
Přibližně po hodině a dalších krátkých přestávkách jsme konečně dojeli k jezeru. Opravdu jsem Billa hodně šetřil a jel podle jeho tempa, ačkoli mi to připadalo nudné a bezvýsledné. Já obvykle sportoval, abych si udělal nějaký sval navíc. I tohle však bylo pro tělo dobré a Billovi to vyhovovalo. Objeli jsme přibližně půlku jezera, až jsme narazili na zapadlou lavičku. Hned se nám zalíbila, tak jsme zde zastavili.
„Uhhh,“ dosednu na lavičku a promnu si dlaní rozkrok. Zasraná sedačka. Budu impotent.
„To není špatný nápad. A zítra si dojdeme na masáž,“ usměju se.
„Jsi šlechetný, že se se mnou chceš podělit o své sliny, ale já upřednostňuji vodu z pet lahve,“ zasměju se a natáhnu se pro ni.
„Musí být dokonalý pocit nosit pod srdcem 9 měsíců malého drobečka,“ pošeptám. „Chtěl bych ho tam mít, cítit to krásný šimrání, když tě kope a všechno s ním sdílet,“ obejmu si rukama smutně břicho.
„Tohle… bohužel nezměníš,“ pohladil mě po zádech, jen co si vedle mě sedl. „A… kdybys byl holka, asi by tohle všechno bylo jinak.“
Prakticky celé odpoledne jsme strávili s Tomem u jezera. Bylo vážně krásně, do chaty se nám ještě nechtělo, tak jsme toho využili a lehli si do trávy. Dlouho jsme si jen povídali, plánovali a snili. Nastalo pár chvil, kdy jsme byli oba naprosto tiše a jen se drželi za ruce. Přišlo mi to důvěrné a intimní. Oba jsme věděli, na co ten druhý myslí, aniž by něco řekl nebo jen naznačil. Takové chvíle jsem měl moc rád.
Po nějaké době Toma napadlo, že bychom se mohli vykoupat. Vlastně jsem nebyl ani proti, bylo vážně nádherně a teplo. Nikde nikdo nebyl, rychle jsme se svlékli, oblečení pohodili vedle našich kol a nazí rychle vběhli do vody. Oba jsme zároveň téměř vyjekli, když jsme se celí do vody potopili. Byla celkem dost studená, ale dalo se to vydržet. Po chvilce jsme si už zvykli a jak je naším zvykem, pěkně jsme v té vodě blbli. Pořád jsme se pošťuchovali a něčemu se smáli. Přišlo mi to tak dětinské, bezstarostné a hezké. Došlo i na nějaké to lehké pomazlení, než jsme oba usoudili, že je už dost hodin a měli bychom se pomalu ale jistě vrátit. Přeci jen ta cesta trvala celkem dlouho a s mým tempem… radši ani nemluvím.
Za stálého smíchu a blbostí jsme se trošku osušili a oblékli. S úsměvem jsme nasedli znovu na kola a rozjeli se zpět. Ani nevím proč, ale cesta tentokrát utíkala o něco rychleji. Více jsme jeli z kopce, nebylo už takové horko, a proto se mnohem lépe jelo. Asi po dvou hodinách jsme dorazili na místo. Napřed jsme zajeli do chaty. V rychlosti jsme se společně vysprchovali, převlékli do normálního oblečení a radostně se vydali do hotelu i s koly. Oba jsme byli hladoví, a hlavně natěšení na vířivku, která s sebou nesla i dost odpočinku a relaxace. Jen, co jsme do hotelu dorazili, vrátili jsme kola a šli poté na večeři. I přesto, jaký jsem měl hlad, jsem toho do sebe nedokázal moc nacpat. Jen střídmě jsme se najedli a zašli na recepci. K našemu štěstí byla vířivka volná a byla nám absolutně k dispozici na celý večer. Hned jsme toho využili a zamluvili si ji společně se šampaňským a jahodami, jak jsme to měli rádi. Poté jsme se už rozešli do podzemí, kde bylo plno podobných služeb jako vířivka, masáže a podobně. I zde byla menší recepce, kde jsme předložili kartu ke vstupu. Poté nás už postarší paní uvedla na místo, kde jsme strávili celý večer s lahví šampaňského. Ta vířivka byla naprosto úžasná. Ani jeden z nás si ji nemohl vynachválit. Tom tvrdil, že to má až příliš dobrý vliv na jeho pochroumaný zadek od toho kola. Cítil jsem se tu velmi dobře, byl tu klid, ticho, které prolamoval zvuk proudů vody, a my dva. Pořád jsme se jen tak něžně mazlili, odpočívali a užívali si jeden druhého.
I přesto, že na další den byla v plánu nějaká další strastiplná cesta, rozmysleli jsme si to. Domluvili jsme se naopak na velice klidném odpoledni. Plán spočíval v tom, že si zajdeme na masáž a potom do bazénu. Všechno jsme si už v hotelu zařídili, proto jsme ráno vypnuli budík, který přímo řval jako o život. Zachumlali jsme se ještě do peřin a oba podřimovali. To, co nás kolem poledne vykopalo z postele, byl hlad. Chtě nechtě, museli jsme vylézt. Udělali jsme si ‚ranní‘ hygienu a oblékli se. Všechno nám to docela trvalo, byli jsme takoví… líní. Zvlášť Tomi se tak rozkošně loudal a uculoval se. Pořád jsme se tak roztomile pošťuchovali a škádlili. Byla to vyloženě pohoda.
Asi po hodině jsme se už opravdu vykopali z chaty a šli na hotel. Ani nevím, zda jsme se nasnídali či naobědvali, jednoduše jsme se najedli, lépe řečeno přejedli. Aby nám trošku slehlo, zašli jsme napřed na masáž. Ujaly se nás dvě mladé slečny, podle všeho z Thajska. Moc dobře německy neuměly, takže jsme si s Tomem mohli povídat, jak se nám jen zachtělo. Oba jsme si to přímo užívali, bylo to vážně příjemné. Zvlášť já, hodně se mi při tom ulevilo. To věčné sezení v kanceláři mi brzo zničí záda. Po hodině a půl masáže jsme se oblékli, za masáž poděkovali a šli rovnou do bazénu. Oba jsme si dali asi dvacet bazénů a potom už jen tak odpočívali. Celé tohle odpoledne bylo báječné. Náhle jsme byli uvolnění, klidní, vůbec jsme se nehádali, naopak jsme se pořád líbali, pusinkovali, pošťuchovali a mazlili se. Zřejmě jsme tenhle klid doopravdy potřebovali. Bylo načase se od všeho odreagovat a vypnout. Viditelně nám to oběma prospělo, aspoň já bych řekl.
Téměř celý zbytek dne jsme strávili v hotelu. Došli jsme si ještě do baru, kde jsme si dali něco dobrého k pití. Nakonec mě Tom přemluvil, abychom zašli do společenské místnosti, kde sedělo jen pár lidí a popíjelo klidně drink. Byl tam klavír. Jen co jsem ho uviděl, nedokázal jsem se nezmínit o tom, že jsem dříve hrál. Tom toho ovšem hned využil a se smíchem mě k němu dotáhl. Jelikož jsem měl nějakou tu sklenku v sobě, odhodil jsem stud a zasedl ke klavíru. Zahrál jsem jen nějakou kratší skladbu, ale i to mi udělalo radost. Všichni ti, co kolem posedávali, ke mně zvedli pohled a zatleskali. Tom měl taky radost, pořád se smál, nemohl uvěřit tomu, že já bych někdy snad hrál. Ještě nějakou chvíli jsem pohrával nějaké známé skladby a popíjel u toho s Tomem víno. Když se ale později všichni vypařili, Tom mě vyzdvihl a posadil mě na klavír. Byl jsem celkem překvapený, ale dokázal jsem se tomu jen zasmát. Stačilo, aby mě párkrát líbnul, dotkl se mě a já se mu oddal. Chvíli jsme se tam tak hezky mazlili, ale nakonec jsme po půlnoci šli už domů, lépe řečeno do chaty. Ani jsme se neosprchovali a vklouzli jsme hned do postele. Ještě nějakou dobu jsme se mazlili, ale poté jsme usnuli zapletení v sobě.
Následující den jsme vstali poměrně brzo, a to byl vlastně i účel. Bohužel jsme dnes odjížděli. Chtěli jsme využít ještě každou chvilku, a proto jsme si rychle ráno všechno sbalili a připravili. Zašli jsme si do hotelu na oběd a poté se šli ještě trošku projít. Udělali jsme si jen takovou hezkou malou procházku. Byla to pro nás velká změna. Tady nebyl ruch, spousta lidí a hluk jako ve městě, na které jsme byli zvyklí. Naopak, tady byl klid, pohoda, čistý vzduch, ticho a nádherná příroda, kterou jsem se pořád kochal. Ani jednomu z nás se odsud upřímně nechtělo a nebylo divu.
Nastal ale čas, kdy jsme odjet museli. Odevzdali jsme klíče do hotelu, vzali si zavazadla a rozjeli se domů. Tahle cesta probíhala celkem dobře, řekl bych dokonce, že byla klidnější, nežli když jsme jeli do Alp. Jeli jsme rovnou domů s tím, že jsme v rychlosti zašli nakoupit nějaké potraviny. Přijeli jsme až na večer. I přesto, že cesta vážně nebyla tak špatná, byli jsme vyčerpaní. V rychlosti jsme si vybalili věci, došli se společně osprchovat a poté si zalezli do postele se zmrzlinami v rukou. Chvíli jsme se dívali na televizi, ale jen do té doby, než mi Tomi usnul jako to nejsladší miminko na rameni. Byl neodolatelný. Jen jsem se nad ním usmál, vypnul televizi a uvelebil se. Miluju ho jako nic a nikoho na světě. To jen díky němu jsem si tu dovolenou tak krásně užil.
autor: Mischy & Turmawenne
ja verim tomu, ze Bill bude tehotny .. protoze i muzi mohou byt tehotni pokud vim ne? no necham se prekvapit :))
tenhle díl byl pěknej Tom Billa nezlobil.
Super díl 🙂 Tom konečně nezlobil 😀