil se to chápat.

„Co s námi bude?“ šeptl mu do ucha, a hned ho na něj políbil. Černovlásek jenom nakrčil nos a zívl.

„Dobře, ale pojedu tam s tebou já, ano? Rád bych Chrisse taky poznal osobně.“

autor: MajKy