autor: Iveth Biersack
Dílek s pořadovým číslem 31 je na světě 🙂 Uvidíme, jak dlouho mě to bude ještě bavit 😛 Ale vidím to ještě na pár dílků 🙂 Užijte si čtení!
Vaše Iveth~
„Nevěřím ti! Ani náhodou!“ křičel Bill a vypochodoval z kavárny. Ještě pár sekund mu trvalo, než se zorientoval, kde vlastně jsou, a rozešel se směrem k nejbližšímu vchodu do metra.
„Bille, počkej!“ běžel za ním Tom, který se zdržel placením na baru. Auto neauto, musel za ním jít! Doběhl ho, sotva když chtěl nastoupit do vlaku metra. Chytl ho za mikinu a počkal, až se dveře zavřou.
„Necháš mě?! Ublížil jsi mi už dost!“ křikl na něj Bill, až se několik lidí, co stálo kolem, otočilo s udiveným výrazem.
„Bille, sakra, neutečeš před tím! Já ti říkám pravdu. Na, vem si to a… uvidíš, co ti na to řekne sám,“ hodil mu fotky k nohám a rozešel se šnečím tempem pryč. Snad čekal, že ho zastaví. Snad čekal, že mu hned skočí kolem krku. Nic z toho se ale nekonalo. Vyšel schody a ještě se za ním ohlédl.
Bill seděl na lavičce a koukal na fotky, co mu dal Tom. Nevěřil tomu! To by mu přeci Nick neudělal. Miloval ho stejně jako on jeho. Byli nerozluční. Sám mu to namlouval, když byli před koncertem sami spolu. Začal pochybovat. A to nebylo dobře! Vztahy jsou přeci jenom o důvěře. Skousl si ret a hodil fotky do kabelky. Zvedl se a nastoupil do dalšího vlaku, co přijel na stanoviště. Podíval se ještě směrem nahoru, kudy odešel Tom, ale už tam nebyl. Tak jenom se sklopenou hlavou nastoupil a jel domů. Bylo mu hrozně. Cítil se zraněný. Co když ho opravdu někde podvádí a on o tom ani nemusel vědět. Taky kdo by se s tím chlubil, že?!
***
Ještě předtím, než Bill odešel z kavárny, byl Nick už doma, puštěné jejich album snad na maximum a vařil jídlo. Tiše si u toho broukal a usmíval se. Měl teď všechno, po čem kdy toužil. Tedy s jednou malou výjimkou. Na rozdíl od jeho dětských snů, jeho princezna s plavými vlasy byl kluk. Usmál se nad tím. Ale jeho hubená postava posetá tetováními a piercingy, jeho krásné oči plné čokolády a vlastně všechno na něm by nikdy neměnil. Ani jedinou část jeho těla. Miloval ho. Miloval ho ne pro jeho peníze. On měl taky dost. Miloval ho pro to, jaký je. Pořád, bez ohledu na to, jak byli slavní, byl sám sebou. To si slíbili všichni a snažili se toho držet. Po dobu turné to bylo obtížné, ale vydrželi to.
Dovařil těstoviny a vypnul troubu, kde pekl kuře. Nachystal všechno na stůl a šel připravit pokoj. No spíše už jenom doladit. Všude po pokoji byly růže a sem tam zapálená svíčka. Urovnal polštářky na posteli a zatáhl rudé závěsy. Bylo tu pěkně temno, a svíčky navozovaly romantickou atmosféru. Byl hrdý na svoje dílo, tak šel dolů do kuchyně ještě dochystat poslední detaily, a pak už slyšel klíče v zámku, tak šel hned za ním.
„Ahoj lásko,“ objal ho a políbil.
„Ahoj,“ zamručel Bill a skoro se odtáhl, když ho chtěl políbit. Vrtalo mu to pořád hlavou. Jak by někde mohl pořídit takový fotky? To přeci nejde, když by se to vážně nestalo. S pohledem zabodnutým do země šel do obýváku.
„Co se stalo?“ ptal se hned vyplašeně Nick a došel k němu.
„Něco v nemocnici?“ sevřel se mu žaludek.
Bill jenom zavrtěl hlavou a sedl si na sedačku. Hodil na stolek fotky a podíval se na Nicka.
„Jak-jak dlouho to trvá,“ jen těžko skrýval slzy a celý se chvěl. Sledoval Nicka. Každý jeho pohyb nebo gesto, které by mu naznačilo, jestli mluví pravdu, nebo v tom horším případě lže.
„A-ale kdo-kdo to je? To přece nejsem já, lásko, já bych ti nikdy nic takovýho neudělal!“ obhajoval se hned Nick, když koukal na fotky. „A odkud to vůbec máš?!“ zadíval se na něj.
Černovlásek zabodl pohled zpátky do podlahy. Po něm chtěl pravdu a sám by mu měl lhát? Ne… to neudělá.
„Od Toma. Dal mi je dneska, když mě potkal v nemocnici, tak jsme šli na kafe a… dal mi je,“ šeptl a skousl si ret, protože slyšel, jak Nick vydechl a pár vteřin bylo ticho.
„Aha… a… ty věříš víc jemu než mně? Je to tak, Bille?“ podíval se na něj podezřívavým pohledem a sedl si k němu. Ano jednou mu zahnul a nechtěl se vymlouvat na alkohol. Přeci jenom se neříká nadarmo, že když jste opilý, tak děláte jenom to, co vlastně chcete, ale za normálního stavu na to nemáte odvahu.
„Ne, to ne, jenom… jsem se lekl, že-že už mě nechceš!“ vzlykl Bill. Nedalo se to udržet. Nemohl to v sobě udržet. Složil hlavu do dlaní a jenom cítil, jak se mu roztékají líčidla. Hlas měl pořád ještě slabý, a tím pádem i jeho nálada byla více pokleslá a on byl podrážděný.
„Billi, ty víš, že bych nikdy tohle neudělal,“ objal ho Nick a přitiskl k sobě. Skousl si ret a jenom ho konejšivě hladil po zádech.
„Já vím, lásko, já vím,“ popotáhl Bill a zvedl k němu pohled.
„Víš ale… upřímně… podvedl jsi mě… někdy?“ zadíval se mu zcela vážně do očí a se strachem na duši čekal na odpověď, která se mu několik vteřin nedostala. Pak ale dostal trvalý zásah do srdce.
„Ano… podvedl,“ Nick nebyl ten typ, co by dokázal něco utajit. Navíc když na něj Bill upíral ty svoje nádherný, hnědý oči. Těm by neodolal a nemohl by jim lhát. Netušil ale, co se odehrává v Billovi. Ten na něj zatím jenom zaraženě koukal, jako zraněné štěně, co vám přijde přímo k brance a škemrá o vpuštění dovnitř a lásku.
„A-aha… no… tak… já si… půjdu lehnout,“ zvedl se černovlásek jako v transu a odešel do ložnice. Zamkl se tam a až teprve teď propustil bránu svým emocím. Jak mu to mohl udělat?! JAK?! Ještě když mu teď do očí řekl, že by tohle nikdy neudělal! Jak mu to mohl uvěřit. A on blbec mu na to ještě kývl.
Po asi pěti minutách slyšel klepání na dveře a tichý hlas.
„Billi, prosím, otevři a… promluvíme si,“ mluvil klidně Nick a čekal, jestli to Bill udělá. Ale on ne.
„Vypadni, Nicku! Nechci s tebou mluvit!“ křikl Bill pořád v slzách, ale už jenom koukal z okna a objímal polštářek. Kdyby mohl, propadl by se někam hluboko a zůstal by tam. Teď teprve přemýšlel o těch fotkách. Co když je to fakt pravé? Co když mu prostě ten rok lže? Znovu se rozplakal. Nechtěl si to připustit, ale teď by Toma potřeboval víc, než si myslel. A to ani netušil, že jeho momentální pocity jenom a prostě nahrávají Tomovi do karet.
autor: Iveth Biersack
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 9
Tome takhle si jej nezískaš jednou to vyleze na povrch.
Bille proc si tak moc naivni? Boze .. podvedl te a ty u neho jeste zustanes? proste se vrat k Tomovi tam kde patris .. ://
Hm:( škoda. Dúfala som, že Nick je iný. Teraz mi je Billa totálne ľúto. Ale k Tomovi by sa vracať určite nemal, to už radšej odpustiť Nickovi. A najlepšie by bolo nájsť si niekoho úplne iného.