autor: elvisfan
Ahoj lidi,
jak jste si určitě podle jména autorky všimli, je tu další překlad vícedílné povídky. Tentokrát je tu nováček překladatelka, vám všem dobře známá B-kay. Vítám ji mezi překladateli a doufám, že ji nadšení brzy neopustí. 🙂 Povídku Letters From Home od elvisfan si pro vás vybrala sama, má 16 dílů a měla by být zveřejňována jednou týdně, jak jste u většiny překladů zvyklí. J. :o)
Třídní projekt svede dva lidi k něčemu, s čím nikdy nepočítali…
Bill Trümper a společně s ním celá třída zasténala při pohledu na slova nacházející se na horní straně letáku, který jim byl přidělen profesorem občanské nauky.
„Pane Nylande?“ Billova kamarádka Natalie zamávala rukou. „Co když jsme s tímhle projektem začali hned v prvním ročníku…?“
„Pak můžete nabyté zkušenosti zužitkovat teď, když jste již v maturitním ročníku.“ Pan Nyland trpělivě čekal, zatímco ostatní nespokojeně sténali a mumlali si pod fousy. „Podívejte, je to jednoduché. Vše, co musíte udělat, je napsat dopis a poslat ho jakémukoliv členovi armády na adresu z vám přiděleného letáku. Po dvou měsících mi odevzdáte kopii vašeho dopisu společně s letákem a řeknete mi, jaký byl výsledek. Pokud se odpovědi nedočkáte, je to v pořádku. Pokud se vám dopis vrátí zpět od dávno ztraceného bratrance, o kterém jste mimochodem ani netušili, že je v armádě, je to také v pořádku. Všechno je OK. Jen chci, abyste to zkusili a dali mi vědět, jak jste dopadli. A pokud by se kdokoliv z vás chtěl podělit o své zkušenosti i během těch dvou měsíců, budu samozřejmě pro.“
„Bude to na známky?“ ozval se Justin, školní blbeček, ignorujíc posměšky svých spolužáků.
„Každý z vás, kdo dostane na dopis odpověď, bude na konci semestru odměněn pěti body, které budou představovat kredit navíc.“ Panu Nylandovi se konečně zdálo, že uspokojil touhy všech. „Dobře, vážení, a teď se podíváme na včerejší úkoly.“
***
Na konci dne Bill vyměnil svou učebnici chemie a španělštiny za angličtinu a matiku a prudce přibouchl skříňku. Přehodil si tašku přes rameno a otočil se, téměř vykřikl, když spatřil svého nejlepšího přítele stát jen třicet centimetrů od sebe.
„Sakra, Georgu!“ zvolal, šťouchajíc přítele do ramene. „Přestaň s tím!“
„Je to nejhezčí moment mého dne, Billy.“
Jakmile se otočili směrem ke dveřím vedoucím ke svobodě, Georg mu vrátil úder do ramene.
„A neříkej mi Billy,“ zamrmlal Bill i přesto, že moc dobře věděl, že je to zbytečné. „Budeš si dnes večer dělat úkol z matiky?“
„Ano.“
„Mohl bych…“
„…si ho půjčit zítra ve studovně?“
„Ach, ano. Vidíš, jak dobře mě znáš.“
Bill náhle spatřil hezkou blondýnu mířící jejich směrem, která se až zoufale snažila působit zcela lhostejně. Moc dobře věděl, co bude následovat.
„Ahoj Georgu,“ jakmile procházela kolem, usmála se na dlouhovlasého žáka vyššího ročníku.
„Ahoj,“ Georg jí úsměv opětoval a otočil hlavu, aby se mohl kochat výhledem na dívku, která pokračovala svou cestou, míříc dolů do haly.
„Můj Bože!“ Bill téměř křičel. „Ta holka nemohla být starší než druhačka. Škola začala teprve před týdnem a ona už zná tvoje jméno.“
„Jsem prostě populární.“
Pokračovali v cestě na parkoviště, hlučně se loučili se spolužáky, míjejíc zbloudilého prvňáka. Billův pohled spočinul na partě starších žáků a usmál se, jakmile spatřil známou černou Hondu Civic a osobu opírající se o ni.
„Zítra přijdeš?“ zeptal se Georg, jakmile si všiml osoby, které Bill věnoval největší pozornost.
„Ano, přijdu.“
„Ok, chlape, uvidíme se později.“
„Oh, jasně, později, Geo.“
Když se rozcházeli, ještě stihl stisknout Georgovu ruku a pak co nejrychleji zamířil rovnou k Hondě a ke svému příteli Michaelovi.
„Ahoj,“ usmál se a postavil se na špičky, aby mu mohl věnovat rychlý polibek.
„Ahoj. Měl si hezký den?“
„Celkem ano.“ Bill se usadil na místo spolujezdce a zapnul si pás. „A co ty?“ zeptal se chlapce s vlasy barvy písku sedícího vedle něj.
„Pořád je to stejné,“odpověděl Michael a zamířil na ulici. „Přemýšlím nad tím, proč si beru tolik nadstavbových tříd.“
„Protože mě nikdy neposloucháš,“ Bill mu věnoval sladký úsměv předtím, než svou pozornost soustředil na rádio a pustil se do svého obvyklého ladění. „Už ses přeci dostal na Brown, mohl sis během ročníku užívat pobřeží, ale místo toho se budeš zřejmě raději mučit ve výběrových třídách.“
„Jak to chodí v obyčejných třídách?“
„Na angličtinu máme napsat referát o Dorothy Parkerové.“ Bill zívl, když pokládal hlavu zpět na opěradlo. „Jo a ještě budu muset na občanku napsat dopis vojákovi.“
„To je zajímavé. Nechceš se na chvilku stavit u mě doma?“
Bill o tom chvilku přemýšlel, nakonec však nakrčil nos a zavrtěl hlavou.
„Ne,“ povzdechl si. „Jsem příliš unavený.“
„Ou, málem bych zapomněl. V sobotu večer pořádá Erik Parker u sebe doma párty. Chtěl bys jít?“
„Jistě.“
O několik minut později zastavil Michael na parkovišti před Billovým domem.
„Domov, sladký domov,“ zamrmlal sarkasticky a naklonil se, aby mohl chlapci vedle sebe věnovat polibek na rozloučenou. „Zavoláš mi?“
„To víš, že jo. Měj se, zlato.“
O hodinu později Bill přežil další tichou večeři s rodiči, poté se odebral do svého pokoje a pustil se do domácích úkolů. Udělal si něco z matiky a také několik poznámek na referát z angličtiny, když se zezdola nečekaně spustil křik. Frustrovaně zasténal a popadl svůj iPod, aby přehlušil ten hluk. Pohled na nečinně ležící notebook a prázdnou stránku v něm jej přinutil zvednout se a uvažovat nad tím, jak by měl napsat dopis někomu, koho nezná.
„Kaulitzi! Hej, Kaulitzi!“
Zvuk jeho jména, ozývající se z druhé strany kasáren, přinutil Toma Kaulitze zvednout pohled od časopisu.
„Co se děje, Schäfere?“ zeptal se svého přítele Gustava.
„Oh, balíček od tvé mámy?“odpověděl blonďák, značně rozptylován pohledem na sušenky a plechovku Pringles.
„Jen si posluž.“
„Děkuju,“ zatímco sledoval zbylý obsah balíčku, udělal si pohodlí na kraji Tomovy palandy, vychutnávajíc si sušenku. „Jo a hlavní důvod proč jsem přišel.“ Podal příteli dopis, jenž mu ten den přišel. „Ty jsi z Washingtonu, že jo?“
„Jo, konkrétně z Tacomy.“ Tom si vzal dopis a zvědavě jej prohlížel. „Co to je?“
„Dopis z organizace, která zprostředkovává dopisování si s vojáky. Je ze Seattlu.“
„Oh, skvělé.“
Tom rozložil osamocený list papíru, a zatímco četl, vkládal si do úst zbytky sušenek.
11. září 2010
Věnováno tomu, koho se to týká.
Nejsem si zcela jistý, jak bych měl napsat někomu, koho vůbec neznám, ale v podstatě o nic nejde.
Ahoj. Jmenuji se Bill…
autor: elvisfan
překlad: B-kay
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 48
skvělé jen tak dál, úžasnéé =)) =)))
úžasný honem další díl takže si budou dopisovat..:)) a pak z toho bude láska o bože už se těším na další díly..:)
Zatial to vyzerá zauímavo, teším sa ďalej.
Ďakujem za preklad.
Wow, tak tohle vypadá opravdu moc zajímavě 🙂 Jsem zvědavá, co se z téhle povídky ještě dál vyklube 🙂
Nějakým způsobem mě děsně štve, že má Bill přítele 😀 Ale já ho snad nějak zkousnu 🙂 Musím se ale přiznat, že mě velice mile překvapilo to, že zrovna Georg je Billovým nejlepším přítelem a Gustav se nachází s Tomem v armádě. Tohle je snad první povídka, kde je takovéhle rozdělení. Vždycky bývá Gustav s Billem a Georg s Tomem a proto se mi tahle obměna moc líbí 🙂 Taky se přiznávám, že představa Toma vojáka se mi určitým způsobem moc líbí, ale na tu druhou mám strach, že právě tohle bude problém. Bojím se, aby se Tomovi něco nestalo a vlastně ani nevím, jak daleko jsou kluci od sebe. Každopádně se vážně moc těším na další díl a jsem zvědavá, jestli Tom na dopis odepíše :))
A Tobě B-Kay moc děkuji za překlad 🙂 Vážně Tě obdivuji! Zrovna dneska jsem totiž přišla na to, že to je vážně děs něco překládat 😀 Vždycky jsem si všechno překládala jen pro sebe a to je ok, ale dneska jsem si říkala, že bych zkusila něco přeložit a dát to do čtivé podoby, ovšem tohle je pro mě něco naprosto nemožného 😀 Takže tisícerí díky za překlad! ♥
To je hodně zajímavé téma, jen tak dál. 🙂
to vypadá úžasně :)Představa Toma jako vojáka se mi moc líbí. Těším se na další díly 🙂
Paráda začíná to skvěle! :))
Tak tato povídka mě hodně zaujala. Nevšední a nemilosrdné prostředí, to se mi líbí 🙂 rozhodně budu číst dál a už se moc těším na další díl, jak se dopisování mezi chlapci bude rozvíjet a také jak to časem bude s Billovým přítelem.. a jejich vztahem.
Moc pěkné!
Tohle vypada skvele, uvidime, jakym smerem se povidka bude vyvijet 🙂 Docela mi vadi, ze Bill ma pritele 😀 Predstava Toma jako vojaka se mi libi, doufam, ze Billovi odepise. Dekuju za preklad 🙂
Velmi zajímavý námět :)Určitě si u této povídky počkám na každý další díl. Děkuji za překlad! 🙂
No tak toto vyzerá naozaj zaujímavo. Opäť niečo nové a originálne… nápad Toma v armáde a dopisovanie si 🙂 uvidíme, čo z toho autorka vytvorí.
Ďakujem za preklad B-Kay a držím palce v jeho pokračovaní. Tiež prekladám príbehy (i keď twc som zatiaľ ešte nemala 😀 ), takže viem, ako to býva občas náročné a vyžaduje to poriadnu dávku trpezlivosti. 🙂
Nemáte mi za co děkovat holky :). Já to dělám moc ráda a tenhle příběh si to zaslouží. Alespoň mě osobně se moc líbí 🙂
Wow! 😮 tak tento námět se mi moc líbí :)) nějak se budu muset přenést přes Billova přítele no 😀 jinak taky děkuji za překlad..určitě budu číst dál :))
Panečku!
Úplně mě to uchvátilo a jsem na tebe pyšná, že jsi se rozhodla překládat ♥ Těším se na další díl!
Toto je naozaj dosť neobvyklá téma 🙂 som na tento príbeh naozaj zvedavá lebo mi je jasné, že sa ani náhodou nebude podobať žiadnemu inému, ktorý som doteraz čítala :)… Vyzerá to naozaj zaujímavo. Som strašne zvedavá čo Tom Billovi odpíše a tak :)… Teším sa na ďalšie diely a veľmi veľmi ďakujem za preklad 🙂
Wow .. tak to teda bdue sakra zajimave 🙂 Opravdu se na to hodne tesim jak se to bude vyvijet dal .. jaksi budoui vymenovat dopisy 🙂
Tahle povidka uz me zaujala sakra jen nadpisem .. a bude to neco neskutecneho 🙂
Tesim se na dalsi dilek .)
Na Tvoj preklad sa strašne teším. Začiatok je skvelý a verím, že bude aj celá poviedka, keďže si ju vyberala Ty. Som zvedavá čo do toho dopisu napísal, že to Toma zrejme zaujme tak, že odpovie… alebo nie? To by ma prekvapilo:)
Ďakujem, že si sa na preklad podujala, budem čakať na každučkú kapitolu skoro tak, ako na tie, ktoré píšeš Ty.
Krasna povidka se skvelym prekladem. Jsem rada,ze elvisfan zacina na twc blogu domacnet:-)
Jsem zvědava jak to bude dál honem jdu na další díl.