autor: BrokenMirror
Vítám vás u nového překladu. Tentokrát se s ním vrací LilKatie, ačkoliv to vypadalo, že už žádnou další povídku překládat nebude. Jen co jsem jí to zatrhla s tím, že když jí to už nebaví, ať se na to vykašle, že už toho pro vás přeložila dost, našla jsem první přeložené díly na mejlu. 😀 Tak se na ni musí 🙂 Ale ne, dělám si srandu, ona bez toho prostě nemůže být, teď se to ukázalo.
Vybrala pro vás tu nejkomentovanější povídku, kterou na THF můžete najít. Má momentálně 4 533 komentářů, což opravdu žádná jiná povídka nedosáhla. Jsou i díly, které dostaly kolem 150 komentářů, běžně tak kolem 70- 100, takže si dovedete představit, jak moc byla povídka na THF populární a kolik lidí ji četlo. Ačkoli byl první díl zveřejněn v červenci 2008, byla dopsaná teprve nedávno, poslední díl trval autorce téměř rok.
Má 47 dílů, takže tu s ní budeme dlouho. V době, kdy bude mít LilKatie zkoušky, se asi pár dílů pozdrží, ale s tím se počítá, škola má vždycky přednost, budeme se snažit mít vždycky nějaký ten díl dopředu. Doufám, že když budeme dodržovat jeden týdně, moc těch mezer nebude.
Povídka sama je ze zvláštního prostředí, to uvidíte hned v prvním díle, kde se taky dozvíte, co vlastně znamená její záhadný název. Užijte si to, opravdu se máte na co těšit, a komentujte. Pa J. :o)
„…On neví o 815,“ řekl Georg nevěřícně. „Který člověk, co studuje na policajta, neví o vězni číslo 815?“
Nováčci
Pršelo, když auto zaparkovalo venku před budovou, kde budou od teď pracovat. Pevně si k tělu přitáhli kabáty, když vylezli z auta a šli směrem ke vchodu. Déšť se odrážel od země, namáčel spodek jejich kalhot a vsakoval se jim do bot, zatímco vycházeli po pěti schodech nahoru. Co je potkalo, když vešli dovnitř, byli dva policejní úředníci, muž a žena. Muž vypadal jako typický děda, měl stříbrné vlasy a plnovous a příjemný úsměv na rtech. Žena byla opak, vypadala přísnější a mladší. Prohlížela si nové zaměstnance tak, že se všichni automaticky narovnali, jako to děláte před někým s autoritou.
Čtyři nováčci se zachvěli, zimou a očekáváním. Rozhlédli se po chodbě a vytřásli vodu z vlasů a oblečení. Začali si rozrušeně šeptat, když někdo ukázal na čtyři uniformy ležící na stole v rohu.
Šeptání nepřestalo, dokud žena třikrát nezatleskala. Čtyři páry očí se na ni okamžitě podívaly.
„Vítejte, strážníci,“ řekla, a zatímco věděli, že je přivítala, její tvrdý výraz vypovídal o opaku.
Mladík, který stál nejvíc nalevo, zadržel úšklebek a popíchl loktem mladíka s dlouhými vlasy stojícího vedle něj.
„Zní jako potíže,“ zabrblal si pod nos.
Ten druhý měl stěží čas na to, aby souhlasil, když zachytili pohled toho, co šeptal. Vyšla k němu a ostatní čtyři zalapali tiše po dechu, jejich záda se ještě víc narovnala.
Zastavila se před ním a zvedla mu bradu obuškem.
„Jak se jmenujete, strážníku?“
Jeho ohryzek poskočil, když polkl. Podíval se na ni ztuhle.
„Trümper, paní. Tom.“
Mladík, do kterého předtím strčil, si skousl ret, aby se neusmíval.
„Strážníku Trümpere,“ řekla a dala obušek dolů, on vděčně svěsil hlavu do pohodlnější pozice. „Váš první úkol bude umýt chodbu ve všech třech podlažích.“
Ostatní tři se uchechtli a starší policista zavrtěl hlavou, pobaveně se usmíval.
Tom semknul zuby, ale přikývl. Stěžování by mu nejspíš jen přitížilo.
„Teď,“ řekla a otočila se, vrátila se vedle bělovlasého muže. „Jestli už nás nikdo nebude přerušovat, možná budete mít šanci dělat dnes i něco produktivního.“
Tom vypadal trochu zahanbeně a sklopil pohled k zemi.
„Jsem náčelník Hagenová a tohle je strážník Braun. Vaše práce po dobu prvních týdnů bude z většiny složena z poslouchání našich rozkazů a dělání vězňů šťastnými.“
„Proč bychom měli chtít dělat je šťastnými?“ zamumlal Tom tomu vedle sebe.
Náčelník Hagenová se na něj zle podívala.
„Když o tom přemýšlím, Trümpere, některé cely by také potřebovaly umýt.“
Tom zaúpěl a v duchu nadával své puse. „A pro vaši informaci,“ pokračovala, „potřebujeme dělat vězně šťastnými, protože je nechceme naštvané nebo uražené. A proč to nechceme? Protože když jsou vězni naštvaní, není lehké být s nimi a už bylo dost monoklů, jak mezi vězni, tak mezi strážníky. Někteří z nich jsou násilní a nebudou váhat, než by vás složili. Je to jasné?
Žádné nasírání vězňů.“ Probodla čtyři nováčky pohledem a všichni odvrátili pohled.
„Teď,“ řekla a dala si ruku v bok. „Támhle jsou vaše uniformy a támhle šatny.“ Ukázala na dvoje dveře nalevo. Nováčci se po sobě nejistě podívali. „To je konec mé řeči. Oblékněte se a za pět minut se tu sejdeme.“ Zastavila se, než dodala: „Pohyb.“
Nováčci na nic nečekali. Všichni si běželi pro uniformy, našli si tu svoji a spěchali do převlékárny, po cestě do sebe naráželi. Jediná dívka mezi nimi se vecpala do pánské šatny a říkala, že hned první den nechce být sama.
Hned jak se za nimi zavřely dveře, začali si povídat.
„Kriste!“ kluk, který stál vedle Toma, si rozepínal knoflíčky košile. „Náčelník Hagenová mi nahání husinu, ale rozhodně ne v dobrém slova smyslu.“
„Jo,“ blonďák, trochu podsaditý kluk jménem Gustav, souhlasil. Představil se Tomovi už v autě, protože seděli vedle sebe. „Viděli jste ty vrásky z mračení? Myslíte, že se někdy v životě usmála?“ rychle vylezl z kalhot a natáhl si černé policejní. Otočil se k Tomovi a zapnul si pásek. „Cítím s tebou, kámo,“ řekl a poplácal ho po rameni. „Uklízet hned první den?“ zapískal, jako by si nedokázal představit horší osud.
Tom se zasmál, snažil se zdát víc cool.
„Zvládnu to. S koštětem jsem nepřekonatelný.“
Ostatní se zasmáli a Tom se schválně díval na tu slečnu, aby zjistil, jestli se také zasmála. Zasmála.
„Oh, mimochodem.“ Dlouhovlasý podal Tomovi ruku. „Georg Listing.“
Tom mu ruku pevně stiskl. „Tom Trümper.“
Jejich představení se uchytilo a tak se představili všichni navzájem. Tom zjistil, že Gustavovo příjmení je Schäfer a že dívka se jmenuje Sophia James. Nechtěl flirtovat s kolegyní, ale stejně se na ni ještě zeširoka usmál, i když se nezdálo, že si toho všimla.
„Opravdu ti dnešek nezávidím, Tome,“ řekl Georg, otočil se k Tomovi zády a potřásl jí rukou. „Jsme tu všichni pro tebe jako morální podpora, kdyby bylo potřeba.“
„Jo…“ Tom se usmál a pokrčil rameny. „Ale jak špinavé asi můžou být chodby a pár cel? Nejspíš to nebude trvat dlouho.“
Oh, jak se pletl. Chodby nebyl tak špatné, ale náčelník Hagenová mu za to, že byl drzý, dala dalších pět cel a ty vypadaly, jako by je nikdo nečistil už roky, i když Tom věděl, že tahle stanice měla uklízečky.
Stanice měla čtyři podlaží, tři z nich měly po deseti celách a ty, které měl Tom dělat, byly až v tom horním patře. Když byl Tom hotový, bylo už po obědě a kručelo mu v žaludku. Odložil svůj mop a kýbl zpátky do přístěnku na konci chodby a vydal se zpátky, když se dveře na druhé straně otevřely a vešla velká skupina lidí. Tom se zastavil uprostřed kroku. Byli to vězni, kterým patřily cely kolem něj, a byli přiváděni zpátky z oběda strážníkem Braunem a Sophií. Tom si nemohl pomoct a zašklebil se na ni. Co udělala, aby si zasloužila dělat něco
tak vzrušujícího?
Vězni byli oblečení v ošklivých oranžových vězeňských uniformách, na kapse na hrudníku bylo natištěno číslo, stejně jako na bílých náramcích na jejich zápěstích. Pár z nich bylo velkých jako ti, které vidíte ve filmech, měli svalnaté potetované ruce a plešaté hlavy, ale většina z nich vypadala jako váš průměrný soused. Žena se špinavě blonďatými vlasy a zlatým zubem na Toma mrkla, když viděla, jak se dívá, a on rychle odvrátil pohled.
Když vězni přišli blíž a skupina čítala už jen šest trestanců, Tom si všiml, že jeden z nich na něj zírá. Žádný z těch svalnatých nebo ta žena, co na něj mrkla, ale vyhublý kluk s očima tak černýma, jako byly jeho černé dlouhé vlasy. Ruku měl trochu vystrčenou dopředu, takže většina jeho obličeje byla ve stínu, ale Tom viděl na jeho rtech úšklebek.
Vězni byli teď už vedle Toma a on ustoupil na stranu, aby mohli kolem projít. Sophia ho pozdravila a on slušně odpověděl, byl si až moc vědom toho, že na něj pořád zírá. Když se na něj Tom znovu podíval, bylo pro něj těžké pohled odvrátit, jako by se přilepil. Nevěděl, jestli byl víc rozrušený nebo překvapený, ale právě teď se spíše přikláněl k té rozrušenosti. Vězňův úšklebek se trochu rozšířil, jako kdyby věděl, co si Tom myslí. Když mu to už přišlo jako až moc dlouhá doba, Tom se donutil prolomit oční kontakt a namísto toho se podíval na číslo natištěné na jeho košili.
815
Vězeň otočil hlavu, aby se mohl dívat na Toma, zatímco procházel kolem něj, a úšklebek na jeho rtech byl teď na hranici zlomyslnosti. Tomovi přeběhl mráz po zádech a své myšlenky musel mít napsány přes celý obličej, protože ještě před tím, než trestanec otočil hlavu zpátky, věnoval Tomovi záblesk svých zubů, jako kdyby to, že ho děsí, byla ta nejvtipnější věc.
O čtvery dveře dál, na úplném konci chodby, byl vězeň 815 odveden do své cely a jeho dveře byly zavřeny a zamčeny hned, jak ho dostali dovnitř. Tom si se zamračením všiml, že na jeho dveřích byl jeden extra zámek, nepočítal ten neproniknutelný.
Braun a Sophia se otočili a šli zpátky ke schodům. Když kolem něj procházela, Sophia se na něj široce usmála, byla nadšená a Tom se na ni zpola upřímně usmál, než se podíval zpátky na vězňovy dveře. Proč potřebuje extra zámek? Nebo to byla jen náhoda, že byl dán do cely, na které prostě byla dvojitá ochrana?
Tom to nechal být, neměl čas stát tady a zírat, měl hlad a už byl sakra čas k jídlu. Ještě jeden pohled na dveře vězně 815 a Tom opustil chodbu.
autor: BrokenMirror
překlad: LilKatie
betaread: J. :o)
Počet zobrazení (od 15.6.2021): 22
Jéé, tak tohle bude přesně podle mého gusta. 😀 Příběhy z vězení zbožňuji, ať už jde o filmy, seriály nebo povídky, takže myslím, že tahle povídka bude určitě stát za to. Už teď ve mně hledá červík zvědavosti, čím je Bill takový speciální vězeň. Tipovala bych, že narozdíl od ostatních vězňů bude o hodně nebezpečnější, ale nechám se překvapit, co autorka vymyslela. 🙂 Těším se na další díl. 🙂
Páni, Bill musí být opravdový šílenec 😉 Takhle Tma děsit pouhým pohledem, naprosto si dokážu představit, jak to bylo nepříjemné. Nadruhou stranu Bill je kus za každých okolností a oranžová je jeho oblíbený barva. Uričtě musel Toma zaujmout a už jej nikdy nedokáže dostat z hlavy. A protože já jsem tragéd první kategorie, tak už teď mi šrotuje v hlavě, co za vrahouna musí Bill být a jak uteče z vězení, unese Toma, bude ho mučit všemi možnými i nemožnými způsoby a pak se do něj zamiluje a budou spolu žít šťastně až dokud ho Bill nezabije 😀
Myslím, že budu věrný čtenář 🙂
jo tu jsem četla v angličtině ale pak mě to po asi 10 dílech přestalo bavit číst anglicky tak jsem doufala že to nekdo přeloží a voalá..:D
Ja neverím, ďalší nový preklad! Ja som taká šťastná :)… Vyzerá to naozaj zaujímavo a originálne. Je to celkom neobvyklá téma, neviem čo mám čakať a to sa mi páči. Bude to mať asi poriadnu zápletku, keď to má toľko dielov, čo? 🙂 som strašne zvedavá čo je Bill zač. Neskutočne sa na tento príbeh teším :)… Veľmi ďakujem LilKatie za preklad. Je super, že zase prekladáš 🙂 neviem sa dočkať ďalších dielov 🙂
Tak to som teda zvedavá, ako je to s tou celou. Vyzerá to zauímavo. Teším sa na dalši diel.
Ďakujem za preklad.
Taký obrovský počet komentárov… to musí byť teda skvost. 🙂 Zaujala ma už hneď prvá veta, že každý by mal vedieť o 815. Som veru riadne zvedavá, čím je Bill taký výnimočný a čo má v pláne, keď Toma tak strašil. Teším sa na ďalšie časti a vážne ďakujem za preklad. (inak by som sa k tomuto príbehu pravdepodobne ani nedostala…v angličtine ma totiž veľmi čítať nebaví :D)
No popravde sem si rikala, ze to nebude dobe, ale hned po prvni vete sem si to musela hnd precist ..
Taky by me zajimalo co Bill udelal, ze Toma tak vystrasil a celkove co provedl, ze ho hned zamykaji .. ze by byl psychicky naruseny? No nechame se prekvapit :))
Tak tahle povidka me vazne zajima. Tesim se, az se dozvime vic o Billovi, opravdu me dost zajima, co je zac a proc tam je.
no už teď se těším na další díl. už takhel dobrá povídka tu dlouho nebyla. těším se až zjistím co Bill udělal tak strašnýho, že potřebuje navíc zámek. Tome Tome první den v práci a už čumíš po ženskejch xD
Hned od začátku to vypadá skvěle, miluju povídky kde je Bill ten nebezpečnej 🙂
Pááni, tak z tohohle mi běhá mráz po zádech! Nechtěla bych dělat ve vězení, všechno by mě tam děsilo.
Navíc celá ta záhada okolo toho, co Bill udělal a proč má extra zámek. No, nevím jestli se chci dozvědět, protože to muselo být asi něco děsného!
Ale líbí se mi to, že je tady ten špatný Bill 🙂 Takových povídek je strašně málo, a přitom se mi to tak líbí 🙂
První díl začíná opravdu parádně a já už se nemůžu dočkat toho dalšího :))
Moc děkuji za překlad, LilKatie 🙂
Ou..vypadá to velice zajímavě..ani nevíte jak se mi představa Billa jako vězně, který bude asi ještě hodně nebezpečný, líbí :D..stejně si myslím že to Tomovi nedá a bude se na Billa vyptávat :D…tuhle povídku bych četla i víckrát než jednou týdně 😀 opravdu mě zaujala :))
Na preklad od LilKatie sa strasne tesim. Vyzera to zaujimavo a je to zvlastne. Bill zaujal od prveho momentu a nie len Toma ale aj mna. Uplne ho v tom oranzovom mundure vidim. Dakujem za skvely preklad a tesim sa na pokracovanie.
Mam rada tyhle psycha ! 😀
Wow, to vypada uzasne! Normalne jsem mela husi kuzi kdyz jsem si tu scenu predstavila:Dnemuzu se dockat, jak se to dal rozjede:)
a Katie, jsi zlaticko, ze dal prekladas:)
Okey. 😀 Přečetla jsem si tenhle první díl a zbytek jsem dočítala anglicky včera asi do dvou do rána 😀 nemohla jsem si pomoct, ale stejně si počkám na každý překlad, protože přece jen mi mohly nějaké detaily uniknout. Díky za překlad! 🙂
wow, jsem moc ráda, že bez překladů nemůžeš vydržet, protože tahle povídka je naprosto úžasná 🙂 číst jí v češtině je něco úplně jiného než v angličtině, takže moc děkuju, že jí překládáš, protože ji díky tobě snad i lépe pochopím 🙂 Autorka samotná si teda zaslouží poklonu už jenom za ten nápad 🙂
Wow vypadá to slibně už se těším na další 😉
Super nápad. Těším se na další díl 🙂
LilKatie, ty jsi proste silena:-) Muj respekt k tobe roste s kazdym publikovanym prekladem. Holka, mas vydrz a nasazeni, jako zadna pred tebou a ja s uzasem ziram, co sis to na sebe zase usila.
No, povidku komentovat nebudu, protoze Anette jsem to okomentovala uz u sousedu. Mam ji v zive pameti, protoze jsem ji teprve pred mesicem sama precetla. Timto komentuji jenom tebe samou a tve kvality:-) Takze jo, drz se a drzim palce, at se ti to dobre preklada a at te to porad stejne bavi.
brr, brr a je to tady. povídku znám jenom zběžně, několikrát jsem na ní natrefila (to se ani jinak nedalo), ale když si vzpomenu na pár scén.. vždycky jsem jí zavřela a bála se k ní znova vrátit. 😀
opět obrovská poklona LilKatie. jak říká modrozelenka, je to fakt šílenec. 😀 a neskutečnej nadšenec. obdivuju jí, že se nebojí dlouhých a složitých překladů. třeba jednou pokoří i King of Kingz. 😀
Já myslela že vězeň bude Tom a ne Bill.
Tak mi srotuje hlavou co Bill provedl ze si dneska hodlam precist pocidku az do posledniho dilu :3 😀
Zaujímavý námet… Táto téma ponúka toľko možností, že si vôbec nedovolím hádať, čo bude ďalej a idem rýchlo čítať ďalšie diely 🙂 Ďakujem krásne za skvelý preklad :-*, číta sa mi to skvele 🙂