
O tři dny později byla i naděje Sarah zlomena pod neustálou brutalitou. Odpor vedl jenom k tomu, že jim nedávali jídlo a jejich voda byla špinavější. Tresty a představení byly taky horší, když se bránili. Stráže je využívaly jako osobní šukací hračky, když zrovna nebyli zatáhnuti na sadistické představení. Každý kousíček jejich těl byl poškozený a bolel.
Tom přestal doufat, jenom se schoulil do malé kuličky a snažil se ztratit ve své mysli, jak to dělával Bill. Na druhé straně Sarah měla potřebu vyplnit každý volný okamžik kecáním a Tom se namáhal, aby na ni nebyl hnusný. Každý má svůj vlastní způsob, jak zvládnout těžkou situaci, to si připomínal vždy, kdy měl chuť na ni zakřičet.
Když se dveře opět otevřely, Sarah s tichým fňuknutím zmlkla, a stejně jako Tom se schoulila ke zdi, připravena na to, aby ji ty hrubé ruce osvobodily od okovů jenom na to, aby je přemístily předtím, než je vyvlečou schodama nahoru. Zavřeli oči před sluncem a čekali ve strašném utrpení.
Bill stál venku před svým bytem, snažíc se rozpomenout, kde schoval náhradní klíče. Skončil v San Francisku a zavolal svým rodičům, aby je požádal o letenku. Bylo to ověření toho, jak moc Billa milovali, když mu nekladli žádné otázky. Jenom mu poslali lístek, a pak pro něj Gordon přijel, když si Bill vzpomněl, že jeho ID karta zůstala někde v té kobce, kde ho drželi. Gordon vystoupil už v Denveru a vzal si let zpátky. Bill pokračoval až do New Yorku. Teď stál a zíral na béžové dveře, a konečně se sklonil dolů, aby odsunul rohožku z falešné trávy. Bronzové klíčky se zaleskly ve žlutém světle z chodby.
Zvedl je a odemkl dveře. Byt byl tak důvěrně známý, že Bill sotva prošel dveřmi, než se zlomil a začal nekontrolovatelně vzlykat. Nebyl si jistý, proč brečel, jediné, co věděl bylo, že je hezké být zpátky. Opřel se na chvíli o dveře, dokud mu neuschly slzy, a posbíral se, pak vešel dál do bytu. Ve vstupní hale skopnul dolů boty a setřásl ze sebe kabát, co si koupil v San Francisku. Vhodil klíček do keramické misky vedle dveří.
Byt byl krásný a veliký. Obývák byl jeden velký otevřený pokoj s dřevěnými parketami, přes které bylo přehozeno několik tmavě modrých koberců. Byla tam velká kožená pohovka a několik stolků s lampičkami. Nebyla tam televize, jenom několik knihovniček a různé umělecké potřeby rozházené přes celý dům, Bill byl čistotný, ale ne až příliš jako Andreas. Kuchyň byla přímo napravo, oddělená od obýváku jenom nějakou polostěnou. Byly tam tmavé kachličky s moderními lesklými aplikacemi.
Bill byl vděčný, když Simone zamítla Billovi bydlení ve špatných částech města, takže přesvědčila Gordona, aby mu dali tenhle byt a platili ho, až dokud Bill nebude mít stabilní práci a vydělávat dost na to, aby jeho svěřenecký fond nebyl příliš vyčerpán a on mohl ještě studovat. Byly tady dvě ložnice a koupelna na každé jejich straně. Jeden z pokojů byl přetvořen na jeho studio a ten další byl pěkně vyzdobený, ale málokdo ho viděl kromě Andrease.
Pokračoval v probírání se poštou, všiml si, že jeho profesoři čekají na jeho telefonát, aby si přeuspořádal zkoušky, jeho rodiče o něj měli obavy, a taky tam bylo několik pohledů od jeho babičky, která pořád cestovala, nikdy se neusadila. Byl tam zavřený tři, téměř čtyři měsíce a nikdo nebyl vyděšený, jenom se upřímně obávali. Bill si uvědomil, jak lehkovážné od něj bylo se někdy prostě vypařit, aniž to dal někomu vědět, což znamenalo, že když ho unesli, nikdo si toho nevšiml. Bylo to, jako kdyby ho polili studenou vodou. Byl příšerný syn a přítel.
Položil kopku dopisů zpátky na stůl a šel si dát sprchu, doufajíc, že teplá voda a pořádná kosmetika mu pomůžou vyčistit si mysl a bude se pak cítit líp. Když vyšel ven v plyšovém županu, tak rozdílném od rouch, která tam nosíval, téměř vykřikl, když zmerčil blonďatého muže sedícího na jeho gauči.
„Promiň, babe,“ řekl Andreas a volnou rukou prohrábl Billovy vlasy. „Co sis to udělal s vlasama?“
*~*
Tom stál spoutaný s rukama připevněnýma nad hlavou a nahý, jenomže tohle nebylo představení, tohle bylo bití. Pokusil se ubránit Sarah, protože jí bylo celý den blbě a pravděpodobně by nebyla schopná dnes v noci zvládnout představení. Jediné, čeho dosáhl bylo, že vystavil sebe sama trestu a ona byla dotáhnutá na vystoupení i tak, mohl slyšet její křik a smích jejich patronů i o dvě poschodí níž.
Jorg prošel dveřmi a nesl si svůj kožený bič. Tenhle byl ale odlišný od normálních bičů v domě, byl speciálně navrhnutý tak, aby prorazil kůži. Tenhle nezpůsobí modřiny, bude to řádné mrskání jako před občanskou válkou. Jenom málo otroků čelilo tomuhle biči, ale Tom byl v pořádném průseru, když okovy udeřil stráž přímo do tváře.
Napnul se, když uslyšel, jak bič přetnul zvukovou bariéru a cítil šlehnutí jako ohněm přes svá ramena. Ještě nezakřičel. Věděl, že Jorg ho dožene ke křiku, ale byl schopný vydržet tak prvních deset. Byl to akt z pouhého vzdoru. V ten moment, když Tom vykřikne, trest bude kompletní. Jorg jej udeřil desetkrát, dokud Tom nevykřikl, a pak mu převázal zranění. Neudělal nic, aby bolest nějak ztišil, jenom je vyčistil a zavázal, aby jim pomohl se zahojit a aby předešel infekci.
Pak byl bič položen na zem a o moment později jej Jorg zvedl a odnesl ke stolu. Tom cítil, jak byly některé šlehance sešité, ale většina z nich byla jenom vyčištěná a pak zagázovaná.
„Jsi v pořádku?“ zeptala se Sarah.
Bill se vzbudil s jasným slunečním světlem pronikajícím přes jeho závěsy a protáhl se jako kočka. Čisté povlečení, čisté tělo, teplé a jasné sluneční světlo připomínalo Billovi, že je volný. Bill vstal a znovu se osprchoval, i když se sprchoval předtím, než šel do postele, snažil se ze sebe smýt každičký kousek onoho místa, takže v nejbližší době bude pravděpodobně chodit do sprchy tak dvakrát třikrát denně. Vklouzl do čistých džínů a obtáhnutého trička a pak bosky sešel do kuchyně.
„Děkuji, madam,“ řekl Bill a položil hovor studijní poradkyni.
„Máš nové tetování,“ řekl Andreas a uvolnil jednu ruku z Billova pasu, aby prozkoumal linie.
„Tak pojď, jdeme ti dát do pořádku vlasy,“ řekl Andreas a Bill přikývl, dovolil Andreasovi, aby ho dotáhl do koupelny a namočil jeho vlasy do teplého pečujícího oleje. Nechali to usadit na dvacet minut, zatím vtipkovali a smáli se, pak ho vypláchli a Bill si musel umýt vlasy znovu, ale teď už byli oba zase normální. „Takže, co chceš dělat dnes?“ zeptal se Andreas. Měl hlavu položenou na Billových kolenech a Bill dokončoval kresbu, na které dělal předtím, než byl unesen.
„Bille,“ Andreas zatahal za jeho skicák, uvolnil mu tužku z ruky, položil je bokem, a pak obkročmo přisedl Billa. „Znám něco zábavného, co můžeme dělat, a nepotřebuješ k tomu ID.
Bill zjistil, že chce Toma, a jeho tělo odpovídá Andreasově něžné péči, jako by odpovídalo, kdyby to byl Tom, kdo o něj pečoval předtím, než do něj přirazil. Bill zavzdychal do Andreasových úst nad vzpomínkou z té noci. Byla pro něj hořko-sladká, ale teplo z Tomových doteků a jeho pohled se zdál, že objímal Billa ještě teď.
*v angl. někdo, kdo se sem tam sebere a zmizí, nenašla jsem český ekvivalent, J. :o)
autor: Starling011
Au Tomi….. jako bych ten bič cítila to je šílený co jim tam dělaj…. Vlastně jsem ráda, že se Tom zastal Sarah ale takovejhle trest to bych zabíjela. Bill a Andy? No to snad ne Bille mysli na Toma a dostaň ho do háje odtamtud!
Bill, to predsa, nemožeš myslieť vážne okamžte urob niečo aby si Tomovy a Sarach pomhol, lebo inak sa nepoznam, a budemi jedno čo si si na tom mieste prežil a k činom ťa dokopem.
Bill ma dosť, sklamal, myslela som si, že bude uteķať pre pomoc, lebo vie že aj Tom a Sarach chcú uniknúť.
Prekvapilo, že sa chodil špacírovať a iba pri prezretí,že preto ho nikto nehladal mi ho bolo trochu ľúto.
Toma a Sarach mi je ľúto uplne najviac, dúfam, že Bill dostane rozum, a niečo spraví.
Ďakujem za preklad.
Tak tohle snad Bill nemyslí vážně? Já myslela, že hned poběží na policii pomoct všem těm nevinným, kteří tam uvízli a hlavně Tomovi a ne, že se zabarikáduje v bytě. Doufám, že si to konečně uvědomí, protože Tom a Sarah kvůli němu skutečně trpí, tak snad dostane rozum a půjde na policii 🙂
Tak poslední dva díly jsou pro mě naprostý šok! Napřed Bill uteče, s čímž jsem nepočítala. Pak jsem si ale řekla, že to je dobře. Že se mu třeba podaří se odtamtud v pořádku dostat a sehnat pomoc. Ale tohle? Tohle snad nemůže myslet vážně, ne? Já ho chápu, že moc nechce vzpomínat na to místo, které mu tak ublížilo. Je mi i celkem jedno, jestli Toma miluje, nebo jestli mu Tom chybí..nebo prostě cokoli. Ale snad není tak chladný a sebestředný, aby nepomohl všem těm lidem, co tam bezdůvodně trpí? Proboha Bille, prober se! Nejen, že tam Tom a Sarah kvůli tobě trpí, ale pomysli i na ty další lidi! Tak moc jsi z tama chtěl utéct a dát světu vědět, že tohle místo existuje a všechny je zachránit..a teď jenom sedíš doma na zadku a snažíš se dodělávat nějakou blbou kresbu a kdovíco provádět s Andreasem. Jsem na něj opravdu naštvaná. Nemyslela jsem si, že je takový. Opravdu se modlím za to, aby dospěl k rozumu a něco udělal. Tohle mi nepřijde ani trošku normální a normálně mám chuť ho proplesknout, aby se vzpamatoval. Chápu, že to pro něj musí být složité, ale popravdě to tak ani nevypadá. Skutečně mi to přijde, že i sám před sebou ´hraje´, že se jen tak vypařil, protože prostě chtěl a žádné děsné místo nikdy nebylo. Opravdu nevím, jak tohle může dál pokračovat a myslím, že tohle snad ani nemůže dobře dopadnout. Mám strach, že až se jednou Bill odhodlá, tak už bude pozdě a pak tam najde akorát zmrzačeného, nebo hůř, mrtvého Toma. Ten tam teďka chudák i se Sarah za něj takhle trpí. Hrozně bych chtěla, aby tohle Bill věděl a měl výčitky. Protože už dávno měl něco dělat!
Děkuji za překlad :))
No nevim jeslit bych se asi takhle zachovala, kdybych se vratila domu .. hned bych Andreasovi skocila do naruce? asi ne .. snazila bych se urcite pomcot Tomovi .. on to totiz myslel dobre .. a ted? kvuli neho Tom trpi .. A to nemluvim o Sarah a o tom diteti ..
No sem zevdava teda, jak to pujde dal ..
no teda.. mám z toho dosť zmiešané pocity. stalo sa to všetko hrozne rýchlo a je tam priveľa otáznikov, napríklad ako sa dostal z Mexika (predpokladám že to bolo niekde ďaleko od civilizácie aby to nikto nenašiel) do Kalifornie len tak?? kde vzal peniaze? a tiež sa mi nepozdávalo, že sa oňho nikto nebál, keď, ak sa dobre pamätám, Bill nad tým rozmýšľal a tak a zrazu sú takéto jeho zmiznutia bežné?.. ale zaujala ma tá ID karta.. keď zostala tam, nemôžu ho podľa nej nájsť?? to by bolo celkom zaujímavé, ak by to teraz skončilo, dosť by ma to sklamalo, doteraz sa neviem spamätať z toho, že tak ľahko utiekol.. dúfam, že tam bude ešte nejaká akcia.. a Bill by tiež mal pomôcť Tomovi a Sarah!
Jsem sice rada, ze se Bill odtamtud dostal, ale ted se chova strasne sobecky. Jak muze jen tak predstirat, ze se nic nestalo? Jak tam vubec muze Toma a vsechny ty lidi jen tak nechat? Ted mu fakt preju, aby mel silne vycitky a neco s tim uz udelal. Fakt jsem na nej nastvana. Chudak Tom a Sarrah.
Bill mně pěkně zklamal zapomněl co tam dělaj.Mysli na Toma,ale vůbec mu nevadí že je z Andreasem.
Bille ty vole… :O jak si to představuješ? To je tam necháš trpět, kvůli tobě? Doufám, že dostaneš rozum! :/
Billův přístup se mi teda nelíbí ani co by se za nehet vlezlo :-/ Myslela jsem, že hned půjde na policii, vše nahlásí a ukončí to, co se tam děje, ale jak vidno, tak zapomněl, že tam denně trpí spousty lidí a že on je jejich jediná naděje, takže je od něj velmi sobecké, že na to všechno chce zapomenout a žít si dál svůj život, který vedl předtím. Snad se v něm ještě hne svědomí a něco s tím vším udělá, protože jinak Sarah zabijou, protože to dítě určitě není mistra, a Toma budou dlouho mučit, než ho dočista zlomí…
Děkuju za překlad 🙂
Ty jo.. poslední díly mě hodně překvapují 🙂 ale s radostí je čtu 🙂 hrozně pěkná povídka..
ale co si to Bill myslí? ..oni tam jsou chhudáci doufám že tam za nima dojde a chudáček Sarah :/ .. Taky se mi nelíbí jak se Bill chová, jak všechno přechází a nepřizná se .. chápu musí to být strašné, ale když to bude v sobě tak dusit :/
No ale jinak samozřejmě pěkný abych tady nenadávala na povídku.. nadávám na Billa 😀
Poviedku mám rada ale tento diel mi príde maximálne nereálny, neprofesionálny a proste proti logike….pochybujem že by sa ktokoľvek na Billovom mieste takto zachoval a kazí to celý dojem. Inak fajn poviedka 🙂