autor: Muckátko :o*
„Hodně štěstí, zdraví, hodně štěstí, zdraví, hodně štěstí, milý Bille, hodně štěstí, zdraví!“ ozývalo se hlasitě celým bytem, zatímco oslavenec stál uprostřed a nepříliš nadšeně se ošíval. Věděl, že se od něj očekával nějaký proslov. Jakmile všichni dozpívali, zaměřily se všechny oči na Billa.
„Uch no… nejsem bůhvíjaký řečník, takže… moc vám děkuju za oslavu, za dárky a za všechno, co jste pro mě dneska udělali. Děkuju moc a pojďme na ten úžasný dort,“ zasmál se Bill nervózně a zakrojil do dvoupatrového dortu.
Oficiální část oslavy skončila poměrně brzy. Gratulace, předání dárků, rozbalení dárků, symbolické snědení kousku dortu, a pak to začalo. Hlasitá hudba, videohry, karaoke, tanec, a především litry a litry všemožného alkoholu, o kterém Bill ani nevěděl, že existuje.
„Bille!!! Co to děláš?“ vytřeštila oči Noelle, když přišla k oslavenci.
„Moje změny, pamatuješ?“ zasmál se Bill a lil do sebe druhou skleničku poměrně tvrdého alkoholu. Měl růžové tváře, začínal se mu plést jazyk a na všechny se usmíval.
„Ty pako! Piješ poprvé a liješ do sebe takový sračky? Měl jsi začít s něčím lehkým!“ dívala se Noelle, jak zlatavá tekutina sklouzla do Billova krku a on se vítězně zasmál. Otřel si ústa a položil skleničku na stůl, aby doplnil obsah tentokrát něčím, co mělo jinou barvu a pěkně to vonělo.
„Jsou to moje narozeniny,“ pronesl, napil se a se zdviženýma rukama se začal kroutit do rytmu hudby. Bylo mu absolutně jedno, kdo se k němu tiskne zepředu a kdo klínem naráží na jeho zadeček zezadu.
Noelle se zamračila a nevěřícně zakroutila hlavou. To byla poslední minuta, kdy byla uvolněná. Teď šel alkohol stranou a ona musela na Billa dávat pozor. Rozhodně nechtěla, aby někdo využil jeho první opilosti. Michael totiž vypadal, že svoje ruce z Billova těla jen tak nesundá. Noelle sice se špetkou vypočítavosti přemýšlela, jestli by se Bill přestal scházet s Tomem, kdyby se vyspal s Michaelem, ale zavrhla to. Bill Michaela nechtěl. V opilosti by s ním možná šel, ale jednou by stejně zase vystřízlivěl a poslal by ho k čertu. Zasmála se, když viděla Billovy pohyby, ústa, jak se snažila zpívat jednotlivá slova písně, a jeho oči, které se leskly jako zbrusu nová broušená číše.
*
Po třech hodinách, kdy v sobě Bill objevil neuvěřitelný pěvecký talent, děvkoidní taneční kreace a výrazy a nekonečný smysl pro humor, mohla Noelle říct, že veškeré osazenstvo mělo dost. Bill se silně motal po celém bytě, opíral se o všechno, co mu přišlo do cesty, aby byl schopen zdolat cestu z bodu A do bodu B a nepolíbit při tom podlahu, ale ačkoli byl totálně na šrot, stále dokázal fungovat.
„Odcházím tam… však víš… domů!“ zasmál se Bill, když se domotal k Noelle.
„A jinak jsi normální? Nemůžeš jít v tomhle stavu domů a sám,“ klepala si Noelle na čelo. Ona sama měla něco upito, ale zdravý rozum ji ještě neopustil.
„A co tu mám dělat? Všichni všechno vypili, snědli a nikdo si se mnou nechce povídat,“ zafňukal Bill.
„Jak chceš, aby si s tebou někdo povídal, když jsou všichni totálně zlití?“ zasmála se Noelle, když si vzpomněla, jak před pár minutami vedl Bill šíleně filosofické úvahy, kterým stejně nikdo nerozuměl.
„Kde je můj mobil? Kam odešel?“ díval se Bill kolem, a čím víc kroutil hlavou, tím se mu dělalo blběji.
„Máš ho ve své kapse!“ sáhla Billovi do kapsy a vytáhla jeho telefon.
„Oh kurva! Kdo roztočil tu místnost?“ zeptal se Bill a díval se na strop. Pak sklopil hlavu k mobilu a zjistil, že je mu mnohem lépe, když se nedívá nahoru. Mračil se a vyplazoval jazyk, jak se snažil zaostřit na svítící displej a ťukat do správných kláves.
„Takže, Noellko, schovej mi můj dort, opatruj moje dárky a pak mi je přivez,“ rozdal instrukce a vymotal se ven.
„Bille, nikam sám nepůjdeš!“ křikla Noelle a hnala se za ním. Našla ho sedět před domem na patníku s mobilem u ucha.
„Vrať se zpátky. Přijede pro mě. No tak!! Jdi zpátky!“ odháněl ji. Noelle počkala, dokud Billovi mobil nezvedne ten, kdo ho bude pravděpodobně ještě dlouho proklínat, že ho budí v jednu ráno, a pak se vrátila zpět s protočením očí.
„Bille?“ ozvalo se ospale a naštvaně.
„Tomiiii! Ty nespíš?“ vykřikl Bill šťastně, až si Tom musel dát mobil od ucha. No teď už nespal.
„Bille, k sakru, co je?“ protřel si oči. Bylo to sotva pár minut, co usnul, protože byl pozdě do noci v práci a měl toho opravdu dost.
„Přijeď si pro mě!“ houkl Bill do sluchátka a natáhl nohy do silnice.
„Proč bych to měl jako dělat?“ odsekl Tom.
„Protože tu sedím sám a čekám na tebe a bojím se,“ kníkl do sluchátka. Citové vydírání teď Billovi rozhodně nebylo cizí. Tom trochu vyměkl.
„A kde jsi?“ posadil se na posteli.
„Tady!“ ozvalo se radostně. Tom protočil očima. Bylo mu naprosto jasné, která bije.
„Tak to je fakt výborný, a to tvoje tady je kde?“ zvedl se z postele a natáhl na sebe jednou rukou tepláky a mikinu na zip.
„Najdi mě, Tomi!“ zachichotal se Bill a kopl nohou do kamínku.
„Bille, tohle není sranda! Kde jsi?“ popadl Tom klíče od bytu a auta. Pletl unaveně nohama, když šel k výtahu.
„Je tu park a je tam tma. Pospěš si prosím. A Tomi? Myslíš, že nevadí, když mám nohy na kolejích? Pojede tak pozdě tramvaj?“ zeptal se a strkal špičku svojí tenisky do jedné z kolejí.
„Bille, okamžitě zmiz od silnice!“ sykl Tom do telefonu a odemykal auto. Pokud je Bill u parku, a zároveň u tramvajových kolejí, musel být v centru a Tom byl vážně rád, že to z Billa dostal.
„Zlobíš se?“ špitl Bill plačtivě.
„Nezlobím. Budu u tebe za deset minut, tak prosím tě neudělej nějakou hloupost a nech svůj mobil zapnutý,“ rozkázal Tom a vyjel z parkoviště.
„Dobře, Tomi, ahoj Tomi,“ rozloučil se Bill a nemotorně hovor típnul.
Podle rozkazu složil svoje nohy zpět na chodník, aby je neměl na silnici, a ze své kabelky vytáhl zbytek alkoholu v hranaté flašce. Dvěma loky dopil zbytek a postavil flašku vedle sebe.
„Moooc dobré,“ pochválil pití a houpal se ze strany na stranu. Zleva viděl přijíždět auto.
„Ooohhh neee!“ přikryl si obličej, když mu světla zasvítila přímo do očí. Tom zaparkoval kousek od Billa u kraje a vylezl z auta. Nechal dveře otevřené a přišel k Billovi.
„Bille?“ sáhl na jeho rameno. Bill rychle sundal dlaně z obličeje a podíval se Tomovi do obličeje.
„Tomiiii! Tys mě našel!“ zavýskl Bill a nepřestával se usmívat.
„Nejsem žádnej taxík, abys věděl!“ sykl Tom naštvaně a pomohl Billovi vstát.
„A jak to můžu vědět? Třeba jsi jen sundal všechny ty nálepky!“ broukl Bill a nechal se vláčet k autu.
„Přestaň si ze mě dělat srandu,“ zavrčel Tom a posadil jej na sedadlo spolujezdce a zapnul mu pás.
„Promiň, Tomi,“ sklonil Bill nešťastně hlavu.
„A neříkej mi ‚Tomi‘!“ třískl Tom dveřmi, aby Bill z auta ve svém stavu nevypadl, a vrátil se na místo, kde Bill seděl. Zvedl ze země jeho tašku a prázdnou flašku.
„No tak to bude perfektní ráno,“ zavrčel a hodil flašku do popelnice. Sedl si do auta, hodil tašku Billovi na klín a zavřel dveře. Nastartoval, na kolejích se otočil a vracel se rychle zpět na silnici. Kdyby ho načapali policajti, ještě by zaplatil pokutu, že vjel do zákazu vjezdu.
„Nemysli si, že tě budu zachraňovat pokaždé, když si zavoláš,“ upozornil Tom Billa nabroušeně.
„Tohle bylo poprvé!“ vypískl Bill dotčeně a hrál si s ušima své tašky.
„Můžeš mi říct, kdo tě takhle zřídil?“
„To moc dobré pití. A byly to přece narozeniny!“
„To ses musel takhle zlískat jen kvůli něčím narozeninám?“
„Byly to moje narozeniny!“ křikl Bill.
„Fajn fajn! Přestaň tu na mě řvát,“ okřikl Billa nevrle. Na jednu stranu byl na Billa strašně naštvaný, že ho vytáhl z postele zrovna tuhle noc. Jindy by se snad tak moc nezlobil, ale byl vážně příšerně unavený a chtěl jen ležet a odpočívat. Na druhou stranu mu bylo trochu líto, že tak po Billovi vyjel. Pamatoval si, že když slavil některé ze svých narozenin, vypadal daleko hůř, a rodiče pro něj jednou museli dokonce jet až do města, které bylo vzdálené stovky kilometrů. Byl tak opilý, že se prostě ztratil.
Proto byl zvědavý, jak tohle celé ještě dopadne.
***
A přesně tady je opět místo na vaše hypotézy 🙂 Pravidla znáte z minula. Do komentáře se svojí hypotézou zadat ke jménu i e-mail a první, kdo bude nejblíže pravdě, obdrží díl předem 🙂 Hodně štěstí! Muckátko
:o*
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 19
no Tom by se mohl probrat Bill by mohl bejt nadrženej…:D a dál už víš co..a nebo by mu u toho mohl Bill usnout..:D:D:D:D no ale Tom už by si mohl přiznat že ho má rád..:)
Ježiš, já jsem tak ráda, že si pro něj přijel :)) A tady je muj nápad: Bill mu v opilosti řekne něco citového, ale ráno si to nebude pamatovat a bude mu zle. Tomovi to ale pěkně zamotá hlavu a bude to mít dopad na jeho další chování. Mail: Rosary@seznam.cz 🙂
No ja si myslím , že Bill vo svojej opilosti Tomovi vyzná svoje city a Tom z toho bude riadne ne vetvy O.o 🙂
No .. tak to sem opravdu zvedava, co se stane :)) Ale Bill by mohl TOmovi vyznat sovje city a to same by mohl udelat i Tom 🙂
preci jen si rano Bill nebude nic pamatovat ..
Takze sem opravdu zvedava, ale tesi mse na dalsi dilek 🙂
Tak toto je ideálne zakončenie bujarej oslavy. Som strašne rada, že Bill vyviazol relatívne neporušený, vďaka bohu za takú kamošku, a že zavolal práve Toma a že ten prišiel, aj keď trochu namosúrený:D
Moja predstava je taká, že Bill momentálne bez zábran, samozrejme vyštartuje po Tomovi a keďže platí -in vino veritas… tak vyzná Tomovi lásku. Ten sa toho zľakne a bude strašne dúfať, že na to Bill do rána zabudne, ale Bill si to pamätá, Tom sa tvári, že nič nepočul a Bill sklamaný utečie?
Doufám že Bill bude mít ráno pěknou kocovinu,ale když je piclej tak je roztomilej.
Opilý Bill byl vážně dokonalý! ♥ Taaaak roztomilý! Akorát mi bylo trošku líto, že na něj byl Tom tak nepříjemný 😀 Ovšem co já vím, co bych dělala na jeho místě, kdyby mě někdo v noci probudil a ještě byl opilý 😀 Nejvíc byla ta Billova věta: "A Tomi? Myslíš, že nevadí, když mám nohy na kolejích?" 😀 😀 😀 No to je roztomilost sama, prostě 😀 I když představa, že se mě někdo na tohle ptá, tak si o tom člověku myslím svoje, opilost neopilost 😀 Tak mě tak napadá, že Tom se vlastně ještě držel, já bych na Billa řvala asi víc 😀 On je jak nějaký jeho rodič 😀 😀
No, ale taky se pořiznám, že když byla v povídce ta část, kde Bill tančil a bylo mu jedno kdo na něj šahá, tak jsem měla chuť tam za nima dojít a všem tam vypleskat. Bill je jenom Tomův a tečka! 😀 Nikdo nemá ani právo na něj šahat. Taky jsem si myslela, že se tam Bill s někým vážně vyspí. Nemám o Billovi špatné mínění, ale alkohol je prostě svině, tak jsem nevěděla, co čekat. Jsem neuvěřitelně šťastná, že se to nestalo a Bill si pak ještě zařídil takový skvělý odvoz 🙂
A moc se mi líbilo, jak Bill Tomovi pořád říkal ´Tomi´, a Tom jak se rozčiloval 😀 😀 😀 Moc moc moc se těším na další díl! Tohle je vážně moje nejmilovanější povídka na blogu! ♥
No a moje hypotézy ohledně příštího dílu? 😀 Přiznávám se, že nemám ponětí 😀 Stejně jako holky, i mě napadlo, že by se Bill mohl Tomovi vyznat z citů a říct mu, jak jej má rád a tak…ale já vlastně ani pořádně nevím, co Bill k Tomovi cítí, takže…a nic jiného mě ani nenapadá 😀 Možná tak, že Tom se o Billa vážně bude starat jako o své dítě, protože Bill toho očividně vypil hodně a kdo ví, jak moc špatně mu bude. Ještě aby Tomovi nezasvinčil byt 😀 😀 A Tom pak okolo něj bude lítat s hadrem a všechno uklízet 😀 😀 Ale co si myslím (nebo v to možná jeno doufám :D), je to, že Noelle začne pomalounku, ale jistě, mít na Toma jiný názor. Vždyť Bill jí určitě vyprávěl, jak se mu dojel omluvit až domů a teď, když ho i vyzvedne, tak by Noelle mohla svůj názor na něj aspoň malinko vylepšit. Tom přece jen nemůže být tak hrozný, jak si o něm Noelle myslela ;))
Moc děkuji za další část ♥♥♥
Ja myslim, ze Tom vezme Billa k sobe, ale vzhledem k tomu, ze je unaveny z prace, se nic vetsiho dit nebude. Mozna mu Bill povi neco, co by za strizliva nerekl. Nejsem si tak uplne jista, co k Tomovi citi, takze primo vyznani lasky necekam, i kdyz je tu nejaka sance. Hadam, ze se o nej Tom doma postara vecer i nasledujici rano, kdy bude Billovi spatne a ten si odprisahne, ze uz nikdy nebude pit 😀 A taky mu treba vynada za to, ze se tak striskal a ze ho vytahl v noci ven.
No jsem na to zvedava 🙂
Ouch, ten opilej Bill mě naprosto dostal! 😀 Je roztomilejší, než když před tím, takže mě dost udivila Tomova reakce… Ale věřím, že se Bill pak za své chování a za Tomovu obětavost, bude chtít jistě Tomovi nějak odvděčit 😀
Každopádně se už moc těším na další díl a na to, jak to teď vyřešíš 🙂