autor: Muckátko :o*
Tom otočil hlavu a podíval se na svého psa, který seděl u pohovky a hlavu měl položenou vedle Tomova boku. Vycítil, že jeho páníček není ve své kůži, a tak mu chtěl být co nejblíže. Možná by i vyskočil za Tomem na gauč, ale bylo tam málo místa a stejně nějak cítil, že by jej Tom shodil dolů.
„Já na něj přece nechtěl křičet!“ bouchl pěstí do opěradla. „Já jen… šílím z toho! I kdybych si připustil, že bych chtěl zůstat už jen s Billem, hned si vybavím, že je o tolik mladší! Já budu pracovat a platit účty, zatímco on dokončí školu a bude moct dělat, co bude chtít. Nemůžu ho k sobě přivázat a nepustit na krok. Prostě říct – najdeš si práci, nastěhuješ se ke mně do bytu, a tady legrace končí. Nemůžu mu bránit, aby dělal všechno, co chce, ale zároveň nejsem v postavení, abych to mohl prožívat s ním,“ vydechl Tom a dál se díval do stropu. Tohle byla pro něj bezvýchodná situace.
„Nevím, jestli bych zvládl, kdyby ode mě jednou odešel, protože by si uvědomil, že čeká od života něco jinýho, než být s o několik let starším chlápkem, kterej ho jenom brzdí. Mohl by si místo mě najít někoho ve svém věku a s ním odjet. Procestovat svět, usadit se a užívat si.“ Pes zakňučel a zavrtěl se. Začenichal a pohnul hlavou.
„Já vím, že zním totálně uboze, ale jinak to nejde. Já to tak prostě cítím. Mám Billa rád. Vážně rád. Možná ho i miluju, i když nevím, jak se tohle kurva pozná, ale budiž. Připouštím to. Bože! Nejradši bych si to s tebou vyměnil!“ podíval se na svého mazlíčka a hned otočil pohled zpět. Nedalo se nic dělat. Bude se muset dát dohromady, zavolat Billovi a promluvit si s ním. Jinak se může stát, že bude pozdě a on už ani nestihne zjistit, jestli by s ním do budoucna Bill alespoň trochu počítal.
*
Bill došel k nízkému domu, jehož adresa se shodovala s adresou na lístečku. Přišel ke zvonku, zazvonil a čekal. Počítal i s variantou, že dotyčný nebude doma, ale po chvíli se přece jen ozval šramot a odemykání dveří.
„Ale!“ vykulil Georg překvapeně oči, když zůstal zírat na postavu stojící před jeho prahem.
„Uhm, dobrý den, mohl bych dál?“ zeptal se Bill a nepohodlně se ošil.
„Jasně a tykej mi. Nejsem o moc starší než Tom,“ zasmál se Georg a pustil chlapce dovnitř.
„Myslím, že jsme ještě neměli šanci se seznámit. Jsem Bill.“
„Georg. Těší mě,“ potřásl si s tím klukem pravačkou a vedl ho do obýváku.
„Dáš si něco k pití?“ zeptal se Georg slušně.
„Ne děkuju. Dlouho se nezdržím,“ posadil se Bill na pokyn do křesla a sledoval, jak Georg zaujímá místo na pohovce.
„Tak co tě sem přivádí?“ začal Georg ze široka.
„Mluvil jste… totiž… mluvil jsi v poslední době s Tomem?“ zeptal se Bill. Georg přikývl.
„Byl jsem za ním u něj v práci před pár dny,“ přiznal.
„A můžu vědět, o čem jste spolu mluvili?“
„No… a proč tě to zajímá?“ Bill si povzdychl.
„Byl jsem u něj včera odpoledne po zkoušce a choval se vážně divně. Křičel na mě a já opravdu nevím, co si o tom včerejšku myslet. Vypadalo to, že to jeho divný chování souvisí s tím, o čem jste spolu mluvili, protože se o tobě zmiňoval,“ podíval se Bill na něj zbědovaně.
„Křičel na tebe?“ ujišťoval se Georg, že slyšel dobře.
„Jo. Byl jako by duchem mimo, a pak mi začal pokládat tak divný otázky. Šel z něj strach. Skoro to vypadalo, že na něčem jede.“
„Na co se tě ptal?“ zajímal se Georg.
„Na spoustu věcí. Kdy skončím školu, co po škole, zaměstnání, kde budu bydlet, jestli odjedu do ciziny. Chvílemi mluvil úplně z cesty a pak na mě vyjel, že toho má dost, že kdyby bylo všechno tak jako vždycky, tak by nemusel nic takového řešit. Nechápu to. Pak ještě řekl, kdybys neřekl, to cos řekl, ale nedokončil to. Zvedl jsem se k odchodu a on začal vyšilovat, jestli chci odejít jen z jeho bytu nebo i z jeho života. Prostě… nechápu to…“ povzdychl si Bill nešťastně. Georg se zamračil. Tušil, odkud vítr vane. Zvlášť po Billově poslední větě.
„Koukni, Bille, nevím, co přesně Tomovi je, ale promluvím s ním, dobře?“ slíbil mu Georg.
„Ne, to jsem zase nechtěl. Nevím, jak by Tom reagoval, kdyby zjistil, že jsem našel tvoji adresu a přišel jsem si sem stěžovat, což není pravda. Jen jsem chtěl vědět, o čem jste mluvili a jestli nevíš, co se mohlo stát.“
„Mluvili jsme i o tobě. To přiznávám, ale nic špatného to nebylo, takže opravdu nevím, co se stalo,“ mlžil Georg trochu.
„Okey, tak já asi zase půjdu,“ zvedl se Bill.
„Nech Toma chvilku být. On se dá dohromady a zavolá ti, nebo něco. Třeba byl jen vystresovanej z práce. Bude to ok, uvidíš,“ doprovodil Billa ke dveřím a pustil jej ven.
„Díky, tak ahoj,“ pípl Bill a vyšel na chodník.
„Ahoj,“ oplatil mu Georg a sledoval Billova nahrbená záda. Měl sto chutí nasednout do auta a něčím Toma přetáhnout.
*
„Bille? Co je s tebou?“ vešel Gordon do Billova pokoje a zavřel dveře.
„Poslala tě máma?“ zeptal se Bill. Věděl, že je na něj matka stále naštvaná a nemluví s ním, ale pořád to byla jeho matka, takže si byl jistý, že si všimla, že je něco špatně a mohla vyslat Gordona, aby zjistil, co se děje.
„Ne. Přišel jsem sám.“
„Možná máma nakonec dosáhne svýho,“ povzdychl si Bill.
„Jak to myslíš?“
„Byl jsem včera u Toma a já nevím… choval se, jako by se všechno schylovalo k rozchodu,“ přiznal Bill. Chtěl si o tom ze všeho nejdřív promluvit s Noelle, ale ta nebyla k dispozici. Musel vzít za vděk otcovu snahu.
„Proč myslíš? Vypadali jste spokojeně, když jsem vás potkal před domem,“ vzpomněl si Gordon.
„Nevím. Choval se divně, říkal divný věci, prostě nevím…“ Gordon tedy Billa pobídl, aby mu všechno řekl, pokud chce, a Bill se nebránil. Všechno mu do detailu řekl a díval se na přemýšlivou tvář svého otce.
„No podle toho, co mi tu říkáš, to vypadá, jako by zjišťoval, jestli s ním počítáš i do budoucna.“
„Co? Jak?“ nechápal Bill.
„No vezmi si, jste od sebe několik let. On pracuje. Ty doděláš školu a nikde není napsáno, že musíš okamžitě nastoupit do zaměstnání. Můžeš do zahraničí a tak, přesně jak Tom říkal, a já si myslím, že se bojí, že jakmile vyjdeš školu, přesně tohle se stane a on tě ztratí. Pravděpodobně se z tebe snažil dostat informaci, jak se ohledně něj cítíš, ale nechtěl to říct nahlas,“ zauvažoval Gordon. Bill chtěl něco rychle odpovědět, ale když se nad tím tak zamyslel, všechno to zapadalo.
Když už byl dlouho dobu zticha, ponořený ve svých myšlenkách, Gordon se zvedl.
„Nechám tě o samotě. Možná by ses s ním měl sejít a promluvit si s ním,“ poradil mu Gordon, ještě než odešel z Billova pokoje.
Bill se cítil zmatený. Tom mu nikdy ani slůvkem nenaznačil, že by chtěl jejich vztah-nevztah posunout někam dál a udělat z toho něco opravdu plnohodnotného. Bill si už před časem přiznal, že je do Tom zamilovaný, a byl by rád, kdyby to bylo opravdu oficiální a kdyby ta slova padla nahlas, ale nikdy na Toma nechtěl tlačit, nebo si něco vynucovat. Jeho otec měl pravdu. Otázky, které mu Tom pokládal, byly jasně zaměřeny na cíl. Tom chtěl zjistit, jestli s ním chce Bill být.
Bill, ačkoli nad takovými věcmi ještě nijak hluboce nepřemýšlel, měl v hlavě jasno. Teď ale musel počkat. Tom se musel ozvat jako první.
autor: Muckátko :o*
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 19
No ja umriem :OO
teraz zase tri dni čakať na novú kapitolu..
No, nečakala som žeby si o tom pohovoril zrovna s Gordonom som z toho milo prekvapená.
A tiež ma milo prekvapilo že si Georg nedoberal Billa alebo tak niečo 😀 ♥
Dúfam že v ďalšej kapitole si o tom pohovoria a konečne si priznajú že sa milujú, teda že si to povedia 😀 ♥
Díki za novú kapitolu a teším na ďalšiu ♥
ne bille .. Tom se nemusi ozvat prvni .. ty bys to mel mozna taky udelat.. Pak uz totiz vazne muze byt pozde .. no snad si konecne reknou ze se milujou ..
Modlím se, aby si to konečně vyjasnili a vyznali si lásku. Ale bojím se, že se to ještě nějak zamotá:-/ každopádně se nemůžu dočkat dalšího dílu<3
Jsem rada, ze mu Gordon pomohl, aspon se ted Bill nemusi trapit kvuli tomu, ze nevi, co se deje. Ale mozna by se mohl ozvat prvni on, nez bude pozde. Tesim se na dalsi dil.
Nemůžu si pomoct, ale mám takový pocit, že mám tuhle povídku díl od dílu radši a radši! Jenomže bych zase řekla, že víc ji mít už ani ráda nemůžu! 😀 Poslední dobou se na nové díly doslova klepu a když ji tu uvidím, tak mi začně děsně bušit srdce 😀 😀 Nojo, hold jsem do ní zamilovaná! 😀 ♥
Jinak tohle byl opět naprosto perfektní díl 🙂 Ono od Tebe taky nejde čekat nic jiného 😉 Tomova rozmluva se svým pejskem mě fakt pobavila 😀 A pozor!! Tom si přiznal, že by mohl Billa milovat! ♥ Jsem fakt ráda, že si konečně připustil, že je to možné 🙂 Však on brzy přijde na to, že to není jen možné, ale že je v tom už dávno až po uši! 😉 A pořád je mi ho i svým způsobem líto proto, že nikdy lásku nepoznal a tak se nemusel nikdy kvůli nikomu jinému trápit. Jde na něm vidět, jak ho to všechno užírá, ale ono nejhorší na tom asi bude ta nevědomost, že ani neví, co s ním Bill zamýšlí a jestli by s ním chtěl opravdový vztah na místo tohoto volného.
A Billa děsně obdivuju! Já bych vážně neměla tolik odvahy jít za Georgem. Asi bych se ho bála 😀 Fakt Billovi tleskám a jsem strašně ráda, že má takovouhle bojovnou povahu 🙂 Strašně jsem se musela smát, když Bill Gea pozdravil ´Dobrý den´ 😀 😀 Jako já být na Billově místě, tak jej takhle taky pozdravím 😀 Ale takhle když na to koukám z jiné strany, tak mě to prostě pobavilo 😀 A Geo byl strašně fajn 🙂 Myslela jsem si, že Billovy nevyslepičí co si s Tomem povídali, ale snažil se Billa uklidnit a to se počítá 🙂 A Gordon mě skutečně mile překvapil :)) Teď jsem zase o něco víc ráda, že ho Bill má 🙂 Je to fajn, že se Bill může alespoň jednomu rodiči svěřit a ten jej ještě dokáže uklidnit. A bože, já jsem se dočkala!!! Bill je do Toma zamilovaný! ♥♥♥♥ No tak tahle skutečnost mě potěšila ze všeho nejvíc! Já jsem si to teda myslela, ale pořád jsem si nebyla jistá a měla jsem nějaké obavy. A konečně se mi to hezky potvrdilo, jupííí! 🙂
Uff, tak doufám, že si to kluci hezky vyříkají a hlavně že Tom Billovi brzy zavolá nebo jej přijde navštívit nebo prostě cokoli. Nechci, aby se ani jeden z nich nějak dlouho trápil 🙂 I když věřím tomu, že Tom bude mít určitě strach, že by jej Bill mohl pustit k vodě a že by žádný vztah s ním nechtěl. Moc se těším na to, až si to kluci hezky ujasní 🙂
Moc se těším na další díl a za tenhle moc děkuji! ♥♥♥
Doufám že si to Bill s Tomem vyřikaj.
Vkladala som nádeje hlavne do Georga ale Gordon je v tejto poviedke totálne úžasný človek. A Bill má pravdu. Ozvať sa musí Tom:D keď si to v tej bláznivej hlave trochu zrovná:) Mám túto poviedku strašne rada a aj tie super charaktery, aj maminku trochu chápem 🙂