autor: Muckátko :o*
Tom se cítil tak hloupě a tak podle, když s odstupem jel za autobusem, který pomalu vyjížděl z města do jedné z příměstských částí. Bylo čtvrteční odpoledne a Tom neměl nic lepšího na práci, než sledovat dopravní prostředek, ve kterém seděl Bill. Věděl, že by se to Billovi nelíbilo, kdyby to zjistil, ale když mu od toho telefonátu už nezvedl ani jeden hovor, neodpověděl ani na jednu sms a ani za ním nepřijel, nezbylo mu nic jiného, než tajně zjistit, kde bydlí.
Autobus zastavil na své konečné zastávce a všichni z něj vystoupili. Viděl Billovu shrbenou postavu, jak se plouží po chodníku. Tom zastavil auto a počkal, odkud se mu Bill nevzdálí tak, aby jej nezpozoroval, ale ani tak, aby se Tomovi ztratil. Během pěti minut došel k rodinnému domku, odemknul si dveře a zmizel vevnitř. Tom projel kolem na konec ulice a snažil se zapamatovat si ten správný dům, protože všechny ostatní vypadaly velice podobně.
Šlápl na plyn a zamířil zpět domů. Po cestě uvažoval, jak Billovi vysvětlí, že jej sledoval, aby zjistil, kde bydlí, když mu to nechtěl říct ani on ani jeho malá kamarádka. Vypadal tak unaveně. Tom z nepochopitelných důvodů měl chuť vyskočit z auta a Billa obejmout. Musel ale ještě počkat.
*
Mohlo být kolem půl desáté, když se domem rodiny Trümperových ozval zvonek. Bill nevrle zavrčel a došel ke dveřím. Bylo mu jedno, že má na sobě pyžamové kalhoty a bílé tričko. Než by se stihl převléknout, tak by ten, co stál za dveřma, utekl. Zazíval a odemkl dveře.
„To má být jako vtip?!“ zavrčel naštvaně, když za dveřmi uviděl Toma a před domem zaparkované jeho auto.
„Ahoj. Můžu dál?“ zeptal se Tom, ignorujíc Billovu štiplavou poznámku.
„Ne to teda nemůžeš,“ zapřel se rukou o futro, aby dal Tomovi jasně najevo, že mu nehodlá uhnout.
„Vážně budeme dělat divadlo tady venku?“ procedil Tom přes pootevřená ústa, kdy si všiml nějaké zvědavé babky, která si mohla krk vykroutit, aby zaslechla, o čem se Bill s tím mužem baví.
Bill ač nerad musel dát Tomovi za pravdu. Ustoupil stranou a pustil jej dovnitř. Zavřel dveře, zamknul a rozešel se do svého pokoje.
„Jak jsi zjistil, kde bydlím?!“ zeptal se Bill, aniž by se na Toma otočil. Věděl, že jde za ním.
„Včera jsem sledoval tvůj autobus a pak tebe,“ přiznal Tom a vešel za Billem do pokoje. Musel uznat, že měl Bill vkus, soudě podle výběru barev i kusů nábytku, které v pokoji měl. Bill si zalezl zpět do postele a přikryl se přikrývkou až do pasu. Ukázal na místo na posteli, které Tom hned přijal.
„Jak sis mohl být jistý, že budu sám doma?“ zajímalo Billa.
„No předpokládal jsem, že když je pátek, budou tvoji rodiče v práci,“ vysvětlil svoji teorii.
„Aha,“ zkřivil Bill ústa a zůstal se dívat na svoje přikrytá chodidla, která nadzvedávala pokrývku.
Tom chvíli jen seděl a Billa si prohlížel. Musel připustit, že byl roztomilý. Pyžamo, unavené rozespalé oči, rozcuchané vlasy, vláčné pohyby. Vsadil se, že kdyby se k chlapci dostal blíže, stoprocentně by voněl jako spánek a byl by ještě horký na dotek.
„Proč jsi sem chodil, když jsem ti jasně řekl, že nechci, abys chodil?!“ podíval se na Toma.
„Chyběl jsi mi,“ šeptl Tom. Možná se i modlil, aby to Bill neslyšel.
„Alespoň nelži,“ odfrkl si Bill. Tom protočil očima a skopnul boty. Vyhoupl se na postel a přitáhl si Billa do náruče. Nechal jej, aby se zády opřel o jeho hrudník a hlavu si opřel o jeho rameno. Musel změnit polohu, protože se mu nechtěl dívat do očí, až mu řekne to, co si nacvičoval skoro celou noc, když nemohl usnout.
„Co to děláš?“ zeptal se Bill rozpačitě, když cítil Tomovo nezvykle něžné hlazení jeho horkého břicha, aniž by zajížděl pod tričko, a to důvěrné sevření, když propletl své prsty s těmi Billovými. Tom se usmál. Měl pravdu. Bill voněl spánkem a byl horký. Mohl cítit, jak to teplo prostupuje jeho spacím úborem a ohřívá i Tomovo tělo.
„Omlouvám se za ten oběd. Choval jsem se jako kretén,“ vydechl a značně se mu ulevilo. Bill se přece jen po této větě dokázal trochu uvolnit.
„Vypadalo to, jako by ti vadilo, že tam jsme spolu,“ špitl Bill. Už nebyl naštvaný. Přidal Tomovi plusové body za to, že sem i přes zákaz přijel a snažil se o nápravu.
„Byl jsem rád, že jsi souhlasil, já jen…“ odmlčel se Tom.
„Co?“ zeptal se Bill, když Tom nepokračoval. Tom se díval po pokoji a snažil se přimět slova, aby vyšla z jeho úst. Cítil, jak na něm Bill leží, jak jej nechává, aby jej hladil. Musel s pravdou ven.
„Byl jsem z tebe, kurva, úplně mimo!“ zasténal Tom nešťastně a chtěl umřít v ten okamžik, kdy to řekl nahlas. Bill sebou trhl nad hlasitostí a intenzitou, jakou to Tom pronesl.
„Uhm co?“ ošil se Bill. Nějak mu nechtěly dojít souvislosti.
„Byl jsem z tebe na větvi, jen co jsi došel k autu,“ povzdychl si Tom. „Tvoje oblečení a vlasy a úsměv a všechno. Nemohl jsem se soustředit na nic jiného, jen na to, jak zatraceně dobře vypadáš,“ zafňukal Tom.
„Vážně?“ pousmál se Bill a pohladil prsty Tomovo předloktí. Jeho srdce se šťastně tetelilo.
„To jídlo bylo pěkně odporný, ale nestihl jsem si vybrat nic jinýho, protože místo do lístku jsem zíral na tebe, a pak už mi bylo trapný zdržovat,“ sypal jedno přiznání za druhým.
Bill se hlasitě rozesmál. Vydával chvílemi až hýkavé zvuky, o kterých Tom nevěděl, jestli se náhodou Bill nedusí. Lapal po dechu a slzy se mu začaly hromadit v očích. Tom se musel přestat mračit a musel se začít smát s Billem. Nemohl se tvářit naštvaně, když mu to mládě poskakovalo na hrudi, jak se oddávalo záchvatu smíchu. Billovi trvalo zatraceně dlouho, než se dokázal jen místy uchechtávat. Otočil se tváří k Tomovi.
„No alespoň jsem tě rozesmál, když už nic jinýho,“ podotkl Tom, když viděl Billovy uslzené oči a růžové tváře.
„Bylo mi jasný, že je něco špatně už v tu chvíli, kdy ti ten talíř položili pod nos,“ vydechl Bill a otřel si oči.
„Uhm jo. Byl to nejnáročnější oběd mýho života,“ zakoulel Tom očima a nechal dlaně položené na Billově pasu.
„A za ten pongo džus můžu taky já?“ usmál se Bill.
„Jo,“ přikývl Tom. „A na nohu jsem ti šlápl, protože jsem místo na cestu koukal na tvůj zadek,“ broukl Tom.
„Proč jsi mi tohle všechno neřekl hned? Ušetřili bychom si všechno to, co se kolem toho stalo,“ sklopil Bill hlavu a posunul se tak, aby seděl bokem k Tomovi.
„No nemysli si. Ani to, že jsem ti to řekl teď, pro mě nebylo nijak lehký.“
„Když jsi mě ani nepolíbil na rozloučenou, myslel jsem si, že se budeme opravdu vídávat jenom kvůli sexu,“ zašeptal Bill.
Tom se zamračil. Mohlo mu dojít, že to Bill celé pochopí zrovna takhle. Přitáhl si Billovo tělo blíž k sobě a vpil se mu do rtů. Oždiboval oba jeho rty, sem tam po nich přejel jazykem a prsty hladil jeho krk. Bill spokojeně zafuněl a pootevřel rty, mezi které téměř okamžitě vklouzl Tomův vlhký jazyk. Párkrát polaskal jazyk svého protějšku a odtáhl se.
„Je mi teď odpuštěno?“ usmál se Tom.
„Myslím, že jo,“ přikývl Bill. Tom se spokojeně zasmál a svalil Billa pod sebe do peřin. Přilehl jeho hubené tělo a natiskl se co nejblíž.
„Ať tě ani nenapadne… neee… dost… dost… nech měěěě!“ vyl Bill na celý pokoj, když se Tomovy prsty rozeběhly po jeho žebrech.
„Pán je lechtivej,“ zasmál se Tom škodolibě, ale přestal. Šimravými doteky však hladil Billův trup a ústy se přitiskl na místečko mezi klíčními kostmi, aby tam vtiskl pár lechtivých polibků. Dlaní sjížděl po napjatém těle směrem na jih, dokud se jeho dlaň neusídlila v Billově klíně. Bill sebou trhl a rychle Tomovu ruku odstrčil stranou, než jeho klín začne reagovat.
„Hm?“ zvedl se Tom nechápavě.
„Nemůžeme. Máma chodí v pátek dřív z práce a mohla by se tu každou chvíli objevit,“ vysvětlil Tomovi a líbl ho na pootevřené rty.
„Ona ještě neví, že jsme spolu?“ zeptal se Tom a nepřestával Billa hladit po boku. Mladší z nich se malinko zarazil. Skoro to znělo, jako by Tom chtěl říct ‚Ona ještě neví, že spolu chodíme?‘, což byla hloupost. Oni dva spolu nechodili, nebo alespoň nedělali nic, co by to němě potvrzovalo.
„Uhm ne. Neví, že s tebou spím,“ vybral si Bill tuhle variantu odpovědi.
„Ví, že jsi gay?“
„Jasně že jo,“ odolal Bill nutkání zaklepat si na čelo.
„V čem by byl teda problém, kdyby mě tu našla, jak dělám jejímu synovi dobře?“ zabručel Tom blízko Billova ucha a hravě se mu zakousl do krku, bojujíc na Billově břiše s druhou rukou, která mu nechtěla povolit přístup k majitelovu klínu.
„Myslím, že by neskousla, že jsi o tolik let starší a jen se mnou spíš,“ nahodil Bill udici a čekal, jestli se Tom chytne a řekne, že je v tom něco víc.
„No a co kdyby ses oblékl a jeli bychom ke mně?“ navrhl Tom. Bill se zasmál a odstrčil Tomovu dlaň zpod svého trička.
„Nemůžu. Odpoledne jdu do práce. Měl jsem v plánu se ještě válet, kdyby mě v tom někdo nevyrušil,“ zvýšil na oko naštvaně hlas.
„Tak si vezmi věci a můžeme se válet u mě doma. Do práce tě pak hodím autem, kdybychom případně nestíhali,“ zamručel dvojsmyslně a nepřestával hledat alespoň malinkou skulinku, kterou by proklouzl k Billově teplé kůži na bříšku a hrudi.
„Nic takového. Nemůžu přijít pozdě. Už jednou se mi to stalo a dávali mi to sežrat ještě nějakou dobu,“ zavrtěl Bill hlavou.
„A po práci? Vyzvedl bych tě,“ nabídl se Tom.
„Já nevím, Tome,“ zakňoural Bill.
„V kolik končíš?“
„Když to půjde všechno dobře tak v 7.“
„Perfektní. Vyzvednu tě v 7, pojedeme ke mně, dáme si fajn večeři, koukneme na film, a pak… no… však víš,“ usmál se.
„Pak mě odvezeš ve vší počestnosti domů?“ zeptal se Bill, aby Toma maličko potrápil.
„Uuuuch!“ zavrčel Tom a skulil se z Billa, aby se mohl položit se na záda. Bill se posadil k Tomovu boku do tureckého sedu.
„Nevím, jak bych to vysvětlil mámě. Už teď mě podezírá, že lítám v nějakým průšvihu,“ svěřil se mu.
„Je ti dvacet, proboha!“ připomněl mu Tom. On přestal poslouchat rodiče už v patnácti a kolikrát lítal několik nocí po venku, aniž by ho zajímalo, jestli už jeho rodiče nealarmují policii.
„Já vím a nedívej se na mě tak. Nikdy jsem nebyl ten typ, který by nějak vybuřoval a měl nějaký pubertální manýry. Vždycky jsem mamce říkal, kam jdu a s kým, aby byla klidná, ale od té první noci, kterou jsem strávil u tebe, už mi nevěří a je to celkem peklo. Lhal jsem, že jsem s někým jiným, a ona na to přišla. Teď čeká na jakýkoli výkyv, aby se do mě mohla zase pustit,“ hrál si prsty s povlečením. Tom se přetočil na bok a podepřel si hlavu, aby na Billa dobře viděl.
„Tak jí prostě řekni pravdu.“ Tom byl se vším hned hotový.
„Už jsem ti říkal, že to nejde,“ šťouchl Bill do Tomova ramena.
„Přece ti nebude diktovat, s kým se můžeš scházet a s kým ne. Co by ti asi tak mohla udělat, kdyby zjistila, že jsi s někým starším? Nic,“ odpověděl si Tom sám.
„Co kdyby mě vyrazila z domu?“ zeptal se Bill, ačkoli věděl, že by to matka neudělala.
„Tak bys bydlel u mě,“ prohodil ledabyle.
„Jo, než bych tě přestal bavit,“ zamumlal Bill, ale Tom slyšel každé jeho slovo.
„Tohle jsou stejně jenom spekulace,“ ukončil Tom debatu.
„Spekulace dost blízké pravdě,“ oponoval mu Bill.
„Musíš mít vždycky poslední slovo?“ zeptal se Tom naštvaně. Tuhle Billovu vlastnost vážně nesnášel.
„Pravděpodobně,“ přikývl Bill. Tom zatnul zuby, aby po Billovi neskočil, ačkoli to pořád bral na hravé rovině.
„Koukni, nevadí mi, že se scházíme jen u mě doma, ale možná by bylo fajn, kdybychom se nemuseli skrývat, když sem za tebou příště přijedu.“
„Pokud vím, nikdo tě sem na žádné příště nezval,“ zašklebil se Bill.
Hlasitě vypískl, když po něm Tom skočil, zavalil jeho tělo svým a snažil se ho na oko zadusit polštářem.
„Vážně bych tě za ty tvoje průpovídky nejraději zakousl. Co vás to v té škole učí v dnešní době? Jste drzejší a drzejší! Kam ta dnešní mládež spěje?!“ zabručel. Bill si s funěním odtáhl polštář od obličeje.
„Nedělej, jako bys měl 70. Na takový nadávky máš ještě spoustu času! A koukej mi přestat ubližovat!“ vytrhl Tomovi polštář z ruky a hodil jej za jeho záda.
„Tohle ještě žádný ubližování nebylo. Jestli mě nepřestaneš štvát, pak ti teprve ublížím,“ přislíbil mu, ale vážně to nemyslel, což Billovi došlo. Sice Toma ještě moc neznal, ale rozhodně věděl, že není žádný násilník, který jde při sebemenším odporu přes mrtvoly.
„Tak co s tím večerem?“ sedl si Tom na matraci a přitáhl si Billa obkročmo na svůj klín. Dlaně položil těsně nad gumu jeho pyžamových kalhot a díval se mu do obličeje. Bill pokrčil rameny a dlaně přemístil na Tomova široká ramena.
„Fakt nevím,“ zamlel pusou nerozhodně.
„Jestli ti jde o tu počestnost, vystačím si se svojí pravačkou, když jinak nedáš,“ přislíbil. Bill se hlasitě zasmál a trochu do Toma šťouchl. Hned na to ale zvážněl.
„Přijel bych rád. Klidně bych i zůstal přes noc, ale nevím, co si vymyslet pro mamku, a Noelle do toho tahat nechci,“ nafoukl tváře, a hned na to je vyfoukl.
„To je ta tvoje mrňavá kamarádka?“ zeptal se Tom.
„Jop,“ přikývl Bill.
„Ta mě nemá zrovna v lásce, co?“
„Ne. Nesnáší tě.“
„Whoa! Upřímnost nade vše!“ zahýkal Tom překvapeně.
„Zvykneš si.“
„Prostě jí řekni, že přespíš, co já vím… u kamaráda třeba,“ navrhl Tom jednu z možných alternativ.
„Žádné takové nemám,“ zabručel Bill, ale nedal šanci Tomovi zareagovat. „Víš co? Prostě přijeď ke knihovně v 7. Tak jako tak k tobě pojedu, a pak mě buď zavezeš domů, nebo zůstanu na noc,“ slezl Bill z jeho klína a táhl Toma k východu.
„Budu se modlit za tu druhou možnost,“ ušklíbl se Tom a nechal se za zápěstí vláčet až k domovním dveřím.
„Heey! Brzdi. Nemůžu řídit bez bot!“ škubl s Billovou rukou, a konečně se pořádně obul.
„Už?“
„To jsou teda způsoby! Takhle vyhazovat návštěvu,“ odfrkl si.
„Nevyžádanou návštěvu!“ připomněl mu Bill se zdviženým ukazováčkem. Tom se nadechl, že něco řekne, ale nestihl to. Bill otevřel dveře a vystrkoval ho ven.
„Nejradši bych ti jednu…“ zabrblal.
„To já ti ji dám hned,“ nenechal Toma doříct, mezi futry mu věnoval polibek na ústa a Tom byl ztracen.
„Ty jeden malej…“
„Pa večer!“ třískl Bill dveřmi a Tomovi nezbylo nic jiného, než se odšourat k brance a následně k autu.
Podíval se na zavřené dveře a zakroutil hlavou.
„Děti!“
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 16
Nejlepší, nejkrásnější, nejmilejší!!! To se mi honilo hlavou celej dnešní díl 🙂 Bylo to tak strašně ňuňu – ten jejich rozhovor, jak Tom Billa sledoval… Aaaach… Doufam, že jim v příštim díle, Muckátko, zařídíš pěkně romantickej večer a ne, že jim to zase zkazí nějaká máma nebo podobně! 😛
Miluju tu povídku <3
Můj dnešní den byl opravdu otřesný a díky tomu jsem měla náladu pod psa, jak už dlouho ne. Ovšem až do té chvíle, než jsem se pustila do mojí milované povídky! Najednou je mi fajn, dokonce jsem veselá a nic mě netrápí. A to všechno jenom díky Tobě a tomuhle úžasnému dílu! ♥
Přiznávám se, že dneska doopravdy nevím co napsat, protože jsem z tohoto dílu totálně odvařená! Jsem tááááák šťastná, že to ani vyjádřit neumím. Díl jsem si přečetla třikrát za sebou 😀 Řekla bych, že tohle je nejkrásnější díl ze všech! Od začátku dílu, kdy Tom sledoval Billa, jsem se culila jak blázen a na konci dílu se mi pomalu chtělo štěstím brečet. Z posledních dílů mi bylo vážně smutno a přiznám se, že tohoto dílu jsem se bála a říkala jsem si, jestli si ho mám dneska vůbec číst, když už je mi tak dost špatně. Měla jsem strach, jaké všechny špatné věci se stanou a že to bude všechno v pr….a ono je to zatím takhle! Teď jsem neuvěřitelně ráda za to, že Bill Toma minule sprdnul, byl drzý a nenechal se Tomem oblbnout. Jde totiž vidět, že přesně tohle Tom potřeboval a hodně mu to prospělo. V takový obrat jsem absolutně nedoufala. Řekla bych, že Tom sám si už přiznal, že je do Billa zamilovaný, protože jinak by za ním takhle nepřijel. To, jak si jej v té posteli přitáhl bylo tak nádherné! ♥ Chci tuto povídku zfilmovat, protože přesně tuhle scénu chci vidět na živo, nejen v mých představách 😀 Ještě když si představím Billa v pyžámku a rozcuchanými vlasy. Jednoduše dokonalost ♥ Divím se, že se Tom udržel, když ho viděl 😀
Prostě celý díl od začátku až do konce byl bombastický! Konečně jsem se dočkala těch citů. Z Toma to totálně sálá a to se mi líbí! Moc se mi líbilo, jak se Billovi přiznal, že z něj byl mimo. A taky mě potěšilo vědomí, že Bill konečně ví, jak to je a že si nemusí myslet bůhví co. No, jsem zvědavá, jak se bude tvářit Noelle až zjistí, že jsou ti dva zase spolu a jaký Tom ve skutečnosti je. Tajně doufám, že Noelle nakonec na Toma změní názor 🙂 Jinak jsem taky zvědavá na reakci Simone až se někdy dozví, že je Bill s Tomem, který je o ´tolik´ starší. Doufám, že to nebude považovat za moc velký problém. Já na tom třeba nevidím nic špatného, ale tak každý je jiný 😉
Na další díl se už neuvěřitelně těším! 🙂 I kdyby spolu měli být kluci jenom chvilku, tak já osobně budu i za tu chvilku ráda 🙂 Doufám, že teď, když Tom řekl jak se věci mají, to už bude lepší a že se oba poučili. Zatím to vypadá, že si rozumí a já jsem se vlastně jejich rozhovoru musela děsně smát 😀 Jsou spolu jednoduše nádherní a roztomilí! ♥
Moc doufám v to, že se Billovi podaří Simone nějak přesvědčit, obalamutit a nebo jí říct jednoduše pravdu a bude moct ´beztrestně´ strávit u Toma noc. Moc bych si to přála, ale jak už jsem psala, i s chilinkou bych se spokojila 🙂
Mockrát Ti děkuji za zpříjemnění dne! ♥♥♥
To bylo tak hrozně milý! :3 Vážně jsem se nad tímhle dílem musela jen usmívat! Z těch dílů před tím, jsem měla trošku strach, abys nám povídku najednou neukončila a Bill s Tomem by tak zůstali ve stavu vzájemného nedorozumění… no jo, to sem holt já, věčný pesimista 😀 takže jsem ale opravdu vážně moc ráda, že se Tom odhodlal a šel za Billem, kde mu všechno vysvětlil 🙂
Zároveň se už nemůžu dočkat jejich večera! 🙂 Jednak jsem zvědavá, jak to Bill vysvětlí Simone-z čehož mám upřímně teda docela strach. Ale na druhou stranu se zase nemůžu dočkat toho, až Tom vyzvedne Billa a užijí si snad aspoň trošku klidnej večer- a to bez telefonátů a smsek od Simone 😀
Tahle kapča byla zlataaaaaaaaaaaaa.
Tom bol úplne krásne podarený. Som rada, že to nevzdal a že Bill vydržal. Škoda, že to nechce oznámiť mamke. Veď až taký vekový rozdiel tam nie je.
Už sa teším na pokračovanie:)
Cekala jsem cokoliv, predstavovala jsem si hodne moznosti, jak to bude pokracovat, ale tohle jsem netusila. Jako to, ze Tom bude Billa sledovat a pak ho navstivi, me napadlo, ale to bylo vsechno. To, co nasledovalo, jsem necekala. Kazdopadne jsem z toho fakt nadsena. Moc se tesim na jejich spolecny vecer a mozna i noc. Zatim vsechno vypada dobre. A dost se tesim, az Bill rekne mamce o Tomovi, jsem zvedava na jeji reakci.
Nadherny dil <3
No .. popravde musim ric,t ze sem si to musela tedkom precist znovu a poradne, abych mohla napsat nejaky krasny komentar .. protoze me vcera vubec nic nenapadalo, jen jednou Wow .. ale to nestaci tady k tomu dokonalemu dilu 🙂
Ja sem tak rada, ze to Tom nevzdal a jel za Billem .. Zahodil nejakou tu svoji hrdost a opravdu za nim prijel s omluvnou a s vysvetlenim .. Protoze pochopil ze Bill neni asi typ cloveka co on prileze :)) a bylo to mile, ale Tome mohl si prijit aspon s kvetinou ..
Ale to jejich dohadovani na posteli? no neoco nadherneho 🙂
a tesim se na to az bill predstavi Toma mamce .. i kdyz si myslim, ze zezacatku to bdue tezke .. podle me ho neprijme .. 🙁
No budu se tesit na dalsi dilek 🙂