Novel of Dreams – Our Life 22.

TOM

Společně jsme s Billem poobědvali v zapadlém rohu naší restaurace, a poté se vydali na odpočinek do chatky. Asi hodinku jsme odpočívali v posteli a různě se provokovali a povídali si, až jsme se znovu oblékli a rozhodli se vyrazit ven. V okolí bylo plno krásných míst a mně se obzvlášť zalíbila jedna rozhledna vysoko v horách.

Když jsem však otevřel vchodové dveře, rychle jsem zastavil, až do mě Bill, jdoucí za mnou, narazil. Venku pršelo jako z konve a zdálo se, že bude i pořádná bouřka. Jestli bude pršet dlouho, tak se na to fakt vyseru. Jel jsem sem, abych si užil a odpočinul a užil si přírody, déšť mám i doma.

„Pěkný podraz,“ zamumlám se staženým obočím.

„Něco vymyslíme, neboj,“ usměje se na mě Bill vlídně. „Náhodou, mám nápad,“ zvedne ukazováček. Hah, ten je určitě rád, že nikam nejdeme.

„Jo, vezmeme si pláštěnky,“ zaculím se na něj.

„Mhmm, ještě jiný nápad,“ chytne mě za ruku, zavře dveře a vede mě ke krbu. Hm, bezva. Vidím, že máš opět smysl pro humor, lásko. Nic neřeknu a znuděně se za ním loudám. Když mě dotáhne do obýváku, jen se zaculí.

„Kdy naposled jsi hrál – Člověče, nezlob se?“ usměje se na mě. Ehe?

„Hmmm…“ přimhouřím oči, „no je to asi měsíc. S Patrickem no. Proč?“ povytáhnu obočí.

„Nezahrajeme si?“ navrhne s úsměvem. „Můžeme hrát o něco!“ Opravdu jsem na Zemi nebo jsem se minul o pár planet dál?

„Třeba o to, kdo nachytá víc kapek do sklenice!“ zahraji stejné nadšení, jaké má on, a zavrtím hlavou.

„Já ti dám kapky,“ zasměje se, a hned mě pleskne po zadku. Se smíchem mě začne prsty lechtat na žebrech. Ten by vymyslel snad cokoli proto, aby už nemusel nikam jít. Anebo je to proto, že by v pláštěnce už nevypadal tak úchvatně?

„Přestaň. Víš, že mi to nevadí,“ povzdechnu otráveně. Zajede mi rukama pod tričko, polechtá mě na bocích, ale pak už mě jen hladí po břiše.

„Zahrajeme si?“

„S čím máš přesně na mysli? Vyhoníme si je, pak vezmeme pravítka a budeme si je přeměřovat jako puberťáci?“ povytáhnu pobaveně obočí.

„Na tebe by pravítko nestačilo,“ zaculí se a šťouchne mě jemně prstem do břicha. Jak dolejzá, když ví, že máme celé odpoledne volné.

„Hahá, a takhle se dožaduje manžel po dvaceti letech manželství sexu,“ zasměju se a pohladím ho po předloktí.

„Nemusím se dožadovat. Stačí, když oba budeme chtít,“ šťouchne mě znova. „Pojď si zahrát, no tak, Tomiii,“ zasměje se. Je jako malé dítě.

„Fajn, když tě to udělá spokojeným,“ vzdám se. „Ale kde ho jako chceš vzít?“

„Já ho dokonce už mám,“ zasměje se vítězně a dojde ke skřínce, která je vedle krbu. Otevře ji a v okamžiku z ní vyndá „Člověče, nezlob se“, karty a ještě nějaké společenské hry. Skříňku zase zavře a potom se na mě zaculí.

„Úžasný,“ zabručím. „A nemohli bychom se vrátit do dvacátého prvního století? Mám s sebou notebook. Raději bych našel wi-fi než tohle.“

„Já se s tebou vrátím klidně do středověku,“ zasměje se a odloží všechny ty hry na menší stolek vedle pohovky. „Notebooku si užiješ doma.“ Jak moje máma.

„No jo, já zapomněl. My žijeme v sedmdesátých letech, kdy ses narodil,“ ušklíbnu se a spadnu do křesla.

„Řekni rovnou za mamutů,“ zasměje se a zakroutí hlavou. „Tak co? Člobrdo, karty, nebo tu dámu?“ podzvedne obočí, když se posadí na koberec, který je u krbu.

„Cokoliv. Stejně tě ve všem porazím,“ zasměju se. „A víš proč? Protože ty máš štěstí v lásce, tak ho nemůžeš mít ve hře,“ vypláznu na něj jazyk a sundám si mikinu.

„Jo, to je pravda,“ zaculí se a protáhne si záda. „Aby ses ještě nedivil,“ zasměje se.

„A o co budeme hrát? Kdo prohraje, musí si něco svlíknout?“ povytáhnu obočí.

„No, jak chceš, klidně. O co jiného by se tu dalo hrát?“

„Noooo,“ zamyslím se. Něco mě napadá. „Ten, kdo vyhraje, bude se smět podívat na vyhonění toho druhýho,“ zasměju se. „Ale to bychom si moc nezahráli, takže nic.“

„Ale jo, beru,“ zasměje se. „Nebo ten, kdo vyhraje, si vyhoní, a ten druhý na něj nebude smět ani sáhnout,“ podzvedne obočí se smíchem. Pche, a já asi budu mít na šulinovi odřeniny, ne.

„Jenomže to bych se uhonil, lásko,“ zaculím se.

„…měl bys být raději loser, ještě tě bude bolet ručička,“ zasměje se a po čtyřech ke mně doleze. Zapře se mi rukama o stehna a klekne si.

„Ale v pravidlech není, že ten druhý si ho při tom taky nemůže honit,“ olíznu si s úsměvem rty.

„Neměl by,“ zakroutí nesouhlasně hlavou. Neměl, neměl, ale mohl by.

„Ještě si ho rád vyhoníš, až mě uvidíš, jak si budu jezdit prstem po žaludu,“ skloním se k němu provokativně pro polibek. Provokuji ho rád, a očividně i jemu se to líbí.

„Mhh, takže bych měl asi souhlasit,“ usměje se a líbne mě i s jazykem. „Přijde mi to vzrušující. Tenhle nápad se mi líbí.“ Haha, najednou.

„Mně ne,“ zasměju se. „Budeme hrát o cíga,“ řeknu nakonec. To jsem zvědav, co řekne teď.

„Nééé,“ udělá hned smutný obličej a zatahá mě za kalhoty. Tušil jsem to. On bez toho sexu nemůže vydržet dýl jak týden.

„Hele, netahej je ze mě,“ pošoupnu se od něj se smíchem dál.

„To je předběžné opatření, miláčku,“ chytne mě za boky a přímo se mi vecpe mezi nohy. „Dej mi pár polibků, prosííím,“ zaškemrá a prstíkem mi zakrouží na boku, kde mi zajede pod triko. Už má zase chutě. Dokážu to z něj poznat jediným polibkem i dotekem. Vždy má tmavší oči a vyzařuje z něj samčí přitažlivost. Alespoň já ji z něj dokážu vycítit.

Dám mu přesně tři pusinky na rty, a poté ho pohladím po tváři. „Chtěl jsi hrát, no ne?“

„Jo,“ usměje se a poodtáhne se. Spadne na zadek jako malé dítě a zaculí se.

„Vezmeme si to na zem,“ sklouznu z křesla k němu na huňatý koberec, abychom měli později dostatek místa, a položím hrací desku mezi nás. Hned se posunul a sladce se usmál. Usadil se do tureckého sedu a radostně si zatleskal.

„Jakou barvu figurek chceš?“ začal je rozestavovat vedle sebe do řady, když je vyndal z krabice. Jako by snad nevěděl moji oblíbenou barvu.

„Víš, že zelenou,“ nastavím se smíchem dlaň. Hned ji tedy vezme mezi prsty a už mi ji začne vkládat do dlaně, když se smíchem ucukne. Převrátím oči v sloup. Vyplázne na mě jazyk, a poté mi už zelené figurky vloží do dlaně. Sám si vezme červené. Vezmu si kostku a hodím pětku, Bill poté hodí trojku, tím pádem začnu hrát první, jelikož jsem měl vyšší číslo.

Celou hru jsme byli poměrně těsně za sebou. Hodně jsme se společně smáli, provokovali se a navzájem se druhému posmívali. Ke konci se Billovi však u domečku nevedlo hodit správné číslo, a tak jsem vyhrál.

„Hahá, tak šup s tím dolů. Můžeš předvést svoji chloubu v největší kvalitě,“ zašklebím se pobaveně a opřu se za sebou o ruce. To jsem na něj zvědavý. Měl silné řeči, ale teď se teprve ukáže, jestli na to má odvahu.

„No počkat, já…“ zasměje se a zrudne, „mám si vyhonit? Snad ty, ne?“ Jako bych to neříkal.

„Ne, prohrál jsi. Takže uděláš radost mně a vyhoníš si ho,“ zakřením se.

„Ouuh,“ zasměje se a skousne si spodní ret.

„Tak šup. Já se jen budu dívat,“ pobídnu ho. Nakonec se tedy jen pousmál a trošku se položil. Johóóó, bude podívaná. Rozepnul si pomalu džíny. Potom si klekl a i s boxerkami si je stáhl přes zadeček. Celou dobu se na mě tak svůdně díval, ale zároveň se usmíval. Tak pojď, baby. Přejel si dlaní po penisu.

„Mám si chvilku honit nebo se mám udělat?“ šeptne tiše a stáhne si předkožku.

„Pěkně až do konce,“ olíznu si rty a sjedu pohledem na jeho mužství.

„Mmm, dobře,“ usadil se a poroztáhl od sebe nohy. Zaklonil trošku hlavu a začal si pomalu vyjíždět po penisu nahoru a dolů. Mnul si žalud a viditelně při tom vlhl. Špička se mu začínala lesknout, proto po ní prstem přejel. Hmm, to je ono. Podíval se na mě a prstík si potom olíznul. Uhhh… Zavrněl jako nějaké kotě a zase si sjel do rozkroku. Tentokrát si penis vzal do dlaně pevněji a rychle si po něm začal vyjíždět. Jen se kousnu do rtu a zafuním nosem. Uvnitř mě pomalu narůstalo vzrušení, ale snažil jsem se zhluboka dýchat. Nesmím se nechat moc vzrušit. Naopak ho musím ještě provokovat, aby se brzy udělal. Promnul si varlata a nahlas oddechl.

„Mmm,“ skousnul si spodní ret a podíval se na to, co dělá. Snad ještě přitlačil a zamračil se. Trošku si sám přirážel do ruky, přizvedával boky. Musím mu trošku pomoct.

„Lásko,“ brouknu na něj s úsměvem a schválně si začnu cucat prst a objíždět ho jazykem, jako když ho kouřím.

„Uuhm,“ zakňučel a olíznul si rty. Začal si rychle honit jen žalud. Proklouzával mu v dlani, jak vlhký byl. V rychlosti se ke mně došoural po čtyřech a klekl si přímo přede mě. Pokračoval a nahlas u toho oddechoval. To se snaží jako o co? Vzrušit mě? Kdyby se mu to alespoň kurevsky nedařilo. Přetáhnu si triko přes hlavu a provokativně si začnu jezdit prsty po břiše a prsou.

„Jen do toho, pěkně to ze sebe dostaň,“ přejedu si viditelně jazykem po horních zubech a usměju se. Tohle nevydrží dlouho. Měl jsem mu to schválně stopovat.

„Ahmmm… To je tak… zvrácený, kurva,“ sykl a dosedl si na lýtka. Přitiskl si penis k bříšku a pořádně si promasíroval varlata. Chvilku poté si už zase po penisu rychle a tvrdě vyjížděl. „…Tomi,“ zachraptěl vzrušeně. Nebudu říkat, že mě to nevzrušuje, ale musím mít nějaké sebeovládání. Vzrušuje mě už jen to, jak vzdychá, a slyším tiché mlaskání, jak si ho honí. Jak mu to jen zpříjemnit, aniž bych se ho dotkl… Chmmm… Už vím!

„Počkej, zastav,“ přeruším ho.

„Hm?“ zastavil a podíval se na mě téměř až prosebně. Já vím, že chceš vykouřit, ale máš smůlu, miláčku. Pravidla jsou pravidla. Skloním se těsně k jeho chloubě a pootevřu rty, načež mu na žalud vydechnu horký vzduch.

„Ohh,“ chytil mě za hlavu a jen mě pohladil. „Chci tě, tolik tě chci…“ To ti teď nepomůže, i kdybych měl sebevětší chuť.

„Bille, řeklo se bez dotýkání,“ sundám mu ruku a nechám mu na penis stéct pár slin. „Pravidla jsou pravidla,“ narovnám se pobaveně.

„Uhm, jen jsem tě chtěl pohladit,“ zakňučí a podívá se dolů. „Bože, bože můj,“ zafňuká a hned si moje sliny po penisu rozetře. „Nesnáším pravidla…“

„Pozdě,“ zasměju se. „Sám sis to vymyslel,“ pošlu mu vzdušnou pusu a přejedu si prstem přes bradavku tak, aby viděl, jak při jediném doteku ztuhne.

„Mhhh,“ zabručí a znovu si rychle začne penis honit. Bože, tenhle pohled už dlouho nesnesu. Ať už se prosím udělá.

„Jo, jen si pěkně přirážej do ruky, a pak se udělej tak dlouze, až ti polije pot záda,“ pošeptám mu s výdechem. Zadívám se na jeho penis a tiše polknu. Rukou si sjedu po břiše.

„Hoohmmm,“ zakňučel a prohnul se v zádech. Sjel si druhou dlaní po zadečku a ruku tam nějakou dobu i ponechal. Tak dělej, sakra. Víc jak dvě minuty už tohle nevydržím.

„Představ si, jak se se mnou miluješ, cítíš to teplo a já tě v sobě svírám,“ šeptnu ztěžka a přímo pohledem visím na jeho rychle zvedajícím se hrudníku a zarudlém penisu.

„Ohhh, jo,“ zakňučí a zvrátí hlavu dozadu. Potom se na mě ale podívá a nahlas vzdychne mé jméno. Jeho dech se začal zvolna zkracovat stejně jako jeho steny. Netrvalo to už příliš dlouho a udělal se. Stále rukou pumpoval, ta lepkavá tekutina mu stékala po dlani i penisu. Bože můj, já jsem snad mokrej. Uuuhhh, fajn, uklidni se. Hlavní je, že už se udělal a já to ustál. Teď ho jen utěšit, broučka.

„Nádherný,“ pohladím ho s úsměvem po stehně. „Chceš kapesníček?“

„…je to perverzní,“ šeptne a usměje se. „Mhh, kdybys byl tak hodný.“

„Hned,“ rozhlédnu se po místnosti, až se natáhnu ke stolku ke krabici s papírovými ubrousky a nabídnu mu. Jeden si vytáhl a usmál se.

„Děkuju,“ otřel si dlaň a poté i ruku. „Hrozně mě to vzrušuje, když se na mě při tom díváš.“ No ještě aby ne. Kdo by nechtěl, aby na něj při sebeuspokojování koukal manžel.

„To ti věřím. Zažiješ si to za chvilku znovu,“ zasměju se. Zatímco se uklidňuje, rozestavím figurky na původní místa.

„…aby ses nespletl,“ zaculí se a usadí se, přičemž si natáhne boxerky i s džíny. Ten si věří.

„O to se nebojím. Užiješ si znovu, lásko,“ zasměju se. „A abys neřekl, můžeš házet první.“ Tak hodný já budu, hm.

„No, uvidíme,“ zasměje se a vezme si kostku. Trošku si s ní pohází v dlani, a poté ji vrhne. Jakmile hodí šestku, už mě takový smích přejde. A do prdele. Jen se hraně usměju a poté, co nám připravím alespoň ledový čaj s ledem, začneme hrát. Přejte mi štěstí.

autor: Mischy & Turmawenne