Vyvolení 18.



autor: T-KAY

Trochu jsem si pospíšila… ne moc, ale i tak se snažím psát rychle. Ale nejspíš je tato povídka pomalu u konce. Kdo ví, snad tímto dílem potěším vaše romantické dušičky 🙂

Zatím T-KAY

K Billovi dojeli asi po hodině, protože se Tom pořád rozčiloval nad svou blbostí, že si zabouchl klíče doma. Bill se smál, protože se mu nedařilo Toma jakkoliv přesvědčit o opaku.
Nakonec ale stáli teď už před Billovým bytem a Bill se akorát chytal otevřít.

„Opravdu ti to nevadí? Že přespím u vás?“ zeptal se znovu nejistě Tom.

„Nebude to vadit,“ usmál se černovlásek, odemkl a pomalu, a hlavně potichu vešli dovnitř.

Oba si mysleli, že všichni v bytě budou spát, ale bohužel se zmýlili. Billova maminka byla vzhůru a trpělivě čekala na svého syna. O to víc překvapená byla, když uviděla i Toma.

„Ahoj mami, já myslel, že už spíš,“ řekl Bill a šel jí dát pusu na tvář.

„Nemůžu usnout, když je jedno z mých dětí někde venku,“ řekla svým starostlivým hlasem.
„Mami, bože, já nejsem dítě. Ale omlouvám se, že jsem přišel tak pozdě. Trochu jsem se zdržel s Tomem,“ řekl jí černovlásek a vtáhl Toma do kuchyně.
„To mi došlo, když jsem ho slyšela. A povíte mi, co tu Tom dělá?“ zkřížila ruce na prsou.
„Omlouvám se. Nechci nijak rušit…“ začal Tom, ale Bill mu skočil do řeči.
„On si doma zabouchnul klíče. Chtěli jsme jít ještě k němu, ale bohužel. Tak jsem mu nabídl, že tu může přespat,“ vysvětlil černovlásek a pohladil Toma po ruce.

Ten pohyb však Simone neunikl. V duchu se usmála, když si uvědomila, že se nejspíš asi dali dohromady.

„Klidně se vyspím na gauči,“ řekl rychle dred, když Simone nic neříkala.

„Tak to ne, budeš spát u mě v pokoji,“ řekl razantně černovlásek a sám tušil, že to jeho mamce nevadí. Podíval se na ni a ona se jen usmála. Tudíž jí to nevadilo.

Pak se s ní tedy rozloučil a táhnul Toma do pokoje, kde s ním spadl na postel. Tom se nejdřív trochu zdráhal a říkal, že si klidně ustele na zemi, ale Bill ho okamžitě umlčel polibkem. Už se nechtěl držet zpátky a Tomovy rty mu opravdu scházely. Tentokrát si je hodlal pořádně užít.

„Billy, to… to opravdu chceš?“ zeptal se zaskočeně Tom, když se kousek odtáhl.

„Co opravdu chci? To jsi ty, Tome. Miluju tě a ty to víš. Už nedokážu být bez tebe, nedotýkat se tě, když jsme spolu, nelíbat tě. Prosím, Tome. Líbej mě,“ odpověděl černovlásek a vyčkával, co udělá jeho ‚princ‘.

Tom tedy neváhal a vpil se do černovláskových rtů. Stejně jako Billovi, i jemu ty rty chyběly. Chyběl mu Bill celý. Tolik ho to tenkrát bolelo, ale nikdy tu lásku v sobě neudusil. Billa miloval jako nikdy nikoho. Doslova jeho srdce se odmítalo Billa vzdát a trochu doufalo, že si k sobě najdou znovu cestu.

Teď si tu cestu našli. Leželi na posteli, tedy Tom ležel na Billovi a odmítal se od něj vzdálit byť jen na pár milimetrů. Černovlásek ho hladil po zádech, a dokonce i pod mikinou, kterou si Tom ještě nesundal. Chtěl cítit jeho kůži a tohle mu vyhovovalo.

Jediná chvíle, kdy se od sebe vzdálili byla, když se potřebovali nadechnout, ale ani tak se navzájem nepřestali dotýkat. Billovi však Tomova mikina začala překážet, tak ji začal Tomovi vysvlékat. Dredáč mu ale i sám pomohl. Nechtěl být pozadu a stahoval Billovi tričko, které mu doslova překáželo. Bill ho samozřejmě napodobil, a tak po chvíli na sobě leželi holými hrudníky a vzájemně se laskali. Nedokázali se od sebe odtrhnout.

Tedy ne do doby, kdy oba začali malinko zívat. To se pokojem rozezněl tlumený dvojí smích. Lehli si vedle sebe, čelem k sobě a ještě chvíli se hladili, dokud se Billovi nezačaly zavírat oči. To si ho Tom přitáhl do náruče a po chvíli i on usnul.

autor: T-KAY

betaread: J. :o)

3 thoughts on “Vyvolení 18.

  1. Rachlo by ma keby mi partner po tak dlhom čase čo sme spolu neboli zaspal:D ale bolo to pekné. Hlavne, že sú zase tak ako majú byť:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Verified by ExactMetrics